FRÁŇA ŠRÁMEK Bára Fazekasová 9.B

Život FráNi Šrámka Narozen 19. ledna 1877 v Sobotce a zemřel 1.července 1952 v Praze Byl český básník, spisovatel, dramatik a buřič Roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje V září 1914 vážně onemocněl Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann(redigoval časopis Práce) V roce 1905 byl dvakrát vězněn za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní Roku 1946 byl jmenován národním umělcem

Psaní Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami Některé jeho básně se staly revolučními písněmi prolétářů Jeho díla lze rozdělit do těchto základních témat: 1, příroda 2, odpor k válce- svůj vztah k válce žena až k odmítání válek obranných 3, milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím

Díla Básnické sbírky: Života bído, přeč tě mám rád (1905)- vyjádření odporu k militarismu a Rakousku- Uhersku Modrý a rudý (1906)- antimilitarismus, vzpoura proti válce, symbolika barev v názvu(modrá barva rakouské uniformi, červená barva anarchismus), obsahuje báseň Raport Splav(1916, 1922 v rozšířené verzi s básněmi z války) Nové básně(1928) Ještě zní(1933) Rány, růže(1945) Romány: Stříbrný vítr(1910) Tělo(1919) Past(1931) Křižovatky(1913)

Díla Povídkové knihy: Sláva života Žasnoucí voják- obyčejný člověk ve válce nic neznamená Osika Klavír a housle Prvních jednadvacet Divadelní hry: Červen(1905) Luna Zvony Léto(1915) Měsíc nad řekou(1922) a mnoho dalších Jeho cílem byl silně ovlivněn režisér Václav Krška, který vytvořil úspěšné filmové adaptace divadelní hry Měsíc nad řekou(1853) a Stříbrný vítr(1954)

Měsíc nad řekou https://www.youtube.com/watch?v=QlMxYO_1krE Literární žánr- lyrické drama o 3 dějství Téma- diskuse o mládí, co to vlastně je a co pro člověka ve stáří znamená - měnění ideálů a cíl postupem stárnutí Místo a doba děje- Čechy, malé město, 1.polovina 20.století Jazyk- spisovný Postavy- Jan Hlubina - 50 let, vlastní obchod s obrazy a papírem, bývalý premiant, v mládí napsal knihu Měsíc nad řekou, která se neujala Paní Hlubinová - pomohla manželovi s obchodem, ale teď toho lituje, protože si myslí, že manžela mrzí, že to nedotáhl dál, žena domácího typu, soucitná, ochotná Slávka Hlubinová - dcera, 27 let, svobodná; na dobu, ve které žije, se chová velmi odvážně: odmítá nápadníky, protože se nechce vdávat, chce si užít mládí; když rodiče nejsou v noci doma, je doma s Vilíkem, což je na její dobu zvláštní Josef Roškot - bývalý spolužák Jana Hlubiny, usadil se v Praze Vilík Roškot - syn Josefa Roškota, přibližně 20 let, odrzlý Pražák Růžena Pavlátová - kamarádka Slávky, zamilovaná do učitele hudby, který se dvořil Slávce

Měsíc nad řekou Děj-V malém městečku se má konat sraz bývalých maturantů. Na sraz přijede i nejlepší přítel Jana Hlubiny Josef Roškot. Paní Hlubinová chce všechno manželovi zatajit, protože si myslí, že manžel měl vyšší cíle, než se usadit v malém městě, a že by mu styk s úspěšnějším Roškotem ublížil. Jan Hlubina ale o srazu ví a jde na něj i se svou ženou. Pronese proslov a poděkuje ženě za to, jak ho zaopatřila a jak mu pomohla. Slávka si myslela, že její otec si ponechal vzpomínky na mládí. V noci za ní přijde kamarádka Růžena a vypráví jí o lásce mezi ní a učitelem hudby, který dřív miloval Slávku, ale Slávka ho pořád odmítala. Když vyprovází kamarádku, setkává se s Vilíkem a pozve ho k sobě domů. Přinesl jí knížku Měsíc nad řekou, kterou napsal pan Hlubina a věnoval ji panu Roškotovi. Vedou spolu vřelý romantický rozhovor. Skoro to vypadá, že mezi nimi vzniklo nějaké milostné vzplanutí. Povídají si o večerní scenérii měsíce nad řekou. Když se jejich rodiče vrací po půlnoci domů, jsou nemile překvapeni Vilíkovou přítomností a mylně si domýšlí. Roškot se pohádá s panem Hlubinou, Slávka jim potom přinese dýmku, ze které spolu dříve kouřili a oba se usmiřují. Vilík odchází a Slávka si uvědomí, že s Vilíkem odešlo i její mládí a rozhodne se, že přestane odmítat nápadníky. Znaky-Drama. Důraz na psychologii postav. Symbolika skutečného měsíce nad řekou a názvu knihy pana Hlubiny. Čtenář se nedozví, co lidé opravdu cítí, musí umět číst mezi řádky, lidé na sobě nedávají moc znát své emoce. Myšlenkové změny (Slávka si myslí, že v koutku duše je její otec "mladý", ale potom je z něj zklamaná, že je to usedlý maloměšťák; Slávka je svobodomyslná a nevázaná, ale po rozhovoru s Vilíkem a jeho odchodem se v ní cosi změní a odejde s ním i její mládí), překvapení (paní Hlubinová si myslela, že je manžel zklamaný, že kvůli ní přišel o vysoké cíle; nevznikne žádný vztah mezi Vilíkem a Slávkou). Konflikt dvou generací, úvaha nad mládím.