Český Šternberk Mgr. Miloslav Oliva

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Národní seminář k metodám evaluací aktivit v oblasti globálního rozvojového vzdělávání (GRV) Praha, 2010 Analýza monitoringu a evaluace globálního rozvojového.
Advertisements

 Role poradenských firem v oblasti čerpání SF EU 27. dubna 2006 Jiří Halouzka Ředitel v oddělení poradenských služeb
Vzdělávání pro konkurenceschopnost mýty a příležitosti Ing. Markéta Novotná Praha.
Praktické informace k programu Škola pro udržitelný život.
Podpora meziobecní spolupráce
Institut pro integraci České republiky do Evropské unie Jak na projekt spolufinancovaný ze SF EU Mgr. Marek Havrda, MA.
M A N A G E M E N T 3 Akad. rok 2009/2010, Letní semestr
Obce sobě Podpora meziobecní spolupráce Projekt Svazu měst a obcí ČR.
Projektové řízení Modul č.1.
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Individuální projekt „Plánování sociálních.
Ing. Miroslav Pivovarčík, MBA
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Vzdělávání, kvalifikace, rozvoj
Zpracování seminárních a kvalifikačních prací
12. září 2014 Slide N° září 2014 Slide č. 1 Sekretariát Urbact URBACT II Evropský program územní spolupráce při integrovaném a udržitelném.
AUTOEVALUACE neboli VLASTNÍ HODNOCENÍ MŠ Martina Kupcová.
Evropský sociální fond
Evaluace Rámce podpory Společenství Evaluační jednotka strukturálních fondů.
Odborný seminář „APLIKACE STRATEGICKÉHO HODNOTÍCÍHO RÁMCE PRO STRATEGIE MÍSTNÍHO ROZVOJE V ČR“ Odborný seminář Praha 20. září 2010.
© HMP 2003 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Trenér TRÉNINKOVÁ ČÁST „Řízení lidských zdrojů“ Trenér.
EIA – význam procesu s ohledem na navazující řízení Dana Kučová EIA – význam procesu při realizaci záměrů s ohledem na navazující řízení Zpracovala.
Bakalářský seminář Úvod BP Závěr BP.
Lenka Fialová Martina Procházková Ondřej Soukup Martin Valenta Cyril Vojáček 1.
© NSZM ČR1 Zdravá města, regiony, kraje – cesta ke zdravému rozvoji Oucmanice, 5. června 2007.
Mechanismy evaluace kulturních služeb
Integrovaný plán rozvoje města Kutná Hora 21. srpna 2007.
Benchmarking Benchmarking je metoda řízení kvality, která zapojené
Didaktické prostředky
12. OPERATIVNÍ MANAGEMENT
Referenční rámec pro udržitelná evropská města ____________________________________________________________________________ Seminář Urbánní rozměr regionálního.
© GI, konzultační a vzdělávací skupina OLOMOUC Vyhodnocení a zefektivnění procesů plánování sociálních.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Management a rozvoj obcí
Program švýcarsko-české spolupráce Předkládání záměru projektu Konečný termín k předkládání projektových záměrů: ve 14:00 Místo předkládání.
Evaluační strategie a evaluační plán Prabir Ganguly EURO SERVICE GROUP, s.r.o. Seminář “Sebehodnocení projektu v rámci CIP EQUAL“, 27.
Vlastní hodnocení školy a školní vzdělávací program
1 „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací projektu z PRV“
SEKTOROVÉ DOHODY význam, příprava, realizace. Co je Sektorová dohoda?  Unikátní nástroj umožňující významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím.
Vzdělávací moduly  systém prakticky zaměřeného vzdělávání  postihuje široké spektrum dovedností potřebných k úspěšnému předkládání a řízení projektů.
Účel a cíle zřízení TPS z pohledu MZe Praha Ing. Pavel Sekáč, Ministerstvo zemědělství Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje.
Základní struktura projektu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice.
Pojetí nákladů a výnosů v účetnictví. Základní otázky podnikatelského procesu Je výše oběti racionální (odpovídající) získanému prospěchu? Podnikatelský.
Praktické souvislosti projektového managementu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je.
Příprava programového období Ministerstvo pro místní rozvoj.
Program ESPON 2013 Témata aktuální výzvy Národní informační den Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 21. února 2011.
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI KOORDINAČNÍ SETKÁNÍ S ŘO A SEA HODNOTITELI DOHODY O PARTNERSTVÍ A PROGRAMŮ.
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY LIBERECKÉHO KRAJE (projekt KAP LK) ÚVODNÍ KONFERENCE.
Místní akční plán vzdělávání ORP Svitavy. Název projektu: Místní akční plán vzdělávání ORP Svitavy Reg. číslo: CZ /0.0/0.0/15_005/ Realizátor.
Sekce fondů Evropské unie (Sekce 8) Hlavní náplň Zajištění činností Řídicího orgánu operačních programů spolufinancovaných z ESF (OP LZZ a OPZ), Zprostředkujících.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 8: Finanční řízení MSP.
Životní cyklus projektu a fáze projektu Martin Cupal Podnikatelský záměr a projektový management.
Rozvoj sociálních služeb v Pardubickém kraji Evaluace projektu rozvoj metod sociální práce a tvorba kritérií efektivity služeb.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Územní agenda Evropské unie Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí Praha 1.
Metodická podpora projektu P-KAP krajskému akčnímu plánování
Závěrečná evaluace vzdělávání cílové skupiny, shrnutí projektu
Podpora krajského akčního plánování
Didaktické prostředky
Český Šternberk Mgr. Miloslav Oliva
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Plán činnosti PS na rok 2009 Náměty na činnost PS
11. Evaluace/hodnocení Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy vymezuje § 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním,
Krajské akční plánování
Výjezdní zasedání pracovní skupiny pro evaluaci a HP
Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor Strategie Ministerstvo dopravy
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
monitorovacích indikátorů a kvality realizace SPL MAS
Transkript prezentace:

Český Šternberk - 20.1. 2015 Mgr. Miloslav Oliva Projekt spolupráce „Evaluace a monitoring strategií MAS ve Středočeském kraji“ Český Šternberk - 20.1. 2015 Mgr. Miloslav Oliva

Cíl tematického okruhu Seznámit posluchače s problematikou monitorování a hodnocení strategických plánů a projektů realizovaných v oblasti regionálního rozvoje. Získat teoretické poznatky, které se vážou k problematice monitoringu a hodnocení strategických dokumentů Prakticky si procvičit přípravu a využití monitorovacího a hodnotícího rámce strategického dokumentu

Obsah a plán okruhu (1) Obsah Leden – MAS Posázaví, Český Štenberk, 20.1. 2015 Úvod do problematiky – vysvětlení návrhu obsahu projektu, principy spolupráce na projektu (1 zkušená MAS vede 1 novou MAS, kt. nerealizovala SPL), výstupy Vymezení pojmů monitoring a hodnocení (evaluace) Hodnotící otázky a indikátory Nástroje a metody užívané při hodnocení Zadání přípravy/úkolů na další setkání vč. výběru vhodného SPL dle dohody   Únor Konkrétní ukázky hodnocení interim SPL 2007 – 2013 (tzv. střednědobé hodnocení MAS realizujících IV.1.1 a IV.1.2) Případová studie - společné vzorové hodnocení Ex post SPL Zadání přípravy/úkolů na další setkání Březen Hodnocení Ex post SPL jednotlivých MAS (příprava podkladů pro povinná Závěrečná hodnocení SPL) => => Výběr a zobecnění vhodných příkladů dobré praxe a doporučení pro monitoring a evaluaci („výstupy“) Zadání přípravy/úkolů na další setkání 

