Názor velkých spotřebitelů na postup liberalizace trhu s elektrickou energií 09/ EGÚ Brno K.Šimeček

ČR je součástí evropského trhu s elektřinou Shoda a rozdíly ve vývoji v EU a ČR Porovnání s březnovým memorandem EC pro energetiku a dopravu Prezentace názorů evropských průmyslových spotřebitelů sdružených v IFIEC Europe Názor členů velkých spotřebitelů sdružených v SVSE na vývoj trhu v ČR

Záměr liberalizace trhu s energiemi v Evropě je součásti lisabonské strategie ‘Vytvořit v Evropské unii světově nejvíce dynamické a konkurenceschopné ekonomické prostředí‘

Cíle liberalizace evropského energetického trhu Náhrada regulovaného monopolu tržně konkurenčním prostředím,které umožní zejména: Snížení cen energií optimalizací nákladů a výnosů výrobců vlivem vzájemné konkurence Rozšíření počtu obchodníků a druhů nabízených služeb (produktů) Předvídatelný vývoj cen v návaznosti na vývoj poměru nabídky a poptávky jako signál pro plánování investic Odstranění bariér přeshraničního obchodování

Míra otevření trhu a konkurenčního prostředí Úplné otevření trhu v UK a Skandinávii,kde 50% odběratelů změnilo dodavatele Celkový vývoj v EU lze charakterizovat průměrným počtem změn dodavatelů na úrovni % Jsou konstatovány těžkosti v dosažení konkurence vlivem společností s nadměrnou tržní silou na národní nebo regionální úrovni,což je připisováno nedostatečné průchodnosti sítí Vývoj liberalizace v ČR je hodnocen jako počáteční stadium

Kolísání cen v EU s pozitivním vývojem Za pozitivní vliv liberalizace je jednoznačně považován pokles cen,v průměru o cca 15% oproti roku 1995,i když s nerovnoměrným vývojem,způsobující nárůst zejména v letech V ČR působilo konkurenční prostředí pouze 2 roky,kdy ceny klesaly.Celkově od roku 1996 narostly ceny o 11%. Rozdíl ve vývoji cen v EU a ČR je tedy 26%

Electricity Prices for large industrial clients prices, excluding taxes = 100 Jul 1995 Jan 1996 Jan 2001 Jul 2001 Jan 2002 Jul 2002 Jan 2003 Jul 2003 Jul 2004 Jan 2004 Jan 1997 Jul 1997 Jan 1998 Jul 1998 Jan 1999 Jul 1999 Jan 2000 Jul 2000 Jul 1996 Jan 1995 EU averageFranceUKGermanyItaly

Klíčová role regulátorů a veřejné služby Za nejvýznamnější princip liberalizace je považována role nezávislého regulátora, který zejména monitoruje funkčnost trhu tj. konkuren- čního prostředí pro fungování pravidel vývoje nabídky a poptávky a přiměřený vývoj cen a dostupnost všech druhů obchodních smluv. Navrhuje změnu pravidel fungování trhu s energiemi Veřejná služba má sloužit k základní bezpečnosti dodávek tj. Umožnění dodávek připojením k síti Zajištění práva na nepřetržité dodávky Průhlednost obchodních podmínek

Klíčová role regulátorů a veřejné služby V zemích EU není tato problematika řešena stejně v jednotlivých členských státech V ČR existuje ERÚ,který je spíše než na monitorování trhu zaměřen na regulaci přirozených monopolů.Ojedinělé rozhodnutí ÚOHS nebylo respektováno Princip veřejné služby je v české legislativě zpracován dostatečně s výjimkou problematiky tzv. vnořených zákazníků

Negativa liberalizace trhu dle členů IFIEC Nedostatečná přenosová kapacita elektřiny mezi jednotlivými státy EU a vlastnictví sítí výrobci. Konsolidace na straně výroby a rozvoj jejich prodejních aktivit vedl k zásadní redukci počtu nezávislých obchodníků a ke vzniku oligopolu evropských výrobců Velcí výrobci si mezi sebou či s nezávislými výrobci téměř nekonkurují,ceny na národních trzích jsou určovány rozhodnutím dominantního výrobce,který často ovládá i distribuci

Negativa liberalizace trhu dle členů IFIEC Krátkodobý trh s elektřinou není dostatečně likvidní ani pro doplňkový prodej,ani jako indikátor vývoje cen Do cen se promítají formou přirážek k tíži spotřebitelů vládní rozhodnutí v oblasti ekologické a sociální politiky Současnou podobu tvorby a vývoje cen,které jsou jednostranně vyhlašovány dominantními výrobci, nelze použít pro vhodný risk management

Důsledky současné podoby trhu s elektřinou v Evropě Nedostatečná vyjednávací pozice odběratelů vůči dodavatelům Vývoj cen se neřídí zákonitostí nabídky a poptávky,což nenutí výrobce využívat co nejefektivněji výrobní kapacity a neumožňuje střednědobou predikci cen pro plánování rozvoje Od roku 2003 rostou v EU ceny a ziskové marše energetických společností,což odčerpává zdroje z energeticky náročných odvětví a snižuje jejich konkurenceschopnost

Holandsko,Británie,Německo,Francie

Vývoj postavení velkých spotřebitelů v ČR Pozdější zahájení liberalizace, rok 2002 pro elektřinu,trh s plynem nebyl doposud otevřen Efekt vlivu konkurenčního prostředí na vývoj cen působil pouze 2 roky.Konsolidaci na straně výroby podpořila vláda rozhodnutím o spojení ČEZ s 5ti REAS.Na trhu je jeden dominantní dodavatel Dokončuje se proces oddělení ČEPS od výroby a komerčních aktivit,distribuční společnosti jsou ovládány výrobci

Negativa otvírání trhu s energiemi v ČR Zpracování legislativy - pravidel trhu je významně ovlivňováno energetickými firmami Zodpovědnost,postavení,hmotné zabezpečení a pravomoc institucí zajišťujících dohled nad fungováním trhu jsou nedostatečné Není funkční konkurenční prostředí na straně nabídky Nekonzistentní postup jednotlivých složek státní správy

Závěry Regulovaný monopol nahrazen neregulovaným oligopolem,posun ziskové marše od odvětví spotřeby k odvětví výroby a distribuce Vývoj ceny není podmíněn fungováním ekonomického zákona nabídky a poptávky, nedá se předvídat její vývoj pro zpracování investičních záměrů jak na straně nabídky,tak na straně spotřeby Klesá konkurenceschopnost odvětví s intenzivní spotřebou energie

Důsledky Negativní trend vývoje trhu s elektřinou v EU s vlivem na vývoj ČR vážně ohrožuje existenci a konkurenceschopnost některých průmyslových odvětví,což může způsobit snížení či zastavení investic na jejich další rozvoj,nebo přesunutí výrobních kapacit do jiných částí světa,zejména do Východní Evropy a Asie Výše uvedený stav je v rozporu z vládou přijatou strategií investičních pobídek do průmyslu

Možná řešení Liberalizace v případě elektřiny nesplnila očekávání.Je nezbytné alespoň přechodně regulovat ceny výrobců Nutnou podmínkou fungování volného trhu je naprosté oddělení distribuce a přenosu od výroby Jedním z hlavních cílů EU musí být posilování přeshraničních přenosů vně i mimo EU Ekologické a politické přirážky k ceně elektřiny by neměly být vyšší než v ostatních částech světa,nutná ochrana dotčeného průmyslu