Instituce Pravidla hry

Prezentace na téma: "Instituce Pravidla hry"— Transkript prezentace:

1 Instituce Pravidla hry
Odlišné způsob konfigurace zájmů a sociálních vztahů Zažité a obecně sdílené způsoby zvládání problémů Zažité a v dané kultuře zafixované způsoby jednání v této kultuře Způsoby zvládání problémů (prostřednictvím pravidel či řádu kolektivních osob) Jedná se o kulturně sociální záležitost, která snižuje transakční náklady D. North: pravidla hry ve společnosti, nebo více formálněji, lidmi vytvořená omezení, která formují lidské interakce. Ve svém výsledku strukturují podněty směny mezi lidmi, ať již politické sociální či ekonomické

2 Dva typy sociálních institucí (podle síly pravidel)
Normativně kontrolní (totální, všeobjímající) Hrově-smluvní

3 Normativně kontrolní instituce
Odpovídá jednání, které je strukturováno z vnějšku (odpovídá chápání jednání Durkehimem, Marxem Vše, co není dovoleno, je zakázáno Přísně stanovaná pravidla, která jsou jakoby na nás nezávislá, normy nám předepisují, co máme dělat

4 Hrově-smluvní instituce
Hra má určitá pravidla („pravidla hry “). Pravidla jsou buď velice přísná a vše předepisující (existuje jediná možnost, jak jednat) nebo jsou jako ve hře – šachy a jak táhnout koněm do „L“). „vyjednáváme“ se soupeřem. Často ani neuvažujeme normy v jejich přísně normativní podobě. Vše, co není zakázáno, je dovoleno. Existují rámce, které jsou námi vytvořeny a které nám dovolují jednat (nespoutávají nás v našem jednání) Odpovídá teorii strukturace a významům jednání (M. Weber)

5 Instituce podle způsobu vzniku
Neformální (neexistuje předpis) A) obyčejné, každodenní způsoby jednání (ustavují vzorec jednání, ale záleží na jedinci, zda je akceptuje – tradice, zvyky) – rozhodování jedince (ekonomie) B) každodenní způsoby jednání, které jsou spojeny s orientací a principy celé společnosti (obecně sdílené konvence, kterým se lidé většinově podřizují, akceptují – podání ruky) – podřízení se celku (sociologie) Formální (na základě předpisu) C) regulované chování dané předpisem (ve firmě, škole atd.) – rozhodování jedince D) regulované chování s prostředky donucení (totální instituce – armáda, policie) – podřízení se celku

6 Dva úrovně institucí Instituce jako způsoby řešení problémů
Meta-instituce

7 Instituce jako způsoby řešení problémů
Zavedené praktiky jako normy, zvyky, předpisy, které jsou obecně vykonávané v dané kultuře Kolektivní osoby – lidé chtějí řešit své problémy prostřednictvím kolektivních osob (kdo jedná, to je kolektivní osoba – např. universita).

8 Meta-instituce Pomáhají řešit problémy vzniklé při řešení problémů) – řeší problémy první úrovně institucí Problémy: Asymetrická informace – řešena meta-institucí komunikace Obtížná poměřitelnost hodnot – řešena meta-institucí trhu Stranictví (někomu straníme, nejsme nezávislí) – řešeno meta-institucí morálky a vzdělávání/socializace Reálné střety mezi lidmi – řešeno meta-institucí práva

9 Institucionální uspořádání (vč. sociálních institucí) v regionu
Trvale udržitelný regionální/rurální rozvoj je založen na efektivním a koordinovaném jednání lidí (zvládání dění jednajícími aktéry) sledujících ekonomickou ziskovost, příznivost k životnímu prostředí a sociální akceptovatelnost svého jednání. K tomu přispívá: Institucionální uspořádání a sociální kapitál (v kombinaci s kapitálem intelektuálním) uvnitř aktérů - kolektivních osob Institucionální uspořádání a sociální kapitál existující mezi aktéry – individuálními osobami (a jejich kulturním a lidským kapitálem) a kolektivními osobami (a jejich intelektuálním kapitálem) Institucionální uspořádání (vč. sociálních institucí) v regionu Národní a nadnárodní institucionální uspořádání (ovlivňuje rozvoj sociálního kapitálu v lokalitách)

10 Organizace Nelze zaměnit organizaci a instituci
Lidé jednají podle určitých pravidel (normy – kultura je souhrn norem, hodnot a materiálních statků). Tyto rámce dávají vznik organizacím. Organizace je sociální útvar utvořený lidmi, kteří vykonávají institucionalizovanou činnost Rodina jako péče o děti je instituce, protože se jedná o obecně sdílené aktivity (pravidla, normy). Tyto institucionální rámce dávají vzniknout organizaci rodiny

11 Vlastnictví – instituce uspořádávající chaos
Je definováno vlastnickými právy Vlastnická práva patří ke společenským vztahům. Jsou to vztahy snakcionující jednání mezi lidmi, které vyrůstají z existence omezených zdrojů a jejich užívání. Specifikují normy chování lidí vůči statkům, jež každý účastník hospodářského života musí zachovávat v každodenních interakcích s jinými Viz Příloha11-instituce-vlastnictví.doc

12 Ideální typy vlastnictví
Komunální Soukromé Státní

13 Teorie vzniku soukromého vlastnictví
Marx: Vzniká z přivlastňování nadhodnoty (nezaplacená část dělníkovy práce) vlastníkem výrobních prostředků Evoluční teorie (H. Demsetz, A. Alchian): vzniká spontánně zdola jako snaha co nejvíce internalizovat externality (náklady /především transakční/ spojené s internalizací externalit jsou nižší než výnosy z této internalizace /naivní teorie vlastnictví/). V internalizaci externalit je patrná i „idea věčnosti“ (je-li něco v mém vlastnictví, tak ono vlastnictví budu dále zvelebovat, aby mi přinášelo zisk) Integrovaný endogenní rozvoj vychází z předpokladu internalizace externalit (kontrola „vlastněného“ prostoru-lokality)