Vývoj v Evropě od Vídeňského kongresu do r. 1848
Myšlenkové proudy v 19. století Romantismus především v umění (viz. referát) myšlenky i ve sféře politické příčina: zklamání z nenaplněných ideálů osvícenství (napoleonské války, revoluce, návrat starých vládců, národy zůstaly roztříštěny, obavy z budoucnosti,..) láska k svobodě, nezávislosti, úsilí o sociální spravedlnost, buřičství Liberalismus zrod na přelomu 17. a 18. stol. všeobecná ideologie buržoazie
Liberalismus (svobodomyslnost) politický svoboda člověka a občana svoboda myšlení, náboženství, projevu jedinec nemá být omezován státem odpor k absolutismu nejlepší forma státního zřízení je konstituční monarchie hospodářský ve vyspělých zemích (Anglie) volnost soutěže svoboda trhu bez zásahu státu bez celních omezení výhodné pro podnikatele
Demokratické hnutí Nacionalismus vedle rovnosti občanské i politická (právo každého podílet se na politickém rozhodování) žádali zavedení všeobecného volebního práva Nacionalismus v 19. st. se proměnil obsah vědomí příslušnosti k národnímu celku dříve vázáno na feudální autoritu nejprve byla za příslušníky národa považována jen plnoprávná část národa - majetní v 19. st se do popředí dostávají kulturní a jazykové vztahy národ = skupina lidí, žijících na určitém kompaktním území, kteří jsou si rovni před zákonem, mají společný historický vývoj, mají společný jazyk i kulturu, které se postupně vyvíjely v minulosti 2 formy nacionalismu národ v pozici utlačovaného (slovanské národy, Italové, Norové, Finové, Irové, Řekové národ vládnoucí (Němci, Francouzi, Angličané, Rusové, Španělé, Švédové) - přesvědčení o jejich vyvolenosti
Socialismus a dělnické hnutí Utopický socialismus sociálně spravedlivá společnost založená na společném vlastnictví, odstranit sociální problémy, úsilí vybudovat dokonalý sociální systém(Thomas More-Utopia, Tommaso Campanella-Sluneční stát) hrabě Henri de Saint-Simon každý má pracovat podle svých schopností hlasatel industrialismu politika je věda o organizaci výroby Charles Fourier příčina nespravedlnosti je ve špatném systému rozdělování (nadbytek x nedostatek) navrhoval jinou organizaci společnosti (falangy)
Pierre Joseph Proudhon Robert Owen založil dělnickou kolonii New Harmony v Indianě průkopník bavlnářského průmyslu zavedl sociální zabezpečení - zisk na zlepšení postavení dělníků Pierre Joseph Proudhon velké soukromé i státní vlastnictví = krádež hodnot chtěl společnost drobných výrobců Auguste Blanqui radikální demokrat společnost má převzít kontrolu výroby a velkého vlastnictví - revolucí moc v rukou pracujících
Karl Marx (1818-1883) a Fridrich Engels (1820-1895) Komunistický manifest (1848) cesta ke zřízení nové socialistické společnosti má být na buržoazii vybojována dělnictvem (proletariátem) dělnická strana hybná síla pokroku je v neustálém třídním boji nutná je revoluce, která svrhne kapitalismus a nastolí socialismus Kapitál (1867) ekonomické základy kapitalismu 1847 - ustaven v Londýně mezinárodní revoluční dělnický spolek Svaz komunistů sjednocení dělnických stran = I. internacionála (1864 - 1876) učení Marxe a Engelse ve svých programech (později rozpracoval Lenin)
K. Marx F. Engels
Michail Bakunin ruský anarchista, západní emigrant proti státní kontrole výroby a rozdělování stát = hlavní zlo - proto je důležité ho zničit, aby se člověk osvobodil státní aparát měla vystřídat anarchie = svržení kapitalismu násilnou cestou vzpour (atentáty proti vládcům, podnikatelům,…) = urychlení revoluce ve většině Evropy anarchismus jen okrajovým jevem x Itálie, Španělsko
Revoluční hnutí ve 20. a 30. letech 19. století 1. vlna revolucí v zemích, které byly zasaženy VFR a napol. válkami vzorem byla vzpoura ve Francii z r. 1789 častá účast vojáků a důstojníků, kteří bojovali v napol. válkách
Německé národní hnutí Německo roztříštěno - moc v rukou šlechty snaha o vytvoření jednotného státu bez vlády knížat Vídeňský kongres zklamáním Hnutí za jednotu Německa (nejvíce přívrženců na univerzitách) - univerzitní hnutí r. 1817 - slavnost na Wartburgu = manifestace za jednotu a národní jednotu a svobodu r. 1819 - radikálové (atentáty) = záminka pro Metternicha k zásahu omezení akademických svobod (zakázány vlastenecké spolky,..)