Rodinné právo

Rodinné právo právní normy, které upravují osobní vztahy v rodině – mezi manžely, rodiči a dětmi i ostatními příbuznými dále upravují vztahy tzv. náhradní rodinné péče stěžejním pramenem práva je Zákon o rodině

Zákon o rodině (94/1963 Sb.) ČÁST PRVNÍ – MANŽELSTVÍ Hlava první: Vznik manželství Hlava druhá: Neplatnost a neexistence manželství Hlava třetí: Vztahy mezi manžely Hlava čtvrtá: Zánik manželství smrtí, prohlášením manžela za mrtvého Hlava pátá: Rozvod ČÁST DRUHÁ – VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI Hlava první: Rodičovská zodpovědnost Hlava druhá: Výchovná opatření Hlava třetí: Určení rodičovství Hlava čtvrtá: Osvojení Hlava pátá: Poručenství a opatrovnictví ČÁST TŘETÍ – VÝŽIVNÉ Hlava první: Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí Hlava druhá: Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými Hlava třetí: Vyživovací povinnost mezi manžely Hlava čtvrtá: Výživné rozvedeného manžela Hlava pátá: Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce Hlava šestá: Společná ustanovení ČÁST ČTVRTÁ – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Rodina společenství ženy, muže a dětí žijících obvykle ve společné domácnosti členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého jaderná (základní) rozšířená

Manželství Trvalé společenství muže a ženy , jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí Uzavírá se svobodným souhlasným prohlášením muže a ženy, které se musí učinit veřejně a slavnostním způsobem za přítomnosti dvou svědků Každé uzavřené manželství se zapisuje do matriky

Vznik manželství Formy: Podmínky pro uzavření manželství: Občanský sňatek Církevní sňatek Podmínky pro uzavření manželství: Starší 18 let (možnost zplnoletnění) Způsobilost k právním úkonům Zákaz polygamie (svobodný, rozvedený, vdovec) Nepříbuznost v linií přímé + sourozenci Opačné pohlaví – muž a žena Dohoda na příjmení manžela, manželky a společných dětí Musí předem znát své charakterové vlastnosti a zdravotní stav Musí prohlásit, že si nejsou vědomi okolností vylučujících manželství

Práva a povinnosti manželů Muž a žena mají v manželství stejná práva a povinnosti: Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti, vytvářet zdravé rodinné prostředí Společně rozhodují o záležitostech rodiny a podle svých schopností, možností a majetkové situace se starají o uspokojování potřeb rodiny

Zánik manželství Smrt jednoho z manželů Prohlášení za mrtvého Anulace Rozvod

Registrované partnerství Svazek dvou lidí stejného pohlaví V ČR uzákoněno od roku 2006 Upravuje vzájemné majetkoprávní vztahy partnerů, jejich práva a povinnosti vůči sobě navzájem, vůči institucím a vůči státu Uzavírá se podobně jako manželství Registrované partnerství NENÍ manželství

Práva a povinnosti v rodině Povinnosti rodičů: Vyživovací povinnost Péče o zdravý tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte Zastupování nezletilého dítěte v rámci realizace právních úkonů Řádná správa jmění dítěte Chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a dohlížet nad ním (právo užít přiměřených výchovných prostředků) Povinnosti dětí: Vyživovací povinnost, příp. přispívání na společné náklady Povinnost rodičům pomáhat, ctít je a respektovat Zletilé dítě má právo se svobodně vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů, která se ho podstatně týkají

Náhradní péče o dítě Adopce Pěstounská péče Opatrovnictví Poručenství Ústavní péče Kojenecké ústavy Dětské domovy

Trestní právo

Trestní právo je souborem právních norem, které chrání společnost a občany před nežádoucím jednáním vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za ně ukládají trestní právo má dále funkci preventivní a výchovnou

Trestní právo hmotné vymezuje, co jsou trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají jeho hlavním pramenem je trestní zákon