Obsah a plán okruhu (2) Duben   Duben Zpracování výstupů z března do podoby Metodických doporučení Přílohy – grafy, tabulky, vzájemná porovnání dílčích částí SPL různých MAS, inspirativní řešení, případové studie Definování min. 10 ukazatelů pro nastavení účinného mechanismu monitoringu a evaluace s možností využití pro SCLLD Zadání přípravy/úkolů na další setkání Květen Společná finalizace doporučující Metodiky monitoringu a evaluace Strategií MAS Příprava na závěrečný workshop vč. přípravy prezentace Metodiky Společné závěrečné zhodnocení projektu Spolupráce (na základě dotazníků pro zpětnou vazbu)

Vymezení pojmu monitoring a hodnocení (evaluace)

Monitoring a hodnocení Monitoring = proces, který používáme k tomu, abychom mohli sledovat co se děje prostřednictvím sběru a analýzy informací, zatímco podstatou hodnocení je poskytovat základ pro vytvoření úsudku, který se rozhoduje mezi ANO a NE. Hodnocení vyžaduje zaujetí stanoviska. K dobrému hodnocení je zapotřebí mít dobrý monitoring (t.j. přístup k dobrým, spolehlivým a aktualizovaným údajům), zatímco hodnocení může napomoci k lepšímu zaměření monitorovacího úsilí. Monitoring je pokračováním funkce, která používá systematický sběr dat o sledovaných ukazatelích s cílem zajistit řízení programu/strategie/projektu a informovat tak hlavní zúčastněné strany o průběhu rozvojové podpory a o rozsahu pokroku při dosahování cílů ve využívání přidělených finančních prostředků.

Hodnocení obecně Hodnocení (evaluace) se provádí v mnoha oborech lidských činností. Hodnotit lze téměř všechno, včetně hodnotitele … Hodnotitelé by se vždy měli snažit dosáhnout toho, aby vytvořili dostatečnou argumentační základnu proto, aby na ni byli schopni co nejlépe vysvětlit podstatu hodnot či jevů, které jsou předmětem jejich hodnotitelských aktivit.

Hodnocení obecně 5 základních principů pro hodnotitele: systematické dotazování způsobilost (vzdělání, schopnosti, dovednosti a vhodné zkušenosti) bezúhonnost a poctivost respekt k lidem respekt k rozmanitosti obecných a veřejných zájmů a hodnot

Definice hodnocení Hodnocení ... může být definováno jako hodnota práce vykonaná v průběhu času ... konkrétně jde o posouzení toho, zda bylo skutečně dosaženo stanovených cílů, proč jsou některé aktivity úspěšnější než ostatní , a jak může být strategie zlepšena. Hodnocení je proces, jehož cílem je zjistit co nejsystematičtěji a co nejobjektivněji, jak jen to je možné, vhodnost, účinnost a dopad jednotlivých akcí ve vztahu ke stanoveným cílům Hodnocení je systematické a objektivní posuzování postupu způsobu realizace a výsledků probíhajících nebo ukončených projektů nebo programů. Cílem je určit správnost a naplnění cílů, efektivitu vývoje, účinnost, dopad a udržitelnost Hodnocení je kritický a nezávislý přezkum prostředků, prostřednictvím kterých bylo dosaženo zvolených cílů Hodnocení je systematická .... analýza výkonnosti, efektivity a dopadu ve vztahu k vytyčeným cílům, ovšem hlavním účelem hodnocení není dospět k odsuzujícímu rozsudku, ale naopak vyvodit z nabitých zkušeností poučení a to použít pro stanovení dalšího postupu.

Co je účelem hodnocení? Poučení ze získaných zkušeností. Hodnocení vytváří prostor pro interpretaci úspěchů i neúspěchů. Na základě kladných i záporných zkušeností mohou být následující projekty/ strategie/ programy upraveny. Poučit se lze o tom, jak co nejlépe investovat finanční prostředky, které jsou k dispozici, aby byly co nejlépe při realizaci programu/ strategie/projektu zhodnoceny. Poučit se mohou realizátoři programu, strategie nebo projektu o tom jak dosahovat při stejných vstupech vyšší výkonnosti a efektivity při dosahování vytyčených cílů. Transparentnost. Hodnocení dokladuje odpovědné využívání zdrojů a zdůvodňuje výsledky a jejich účinky ve vztahu vůči zhotovitelům, partnerům, cílovým skupinám tj. příjemcům intervence a daňovým poplatníkům, kteří finanční prostředky na realizaci programu, strategie nebo projektu poskytují . Prohlubování porozumění. Hodnocení je nástrojem, který přispívá k prohlubování znalostí a porozumění o předpokladech, možnostech a limitech rozvojové spolupráce. Hodnocení přispívá k široké diskusi a reflexi o rozvojové spolupráci. Lepší komunikace. Hodnocení podporuje komunikaci a porozumění v rámci a mezi realizátory, partnery, cílovými skupinami tj. příjemci intervence a daňovými poplatníky výše zmíněných skupin.

Hodnocení v čase Hodnocení probíhá v čase. Hodnocení může probíhat ve vztahu k realizaci programu/ strategie/projektu v různých časových obdobích: před zahájením realizace programu, strategie nebo projektu (Ex-ante) v průběhu realizace programu, strategie nebo projektu (Interim) po ukončení realizace programu, strategie nebo projektu (Ex-post) v delším časovém odstupu po ukončení realizace programu, strategie nebo projektu

Hodnocení kritérií V průběhu předběžného hodnocení (Ex-ante) se hodnotí zejména kritérium relevantnosti, průběžné hodnocení (Interim) je zaměřeno na posouzení kritéria účinnosti a ekonomické efektivnosti hodnocení, které se provádí po ukončení intervence (Ex-post), se zaměřuje na vyhodnocení kritéria prospěšnosti a udržitelnosti

Hodnotící kritéria Hodnocení probíhá na základě ověření 5 hodnotících kritérií: Relevantnost (Platnost) Účinnost Ekonomická výkonnost (Efektivnost) Prospěšnost (Dopad) Udržitelnost

Relevantnost (Platnost) Hodnotíme, zda cíle (globální, specifické a operační), které byly definovány  během procesu programování, jsou v souladu se  sociálními, ekonomickými a environmentálními potřebami cílové oblasti tj. zda jsou naplňováním vytyčených cílů programu/strategie/projektu vytvářeny vhodné podmínky pro tlumení nebo odstraňování příčin, které identifikované problémy způsobily, stále působí nebo působit mohou.

Hodnotící otázky při posuzování kritéria relevantnosti: Děláme správnou věc ? Jak významné jsou cíle programu /strategie/projektu s ohledem na rozvojové potřeby cílového území? Jak důležité jsou cíle programu/strategie/projektu s ohledem na rozvojové potřeby cílových skupin obyvatel daného území? Do jaké míry jsou naplňovány základní požadavky stanovené cíli programu/strategie/ projektu při odstraňování příčin řešených problémů?

Účinnost Při hodnocení kritéria účinnosti se zabýváme tím, zda bylo dosaženo stanovených cílů programu /strategie/ projektu. Porovnáváme to, co bylo původně naplánováno s tím, čeho bylo nebo bude na úrovni výsledků a případně dopadů dosaženo. Posuzuje do jaké míry bylo dosaženo nebo se očekává, že bude dosaženo, stanovených cílů programu/strategie/projektu efektivně a s udržitelným způsobem a s pozitivním institucionálním rozvojovým dopadem. Porovnání se provádí zejména na úrovni: výsledek <- > plánovaný výsledek.

Hodnotící otázky při posuzování kritéria účinnosti: Bylo dosaženo stanovených cílů programu/strategie/projektu? Jaké účinnosti nebo dopadů bylo dosaženo realizací stanovených cílů, které byly stanoveny pro tento program /strategii/projekt ? Do jaké míry bylo cílů intervence (s největší pravděpodobností) dosaženo? Do jaké míry se podařilo uspokojit potřeby cílových skupin obyvatel?

