Výzkum: přírodovědná podpora archeologie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta, Katedra botaniky Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Výzkum: přírodovědná podpora archeologie Výuka: archeobotanika, paleoekologie, vývoj krajiny Servis: specializované analýzy

Specializace Archeobotanika a xylotomie Pylová analýza Diatomární analýza Analýza fytolitů Archeozoologie Entomologické analýzy Dendrochronologie

Rekonstrukce starých krajin

Archeobotanika Rostliny z archeologických nalezišť Vývoj kulturních druhů a zemědělských systémů Ekologické parametry lidských sídlišť v historii

Archeologický výzkum a archeobotanika Jímky a studny Obilnice Vrstvy Stavební jámy Pece Stavby Hroby

Archeobotanika. Nálezy Hostivice u Prahy doba železná Fallopia convolvulus

Archeobotanika. Nálezy Praha-Staré Město studna, 15. století Piper nigrum

Pylová analýza Vývoj vegetace v regionálním a lokálním měřítku Studium rašelinných a jezerních sedimentů Studium uloženin, vytvořených člověkem

Pylová analýza. Nálezy Pylové zrno zvětšení 500 x Centaurea cyanus

Pylové zrno Zvětšení 500x Scleranthus annus

Diatomární analýza Studium rozsivek v archeologických vrstvách Charakteristika vodního režimu archeologické památky

Calamagrostis arundinacea Triticum monococcum Calamagrostis arundinacea 100 u

2. Cíl: Aplikovat získané znalosti v domácím prostředí a provést pilotní analýzy fytolitů z vybraných archeologických lokalit

Archeologický výzkum sídliště kultury s lineární keramikou; Křeslice u Prahy

Dendrochronologie Metoda určování stáří nálezů a konstrukcí. Metoda studia klimatického vývoje.

Archeozoologie Analýza kostí zvířat z archeologických výzkumů Studium domácí a lovné zvěře Demografie stáda Zvířata a kulturní vzorce chování Praha, Olivová ulice 14. století, čelist prasete

Nymburk – středověké objekty

Nymburk – studna 6

Entomologie v archeologii Nalezený hmyz charakterizuje prostředí archeologického objektu. Praha-Hrad, tumba sv. Ludmily Ptinus fur

Archeobotanický výzkum počátku neolitu ve střední Evropě Příklad 1 Archeobotanický výzkum počátku neolitu ve střední Evropě

Kolonizované a domácí regiony Evropy %

Kultura s lineární keramikou a neolitický dům ve střední Evropě 5500-5000 př.n.l. (cal 14C) Stavebním materiálem dřevo – až 100 dubů na jeden dlouhý dům Základní jednotkou shluk domů a několik hektarů hospodářského zázemí Vazba na lehčí úrodné půdy Regensburg-Harting půdorysy 3 domů podle: H.Becker 1996

Kresebná rekonstrukce dlouhého domu z Hrdlovky, SZ Čechy Stavební jámy

Neolitické areály v povodí Lomského a Loučenského potoka, SZ Čechy Nález čištěného souboru pšenice dvouzrnky Velikost typického areálu: 25 ha

Praha-Hlubočepy, neolitické sídliště údolí Dalejského potoka mladší stupeň kultury s lineární keramikou (kolem cca 4500 př.n.l.) fragment sídelního areálu cca 60 x 60 metrů prozkoumané plochy výzkum 1999 Zdroj: J.Beneš 2001

Praha-Hlubočepy, výsledky Analyzoval: P. Kočár

Praha-Hlubočepy, příklad zachycených taxonů Echinochloa crus-galli Polygonum lapathifolium

Archeobotanický výzkum příkopů opevnění Starého Města pražského Příklad 2 Archeobotanický výzkum příkopů opevnění Starého Města pražského

Středověká Praha Archeologický výzkum v ulici Na příkopě (1998-2001) Staroměstské opevnění vybudováno po 1230

Ulice Na příkopě

Profil odvodňovacího příkopu

Pylový profil: Praha, Na příkopě

Analýza rozsivek Jednobuněčné organismy, vytvářejí pevné schránky (SiO2) Každý druh má různé nároky na vodní prostředí (saprobní index) Na základě zastoupení druhů v jednotlivých vrstvách se spočítá celkový index vrstvy

Praha, Na příkopě, charakter vodního prostředí středověkého příkopu Vrstvy 2 a 3 relativně čisté, vrstva 4 zhoršení Následuje zlepšení kvality, poté mírné zhoršování

Archeobotanické nálezy Na příkopě Polycnemum arvense Lycopus europeus Eleocharis palustris Schoenoplectus tabernemontani

Nálezy plodů a semen Identifikováno 180 druhů rostlin (bez započtení dřeva stromů) 40 druhů je užitkových (kulturních) Ostatní druhy charakterizují vývoj lokální a regionální vegetace od roku 1230 do konce 14. století Užitkové druhy: petržel, konopě, třešeň, dřín, líska, fík, chmel, ořešák, len, jabloň, hrušeň, slivoň, proso, mák, pastinák, broskev, trnka, ostružina, žito, pšenice, borůvka, vinná réva

Synantropní a přirozená vegetace Fáze A (13. století): Ukládání rostlinného materiálu ještě neprobíhalo. Fáze B (2. pol. 13. století): Počátek ukládání odpadového materiálu z domácností a dílen. Fáze C (14. století): Fáze zarůstání ruderální vegetací, ukládání odpadu méně intenzívní. Fáze D (konec 14., počátek 15. století): Fáze postupného vyplňování koryta příkopu, odpad z domácností a dílen převažuje. Postupný zánik díla.

Relikviářový hrob kněžny Ludmily, Pražský hrad Příklad 3 Relikviářový hrob kněžny Ludmily, Pražský hrad

Bazilika svatého Jiří

Rakev s ostatky sv.Ludmily

Výsledky analýz Analýza pylu: negativní Vyloučeno delší umístění lněné látky jako vnější součásti nějakého objektu. Rostlinné makrozbytky: negativní Vyloučeno uložení v půdním prostředí. Mikroskopické houby: pozitivní Prostředí se sníženou cirkulací vzduchu.

Entomologická analýza Synantropní druhy, žijí v zastíněných prostorách. Vylučují uložení souboru látek v půdě. Před uzavřením olověné rakve. Ptinus fur Tipnus unicolor

Závěry přírodovědných analýz Studovaný soubor z hrobu sv. Ludmily nevznikl v prostředí inhumace kněžnina těla na Tetíně, ale vznikl mimo půdní prostředí v duté, ostíněné, nevětrané prostoře v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Soubor vznikl s vysokou pravděpodobností před uzavřením balíčku v olověné rakvi.