Období postnatální (po narození)

Biologické zákonitosti – růst a vývoj Růst a vývoj jsou podmíněny především dědičnými faktory, jejichž uplatnění je ovlivněno faktory prostředí. Dědičné faktory stanoví meze, ve kterých se organismus může vyvíjet. Prostředí svými pozitivními nebo negativními vlivy určuje, v jaké míře se zděděné předpoklady uskuteční. Podíl dědičnosti a prostředí není u všech znaků stejný (u některých větší vliv dědičnosti, u některých prostředí). mateřská řeč inteligence krevní skupina úraz cukrovka fenylketonurie

Růst - změny kvantitativní, lze postihnout měřením. Obecně: změny růstové a vývojové Růst - změny kvantitativní, lze postihnout měřením. Zvětšování velikosti celého těla a jeho částí. Jeden ze základních projevů života. U dítěte jeden ze základních ukazatelů zdravotního stavu. Vývoj – změny kvalitativní Současně s růstem objevování a zdokonalování funkcí, probíhá po celý život i po ukončení růstového období.

3 etapy vývoje růstový a funkční vzestup (dětství a dospívání) růstová výšková stagnace, mírný vzestup funkcí, setrvání na dosažené úrovni (dospělost) pokles funkcí, popřípadě i mírné ubývání velikosti (stáří)

Změny tělesných proporcí během vývoje Obr. 1: Změny tělesných proporcí během vývoje (Klementa et al., 1981)

První štíhlý vzhled těla je v novorozeneckém období a na počátku období kojeneckého. Končetiny jsou ještě krátké. Pro období batolete je charakteristická tělesná plnost a první dentice. Na konci předškolního věku první proměna postavy (Filipínská míra, období první vytáhlosti). Končetiny se prodlužují a nastává období štíhlosti (proporce se podobají dospělému, jen hlava je u dítěte relativně větší). V mladším školním věku období druhé plnosti. Začíná probíhat výměna mléčného chrupu za trvalý - druhá dentice. Nejvýznamnější růstová vlna přichází v období dospívání. S ní vzniká typická pubertální vytáhlost. Dorostový a dospělý věk je obdobím tělesné plnosti.

Rozdělení lidského věku První dětství (infans I) – končí v 7 letech, do prořezání první trvalé stoličky Druhé dětství (infans II) – končí ve 14-15 letech, do prořezání druhé trvalé stoličky Dospělost – od dosažení pohlavní dospělosti

Období novorozenecké Používaná konvenční hranice: 28 dní Biologické vymezení: od přestřižení pupečního provazce do zahojení pupeční jizvy Adaptace na život mimo matčino tělo. Proporce: velká hlava (1/4 TD), dlouhý trup, relativně krátké končetiny Obr. 2: Novorozenec (Houštěk et al., 1982)

Opakování donošený novorozenec – průměrná porodní hmotnost 3 400 g, porodní délka 50 cm (chlapci asi o 200 g těžší a o 1 cm delší), obvod hlavy 34 cm. Hmotnost novorozence (důležitý údaj zralosti novorozence) v prvých dnech po narození klesá asi o 7%. Kosti mozkovny nejsou ještě pevně spojeny. Velkými změnami prochází oběhová soustava. Uvolněním krevního barviva z rozpadlých krvinek se objevuje slabá žloutenka.

Rizikový novorozenec nedonošený novorozenec (těhotenství kratší než 37 týdnů) – nezralost orgánů vede k obtížné poporodní adaptaci hypotrofický novorozenec (porodní hmotnost nižší než 2 500 g) – většinou způsobeno špatnou výživou matky, kouřením, závislostmi, infekcemi, poruchou přenosu živin přes placentu (mají významně nižší průměrnou hodnotu IQ, vyšší procento mentálně retardovaných dětí s IQ < 80 a tyto skutečnosti mají za následek horší prospěch) novorozenec s vrozenou vývojovou vadou (geneticky podmíněno, následek embryopatie, fetopatie) – mezi živě narozenými asi 3 % (genetická a metabolická onemocnění různé závažnosti)

Období kojenecké Používaná konvenční hranice: 12 měsíců Biologické vymezení: jen několik měsíců, do prořezání prvního zubu – asi 6 měsíců Charakteristickým rysem je rychlý růst do délky a zvětšování tělesné hmotnosti dítěte. Obecně se udává, že průměrná výška dítěte na konci 1. roku života je 75 cm (o polovinu porodní TD), hmotnost zhruba 10 kg (trojnásobek porodní TH). Obr. 3: Dítě ve 2 měsících věku (Houštěk et al., 1982)