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) ČÁST PRVNÍ: Obecná část § 1 - § 11 HLAVA I: Působnost trestních zákonů § 12 - § 27 HLAVA II: Trestní odpovědnost § 28 - § 32 HLAVA III: Okolnosti vylučující protiprávnost činu § 33 - § 35 HLAVA IV: Zánik trestní odpovědnosti § 36 - § 104 HLAVA V: Trestní sankce § 105 - § 106 HLAVA VI: Zahlazení odsouzení § 107 - § 109 HLAVA VII: Zvláštní ustanovení o některých pachatelích § 110 - § 139 HLAVA VIII: Výkladová ustanovení ČÁST DRUHÁ: Zvláštní část § 140 - § 167 HLAVA I: Trestné činy proti životu a zdraví § 168 - § 184 HLAVA II: Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství § 185 - § 193 HLAVA III: Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti § 194 - § 204 HLAVA IV: Trestné činy proti rodině a dětem § 205 - § 232 HLAVA V: Trestné činy proti majetku § 233 - § 271 HLAVA VI: Trestné činy hospodářské § 272 - § 292 HLAVA VII: Trestné činy obecně nebezpečné § 293 - § 308 HLAVA VIII: Trestné činy proti životnímu prostředí § 309 - § 322 HLAVA IX: Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci § 323 - § 368 HLAVA X: Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných § 369 - § 374 HLAVA XI: Trestné činy proti branné povinnosti § 375 - § 399 HLAVA XII: Trestné činy vojenské § 400 - § 418 HLAVA XIII: Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy § 419 - § 421 ČÁST TŘETÍ: Přechodná a závěrečná ustanovení

Trestní právo procesní upravuje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, při soudním trestním řízení a při výkonu trestů je obsaženo v zákoně o trestním řízení soudním (trestní řád) trestnost činu a výše trestu se stanoví podle zákona platného v době, kdy byl čin spáchán pachatelem trestného činu je ten, kdo jej spáchal sám trestnímu stíhání jsou však vystaveny i osoby, které spáchání trestného činu zosnovaly, navedly pachatele ke spáchání trestného činu nebo poskytovaly pachateli pomoc trestná je rovněž příprava k trestnému činu a pokus o trestný čin, a to pod stejnými tresty jako čin dokonaný

Trestní řád (Zákon č. 141/1961 Sb.) ČÁST PRVNÍ: Společná ustanovení § 1 - § 12 HLAVA PRVNÍ: Obecná ustanovení § 13 - § 51b HLAVA DRUHÁ: Soud a osoby na řízení zúčastněné § 52 - § 66 HLAVA TŘETÍ: Obecná ustanovení o úkonech trestního řízení § 67 - § 88a HLAVA ČTVRTÁ: Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot § 89 - § 118 HLAVA PÁTÁ: Dokazování § 119 - § 140 HLAVA ŠESTÁ: Rozhodnutí § 141 - § 150 HLAVA SEDMÁ: Stížnost a řízení o ní § 151 - § 156 HLAVA OSMÁ: Náklady trestního řízení § 157 - § 158f ČÁST DRUHÁ: Přípravné řízení § 159 - § 159b nadpis vypuštěn § 160 - § 171 HLAVA DESÁTÁ: Zahájení trestního stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení § 172 - § 179h nadpis vypuštěn ČÁST TŘETÍ: Řízení před soudem § 180 - § 184 HLAVA JEDENÁCTÁ: Základní ustanovení § 185 - § 195 HLAVA DVANÁCTÁ: Předběžné projednání obžaloby § 196 - § 231 HLAVA TŘINÁCTÁ: Hlavní líčení § 232 - § 239a HLAVA ČTRNÁCTÁ: Veřejné zasedání § 240 - § 244 HLAVA PATNÁCTÁ: Neveřejné zasedání § 245 - § 265 HLAVA ŠESTNÁCTÁ: Odvolání a řízení o něm § 265a - § 265s HLAVA SEDMNÁCTÁ: Dovolání § 266 - § 276 HLAVA OSMNÁCTÁ: Stížnost pro porušení zákona a řízení o ní § 277 - § 289 HLAVA DEVATENÁCTÁ: Obnova řízení § 290 - § 314n HLAVA DVACÁTÁ: Zvláštní způsoby řízení § 315 - § 362 HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ: Vykonávací řízení § 363 - § 365 HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ: Zahlazení odsouzení ČÁST ČTVRTÁ: Některé úkony souvisící s trestním řízením § 366 - § 370a HLAVA DVACÁTÁ TŘETÍ: Udělení milosti a použití amnestie § 371 - § 374 HLAVA DVACÁTÁ ČTVRTÁ: zrušena § 375 - § 384g HLAVA DVACÁTÁ PÁTÁ: Právní styk s cizinou Oddíl první § 385 - § 460zp nadpis vypuštěn ČÁST PÁTÁ: Přechodná a závěrečná ustanovení

Trestný čin postihnout lze vždy pouze takové jednání, které je zákonem jako společensky nežádoucí označeno a vykazuje určitou míru společenské nebezpečnosti zákon podle míry společenské nebezpečnosti rozeznává trestné činy, u nichž je stupeň společenské nebezpečnosti vyšší než nepatrný, dále přestupky (které porušují nebo ohrožují zájem společnosti) a jiné správní delikty

