Regiony/venkov a sdružování (seskupování)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

TALENTI V DHL SUPPLY CHAIN
Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.
TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
Financování komunitních projektů Tento příspěvek vznikl při řešení grantu podpořeného Vzdělávací nadací Jana Husa Ing. Jana Krbová.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Kurikulární reforma Únor 2008 PhDr. Maria Bezchlebová
Sociální politika a Welfare State
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
Facility management ČSN EN
Proč je důležité studovat Principy
Elektronické služby v znalostnej spoločnosti, , Zvolen Koordinace a spolupráce – úloha Asociace knihoven vysokých škol ČR Barbora Ramajzlová.
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01/A3 AutorIng. Marie Grygarová Období vytvořeníZáří 2012.
Seznamuje žáky s procesem lidské socializace a společenským statusem.
© NSZM ČR1 Zdravá města, regiony, kraje – cesta ke zdravému rozvoji Oucmanice, 5. června 2007.
Projekt Kreativní města Future City Game Snímek 2 „Rozvoj města stojí na pomezí řádu a chaosu. Nemá žádný počátek ani konec. Rozvoj města je.
Sociální konstruktivismus
Evropská strategie zaměstnanosti a víceúrovňové vládnutí – sen nebo skutečnost? Milena Jabůrková, Ondřej Mátl a Gabriela Nováková Zpráva zpracována pro.
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
KREATIVNÍ ODVĚTVÍ A EVROPSKÉ FONDY NOVÁ SCÉNA ND MARTA SMOLÍKOVÁ Proč podporovat kulturní a kreativní průmysly.
Instituce Pravidla hry
NEZISKOVÉ ORGANIZACE PARTICIPACE a KOMUNIKACE. Role participace „Každá centrální moc, i když má minimální pravomoci, má stálou tendenci ve jménu efektivity.
Podniková ekonomika Personální činnost.
PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
Spolupráce zemědělců a nezemědělců při prodeji výrobků.
PROINCOR – Inovační audit Liberec – PROINCOR - Inovační audit 2 INOVACE Změna je jedinou jistotou dnešního světa Předpoklad udržení zákazníka.
Proč „komunitní knihovna“ Knihovnická dílna Zlata Houšková.
3 EFEKTIVNOST TRHU.
Civilizace, kultura, instituce, sociální agregáty
TRUHLÁŘ I.ročník Výrobní zařízení Střední škola stavební Teplice
CCO JE PARTNERSTVÍ  PARTNERSTVÍ A SOV  PARTNERSTVÍ A BUDOUCNOST Ing. Zdeňka Škarková.
Průřezová témata.
Cíle sociální politiky „Základní“ cíle (sociální), obecně: Dimenze ochrany před riziky: –Ochrana před chudobou –Ochrana navyklého životního standardu –Přesun.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Sociologie 13 Sociologie politiky. politika správa veřejných záležitostí – Záležitosti týkající se velké části občanů, nebo všech (oproti soukromým záležitostem)
MARKETINGOVÝ MIX.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
Sociální sítě a sociální kapitál – úvod do problematiky 1
MANAGEMENT - Pojetí managementu
Model transkulturní péče
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
Ekonomie 1 Magistři Šestá přednáška Lidský a sociální kapitál, princip přenesené ceny.
Sociální psychologie se zaměřením na sport
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
6. Profesní kompetence jako pracovní způsobilost Dagmar Svobodová.
5. PROJEKCE MODERNÍCH ORGANIZAČNÍCH A ŘÍDÍCÍCH PODNIKOVÝCH STRUKTUR Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Praha, prosinec 2009SPAV - diseminační seminář1 Strukturované studium Projekt „Spolupráce technických fakult veřejných vysokých škol s podniky a dalšími.
Regionální politika: aktéři, cíle, nástroje, strategie.
Škola jako poskytovatel DV Seminář propojování počátečního a dalšího vzdělávání v ČR 24. března 2011 Ústí nad Labem.
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
SETKÁNÍ ŘÍDÍCÍHO VÝBORU MAP vzdělávání ORP ŠUMPERK Mgr. Ivana Hanáková, Mgr. Martin Kuchtík.
© Berman Group. Klastry Co je to a má cenu se jimi zabývat? Petr Adámek Berman Group.
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Ekonomika – základní pojmy.
Komunikační a prezentační dovednosti / C2b
PhDr. Radek Suda, odbor sociálních služeb a sociální práce, MPSV
Rizikové skupiny 2 Pojetí normality, deviace a deviantní chování
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
Subjekty a objekty veřejných politik
Sociální skupiny a role
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
ROZVOJ INTELEKTUÁLNÍHO KAPITÁLU A VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Zpracovala Ing. Lenka Hřibová, říjen 2017
5. Kultura jako řešení problémů přežití
Transkript prezentace:

