Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Zuzana Říhová Lenka Pízová Šárka Pazderová Vendula Prokopová Jakub Kasper

KVALIFIKACE, VZDĚLANOST OBSAH MINIMÁLNÍ MZDA KVALIFIKACE, VZDĚLANOST PRODUKTIVITA PRÁCE SWOT ANALÝZA VÝVOJ MEZD SOCIÁLNÍ OCHRANA ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ

KVALIFIKACE, VZDĚLANOST Historie dlouhodobá tradice ani 40 let izolace nevedlo k zániku kvalifikace řada vynálezů

Aktuální stav: Demografický vývoj Vzdělanostní struktura Účast na vzdělání Další odborné vzdělání a rekvalifikace Znalosti a dovednosti pracovníků z pohledu zaměstnavatelů

Vzdělanostní struktura populace (25-64 let) v EU a kandidátských státech

která dosáhla alespoň SŠ vzdělání Populace ve věku 25-34 let, která dosáhla alespoň SŠ vzdělání

která dosáhla alespoň terciálního vzdělání Populace ve věku 25-34 let, která dosáhla alespoň terciálního vzdělání

Účast na vzdělání

Podíl podniků poskytující zaměstnancům další odborné vzdělání

Méně kvalitní znalosti pracovníků dle zaměstnavatelů

MINIMÁLNÍ MZDA Měsíční výše Hodinová výše v Kč Rok v Kč .... Minimální cena práce stanovená zákonem V ČR se vyvíjela v letech 1999-2003 následovně: Rok Hodinová výše v Kč Měsíční výše v Kč 1999 18,00 3250 2000 22,30 4000 2001 30,00 5000 2002 33,90 5700 2003 36,90 6200

Minimální mzda v zemích EU a zemích přistupujících do EU - leden 2003 V devíti členských zemích a v dvanácti přistupujících zemích EU je zavedena zákonná minimální mzda. Pohybuje se v rozpětí od 56 EUR (Bulharsko) až do 1369 EUR (Lucembursko).

Minimální mzdy, země EU,PPS

Minimální mzdy, přistupující země, PPS

PRODUKTIVITA PRÁCE Vlivy ohrožující produktivitu práce jako konkurenční výhodu české pracovní síly: Nízká inovační aktivita Rychlé zhodnocování české koruny Nižší mzdová úroveň (demotivace) Nižší úroveň technické základny

SOCIÁLNÍ OCHRANA (vstup ČR do EU – 5/2004) Zákony v ČR Zákoník práce Zákon o důchodovém pojištění Zákon o nemocenském pojištění Zákon o státní sociální podpoře Zákon o zaměstnanosti Sociální ochrana a zaměstnanost – Kapitola 13 (vstup ČR do EU – 5/2004)

Sociální reforma v ČR Novelizace zákoníku práce Schválení Zákona o zaměstnanosti Vytvoření „Akčního plánu zaměstnanosti“ Reforma Zákona o nemocenském pojištění Reforma Zákona o důchodovém pojištění V ČR poskytuje stát v rámci sociální ochrany následující dávky: Výdaje státního rozpočtu (2002): ·         Dávky nemocenského pojištění 32 mld. Kč ·       Dávky důchodového pojištění 210 mld. Kč ·       Dávky státní sociální podpory 34 mld. Kč ·       Dávky na státní politiku zaměstnanosti 5 mld. Kč

Výdaje na sociální ochranu v zemích EU – podíl na HDP

Srovnání základních sociálních ukazatelů Německem a Polskem Německo Polsko ČR Podpora v nezaměstnanosti 760 € 95 – 145 € 190 € (max. 342 €) Starobní důchod 1015 € (muži) 508 € (ženy) min. 136 € 236 € Minimální mzda nestanovena 195 € 207 € Životní minimum 294 € 132 € 137 €

Srovnání výše daňových sazeb v kandidátských zemích Daň z příjmu fyzických osob Odvody na sociální zabezpečení Země Sazba Nejvyšší sazba uplatňovaná od hrubého ročního příjmu Placené zaměstnavatelem Placené zaměstnancem ČR 15-32% 10 400 € 35% 12,5% Maďarsko 20-40% 5 300 € 29% 11,5% Polsko 19-40% 16 400 € 20 – 23% 18.7% Slovensko 10-38% 13 600 € 38% 12,8%

Účast v systému sociálního pojištění v České republice Účast zaměstnance na pojištění: – veřejné zdravotní pojištění sociální zabezpečení důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění Sazby pojistného sociálního pojištění Osoba Veřejné zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti Zaměstnanec 1/3 z 13,5% 8% Zaměstnavatel zbytek 26%