Trestní odpovědnost pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba, která v době spáchání zločinu dosáhla určitého věku a která je příčetná podle trestního práva ČR je trestně zodpovědný teprve ten, kdo v době spáchání činu dovršil 15 let věku mladší osoby nemohou být za své jednání souzeny a nemohou být označeny pachateli trestných činů Mladiství pachatel, který trestný čin spáchal mezi 15 a 18 lety, se nazývá mladistvý jako trestně zodpovědný může být postaven před soud i odsouzen, zachází se s ním však zvláštním způsobem mladistvému může soud uložit ochrannou výchovu, která se vykonává ve zvláštních výchovných zařízených, nejdéle do 18 (výjimečně 19) let věku chovance dovršením 18 let je pachatel plně trestně odpovědný

Trestní řízení Trestní řízení probíhá v několika stadiích: Je postup, kterým jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé a zaručeno jejich spravedlivé potrestání Trestní řízení probíhá v několika stadiích: přípravné řízení – státní zástupce nebo policie provádí potřebná šetření k odhalení trestného činu a jeho pachatele a zajišťují důkazy, končí podáním obžaloby nebo zastavením trestního řízení předběžné projednání obžaloby – výsledkem je nařízení hlavního líčení nebo vrácení věcí státnímu zástupci k došetření hlavní líčení – soud přezkoumává obvinění, státní zástupce dokazuje vinu (obžalobu), obhájce dokazuje obhajobu, končí rozsudkem o vině či zproštěním obžaloby odvolací řízení – proti rozsudku se může obžalovaný i státní zástupce odvolat, o odvolání rozhoduje nadřízený soud (krajský, vrchní) výkon rozhodnutí – nucené splnění povinnosti dané soudním rozhodnutím pokud existuje obava, že obviněný uprchne, bude pokračovat v trestné činnosti nebo mařit vyšetřování, může soud rozhodnout o vzetí obviněného do vazby. zadržovací trvá max. 48 hodin, v této lhůtě musí být zadržená osoba předána soudu, který musí do 24 hodin rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu) prezident republiky má právo udělit v jakékoli fázi trestního řízení pachateli milost

Trest společenské odsouzení činu a jeho pachatele vyslovuje stát uložením trestu trest má chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl řádný život Za spáchané trestné činy může soud uložit tyto tresty: odnětí svobody ztráta čestných titulů a vyznamenání obecně prospěšné práce ztrátu vojenské hodnosti zákaz činnosti propadnutí majetku peněžitý trest propadnutí věci vyhoštění zákaz pobytu Doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal vraždu nebo podobné mimořádně nebezpečný trestný čin (vlastizradu, teror, genocidu apod.)

Podmíněné odložení výkonu trestu v tomto případě zůstává pachatel na svobodě, ale soud pravidelně sleduje jeho chování a to, zda dodržuje soudem stanovené podmínky v případě jejich porušení je mu trest změněn na nepodmíněný tím, že soud rozhodne o tom, že se trest vykoná při stanovení druhu trestu a jeho délky přihlédne soud ke stupni nebezpečnosti trestného činu, k možnosti nápravy pachatele a k polehčujícím okolnostem (spáchání činu v silném rozrušení či pod nátlakem, bývalý život pachatele, lítost, pomoc při vyšetřování apod.) přitěžujícími okolnostmi jsou surovost při spáchání činu, zvlášť zavrženíhodná pohnutka, zneužití něčí bezbrannosti, opakování trestného činu aj. za zvlášť nebezpečné činy spáchané pachatelem, jehož náprava je nepravděpodobná, může soud uložit výjimečný trest – tj. trest odnětí svobody od 15 do 25 let nebo na doživotí

Trest odnětí svobody se vykonává ve čtyřech typech věznic: s dohledem – za čin z nedbalosti, pachatelé dosud netrestaní s dozorem – za čin z nedbalosti, pachatelé, kteří již byli trestáni s ostrahou – za úmyslný čin se zvýšenou ostrahou – pachatelé s doživotním trestem, nebezpeční recidivisté za závažné činy a ti, kteří již dříve z vězení uprchli Podmíněné propuštění: po výkonu poloviny trestu odnětí svobody (případně dvou třetin u zákonem vyjmenovaných závažnějších trestných činů) může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně 20 letech výkonu tohoto trestu podmíněně propuštěnému pachateli bývá stanoven dohled, tj. pravidelný osobní kontakt pachatele s probačním úředníkem, kterého informuje o svém pobytu, zaměstnání, dodržování soudem uložených omezení apod.