4. srpna 2013VY_32_INOVACE_100205_Ekonomicke_systemy_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
lidé se v ekonomice specializují na různé činnosti to vede k tomu, že dokážou vyrobit více, než kdyby se snažili vyrábět různé výrobky specializace vede ke zvyšování produktivity práce k dělbě práce dochází v rodině, v podniku, v národním hospodářství i ve světové ekonomice
v každé ekonomice se rozvinula velmi složitá dělba práce a specializace dnes už ani ten nejjednodušší výrobek nedokáže vyrobit jeden člověk zcela sám všechny země, ať už chudé nebo bohaté, jsou omezeny svými vzácnými ekonomickými zdroji musí tedy nějakým způsobem volit, jak co nejlépe používat tyto zdroje k uspokojování současných i budoucích potřeb
společnost musí neustále hledat odpovědi na tři základní ekonomické otázky: co a kolik vyrábět jak vyrábět pro koho vyrábět
každá ekonomika musí denně řešit otázku, jaké statky a služby produkovat, aby to optimálně odpovídalo produkčním možnostem a existujícím potřebám dále je třeba odpovědět na otázku, jak vyrábět tyto statky a služby, jakou technologií a z jakých zdrojů je důležité ujasnit si, jaké výrobní faktory budou potřeba v neposlední řadě zbývá odpovědět na otázku, jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno
jednotliví lidé a skupiny lidí se liší tím, co spotřebovávají v ekonomice probíhají složité rozdělovací procesy, kterými lidé získávají své příjmy rozdělení spotřeby není zcela náhodné výrobce musí znát odpověď na otázku, pro koho určitý statek nebo službu vyrábí
kromě těchto tří základních ekonomických problémů (co a kolik, jak, pro koho) je potřeba znát odpovědi na spoustu dalších otázek, např. kdy vyrábět (otázka času je pro výrobce i pro spotřebitele nesmírně významná) v jaké kvalitě vyrábět (kvalita vyráběných statků a poskytovaných služeb určuje okruh spotřebitelů) za jakou cenu vyrábět (jaké výrobní zdroje použít, aby vyráběné statky nepoškozovaly zdraví spotřebitelů) pro jaký trh vyrábět (musíme se rozhodnout, zda budeme vyrobené statky dodávat na trh národní, mezinárodní apod.)
k přežití a dalšímu rozvoji potřebovali lidé najít systém, který umožní spojit jejich síly a efektivně využívat dostupné zdroje celá historie lidstva je vlastně hledáním takového ekonomického uspořádání, které by bylo optimální ani dnes nemůžeme tvrdit, že je definitivně znám ideální ekonomický systém ekonomické systémy se od sebe liší mimo jiné také vlastnickým uspořádáním rozlišujeme tři základní ekonomické systémy: zvykový systém příkazový systém tržní systém
jedná se o historicky nejstarší ekonomické uspořádání až na určité výjimky, jako jsou některé primitivní kmeny, patří už dnes minulosti tento systém byl založen na kmenových vztazích a dělbě práce uvnitř této malé uzavřený skupiny o tom, co a kolik se bude vyrábět, rozhodoval náčelník (rada starších) na základě zkušeností, které se přenášely po generace členové kmene pracovali podle svých schopností ve prospěch všech podíl na vyrobených statcích byl určován náčelníkem a nepsanými pravidly, především podle potřeb jednotlivých lidí
systém byl poměrně jednoduchý, protože kmen měl jen omezený počet pracujících a omezené přírodní zdroje většinou tedy vyprodukovali právě tolik, aby přežili s rostoucí produktivitou práce ale začaly vznikat i produkty, které nemusely být ihned spotřebovány a lidé o ně začali bojovat silnější jedinci si přivlastnili větší podíl a vzrostl význam vlastnických vztahů
někdy se mu také říká centrálně plánovaná ekonomika existoval v např. zemích střední a východní Evropy, v Číně a na Kubě tento systém je založený na tom, že u moci je relativně úzká skupina lidí, která rozhoduje o tom, co se bude vyrábět, jak se to bude vyrábět a jak se výsledný produkt mezi členy společnosti rozdělí skupinou lidí, která je u moci, je nejčastěji politická strana, např. komunistického typu
tento systém vychází z představy, že společenská elita je schopna nejlépe odpovědět na základní ekonomické otázky řešení ekonomických problémů vychází z plánu sestaveného centrálními orgány v tomto plánu je určeno, co se má v podnicích vyrábět a v jakých množstvích plánem bylo také stanoveno, jaké zdroje a technologie se budou k výrobě používat
i v plánované ekonomice existuje určitý trh, ale řešení ekonomických problémů určují centrální orgány v tomto systému převládá státní vlastnictví, které je doplněno družstevním vlastnictvím (soukromé vlastnictví je pouze okrajové) velkou nevýhodou plánované ekonomiky je subjektivnost a zneužitelnost
historie ukázala, že takto řízené ekonomiky za vyspělými tržními ekonomikami zaostávají životní úroveň obyvatelstva v těchto zemích rostla mnohem pomaleji než ve vyspělých tržních ekonomikách většina zemí s plánovanou ekonomikou tento systém opustila a přešla na tržní ekonomiku
tržní ekonomika se do současné podoby vyvinula v průběhu několika století dnes je najdeme v nejvyspělejších zemích světa a ve většině rozvojových zemí v tomto systému naprosto převládá soukromé vlastnictví, které je veřejným vlastnictvím jen doplňováno jednotliví výrobci a spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem základní ekonomické otázky jsou řešeny tržními zákony
důraz je kladen na rozhodování každého jedince funguje zde zákon nabídky a poptávky většina lidí jedná racionálně a ekonomika působí jako dobře organizovaný celek efektivní využívání zdrojů zajišťuje tzv. neviditelná ruka trhu výhodou je, že trh funguje bez ohledu na subjektivní rozhodnutí jedince
ani tento systém ale není dokonalý trh není schopen sám řešit proces přerozdělování a nezaměstnanost existují také případy selhání trhu (monopoly, veřejné statky, externality) proto tržní systém prakticky neexistuje v úplně čisté podobě, v každé tržní ekonomice existuje určitá míra státní regulace, aby byl tržní systém sociálně únosnější
každý z uvedených systémů má své výhody i nevýhody příkazový a tržní systém můžeme brát jako dva extrémy, které se v praxi kombinují a prolínají ekonomické systémy v praxi obvykle obsahují určitý poměr jedné i druhé složky a hovoříme tak o smíšených systémech
ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010