Regiony/venkov a sdružování (seskupování) Role seskupování a sociálních vztahů (konflikt a spolupráce) v regionálním/rurálním rozvoji R. Putnam: Copak se lidé v problémových regionech jihu Itálie nijak nepoučili z jejich obtížné situace? Vždyť by přece museli vidět, že by na tom byli všichni lépe, kdyby každý z nich spolupracoval pro společné dobro (lidé spolupracují, aby se dobrali svých vlastních zájmů /ekonomie/ nebo je společné dobro imperativem pro všechny a ti se mu podřizují, a proto spolupracují /sociologie/).

Problematika kolektivního jednání Moderní „přelidněné“ společnosti vyžadují určité mechanismy koordinace svých jednání, jinak se nikdo nedobere svých cílů a každý tratí.

Problematika kolektivního jednání (problematika spolupráce jako koordinace jednání lidí) Obvykle jednání koordinuje trh (Hayek: kosmos) nebo řízení (Hayek: taxis). ALE Tragedie společných pastvišť (tragedy of commons) – racionální jednání jedince může utvářet výsledky, které nejsou racionální z pohledu všech zúčastněných Veřejné statky (čistý vzduch, bezpečné ulice – každý využívá, ale nemusí přispívat k jejich poskytování; „černý pasažér“) Vězňovo dilema (dohoda lidí na společném jednání)

Vězňovo dilema Já se nepřiznám a druhý se nepřizná také oba jsme odsouzeni na 2 roky Ale, nepřiznám se a druhý se přizná – jsem odsouzen na 9 let – příliš rizikové Když se přiznám, buď mohu být volný nebo maximálně dostanu 5 let Když se nepřiznám, minimálně 2 roky, maximálně 9 let ve vězení

Paralelně analyzujte volbu vzdělání (důležité pro regionální rozvoj /lidský kapitál/ -- Bc nebo Mgr.) Když volíte, zda studovat 5 let nebo 3 roky, ptáte se: Co stojí více? 5-ti leté studium, bakalář je lepší Kdo má lepší šance na trhu práce: 5-ti leté studium – magistr je lepší Když se svými vrstevníky půjdete ve velkém počtu na bakaláře, potom bude muset zaměstnavatel akceptovat tento titul jako adekvátní – ale nejlepší pracovní příležitosti jsou pro magisterské studium, proto: Nebudete riskovat studium kratších programů, když vaši vrstevníci jsou studovat magisterské programy – kdyby se to stalo, oni vás „převálcují“ na trhu práce, pokud jde o práci, kterou chcete

Výkon všech institucí (od mezinárodních finančních trhů až po regionální vlády a frontu na autobus) závisí na řešení otázky černých pasažérů, vyhýbání se, monitorování, donucení, oportunismu, morálního hazardu – řešení těchto problémů společného jednání lidí vede k efektivnímu fungování státu, regionů Při možnostech řešení se využívají odkazy na teorie her

Teorie her a předpoklady dobré spolupráce Co vyplývá z odkazů na teorie her Spolupráce je lehčí, když hry jsou opakovány a ten, kdo narušuje pravidla tak ví, že bude následně potrestán Spolupráci usnadňuje, když je počet hráčů omezen Spolupráci usnadňuje, když je nadbytek informací o minulém jednání každého hráče Spolupráci ulehčuje, když hráči příliš neberou z budoucnosti (nežijí „na dluh“ na „discount“ z budoucna)

