NÁRODNÍ JAZYK jazyk, který používají příslušníci jednoho národa (národ je společenství lidí, kteří mají společnou historii, kulturu, zvyky a tradice) - pro český národ je národním jazykem ČEŠTINA
Pozn. Úřední jazyk úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady většinou bývá shodný s jazykem národním (nemusí tomu však být vždy, zejm. v mnohonárodnostních státech) v ČR je úředním jazykem čeština
ČESKÝ JAZYK se rozrůzňuje na další útvary, tzv. útvary národního jazyka: spisovná čeština hovorová čeština nespisovná čeština
JEDNOTLIVÉ ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA
SPISOVNÁ ČEŠTINA reprezentuje celý český národ je uzákoněna (kodifikována) v oficiálních příručkách – slovníky, mluvnice, pravidla pravopisu používá se v médiích, školách, úřadech, ve státních i jiných dokumentech, v odborné literatuře, při politických jednáních atd. vznikla na základě středočeského nářečí
HOVOROVÁ ČEŠTINA jedná se o mluvenou formu spisovné češtiny používá se v běžné, každodenní komunikaci je tolerantnější k nespisovným tvarům např. spis. Pražan – hov. Pražák
NESPISOVNÁ ČEŠTINA nespisovné útvary českého jazyka můžeme dále rozdělit na: nářečí (dialekty) profesní mluva slang argot
DIALEKT nářečí užívá se pouze v určitých částech naší republiky a nejčastěji se s ním setkáme na vesnicích nebo menších městech a u starších obyvatel např. spis. mléko – nář. mlíko spis. strýc – nář. stréc
PROFESNÍ MLUVA je mluva určitého povolání např. z lékařského prostředí slepák = slepé střevo z řidičského prostředí šajtra = řadicí páka ze železničního prostředí šraňky = závory
SLANG je mluva určité skupiny lidí, kteří mají stejné zájmy např. studentský slang tělák = tělocvik myslivecký slang světla = oči
ARGOT je mluva společenské spodiny snahou je utajit skutečný význam slov např. stříkačka = pistole love= peníze sníh = kokain