Stravovací zvyklosti živočichů Sociální učení: Potrava

Individuální zkušenost

Chuť informace sdělovaná smysly, především chutí, umožňuje živočichům ochutnat nový druh potravy a rozhodnout se, zda ji konzumovat nebo se jí vyhnout potraviny bohaté na kalorie (např.sladkosti) jsou vnímány jako sladké a jsou zpravidla akceptovány všemi druhy živočichů potraviny, které jsou vnímany jako hořké, mohou být nebezpečné, proto jsou obvykle odmítány některé poživatiny mohou být bez chuti, proto se při rozhodování o vhodnosti konzumace potravin nemá spoléhat jen na chuť

Neofóbie = negativní (vyhýbavá) reakce na novou potravinu studie: představení nového jídelního podnětu společně se známým a bězným jídelním podnětem a zkoumání reakce na ně (latence, vyhnutí se podnětu, frekvence zkoumání a manipulace s podnětem…) -> nové potraviny byly méně často zkoumány a konzumovány a pokud ano, tak jen v malém množství opatrnost a známky neofóbie při setkání se s novým druhem potravy snižuje riziko potencionální otravy jedovatou látkou u všežravců může neofóbie vymizet, neboť jejich přežití záleží na nalézání stále nových druhů potravy a pokud se opakovaně neobjeví žádné problémy po požití nového jídla,neofóbie vymizí

Averzivní učení pokud má pozření nového druhu potravy škodlivé následky (žaludeční potíže…), spojí si jedinec chuť daného jídla s těmito následky a příště ho již nepozře u lidí je ekvivalentem Garciův efekt averzivní učení bývá považováno za podtyp Pavlovova klasického podmiňování, ovšem zde jsou navíc specifické znaky, např. averzivní podnět obvykle na rozdíl od klasického nevyhasne

Sociální vliv

Učení skrze matčiny podněty typické u savců, kdy výběr potravin ovlivňuje potrava přijímaná matkou v období nitroděložního vývoje a v období kojení skrze mateřské mléko v raném dětství je matka vzorem, od kterého nově narozený tvor opisuje kromě jiného základní stravovací návyky

Vlivy členů skupiny (tlupy) u mnoha živočišných druhů je přijetí nového druhu potravy vyšší, pokud ji konzumují i ostatní členové tlupy rozdělení se o jídlo je běžným jevem a je to také cesta k přijetí nového druhu potravy – pokud ji konzumuje někdo blízký a rozdělí se, jedinec danou potravinu zpravidla rychle zařadí do svého jídelníčku, týká obzvláště potomků, se kterými se dělí rodiče

z výsledků studie vyplývá, že většina živočichů (kromě lidí) není schopna vyhnout se škodlivému jídlu jen v důsledku toho, že někdo jiný, kdo dané jídlo zkonzumoval, měl problémy závěrem: individuální zkušenost a její znaky spjaté s požitím či vyhnutím se danému druhu potravy jsou dostačující pro to, aby živočich přežil, neotrávil se a vytvořil si přijatelné stravovací zvyklosti, sociální vliv skupiny však přináší nové možnosti rozšíření jídelníčku