Sociální kapitál Spolupráce je usnadňována sociálním kapitálem (bohatství ve vztazích mezi lidmi) = investice do sociálních vztahů s očekávanou návratností na trhu (ekonomický, politický, trh práce, v komunitě). = zdroje založené v sociální struktuře, k nimž přistupujeme, nebo je mobilizujeme ,když jednáme za nějakým účelem

Sociální kapitál Sociální kapitál je postaven na: Normách (pravidla, co je a co není v určitém kontextu vhodné) reciprocity založených na důvěře (simultánní vzájemná výměna nebo vzájemné očekávání, že dnešní prospěch bude v budoucnu vrácen) Sociálních sítích občanské angažovanosti (horizontální a vertikální) - přístup ke zdrojům v sítích a skupinách, jejíchž jsme členy Světová banka: Normy a sítě, které usnadňují kolektivní jednání

Sociální kapitál (horizontální přístup vázaný na komunitu) Falk, Kilparicková (rozvíjejí R. Putnama a J. Colemana): produkt sociálních interakcí s potenciálem přispívat k sociálnímu, občanskému a ekonomickému rozvoji lokalit. Interakce vyrůstají ze znalostí a identity a zároveň používají a budují sociální kapitál. Jeho podstata závisí na různých kvalitativních dimenzích interakcí, v nichž vzniká – jako je kvalita interních a externích interakcí spojených s danou komunitou, historicita, budoucnost (vize), reciprocita, důvěra a sdílené hodnoty a normy. Příklad: průmyslové klastry, spojování výrobců (výrobní skupiny v HPRD), družstva

Sociální kapitál (vertikální přístup vázaný na jedince) P. Bourdieu: součást kapitálu symbolického ovlivňujícího rozvrstvení společnosti; spočívá v bohatství vazeb jednice, které přispívají k jeho sociálnímu statusu, což mu umožňuje z hierarchiích pozic koordinovat jednání své i jiných. Jedná se o jakýsi „kredit“ člověka, jeho důvěru, reputaci, zdroj ctnosti či odlišnosti. Příklad: důvěryhodný člověk

Vzájemně provázané stavební prvky sociálního kapitálu Interakce (záležitosti vztahů mezí lidmi – spolupráce, konflikty) Sociální sítě občanské angažovanosti a sdružování (sociální sítě jako množina sociálních subjektů propojených směnnými vztahy, včetně spolků, spolčování, NNO, ale i rodin atd.); Občanská angažovanost (účast lidí na aktivitách, jejich zapojení do aktivit: ne udělá se, ale uděláme Kognitivní záležitosti (hodnoty /ideály o tom, co je dobré a vhodné/, na jejichž základě probíhají interakce; důvěra a víra /záležitosti spojené se spolehlivostí sebe sama, jiných osob a institucí, spojené s pozitivním vyústěním nějakého procesu/ znalosti a vědění /viz dále/; vize /představy o budoucnosti/ identita /spolupatřičnost do regionu) Institucionální záležitosti (normy jednání a sociální instituce)

Regiony/venkov a sdružování (seskupování) Proč seskupování (sociální život) a regionální rozvoj? Proč se touto otázkou zabýváme?

Východiska problému K čemu má přivést modernizace (její institucionální nástroje)? k růstu, rozvoji, vývoji -- tj. k vyšší výkonnosti Na co tlačí požadavek vyšší výkonnosti (její institucionální nástroje)? na další modernizaci a inovace Jaký je očekávaný výsledek vzájemného působení z pohledu regionálního rozvoje? eliminace nežádoucích regionálních disparit a nerovností, zlepšení fungování struktur regionu Modernizace a inovace Výkonnost, efektivita Eliminace ne- rovností a rozvoj

Základní procesy spojené s regionálním rozvojem a faktory rozvoje Proces modernizace a inovace je spojen s efektivností a výkonností Tři faktory regionálního rozvoje: příroda, lidé, kultura: Nespecifičtější faktor: lidé Lidé (R. Putnam: společenství občanů) - výrazné pole sociálních věd Aktualizovaná strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013: základní faktor regionálního rozvoje jsou lide, potom infrastruktura a služby (dnes už ale zmínili toto tvrzení). Finální verze: významným faktorem regionálního rozvoje postindustriální společnosti jsou lidské zdroje.