Kojení Postupný vývoj kostry – kostra značně osifikovaná, růst uskutečňován v místech růstových chrupavek; páteř - dvojesovité prohnutí se utváří se vzpřimováním postavy, chrup - prořezáván prvních zubů (5.-9. měsíc), luxace kyčelního kloubu, kraniosteózy. Psychomotorický vývoj – jeho fyziologickým podkladem je rychlý vývoj mozku. Motorika i psychický vývoj jsou na sobě závislé. Následky lehkých mozkových dysfunkcí. Rozvoj motoriky postupuje od hlavy dolů (směr cefalokaudální) a od trupu ke končetinám. První pohyby jsou pohyby orgánů hlavy (úst, očí) a konečně pohyby samotné hlavy. Po pohybech hlavy následují pohyby trupu, pak pohyby horních končetin (směrem od ramene k prstům) a nakonec pohyby dolních končetin. Kojenec ve věku 5 měsíců.

syndrom náhlého úmrtí dítěte – dosud nevysvětleno Průměrné dítě samostatně sedí v 6 měsících a začíná chodit ve 12 měsících. Citový vývoj – příjemné a nepříjemné pocity (nasycení – hlad, spokojenost – úzkost) dítě spojuje s uspokojováním biologických potřeb. Citový vývoj vázán na osobu, která o dítě pečuje. Uspokojování citových potřeb ovlivňuje psychický vývoj i tělesný růst. syndrom náhlého úmrtí dítěte – dosud nevysvětleno Obr. 4: Dítě ve věku 6-8 měsíců a 10-11 měsíců (Houštěk et al., 1982)

Období batolete Používaná konvenční hranice: od 1 roku do 3 let Biologické vymezení: růst mléčného chrupu, pohybový (motorický) vývoj – ovládnutí chůze Růstové tempo se zpomaluje (výška, hlava). Výška ve 2 letech zhruba odpovídá polovině tělesné výšky v dospělosti. Proporcionalita: stále relativně velká hlava, dlouhý trup a krátké končetiny (vliv chůze). Mléčný chrup 20 zubů. Obr. 5: Dítě v 15-18 měsících věku (Houštěk et al., 1982)

Psychomotorický vývoj – citové zázemí rodiny (psychická deprivace, subdeprivace), vytvářejí se základní rysy povahy Sociální rozvoj - základní hygienické a společenské návyky (dítě se naučí samo jíst,…) Velký rozvoj řeči 1 rok 3 slova 2 roky 200 slov, otázka co je to?, první věty 3 roky 1 000 slov, otázka proč?

Předškolní věk Používaná konvenční hranice: od 4 do 6-7 let Biologické vymezení: změna postavy – první vytáhlost Růst se silně zpomalil, pravidelné plynulé růstové tempo, tělo dítěte si zachovává dětský ráz (plná postava). Pro postavu dítěte předškolního věku je charakteristické, že lopatky odstupují a břicho vyčnívá dopředu. Trup je válcovitý bez zúžení v pase. Dochází k výraznému rozvoji centrálního nervového systému a vegetativních funkcí. První proměna postavy - až koncem předškolního období (kolem 6. roku) dochází k urychlenému růstu končetin a výraznému zesílení jak kostry, tak zvláště kosterního svalstva. Dítě se stává vytáhlejší, se štíhlejším trupem a poměrně delšími horními i dolními končetinami.

Psychomotorický vývoj (kolem 3 let období prvního vzdoru – projev vlastní vůle a sebevědomí) dokončuje se myelinizace nervových drah zdokonalení hrubé motoriky (chůze) ke konci i jemné motoriky (psaní) Velký rozvoj řeči (možná náprava nesprávné výslovnosti – i spontánní), paměť (říkanky, básničky, jméno, kde bydlí, kolik je mu let), fantazie, kresba, rozlišení barev, rozšiřuje se rozumový a citový vývoj dítěte. Orientace v čase, hra, rozvoj psychických a sociálních schopností (zařazení se do kolektivu)

Školní zralost: školní docházka - velká životní změna Školní zralost: školní docházka - velká životní změna. Posuzuje se stupeň tělesného vývoje (filipínská míra), zralost v oblasti psychické ( ze světa fantazie k reálnému uvažování), samostatnost v sociálním vývoji biologická zralost – tělesná – je ve vztahu k mentální, schopnost vnímání, vyjadřování. Jednou z orientačních pomůcek pro posouzení tělesné vyspělosti dítěte a jeho způsobilosti pro školní docházku je tzv. filipínská míra, která porovnává délku horní končetiny vzhledem k velikosti hlavy. Děti, které prošly změnou postavy, si dosáhnou pravou rukou na levý ušní boltec přes temeno hlavy. Obr. 6: Filipínská míra: a) dítě předškolního věku před proměnou postavy nedosáhne rukou přes temeno hlavy k protilehlému uchu, b) dítě po první proměně postavy, jehož ruka dosahuje na ušní boltec (Klementa et al., 1981).

