ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhČlověk a právo TémaČlověk a právo Tematická oblastČlověk a právo NázevPracovně právní předpisy AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkLeden 2013,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník AnotacePřehled pracovně právních předpisů spojených s pracovním poměrem Přínos/cílové kompetenceVysvětlení základních pracovně právních předpisů z hlediska pracovního poměru VY_32_INOVACE_53_12

Upravují:  Právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.  Vztahy kolektivní povahy související s výkonem závislé práce.  Pracovní podmínky zaměstnanců a ochranu jejich zdraví. Pracovní poměr vzniká: ( je to právní vztah mezi pracovníkem a zaměstnavatelem) Má charakter:  smluvní (zakládá se smlouvou)  závazkový (závazek něco vykonávat) Pracovně právní předpisy:

Vznik pracovního poměru: a) Zakládá se pracovní smlouvou nebo dohodou o provedení práce nebo pracovní činnosti. práce nebo pracovní činnosti. b) Volbou - např. u obecních úřadů (volba starosty), atd. c) Jmenováním - např. u premiéra, který jmenuje své ministry. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Nenastoupí-li pracovník v den nástupu a do týdne neuvědomí organizaci o překážce, může organizace od pracovní smlouvy organizaci o překážce, může organizace od pracovní smlouvy odstoupit. odstoupit.

Pracovní poměr Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. V pracovní smlouvě musí být dohodnuty:  druh práce  místo výkonu práce  den nástupu do práce

Pracovní poměr může být rozvázán:  dohodou  výpovědí (musí být písemná a pracovník ji může podat z jakýchkoliv důvodů, zaměstnavatel jen z vážných z jakýchkoliv důvodů, zaměstnavatel jen z vážných důvodů stanovených v Zákoníku práce) důvodů stanovených v Zákoníku práce)  okamžitým zrušením  zrušením ve zkušební době (ne delší než 3 měs.)  uplynutím sjednané doby (doba určitá) Pracovní doba (40 hodin týdně pro dospělé a starší 16 let nejvýše na 30 hodin týdně) nejvýše na 30 hodin týdně)

Dohodnutá změna pracovního poměru musí mít písemnou formu. Zaměstnavatel musí své zaměstnance převést na jinou práci Zaměstnavatel musí své zaměstnance převést na jinou práci v těchto případech: v těchto případech: a) ze zdravotních důvodů, kdy pracovník nesmí a) ze zdravotních důvodů, kdy pracovník nesmí vykonávat dosavadní práci (lékařský posudek) vykonávat dosavadní práci (lékařský posudek) b) u těhotných žen b) u těhotných žen c) z rozhodnutí soudu c) z rozhodnutí soudu Změny pracovního poměru

Zaměstnavatel může své zaměstnance převést na jinou práci V těchto případech: 1) při prostojích nebo přerušení práce přírodními podmínkami přírodními podmínkami 2) pokud je proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení 3) pokud zaměstnanec dočasně ztratil předpoklady pro výkon sjednané práce (výše platu zůstává zachována) pro výkon sjednané práce (výše platu zůstává zachována)

 Nárok na dovolenou na zotavenou vzniká pracovníkovi nejdříve po odpracování 21 pracovních dnů v kalendářním roce, délka dovolené je odstupňována podle délky zaměstnání (započítávají se i doby odpracované u dřívějších zaměstnavatelů). Po dobu čerpání dovolené přísluší pracovníkovi náhrada mzdy.  Mzda: za vykonanou práci přísluší pracovníkovi mzda podle mzdových předpisů, případně i kolektivních smluv, která nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády.  Mzda: za vykonanou práci přísluší pracovníkovi mzda podle mzdových předpisů, případně i kolektivních smluv, která nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády.  Přesčasová mzda: za práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu (přesčas), za noční práci, za práci ve výškách, ve ztížených pracovních podmínkách a za práci o svátcích přísluší pracovníkovi příplatky.  BOZ: Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit svým pracovníkům podmínky pro bezpečnou práci, zařízení pro osobní hygienu a bezpečnou úschovu svršků a osobních věcí, které pracovníci obvykle nosí do zaměstnání.

Odpovědnost a škody Pracovník zaměstnavateli odpovídá za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel odpovídá pracovníku za škodu, která mu vnikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel také odpovídá za škodu způsobenou pracovníku v souvislosti s pracovním úrazem nebo při onemocnění chorobou z povolání a za škodu na věcech. Pracovní spory: mezi pracovníky a zaměstnavateli projednávají a rozhodují soudy. Nároky z pracovně právních vztahů, jestliže nebyly uplatněny u soudu ve lhůtách stanovených Zákoníkem práce se promlčují. Pracovní spory: mezi pracovníky a zaměstnavateli projednávají a rozhodují soudy. Nároky z pracovně právních vztahů, jestliže nebyly uplatněny u soudu ve lhůtách stanovených Zákoníkem práce se promlčují.

Stávka a výluka  Mzdové a ostatní pracovně-právní nároky v rámci pracovně-právních předpisů lze upravovat v kolektivních smlouvách, (např. zkrácení pracovní doby, prodloužení pracovních přestávek na (např. zkrácení pracovní doby, prodloužení pracovních přestávek na jídlo atd.). jídlo atd.).  Uzavírají je odborové orgány v zastoupení pracovníků se zaměstnavateli.  Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy, může být jako krajní prostředek na straně odborových orgánů ve sporech jako krajní prostředek na straně odborových orgánů ve sporech o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka. o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka.  Krajním prostředkem k řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy na straně zaměstnavatelů je výluka, tj. částečné nebo úplné zastavení straně zaměstnavatelů je výluka, tj. částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. práce zaměstnavatelem. Zda je stávka nebo výluka zákonná, rozhoduje soud.

Zákon o zaměstnanosti  Upravuje způsob zabezpečování práva občanů na zaměstnání státem. občanů na zaměstnání státem.  Stát zabezpečuje občanům toto právo prostřednictvím příslušných územních prostřednictvím příslušných územních státních orgánů práce (úřadů práce). státních orgánů práce (úřadů práce).

Úřady práce Úkoly: 1. Zprostředkováním zaměstnání (vyhledáváním vhodných zaměstnání, informací, poradenství). 2. Rekvalifikace 3. Hmotným zabezpečením 3. Hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání.

Pokus se odpovědět 1. Jakými způsoby může být rozvázán pracovní poměr? 2. Dokážeš vysvětlit pojem výluka a jaký význam má plnit? 3. Po kolika odpracovaných dnech vzniká nárok na dovolenou? 4. Jaké dominantní úkoly plní v problematice zaměstnanosti úřady práce? 5. Co rozumíš pod pojmem kolektivní smlouva?

Zdroje a prameny Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M Knapp, V.: Teorie práva. 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha