Stanovení profilu návštěvníka, monitoring návštěvníků Názory návštěvnické veřejnosti na ochranu přírody

Stanovení profilu návštěvníka a Monitoring počtu návštěvníků Proč je důležité znát tyto informace? Metody: Profil návštěvníka (názory, požadavky): 1) nepřímá metoda – pozorování a vyhodnoco- vání chování návštěvníka osobami, které s nimi díky profesi přicházejí do styku. Vyhodnocení tržeb (vleky, prodané zboží, množství ubytovaných). 2) přímá metoda – anketování, řízený rozhovor atd. Monitoring počtu návštěvníků: 1) kontinuální sčítání pomocí přístrojových počítadel/kamer – probíhá během části nebo celého roku 2) Kontinuální sčítání lidskou silou – omezeno na část roku 3) Vyhodnocování jiných údajů, které se týkají většiny nebo všech návštěvníků – (např. zakoupených vstupenek ke vstupu do placeného území)

Monitoring počtu návštěvníků 1)kontinuální sčítání pomocí přístrojových počítadel/kamer Výhody: poměrně přesná data o počtech (za předp. správného fungování!); nižší investice na provoz; možnost provozu po celý rok. Nevýhody: nemožnost přímého kontaktu a zjištění dalších pozorovatelných charakteristik procházejících návštěvníků (např. cyklista, skupina důchodců apod.); snadná zranitelnost (klima, podmínky, vandalismus) → nutná kontrola; každý typ počítadla je nějak limitován; naměřená data se týkají jen části území (a celková návštěvnost se stejně musí odhadnout), pokud má území mnoho přístupových cest. sčítání lidskou silou Výhody: možnost anketování, přesné zaznamenání, dalších charakteristik(např. lyžař, pejskař, rodina), lze použít do některých lokalit, kde přístroje nefungují Nevýhody: měření vždy jen pro část roku, lidský faktor - ovlivnění sčítání sčítačem a možná chyba díky lidskému faktoru, nasbíraní data se budou týkat jen části území 3) Vyhodnocování jiných komplexních údajů (např. zakoupených vstupenek ke vstupu) Výhody: nepřímo (levně) získané údaje, data pro celé území Nevýhody: konkrétní nevýhody podle typu údajů

Turnikety s infra paprskem Tuby s tlakovým čidlem Nášlapné dlaždice zdroj:

Vyhodnocení monitoringu počtu prošlých turistů: ● Do statistického vyhodnocení zahrnout nějaké subjektivní ohodnocení počasí !! Např. podle stupnice: hezké počasí: 1, průměrné počasí 2, ošklivé 3 apod. Je to důležité, protože počasí ovlivňuje pohyb a množství turistů. ● Rozlišovat dny (svátky, všední den, den před svátkem atd.) Je to důležité, protože druh dne ovlivňuje pohyb a množství turistů. ● Rozlišovat roční doby (jaro, léto, podzim, zima) ● Chceme-li pokrýt delší časové období jednorázovými měřeními, je lepší počítání provést několikrát do roka v kratších intervalech než jedno delší a jednorázové.

Stanovení profilu návštěvníka (jeho názory, požadavky): 1)nepřímá metoda – pozorování a vyhodnocování chování a názorů návštěvníka osobami, které s nimi díky profesi nejčastěji přicházejí do styku. Vyhodnocení „žádaného“ (tržeb): např. vleky, prodané zboží, množství ubytovaných. Výhody: opakovaný kontakt, možnost lehkého získání cenných informací Nevýhody: záleží na štěstí, ovlivněno lidským faktorem, pouze částečná informace 2) přímá metoda – ankety, řízené diskuze atd. Výhody: cílené získání požadovaných informací, úplnější informace o sociálních poměrech respondentů, možnost statistického vyhodnocení Nevýhody: často nesprávné formulace otázek, většinou pouze jednorázový vzorek, možnost ovlivnění tazatelem (výběr respondentů, působení přítomnosti r.), v případě nepřímého dotazovaní nenáhodný výběr. nepřímé dotazování – je např. dotazování přes lokální časopis, nebo tzv. obálková metoda. Oboje má výhody a nevýhody.

U dotazníku je třeba aby bylo zachováno: ● přehlednost dotazníku ● rozumné množství otázek ● princip jednoduchosti odpovědí respondentů aby obsahoval: ● otázky k tématu položené formou otevřených otázek (libovolná odpověď tazatele) nebo zavřených otázek (takové, kde lze odpověď pouze zaškrtnout z nabízených možností), polozavřených otázek (kombinace obou předchozích možností) ● otázky týkající se sociodemografických charakteristik respondenta formou spíše uzavřených otázek ● typ, styl a neutralita položených otázek je rozhodující pro výsledek. Anketování: ● náhodný výběr respondentů ! Ano – např. každá druhá žena, každý třetí muž, který mě mine. Ne – kdokoli kdo přijde a bude ochoten odpovídat (jen ať už mám rychle těch xxx dotazníků zodpovězených). Toto není náhodný výběr, ale často se tak dělá! Vyhodnocování: příslušné statistické metody

Dotazníky v Krkonoších Vize 2050 Hošek a kol – nebyl k dispozici Novák 2001 – místní obyvatelé Machová 2005 – místní obyvatelé Kolpron 2003 – turisté ve střediscích Kolpron 2005 – turisté na hřebenech Čihař a kol – turisté na hřebenechprobíhá Czech Tourism 2005 – ?? asi turisté ve střediscích

Př. profilu návštěvníka v Krkonoších (Kolpron 2003) Celkový roční počet návštěvníků Krkonoš se pohybuje kolem 5,4 mil. osob. Nejsilnější sezónou je zima (cca osob/10 dní), následuje léto (cca osob/10 dní), ve špičkách vedlejší sezóny se počet návštěvníků snižuje jen velmi málo (cca osob/10 dní). Dvě hlavní skupiny návštěvníků tvoří Češi a Němci. Zatímco první skupina je dominantní v letním období, podíl německých turistů stoupá ve vedlejších sezónách, zejména na jaře. Ostatní národnosti jsou zastoupeny výrazně méně. Zatímco tuzemští návštěvníci míří spíše do východního sektoru Krkonoš, zahraniční turisté mají v největší oblibě střední část hor (středisko Špindlerův Mlýn). Mezi tuzemskými návštěvníky převládají Pražané, nejvýrazněji v zimě. V tomto ročním období cestují zejména do východního a středního sektoru. Hodně turistů přijíždí také z Královéhradeckého kraje; v tomto případě volí spíše vedlejší sezónu a upřednostňují východní sektor Krkonoš. Zhruba 10 % návštěvníků přijíždí do Krkonoš na jeden den, tzn. neubytuje se. Jejich podíl je vyšší ve vedlejších sezónách, naopak v zimě výrazně klesá. Nejčastější délka pobytu je 5-7 dní, přičemž těžiště spočívá v týdenních pobytových zájezdech, které se projevují zejména v hlavních sezónách. Nejčastěji se turisté ubytovávají v hotelech a penzionech, přičemž v sezóně se kloní spíše k penzionům, zatímco mimo sezónu převažují hotely. Pro hotelový typ ubytování je charakteristický sektor střed, ve východním sektoru převažují penziony, v západní části Krkonoš se často objevuje ubytování v objektech individuální rekreace (zejména Rokytnice nad Jizerou). Kempy a penziony jsou nejčastěji voleny pro kratší pobyty, týdenní pobyty jsou charakteristické pro podnikové chaty, k ubytování na delší dobu jsou využívány zejména hotely. Cizinci volí ubytování téměř výhradně v hotelech a penzionech s důrazem na prvně jmenované, v případě Čechů mají důležité postavení podnikové chaty.

Názory veřejnosti na ochranu přírody z dotazníků - shrnutí Cíle turistů v Krkonoších: převažující 1) příroda a její krásy, 2) místo klidu a odpočinku 3) sportovní vyžití (v zimním období se dostává na 1.místo). Czech turism- 30% turistika a sport, relaxace (procházky) 21%, poznání 19%, ostatní zbytek Požadavky související s ochranou přírody S tím souvisí časté požadavky na: 1) omezení počtu osob, 2) vjezdu aut, 3) nové výstavby Za negativní jevy se považuje: 1) špatný stav lesů, 2) problém odpadky → velmi konkrétně, na zvýšení počtu odpadkových košů (KOLPRON 2005, Čihař 2006) Kolem poloviny návštěvníků, jak tuzemských, tak zahraničních, se kloní k názoru, že vstup do ohrožených částí Krkonoš by měl být omezen (či zcela vyloučen) (KOLPRON 2005, Čihař 2006), 43% by uvítalo možnost vstupu s kvalifikovaným průvodcem.. Preference podle národností: Češi považují Krkonoše za místo klidu a odpočinku (požadavky na omezení vjezdu aut, skútrů, omezení počtu turistů, omezení nové výstavby, zvýšení ochrany přírody). Cizinci by ocenili spíše kvalitní infrastrukturu a vybavenost (požadavky na zlepšení služeb, větší počet a lepší údržbu běžeckých a sjezdových tratí, více příležitostí pro parkování, lepší stav silnic, rozšíření hromadné dopravy atd.). Obě skupiny si přejí snížit ceny!!!

