3. srpna 2013VY_32_INOVACE_100202_Teorie_potreb_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

 potřeba je určitý požadavek, který si uvědomujeme, když máme něčeho nedostatek  potřeby lidí jsou velmi rozmanité a v podstatě nekonečné  potřeby různých lidí se mohou lišit, protože každý člověk si představuje využití svého času jinak  uspokojením jedné potřeby vznikají potřeby další  potřeby můžeme členit z různých hledisek

potřeby hmotné  uspokojujeme je hmotnými statky (jídlo, oblečení, bydlení) potřeby nehmotné  uspokojujeme je nehmotnými statky (přátelství, svoboda, kulturní zážitek)

Biologické (fyziologické) potřeby  vyplývají z toho, že člověk je živý tvor  biologické potřeby mají všichni lidé  patří sem potřeba jíst, pít, spát nebo rozmnožovat se Společenské potřeby  vyplývají z toho, že člověk je společenský tvor  patří sem potřeby jako láska, přátelství, uznání, kulturní zážitek atd.

potřeby zbytné  jsou takové, které nejsou pro člověka životně důležité  člověk může žít i bez uspokojení těchto potřeb  např. kino, koncert, uznání v práci atd. potřeby nezbytné  jsou pro život člověka nepostradatelné  člověk se neobejde bez uspokojení těchto potřeb  např. jídlo, pití, spánek

potřeby individuální  týkají se jednotlivce (mám hlad, chce se mi spát, chci jít na fotbal) potřeby kolektivní  týkají se určité skupiny lidí, určitého kolektivu  může jít např. o obyvatele města, nájemníky domu, školní třídu atd.

Individuální potřeby dělíme na:  poznané – potřeby, o kterých víme, že je máme, víme, že je budeme mít, a víme, jak je uspokojovat, např. jíst  rozpoznané – víme, že je dnes máme, víme, že je budeme mít, ale nevíme, jak je budeme uspokojovat, např. doprava  latentní – spící (skryté) - tyto potřeby někde jsou, ale my o nich ještě nevíme

Abraham Maslow sestavil pyramidu potřeb: rozvoj osobnosti seberealizace (prestiž, úspěch) sociální potřeby (láska, přátelství) potřeby jistoty, bezpečí fyziologické potřeby

 v pyramidě platí pravidlo, že potřeby uspokojujeme zdola nahoru  abychom mohli určitou potřebu uspokojovat, musí být uspokojeny potřeby nižšího stupně (nejdůležitější jsou fyziologické potřeby - jíst, pít, spát, oblékat se - teprve když jsou tyto potřeby uspokojeny, zajímá nás láska nebo úspěch v práci)  potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb

 lidé ve světě vzácností musí volit a uspokojovat ty potřeby, které jsou pro ně nejdůležitější  teorie potřeb pomáhá vysvětlit motivaci lidského jednání a chování  při uspokojování svých potřeb lidé používají látky a předměty, které vytvořila příroda (vzduch, voda, zemský povrh atd.) nebo předměty, které vyrobili lidé (výrobky – např. chleba, televize atd.)  vše, co lidé používají, považují za užitečné  užitečnost znamená, že daný předmět je vhodný k nějaké chtěné činnosti člověka, tedy k uspokojení určité jeho potřeby

 užitečné předměty se nazývají statky  statky můžeme rozdělit na hmotné (jídlo, oblečení) a nehmotné (znalosti)  některé statky jsou volné a jiné jsou vzácné volné statky  jsou přístupné všem lidem bez vynaložení námahy nebo ekonomických zdrojů (vzduch, voda v přírodě, sluneční svit)  tyto statky získáme bez toho, že bychom za ně museli platit nebo poskytnout nějakou hodnotu

vzácné (ekonomické) statky  nejsou k dispozici volně v přírodě  na jejich získání musíme vynaložit určitou námahu nebo ekonomické zdroje (pokud chci nové šaty, musím si je ušít nebo koupit)  naprostá většina statků, které lidé používají, patří mezi vzácné statky  protože jsou tyto statky vzácné, vzniká problém s jejich rozmístěním a rozdělením mezi ekonomické subjekty  to nutí člověka k tomu, aby pracoval buď přímo na výrobě tohoto statku, nebo na výrobě jiného statku, který pak může za potřebný statek směnit  statky, které se k lidem dostávají směnou, se označují jako zboží

 služby jsou užitečné činnosti, které lidé vykonávají pro druhé  jsou to tedy činnosti cizích lidí, které uspokojují lidské potřeby (holič, řidič, prodavač, notář)  služby rozdělujeme na dvě skupiny:  služby věcné (týkají se určité věci), např. oprava televize  služby osobní (působí přímo na konkrétní osobu), např. lékař  o službách platí totéž co o výrobcích, tedy že jsou vzácné (protože jsou výsledkem použití vzácných zdrojů)

 to, co lidé nemohou mít kdykoliv a v jakémkoli množství, je pro ně vzácné  musí se s tím zacházet ekonomicky, tzv. že člověk s tím musí šetřit, nakládat rozumně a efektivně  pokud něco nemohou mít všichni v dostatečném množství, vzniká potřeba tuto nedostatkovou věc nějak rozdělit  vzácné (omezené) jsou jak přírodní zdroje, tak veškeré výrobky, lidská práce, naprostá většina surovin, výrobní zařízení, čas  čas je základním limitujícím faktorem  vzácnost lidi nutí, aby si v dnešní době mezi miliony různých statků vybírali  ekonomický subjekt se rozhoduje racionálně, tzv. hledá takovou kombinaci dostupných ekonomických statků, která mu přinese maximální užitek

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010