Zvláštnosti ekonomických předmětů z hlediska jejich zařazení do rozvrhu hodin ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Zvláštnosti ekonomických předmětů z hlediska jejich zařazení do rozvrhu hodin 1.Rozvrh hodin a jeho platnost 2.Funkce rozvrhu hodin 3.Zásady tvorby kvalitního rozvrhu hodin 4.Průřezy rozvrhu hodin 5.Technika sestavování rozvrhu hodin 6.Specifické rysy rozvrhu hodin z hlediska ekonomických předmětů 7.Další rysy ekonomických předmětů z hlediska rozvrhu hodin

1) Rozvrh hodin a jeho platnost  Podstata rozvrhu hodin (organizační instrument, určující zařazení výuky vyučovacího předmětu během dne a týdne, sestavený podle jeho začlenění v učebním plánu)  Platnost rozvrhu hodin (sestavuje se na celý školní rok, popř. na pololetí, výjimečně se může měnit z důvodů organizačních, personálních a změn v učebním plánu)

2) Funkce rozvrhu hodin  Je základem organizačního a pracovního režimu školy (zajišťuje organizaci práce učitele, třídy a celé školy, vnáší do výchovné a vzdělávací práce určitý řád)  Slouží k operativnímu řízení školy (pomáhá v práci třídních učitelů, školního managementu a dozoru)  Je nástrojem posilujícím kázeň žáků a učitelů (včasný příchod žáků do školy, příprava a účast žáků na jednotlivých vyučovacích hodinách, dochvilný příchod učitelů do tříd, organizovaný přesun žáků do odborných učeben)  Zvyšuje efektivnost vyučovacího procesu (optimální zařazení předmětů během dne a týdne zvyšuje kvalitu vzdělávacího procesu)  Prověřuje využitelnost prostorové kapacity školy (počty tříd, dělená výuka, počty kmenových a odborných učeben, jejich kapacita)  Umožňuje kooperaci škol (využívání volných výukových prostorů a pracovního fondu učitelů)

3) Zásady tvorby kvalitního rozvrhu hodin  Tvorba rozvrhu hodin (proces, jehož produktem je optimálně sestavený rozvrh hodin podle objektivních a subjektivních požadavků)  Psychologické aspekty (respektuje křivky výkonnosti žáků během dne a týdne)  Pedagogické aspekty (střídání obtížných a lehčích předmětů během dne a týdne)  Hygienické aspekty (zařazování přestávek mezi vyučovacími hodinami, začátek a konec vyučování během dne, celkový počet výukových hodin během dne, směnové vyučování)

 Materiální (prostorové) vybavení školy (dostatek kmenových učeben, dostatek a struktura odborných učeben)  Subjektivní podmínky (pohlavní struktura učitelů – ženy více pečují o malé děti, kvalifikační struktura učitelů – část učitelů se dále vzdělává)  Personální vybavení pedagogického sboru (dostatek učitelů příslušné aprobační skupiny, struktura učitelů podle pohlaví a věku, stupeň jejich kvalifikace)  Organizace vyučování (předmětový či modelový systém organizace výuky, volitelnost předmětů, přihlašování žáků ke studiu předmětů, hromadné a skupinové formy výuky)

4) Průřezy rozvrhu hodin  Rozvrh hodin podle tříd nebo skupin žáků (dominantní význam tohoto průřezu, týká se velkého počtu žáků, platí pro celou školu)  Rozvrh hodin podle učitelů ( úvazky učitelů, jejich specializace na jednotlivé předměty, aprobovanost učitelů, sociální zázemí učitelů, služby a dozor učiteli, odpočinek po práci učitelů, čas určený pro plnění dalších úkolů, učitele nepřetěžujeme, rovnoměrnost v zařazování předmětů)  Harmonizace průřezů rozvrhu hodin (sladění rozvrhu hodin podle tříd a učitelů, nutnost odstranění kolizí)

5) Technika sestavování rozvrhu hodin  Sestavování rozvrhu hodin (odpovídá za něj vedení školy, zpracovávají ho i zkušení a schopní učitelé)  Sestavovatelé rozvrhu hodin (interně - škola nebo na základně objednávky externě mimo školu podle zadaných podmínek a požadavků, interně sestavený rozvrh hodin je ovlivněn též subjektivními faktory, externě sestavený rozvrh hodin je více objektivní podle potřeb školy)  Technika sestavování rozvrhu hodin (v podmínkách školy ve formě organizačních tabulí, mimo školu též podle specifického softwaru na počítači)

6) Specifické rysy rozvrhu hodin z hlediska ekonomických předmětů  Střídáme ekonomické předměty náročné na myšlení s předměty méně náročnými během dne (Ekonomické teorie, Obchodní korespondence, Písemná a elektronická komunikace)  V jednom dni zařazujeme navazující ekonomické předměty (Ekonomika, Účetnictví)  Nezařazujeme během dne na první a poslední hodiny předměty náročné na myšlení a na písemný projev (Ekonomické teorie, Účetnictví, Písemná a elektronická komunikace, Obchodní korespondence)

 Zařazujeme za sebou více vyučovacích hodin jednoho předmětu (Účetnictví, Ekonomická cvičení, Písemná a elektronická komunikace, Fiktivní firmy)  Výuku většiny ekonomických předmětů na oborech ekonomických dělíme na skupiny (paralelní výuka ekonomického předmětu dvěma učiteli nebo kombinace s jiným vyučovacím předmětem)  Výuka některých ekonomických předmětů probíhá v odborných učebnách (dostatek odborných učeben usnadňuje sestavování rozvrhu hodin, jejich nedostatek naopak stěžuje, některé ekonomické předměty jsou na vybavení odborných učeben náročné – Účetnictví, Písemná a elektronická komunikace, Fiktivní firmy, Obchodní korespondence)

7) Další rysy ekonomických předmětů z hlediska rozvrhu hodin  Střídání předmětů zajímavějších a méně atraktivních (Účetnictví, Financování podniku, Obchodní korespondence)  Nezařazování obtížných předmětů do prvních a posledních hodin během dne (Účetnictví - útlum a únava)  Střídání předmětů s různou náročností na práci žáků (činnostní a teoretická výuka, praktická cvičení – Obchodní korespondence, Ekonomická teorie, Ekonomická cvičení, Aplikovaná ekonomie, účetnictví, Cvičné kanceláře, Fiktivní firmy)  Propojení výuky ve škole s praktickou činností žáků mimo školu (zařazení ekonomické praxe do rozvrhu hodin nebo mimo něj)  Zařazování ekonomických předmětů během dne a týdne (střídání ekonomických předmětů se všeobecně vzdělávacími předměty, usnadnění přechodu žáků mezi učebnami, obsazení všech hodin k výuce pro žáky)