Ekonomická výkonnost (efektivnost) využíváme pro hodnocení efektivnosti vynaložených finančních zdrojů (vstupů), kterých bylo využito na dosažení výstupů a výsledků posuzujeme zejména poměry, kterých bylo dosaženo na úrovni vložené vstupy - dosažené výstupy a vložené vstupy – dosažené výsledky jak hospodárně jsou ekonomické zdroje, tj. vstupy (finanční prostředky, odborné znalosti, čas apod.) transformovány na výstupy a výsledky hodnoceného programu/strategie/projektu

Hodnotící otázky při posuzování kritéria ekonomické výkonnosti (efektivnosti): Bylo dosaženo cílů programu/strategie/projektu efektivně tj. za ekonomicky výhodných podmínek (při dodržení podmínek hospodárnosti)? Jak efektivně se vstupy projevily na výstupech a výsledcích? Jak velká je účinnost nebo využití použitých zdrojů v poměru k výstupům a výsledkům? Je vztah mezi vstupními zdroji a dosaženými výsledky vhodný a oprávněný ? Jakého bylo dosaženo poměru mezi náklady a přínosy? Do jaké míry byly vložené zdroje použity hospodárně? Existují nějaké alternativy pro dosažení stejných výsledků při nižších vstupech?

Prospěšnost (dopady) V rámci kritéria prospěšnosti hodnotíme zda dopady, které se projevily na základě realizace programu /strategie/projektu odpovídají potřebám společnosti a napomáhají při odstraňování příčin sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Hodnoceny by měly být také dopady (účinky), tj. pozitivní – negativní, přímé – nepřímé, primární dlouhodobé – sekundární dlouhodobé, které byly předvídány nebo k jejichž vzniku došlo bez předchozího úmyslu, tj. působením nepředvídaného vlivu dalších faktorů tzv. externalit.

Hodnotící otázky při posuzování kritéria prospěšnosti: Přispěl program/strategie/projekt k dosažení vyšší úrovně rozvojových cílů (pokud možno celkového cíle)? Co lze považovat za dopad či účinek zásahu v porovnání k celkové situaci cílové skupiny? Jak se dopady programu /strategie/projektu uplatnily při plnění rozvojových potřeb cílových skupin? K jakým zásadním změnám došlo v důsledku realizace programu/strategie/projektu? K jakým zásadním změnám došlo v důsledku vykonaných aktivit na straně příjemců? U kolika lidí došlo v důsledku realizace programu /strategie/projektu k zásadním změnám v jejich životě?

Udržitelnost Hodnotíme schopnost operačních dopadů programu /strategie/projektu přinášet další efekty ve středním nebo dlouhém časovém období a to i poté, co byla podpora ukončena. Hodnotíme tedy, zda příliv přínosů pokračuje, i když už byla převážná část programu/strategie/ projektu dokončena. Hodnotíme pravděpodobnost pokračování dlouhodobého přínosu a také zda se citlivost čistého výnosu nebo užitku na změnu v čase mění. Přitom čím delší časový horizont budeme uvažovat, tím je schopnost naší predikce těchto změn menší a tím větší lze předpokládat citlivost výnosu na změny.

Hodnotící otázky při posuzování kritéria udržitelnosti: Jsou pozitivní účinky nebo dopady programu/strategie/projektu udržitelné? Jak je udržitelnost posuzována? Jak udržitelné jsou pozitivní dopady programu /strategie/projektu poté, co byla podpora ukončena ? Do jaké míry napomáhají udržitelnosti programu /strategie/projektu místní podmínky? Do jaké míry lze očekávat další růst dopadů, ačkoliv již byla podpora ukončena? Do jaké míry vzala v úvahu podpora takové faktory jako např. ekonomické, ekologické, sociální a kulturní aspekty, o kterých je známo, že mají zásadní vliv na udržitelnost?

A na závěr …