Co je cílem projevu – co je třeba vysvětlit, vždycky vysvětleme. Ke komu budeme mluvit: Sledujme reakci posluchačů Jeví-li známky nepozornosti, oživme výklad nějakou vhodnou příhodou apod. Uplatňujme kontaktové prostředky, např. oslovení, užití 2. osoby množného čísla, nebo 1. osoby množného čísla. Usmívejme se, buďme příjemní
„Lidé jsou jako zrcadlo – usmívej se na ně a svět se bude na tebe usmívat zpátky, mrač se na lidi, oni se budou na tebe mračit také.“ (A. Langer, 1993)
Jak dlouho budeme hovořit Kde budeme vystupovat (i příjemné prostředí ovlivňuje mluvený projev) Kdy budeme hovořit – dopoledne můžeme klást vyšší nároky na pozornost posluchače, jiní situace je odpoledne a večer.
1. Přehlednost – řečníkovi se lépe přednáší, posluchači si projev lépe pamatují. Zásady stavby mluvených projevů: Úvod (oslovení posluchačů, získání jejich sympatií, vytyčení tématu, stanovení cíle vystoupení a jeho rozvržení). Jádro (rozvedení myšlenek, odůvodnění pravdivosti tvrzení). Závěr (Stručné shrnutí závěrů, ke kterým řečník dospěl. Posluchačům dáváme najevo, že kontakt s nimi byl přínosem).
2. Logická stavba – vyjadřujeme se přesně, vyhýbáme se ukvapeným zobecněním, nemluvme ukvapeně: Obsahovou správnost narušují některé chyby: Zaměňování teze – často se vyskytuje tzv. argumentum ad hominem – jde o chybu, při níž místo řádné odpovědi či důkazu kritizujeme osobnost toho, kdo mínění vyslovil.
Základní chyba – důkaz se buduje na nesprávném základním tvrzení, např. na základě jednostranné a zaujaté informace. Bludný kruh – dokazování pomocí téže teze, která je pouze jinak vyjádřena, např. Pan XY je neurotik, protože je nervózní. Směšování rozdílného smyslu – záměna pojmenování. Rozvleklost – uvádění zbytečných podrobností. Logické skoky
Srozumitelnost – k tomu je potřeba volit náležité jazykové prostředky, jedna z chyb je neúměrné používání cizích slov (a to i v případech, kdy za ně máme v češtině adekvátní náhradu). Do mluveného projevu nepatří zkratky, ani zbytečných slov.
KROBOTOVÁ, M. Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu. Olomouc: PdF UP v Olomouci, 2000.