Výpočet daně z příjmu fyzických osob HRUBÁ MZDA pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pojistné na veřejné zdravotní pojištění = ZÁKLAD DANĚ Standardní odpočty (na poplatníka, na dítě, pro studenta, na manželku,..) Úroky z úvěrů na bytové potřeby = ZDANITELNÁ MZDA * sazba daně = DAŇ

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ Podmínky pro pracovníky: - povolení k zaměstnání - vízum k pobytu za účelem zaměstnání   Zaměstnání cizinců – zaměstnavatel: - domácí subjekt musí nahlásit toto pracovní místo na ÚP dva měsíce předem - nelze zaměstnat českého občana - jak byl pracovník hledán: inzerce, burza pracovních sil

Povolení ÚP: pro každý pracovněprávní vztah: - celý úvazek poloviční úvazek dohoda o provedení práce   Druh povolení: - individuální povolení : povolení k zaměstnání v PP vztahu tuzemského zaměstnavatele - kontrakt: zamĚstnání cizince u PO, FO, která v ČR trvale nepodniká

Povolení se nevyžaduje: pokud se jedná o cizince, kterému bylo přiznáno : povolení k trvalému pobytu statut uprchlíka rodinný příslušník člena diplomatické mise který pracuje na území ČR na základě mezinárodních smluv je zaměstnán v mezinárodní dopravě má akreditaci v oblasti sdělovacích prostředků příslušník ozbrojených sil, záchranných jednotek má konzulární nebo diplomatické mise pokud jejich práce nepřesáhne 7 po sobě jdoucích dnů , nebo 30 dní v roce pokud jde o umělce, pedagogy, vědce

Historický vývoj průměrné hrubé mzdy VÝVOJ MEZD Historický vývoj průměrné hrubé mzdy v České republice, v Lotyšsku a v Německu  cena pracovní síly v ČR představuje zhruba 13% ceny pracovní síly v Německu každoroční sbližování ČR s Německem o 1%. cena práce v Lotyšsku ca 2-3% ceny práce v Německu

Mezinárodní srovnání nákladů na práci v průmyslu a ve službách ČR se v rámci kandidátských zemí nachází ve 2. třetině této skupiny většina těchto zemí (kromě Slovinska a Kypru) se pohybuje v úzkém pásmu od 1,35 4,4 EUR větší disproporce ve srovnání se stávajícími členy EU průměr EU jako celku 22,70 EUR/hod (ČR 3,90 EUR/hod)

Struktura nákladů na práci v průmyslu a ve službách   ČR ve středu skupiny nejnižší podíl mzdových nákladů v Maďarsku a Rumunsku (podíl odvodů na sociální systém 30%.) nejnižší podíl sociálních odvodů na Kypru a ve Slovinsku

Relativizace statistik produktivity práce  Příklad z praxe:  kalkulace nákladů práce u identického výrobku v ČR a ve Švýcarsku   Švýcarsko: špičkový pracovník s měsíční mzdou v přepočtu 100.000,-Kč práce 8 normohodin ČR: 2 pracovníci s měsíční mzdou 15.000,-Kč práce 18 normohodin Příklad ukazuje omezenou vypovídací schopnost statistik, jež nejsou schopny přesně zmapovat lidský faktor, který je v ČR a ve všech zemích střední Evropy velmi specifický.

SWOT ANALÝZA Silné stránky: Vyrovnaná věková struktura a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva Vyrovnaná úroveň příjmů obyvatelstva v regionech s výjimkou Prahy Aktivní státní politika zaměstnanosti a její nástroje Relativně vysoká úroveň vzdělání Zvyšování průměrné délky života Rovnoměrná síť a dobrá dostupnost základních a středních škol Existence základních nástrojů na podporu bydlení (stavební spoření, příspěvky na bydlení, ...)

Slabé stránky: Negativní populační vývoj a nepříznivá demografická struktura obyvatelstva Rychlý růst míry nezaměstnanosti, růst podílu dlouhodobě nezaměstnaných Omezená geografická mobilita pracovní síly Rigidita pracovních úvazků, nevyužívání pružných a částečných úvazků Nedostatečné propojení vzdělávacího sytému se systémem zaměstnanosti Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Příležitosti: Hrozby: Pokračující transformace a modernizace české vzdělávací soustavy Rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky evropského trhu práce Realizace celoživotního učení Optimalizace sítě škol na úrovni regionů Hrozby: Trvalý nesoulad a malá přizpůsobivost vzdělávacího systému vzhledem k měnícím se podmínkám tru práce Nedostatečná aktivita a participace zaměstnavatelů ve všech oblastech odborného vzdělávání Přetrvávající relativně nízký podíl výdajů na školství na HDP Narůstající deficit ve financování infrastruktury