Problémy modernizace a inovací Nástroje ovlivňující regionální rozvoj modernizace výkonnost Lidé se svým sociálním kapitálem a institucemi Úspěšný regionální rozvoj

Občanskost Co byste zařadili pod pojem občanskost (společenství občanů): Občanská angažovanost (aktivní účast na záležitostech regionu) Politická rovnost (rovná práva a povinnosti všech vedou ke spolupráci) Solidarita, důvěra a tolerance (tolerance rozdílnosti názorů, důvěra v sebe samé, v jiné a v instituce /základ moderní společnosti/ ve spojení se solidaritou) Spolky, sdružování (sociální sítě jako sociální struktura spolupráce, NNO atd)

Občanskost ZMÍNĚNÉ ZNAKY OBČANSKOSTI V SUMĚ: SOCIÁLNÍ KAPITÁL (utváří sociální kohezi a pomáhá koordinovat aktivity lidí) Světová banka o sociálním kapitálu: normy a sítě, které usnadňují kolektivní jednání (založeno na R. Putnamovi: Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit)

Sítě občanské angažovanosti Např. spolky, asociace, družstva, komory, nevládní neziskové organizace, nová sociální hnutí Zvyšují potenciální náklady „narušitele“ na jeho individuální jednání, které může ve výsledku přinést ztrátu všem (zvyšují opakovatelnost a vzájemné propojení her a narušení her je tak mnohem složitější /nákladnější/ ) Podporují normy reciprocity (reputace, dodržování slibů a přijetí norem komunity vzhledem k jednání) Usnadňují komunikaci, a tak zvyšují důvěryhodnost informací (předává se reputace a informace o minulém jednání) Zahrnují minulé úspěchy spolupráce (kulturně určené vzor budoucí spolupráce)

Sociální sítě malých skupin vedou k meta sociálním sítím velkých skupin a jsou jedním z faktorů utváření sociální struktury společnosti. Sociální struktura společnosti je výsledkem kombinace různých typů kapitálů, které vlastní jedinci s určitým sociálním postavením (a kapitály, kterými disponují toto postavení definují)

Sociální struktura regionů (příklad)

Sociální struktura regionů (příklad)

Sociální struktura regionů (příklad)

Region/venkov a kultura Regiony/venkov jako společnost v prostoru a čase se svým sdružováním mají vliv na a jsou zároveň ovlivněny kulturou

Kultura Souhrn (totalita) sociálně přenášených vzorců jednání, představ, názorů, víry, postojů, institucí a jiných výsledků lidské práce a myšlení, které jsou typické pro společenství v určitém prostoru a v určitém čase (vše co máme a víme; souhrn programů naší činnosti; hodnoty, normy a materiální statky určit společnosti)

Kultura V. Bělohradský: Souhrn institucí, příběhů, životních forem, které činí svět srozumitelným (dávají mu řád) Civilizace je proměna, kterou kultura prochází, když se vyrovnává s neznámým, s nesrozumitelností světa

Kultura v pojetí sociálních věd Je všezahrnující (nejen umění /”vysoká kultura”, ale i sport, jídlo a potraviny jsou součástí kultury) Je učení - socializace: (a) individuální situační učení - založeno na vlastní zkušenosti /oheň pálí/; (b) sociální situační učení /učíme se od jiných ve skupině/, (c) kulturní učení /používáme symboly -- symbol je něco, co vystupuje za něco jiného/: C. Geertz (1973): kultury jsou soubory kontrolních mechanismů - plány, návody, pravidla, konstrukce, to co by počítačoví odborníci nazvali programy řídícími jednání lidí Programy (software) našeho jednání (J. Lotman; 1967)

