Novorozenec Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov22 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Vývojová psychologie Téma: Novorozenec Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: Novorozenec, adaptace, synchronie, poloha šermíře Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje v období novorozence, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli a zařazení do periodizace lidského věku

nenásilný „něžný“ porod – rychlejší adaptace dítěte i matky, předpoklad pro optimální navázání vztahu; po porodu roste schopnost novorozence aktivně ovládat prostředí a zapojit se do sociální interakce;

hlavní úkol novorozeneckého období adaptace samostatné dýchání samostatný příjem stravy termoregulace přijímání podnětů z okolí

chování novorozeného dítěte odlišení stavu spánku a bdění; spánek kolem 20 hodin denně (rozdrobený do většího počtu kratších úseků); hluboký spánek, lehký spánek, dřímota, klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč;

zrak: vidí a podněty sleduje se zájmem – pozornost je přitahována pohybem a dítě sleduje předmět očima a často i malým pohybem hlavy;

odlišování základních tvarů i barev, preference ostrých kontrastů, zájem o lidský obličej, menší zraková ostrost (dospělá ostrost vidění až kolem jednoho roku věku), optimální vzdálenost 20-30 cm, nerozlišuje figuru pozadí, nevyvinuté akomodační reflexy;

sluch: preference vyššího ženského hlasu, preference hlasu své matky před hlasem cizí ženy; hmat: dobře vyvinutý, novorozenci mají rádi teplo a taktilní uklidňování (sami se uklidňují např. sáním prstů – již od 24. týdne těhotenství); čich a chuť: dobře vyvinuty – dítě pozná svou matku čichem;

asymetrická poloha „šermíře“, omezené spontánní pohyby, neudrží hlavičku, zaťaté pěsti;

kompetence novorozence učit se hledá souvislosti v podnětovém okolí a získává z nich zkušenosti, schopnost uchování informací i déle než 24 hod.; schopnost jednoduchých myšlenkových pochodů; počátek aktivnímu vyhledávání příjemného a vyhýbání se nepříjemnému;

protosociální chování novorozence reakce na lidský hlas, „ohmatávání“ zrakem rysů lidského obličeje, úchopový reflex silnější pro prst než hůlku, schopnost identifikovat vlastní matku; schopnost napodobovat jednoduché mimické výrazy (vypláznutí jazyka, zavření očí); základní mimické výrazy emocí (radost, strach, odpor, smutek, překvapení);

mezi chováním matky a dítěte se za optimálních podmínek vytvoří synchronie pozornosti a afektu; synchronie – soulad společně zaměřené pozornosti a společně sdílené emoce;

interakce rodiče s malým dítětem má zcela jiný ráz než interakce dospělého s dospělým; při asynchronii (matka nereaguje přiměřeně na rytmus dítěte) – dítě ztrácí zájem o sociální interakci a upadá do apatie, časná asynchronie a nedostatek sociální interakce vede k určité deprivaci a pozdějšímu opožďování;

Optimální podmínky pro vývoj dítěte: osoba, která se dítěti věnuje s nerozdělenou pozorností, empatická (základ: kontakt s matkou již na porod. sále); co nejčasnější a nepřirozenější průběh interakce; není ani tak důležité množství času, které matka dítěti věnuje, jako kvalita těchto interakcí;

nejdůležitější charakteristika kvalitní interakce – „vyladěnost v čase“, tj. kontingentní reaktivita matky (okamžitá reakce matky na projevy dítěte); konzistence péče – všechny interakce jsou dlouhodobě stabilní (především tam, kde o dítě pečuje trvale převážně jedna nebo několik málo nejbližších osob);

synchronizace emočního vyladění: dospělý sdílí pocity dítěte a zrcadlí je zpět svou mimikou, způsobem řeči i celým svým chováním; dobré podmínky pro nastartování kvalitních interakcí – systém „rooming-in“ – matka je s novorozeným dítětem na stejném pokoji celých 24 hodin – reaguje na signály potřeb dítěte nepřerušovaně, lepší pochopení projevů dítěte a signálů jeho potřeb;

otázky ??? jaký je hlavní úkol novorozeneckého období co může usnadnit adaptaci proč je novorozenecké období vyděleno z kojeneckého jak se dítě uklidňuje jak dítě pozná matku co znamená poloha šermíře co znamená synchronie

periodizace lidského věku prenatální období kojenecké období novorozenec batolecí období předškolní období mladší školní období adolescence dospělost stáří součást kojeneckého období, první měsíc života, 28 dní

periodizace lidského věku početí – narození 1. rok života 1. měsíc 1-3 roky 1-2 roky 2-3 roky 3-6 let 6-11 let (1.- 5. ročník ZŠ) prenatální období kojenecké období novorozenec batolecí období mladší batole starší batole předškolní období mladší školní období

periodizace lidského věku raná adolescence, prepuberta střední adolescence, puberta pozdní adolescence, dospívání mladá dospělost střední dospělost starší dospělost rané stáří pravé stáří 11-13 let (5.- 7. ročník ZŠ) 13-15 let (7. -9. ročník ZŠ) 15-18/21 let (střední škola) 20-35 let 35-45 let 45-60 let 60-75 let 75 let - †

otázky ??? která oblast psychiky se rozvíjí na začátku vývoje: rozum, emoce, vůle ve kterých obdobích probíhá klíčová adaptace na změny jaký je vztah novorozeneckého období ke kojeneckému a prenatálnímu které osoby jsou klíčové pro vývoj dítěte

Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.