Názory místních obyvatel, Špindlerův Mlýn 2000 a 2004 Zdroj: Machová Hana, 2005, dipl. práce, Přír. fak.,UK Praha Současnou existenci NP v 2005 hodnotilo kladně 43% (2000 jen 33%), negativně 19%, zbytek neví Stav životního prostředí se od 1989 v očích místních zlepšil pro 50%, 30% nezměnil, 20% zhoršil Vliv turistických Aktivit podle škodlivosti: Nejmenší – pěší turistika, větší – freeride lyžování a snowboardig, největší – motorismus, jízda na sněžných skútrech Ekologický problém: nazvalo 57,1%; jmenovali nejčastěji výstavbu bytových domů a těžbu dřeva. Řešit by se přednostně měla: infrastruktura a služba, odpady Režim ochrany přírody se zdál: 33% vyhovující, 36% přísný, zbytek se nevyjádřil Vstup do nejohroženějších oblastí by 43% povolilo (hlavně vysokoškoláci), 31% spíše vyloučilo, 24% zcela vyloučilo; nadpoloviční většina by preferovala vstup s kvalifikovaným průvodcem, 18% by bylo i pro placení vstupného S činností správy KRNAP jako úřadu byli respondenti spíše nespokojeni (43%) než spokojeni (33%), zbytek se nedokázal vyjádřit S činností správy KRNAP jako organizací pečující o přírodní hodnoty byla situace opačná - 60% kladných, negativních 24%, zbytek se nedokázalo vyjádřit S činností správy KRNAP jako kulturně-výchovné organizaci se kladně vyjádřilo 73% a negativně 13%

Názory veřejnosti na ochranu přírody z jiných zdrojů Zdroje jsou různé, občas se i někdo zastaví na Správě KRNAP osobně, popř. telefonuje, stěžuje si přes ředitele, píše výhružné dopisy apod. Naopak prosby místních lidí, udělat něco s něčím nekalým Jedním z nejlepších zdrojů je internet – servery s rozdílnou tématikou, nejčastěji sportovní, Nebo ty, kde se řeší různé kauzy (např. Luční bouda). Nejkontroverznější asi je server (Jakub Turek) – napadá systém ochrany přírody, České dráhy, ČHS a současnou politickou situaci. P. Turek vyhledává témata zákazů a sporné kauzy a napadá orgány st. správy za jakékoli stanovisko, když není zcela kladné. Bohužel ani souhlas vydaný s podmínkami není košer. Skutečnosti však často překrucuje a nafukuje, proto se mu (i mezi diskutujícími) říká „outdoorový bulvár“. Ke kauze se občas rozpoutá diskuze od čtenářů. Razí životní styl nedodržovat jakékoli zákazy a tak má i rubriku, co se dělat nesmí, ale běžně se dělá, kde podrobně popisuje i způsob a cesty. jiné servery: např.

Co pociťuje jako hlavní problémy Správa KRNAP? Nekoncepčnost plánování obcí a státu celkově („rozvoj“ je zaklínadlo č. 1) Udržitelný rozvoj?? ► vliv na okolní biotopy a krajinu celkově „Nekontrolovaná“ a nekončící výstavba spojená se zvyšováním kapacity lůžek, Využívání místních zdrojů vody, produkce odpadních vod, zábor plochy-parkoviště, ztráta původního krajinného rázu, často vznik apartmánových bytů, solení silnic atd.) Nehospodaření nebo nedostatečný management historicky vzniklých lučních společenstvech, minimum farem, přírodě šetrných aktivit. (druhová změna, invazní druhy atd.) V určitých částech roku velmi živelný turismus (rušení zvěře). Nekvalitní lesní hospodaření z minulosti, pomalá náprava. Nekvalitní současná ekologická výchova. Málo kvalitních lidí a prostoru pro realizaci zajímavých projektů.

Děkuji za pozornost