PSFA 2 Přednáška č.4 Téma: Asertivita

Asertivita Assertio = tvrzení To assert = prosadit se = zdravé nebo přiměřené sebeprosazení = komunikační technika zaměřená na prosazení vlastních požadavků, potřeb, nároků přiměřenými prostředky Bez ubližování druhým, respektování jejich i vlastní důstojnosti

Asertivita Schopnost plného sebevyjádření, uvědomění si, co chci, o co mi jde, schopnost pozorně naslouchat partnerovi Vyvážení tendence k prosazení vlastních zájmů Respektování zájmů partnera

3 P Poznání (rozeznání vlastních pocitů a potřeb, schopnost vnímat je u sebe i druhých) Projevení (vyjádření vlastních pocitů, stavů, potřeb) Prosazení (udržení svého názoru, postoje, hodnoty, i proti tlaku ostatních)

Proč se učit asertivitě? osvojení asertivních dovedností do života Pasivní – neprůbojní, nesmělí, těžko snášejí neúspěch, v konfliktech želva Neprosadí svůj názor, požadavek, kvůli úzkosti, která jim brání Agresivní – přehnaně, podrážděně reagují na kritiku, tendence útočit, zvyšovat napětí. Obtížně si prosazují svůj názor odradí partnery v komunikaci Sebejistý styl – vlastní myšlenky, city a potřeby jsou projevovány otevřeně a s respektem k sobě i druhým

Témata asertivity Komplimenty Vyjadřování a přijímání kritiky Zvládání emočních útoků Prosazování a odmítání požadavků Přijímání kompromisu Zvládání manipulací Udržování přerušovaného rozhovoru Aktivní naslouchání

5 základních znaků asertivity Otevřené vyjadřování pocitů (feeling talk – „to mně mrzí, štve mě to“) Mimika a gestika v souladu s pocity (facial talk) Užívání „já“ Přijímání pochvaly Umění říkat „ne“

Asertivní práva Právo důvěřovat svému názoru více, než názorům ostatních Právo nemuset vysvětlovat svoje chování Právo nebýt odpovědný za problémy druhých lidí Právo změnit názor Právo něco nevědět Právo rozhodnout se podle vlastní logiky

Asertivní práva Právo chovat se nezávisle na tom, zda to druzí schvalují Právo udělat chybu Právo někomu nerozumět Právo na lhostejnost Právo chovat se neasertivně

??? Kdybyste měli vybrat jedno z asertivních práv, které by to bylo? Vzpomenete si, kdy jste se naposledy za něco pochválili? A za co?

Reakce zpětnou vazbou „Když ty děláš to, já se cítím takto.“ Máš hezký účes / tvůj účes se mi líbí – osobnější pocit, reakce zpětnou vazbou

Pozitivní aserce Vyjadřujeme druhým pochvalu, ocenění, dáváme najevo blízkost, vřelost, lásku, povzbuzujeme, dáváme komplimenty Pravdivě (ne lichocení=manipulace) Vyjádření/přijetí

Komplimenty Vyjádření kladných pocitů druhému podávání/přijímání „Mně se líbí, že… Jsem spokojený, že…Potěšilo mě, že…)“ Ne hodnocení „Mám tyto pozitivní pocity, když ty děláš to nebo ono.“ „To jídlo, které jsi udělala, mi moc chutná.“ Přijetí komplimentu (poděkování) Přidání osobní reakce ke komplimentu (Taky mě to potěšilo; děkuji, ale nemohu s vámi souhlasit)

Empatické naslouchání Přijetí bez hodnocení, s respektem, úctou Projevení zájmu v neverbální oblasti Použití vět vyjadřujících pochopení a porozumění („Ano, rozumím vám, bylo vám to nepříjemné. Chápu vás, byla jste tím zaskočená.“) Opakování celé věty, kterou druhý řekl (ano, rozumím vám, říkáte, že vás to bolí při chůzi) Parafrázování věty, kterou druhý řekl, svými slovy (jestli ti dobře rozumím, naštvalo tě, že nepřišel) Umění krátce shrnout smysl delšího sdělení

Asertivní odmítnutí Úzkostní lidé – strach říct „ne“ „Ne, nechci. Ne, to neudělám. Ne, tam nepojedu. Ne, to mi opravdu nevyhovuje. Ne, o to nemám zájem.“

Umění požádat o laskavost Požádat o to, co potřebujeme, o pomoc. Dotěrnost? Závazek? V blízkých vztazích – je pomoc automatická? „Prosím, pomoz mi dnes s úklidem.“ Jednoznačná přesná formulace toho, co chceme Vnitřně se připravit na to, že druhá strana má právo nás odmítnout Úspěchem je, že jsme se troufli zeptat

Reakce na odmítnutí Vyjádření emocí: „Vadí mi to. Mrzí mě to. Nelíbí se mi to.“ Vyjádření porozumění pro hledisko druhého: „Rozumím tomu. Máte na to právo. I když je to pro mě nepříjemné, budu to respektovat.“ Možné navrhnout kompromis: „Vidím, že teď mi nevyhovíte. Mohli bychom si promluvit znovu za měsíc. Byl bych rád, kdybyste moji žádost v budoucnu bral v potaz.“

Kritika Kritika Oprávněná? Neoprávněná? Uvědomovat si a vyjádřit pocity, které v nás kritika vyvolává

Dotazování se na podrobnosti Odpověď na oprávněnou kritiku Základ přijetí kritiky Žádáme více kritiky Žádáme další rozvedení a konkretizaci obecné kritiky („Jste absolutně nespolehlivý.“ „Tak mi prosím řekněte, jak se to projevuje.“) Obvykle se dostaneme k jádru věci

Negativní dotazování Kritiku nepovažujeme za důvod k hádání nebo rozbíjení vztahu Požádat o objasnění důvodu kritiky pomoci druhému, aby místo hodnocení užil negativní zpětnou vazbu „Ne, tomu nerozumím, co se ti na tom nelíbí, mohl bys mi to lépe objasnit. „

Technika otevřených dveří Nenecháme se vyprovokovat k hádce Souhlasíme s pravdivými výroky, uznáme argumenty, na kterých by mohlo něco být Nesouhlasit ve věcech, které ponižují nebo mají zásadní význam Dovednost přiznat chybu (odvaha brát se takový, jaký jsem; sebedůvěra

Technika otevřených dveří Obrana proti nepřiměřené kritice Souhlasíme s každou pravdou („Je to pravda.“) Souhlasím s každou pravděpodobnou pravdou („Můžeš mít pravdu, je to zřejmě pravda.“) Souhlasíme i s obecnou pravdou („To by mohla být pravda, dává to smysl…, mě to ale moc netrápí.“) Pozor na čtení myšlenek: neodpovídat tím, co si myslíme, že nám partner chtěl říci, ale co nám skutečně řekl Odnaučit se uvažovat v absolutních pravdách, hodnotách, pravdách, vážit si své vlastní hodnoty, i když uděláme chybu

Gramofonová deska Oprávněný požadavek, v situacích vymezených zákonnými předpisy a normami

Asertivní obligace Jednání s blízkými Směřuje k dohodě, kompromisu Začátek: čistá asertivita: ne, neudělám to. Sdělení pocitů: Tvoje žádost mě překvapila. Krátké vysvětlení: Dnes jedu za rodiči. Směřujeme k empatii – vysvětlení: Chápu, že to potřebuješ. Kompromis: mohl bych ti pomoci v úterý.