Kultura v pojetí sociálních věd Je symbolická (symboly vystupují za něco jiného) --viz později M. Weber - co je mbwa Je sdílená (není vlastěna jenom jedním jedincem) Je utvářená podle vzorců (norem jednání). Zvyky, instituce, přesvědčení hodnoty, normy a materiální statky jsou vzájemně provázány - přemýšlejte třeba o “žití na hromádce” pozdním uzavírání manželství -- jak je vše provázáno Každou kulturu integruje soubor jádrových hodnot, který také pomáhá odlišit jednu kulturu od jiné (etos práce, individualismus, dosahování cílů, spoléhání se sám na sebe jsou jádrové hodnoty, které integrují americkou kulturu po generace; podobně jsou i v regionech různé kultury, jejich hodnoty a normy)

Kulturnost Sociální kapitál též předpokládá, ale zárověň i ovlivňuje znalostmi, dovednostmi, věděním, vizemi a talenty lidí a jejich skupin (zahrnují i jejích původ, kdo jsou, identitu) - záležitost spojená se socializací (tj. seznamování se s kulturou chápanou jako souhrn hodnot, norem a materiálních statků)

Kulturnost Znalosti, dovednosti, vědění, talent, rodinný původ utvářejí LIDSKÝ a KULTURNÍ KAPITÁL – vždy patří jedinci a v ideální formě jsou nepřenositelné na jiné. K přenositelnosti je nutné je materializovat (problém kvantifikace)

Kulturnost Lidský kapitál: ekonomie: zásoba znalostí a dovedností a schopností (soukromý statek) ztělesněných v lidech určitého státu. Jmění spočívající v produktivním potenciálu jednotlivých lidí založeném na jejich zdraví, motivaci, talentu a získaných dovednostech /znalostech/;produkt jejich svobodné vůle či vlastního zájmu, Měřitelnost investicemi do získání znalostí: investice času a peněz do zlepšení kvality pracovníků odbornou přípravou a vzděláním/ -- příjem jedince závisí na tom, kolik do svých znalostí, schopností a dovedností investoval. Profese s vyšším vzděláním mají být lépe placené, protože pracovníci očekávají návrat investic do lidského kapitálu

Kulturnost Kulturní kapitál: sociologie: zásoba vědění (veřejný statek) výsledek tradice, vzdělávání a poznatků získaných praxí, zásoba vědění, výsledky procesu socializace a poznání, kterými jedince vládne. Zdroje získané prostřednictvím sociální identifikace a recipročního uznávání jinými Jmění spočívající v symbolech a významech kultury, které prostřednictvím vzdělávání reprodukují strukturu společnosti a vedou její sociální praxi Měřitelnost: investice do sociálního postavení prostřednictvím celkové socializace (včetně vlivu rodiny). Nejen to, co sami investujeme, ale i odkud pocházíme Kulturní kapitál ztělesněný v člověku (vědění – v ideální formě), objektivizovaný kulturní kapitál (např. knihy jako materializace vědění) a institucionalizovaný kulturní kapitál (diplomy odlišující formálně kulturní kapitál vysokoškoláka od samouka),

Kulturnost Jsou-li kulturní a lidský kapitál vázány pouze na jednající jedince, co potom u tzv. kolektivních osob (sociální útvary typu obce či regionu) Intelektuální kapitál: nehmotné bohatství kolektivních útvarů (např. obcí či regionů), postavené na kulturním a lidském kapitálu jedinců, kteří v nich pracují, působí a žijí a které (ono bohatství) tyto kolektivní osoby využívají, aby dosáhly své cíle

Oba kapitály jsou ztělesněny v člověku JEDINEC (konkrétní osoba) vládne: KULTURNÍM KAPITÁLEM: Vědění získané socializací (symbolické dovednosti) LIDSKÝM KAPITÁLEM: Znalosti získané kvalifikací (technické dovednosti) Objektivizace a institucionalizace (prostřednictvím sociálního konstruktivismu) kulturního (a jeho součástí lidského) kapitálu jej vyvádí mimo jedince a tvoří základ: Ovlivňují jednání konkrétních a kolektivních osob INTELEKTUÁLNÍHO KAPITÁLU (úroveň KOLEKTIVNÍCH OSOB)