Školní věk (mladší a starší školní věk) Mladší školní věk Používaná konvenční hranice: od 6-7 do 11 let Biologické vymezení: růst trvalého chrupu, objevení se druhotných pohlavních znaků Dítě na začátku školní docházky – náhlá změna životního stylu, značné omezení pohybu, školní práce (čtení, psaní, počítání – vše nové), únava, důležitý spánek (zhruba 11 hodin) Růst a proporcionalita – na začátku mladšího školního věku je dítě v období první vytáhlosti. Po skončení tohoto období (6,5 roku) pokračuje růst dítě klidným a pravidelným tempem (5 cm a 3 kg / rok). Přibývá podkožní tuk, tělesné tvary jsou plnější, nastává období druhé plnosti. Začíná tvarové rozlišení těla chlapců a dívek (tvar pánve, ramena, lebka, místa ukládání tuku). Vytváří se zúžení v pase. Na konci mladšího školního věku u dívek první známky puberty.

Psychomotorický vývoj – po neobratnosti spojené s první proměnou postavy dítě získává motorickou jistotu – zlepšuje se motorická obratnost. Snadno se učí plavat, jezdit na kole, … Zlepšuje se smyslové vnímání, rozvíjí se paměť, myšlení a řeč, zlepšuje se schopnost koncentrace. Vývoj zájmů ovlivněn zájmy rodičů, výchovou ve škole, v mimoškolních organizacích. Řeč – kolem 7. roku se způsob řeči začíná fixovat (logopedické poradny). Vývoj citový a volní – na začátku dítě své city neumí skrývat, postupná převaha rozumové složky více kontroluje citové projevy. Význam výchovy směřující k překonávání překážek, rozhodnosti, kladení si dlouhodobějších cílů. Utváří se charakter.

Malá mozková postižení – dříve lehké mozkové dysfunkce (LMD), dnes ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder - porucha pozornosti s hyperaktivitou Tyto poruchy chování nebo učení mívají svůj důvod v době prenatální a době při narození (nemoci matky, nedonošenost, přenošenost, genetická dispozice, atp.). Tyto stavy neohrožují život ani neinvalidizují, ale ovlivňují úspěšnost žáka ve škole. Důsledkem může být špatná sociální integrace žáka ve škole. Poruchy chování – 3–4 % žáků, zejména chlapci; neklid, nesoustředěnost, hyperaktivita, výkyvy nálad, únavnost, motorická neobratnost. Poruchy učení – zhruba 3 % dětí; dyslexie (porucha čtení), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha počítání); Zdeněk Matějček. „Stále se houpe na židli a ťuká tužkou o lavici.“ „S rachotem spadl, právě když bylo ve třídě ticho.“

Motorická neobratnost – neschopnost dobře napodobovat (dyspraxie-dysgnózie), více u nedonošených hypotrofických dětí (70 %). Vadné držení těla – začíná být problémem s nástupem do školy (nesprávné sezení, nedostatek pohybu, jednostranné zatěžování), soubor odchylek od správného držení, které může dítě aktivním svalovým úsilím vyrovnat, jedná se o vady funkční beze změn na kostře Dětská kulatá záda Odstálé lopatky Skoliotické držení páteře

Starší školní věk (12-14 let) Používaná konvenční hranice: od 12 do 14 let Biologické vymezení: do prořezávání druhé trvalé stoličky Dívky dokončují prepubertu (ve vývoji výrazně pokročilejší tělesně i psychicky), vstupují do fáze vlastní puberty, chlapci do prepuberty. Růst a proporcionalita – růst je urychlený a je doprovázen změnami proporcionality (druhá proměna postavy a období druhé vytáhlosti). Kalendářní věk x biologický věk (zubní, růstový, kostní, sexuální věk) Objevují se druhotné pohlavní znaky. Vzniká vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a dívkami. Mezi 10. a 13. rokem života mají dívky větší výšku než chlapci, mezi 11. a 13. rokem také větší hmotnost. Hlava roste pomalým a plynulým tempem, pubertálního zrychlení se neúčastní. Po nástupu puberty u chlapců (kolem 12 let) se rozdíly začínají vyrovnávat. Druhá dentice (6–14 let) - 2123.

Vadné držení těla a vady páteře http://aktivne.com/cviceni-praha/anatomie/uvod.html Vadné držení těla a vady páteře Na konci mladšího a na začátku staršího školního věku druhá vlna vzniku vadného držení těla a vzniku vad páteře. Vady páteře jsou takové odchylky od správného držení těla, které už nelze vyrovnat aktivním svalovým úsilím. Možná příčina: rychlý růst kostry není doprovázen přiměřenou svalovou aktivitou. Skoliózy (dívky) – vybočení páteře do stran v hrudní nebo bederní oblasti, může být doprovázeno rotací páteře Kulatá záda (chlapci) – zvětšení oblouku páteře, oploštění bederního oblouku

Psychomotorický vývoj, vývoj citový logická paměť významnější než paměť mechanická, schopnost myšlení se neliší od dospělých (poněkud více ovládáno citovou složkou), v citové složce po období klidu v mladším školním věku nastává období charakterizované neklidem, rozporností, přecitlivělostí, impulsivností, labilitou nálad rozkolísaná emocionalita je odrazem náhlých hormonálních změn. Období druhého vzdoru – projeví se vše, co rodiče do dítěte vložili, ale také to, co zanedbali.