GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 5_2_CH_18 Datum vytvoření 10.1.2013 Druh učebního materiálu prezentace Ročník 2.r. VG Anotace zajímavosti Klíčová slova Cín, arzén Vzdělávací oblast chemie Očekávaný výstup Doplnění učiva o zajímavosti z chemie Zdroje a citace časopis Minerální suroviny 3/2011, článek Jindřich Pařízek: Arzén dokonalý zabiják – obrázky ze stran 16-17 prvky [online]. [cit. 10.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.prvky.com/50.html časopis Minerální suroviny 4/2009,Jindřich Pařízek – Cín – stříbro chudých – str.11 - 15

Arzén

Vlastnosti a výskyt arzénu Prvek V.A skupiny PS, elektronová konfigurace ns2np3, oxidační číslo nejčastěji +III a –II, +V Arzén a jeho sloučeniny jsou vysoce toxické. Tyto vlastnosti byly známy již ve starověku. Některé organické sloučeniny arzénu se používali jako léky ( Salvarsan na léčení syfilis). Sloučeniny arzénu se kumulují hlavně ve vlasech a nehtech a lze je prokázat i po několika staletích.

Sloučeniny azrénu As2O3 – oxid arsenitý – arsenik, otrušík, utrejch. Je to nejstarší známý jed. Součást herbicidů, do ovzduší a potravin se může dostat při zpracování nekvalitního uhlí v tepelných elektrárnách. Ze všech živočichů jsou na něj nejcitlivější včely. As2O5 – oxid arseničný – s vodou tvoří kyselinu arseničnou HAsO3, její soli se používají k hubení hlodavců AsH3 arsan – arsenovodík – jedovatý plyn

Hromadné otravy arzénem Ani v současnosti se lidstvo nedokáže vyvarovat jedovatých účinků arzénu, o čemž svědčí případy hromadných otrav. Jeho sloučeniny se dostávají do podzemních vod např. z úložiště odpadů metalurgických závodů nebo se stávají součástí potravinového řetězce při použití pesticidů. Podle studií z roku 2010 je v Bangladéši po zamoření vod arzénem vystaveno riziku chronické otravy až 77 miliónů lidí. K obdobným otravám došlo např. v Chile nebo na Tchaj-vanu. Zaznamenány byly případy otravy dětí z ovoce. V Katalánsku nedávno zaznamenali hromadnou otravu vinnou révou.

Rudy arzénu

Zdroje: časopis Minerální suroviny 3/2011, článek Jindřich Pařízek: Arzén dokonalý zabiják – obrázky ze stran 16-17.

Cín- Stannum, Sn

Cín je stříbrně bílý, lesklý a velmi měkký kov Cín je stříbrně bílý, lesklý a velmi měkký kov. Existují tři alotropické modifikace cínu, α-Sn krystaluje při teplotě pod 14°C v kubické soustavě, při teplotě vyšší krystaluje β-Sn v soustavě tetragonální a γ-Sn při teplotě nad 161ºC – křehký cín, který krystalizuje v soustavě kosočtverečné. Průměrný obsah cínu v zemské kůře je 2,3 ppm. Přírodní cín je směsí 10 stabilních a dvou nestabilních izotopů, nejvyšší podíl (32,59 %) zaujímá izotop 120Sn. Uměle bylo připraveno dalších 23 nestabilních izotopů. Mezi nejznámější rudy cínu patří kasiterit SnO2 ,stannin Cu2S·FeS·SnS2, cylindrit Pb3Sn4FeSb2S14 a franckeit Pb5Sn3Sb2S14. Z minerálů má nejvyšší obsah cínu 88,12% romarchit SnO, hydroromarchit Sn3O2(OH)2 obsahuje 84,36% cínu a herzenbergit SnS obsahuje 78,7% cínu.

Na našem území se nalézají 3 výhradní evidovaná v současnosti netěžená ložiska cínu - Cínovec-jih, Krásno a Krásno-Horní Slavkov. Společnost Geomet s.r.o. hodlá provést detailní průzkum ložiska Cínovec-jih. Podle posledních předběžných výpočtů obsahuje ložisko přibližně 28 milionů tun zásob rudy s průměrnou kovnatostí 0,4% cínu. Pokud bude výpočet zásob cínové rudy v ložisku Cínovec-jih potvrzen vrtným průzkumem, předpokládá Geomet obnovení těžby cínu v Krušných horách do roku 2018. V současnosti je veškerá tuzemská spotřeba cínu hrazena dovozem, v roce 2010 bylo importováno 100 t cínových rud nebo jejich koncentrátů a 450 t surového cínu. Průměrná dovozní cena surového kovu činila 340 000 Kč/t.

Cín je pro svou odolnost vůči vzduchu, vodě, zředěným roztokům kyselin i hydroxidů používán k povrchové úpravě méně odolných kovů. Velké množství cínu se spotřebuje na výrobu plechu pro potravinářské účely – konzervy. Cín je součástí slitin – bronzy, ložiskové kovy, klempířské pájky, liteřina

AUTOR NEUVEDEN. prvky [online]. [cit. 10. 1. 2013] AUTOR NEUVEDEN. prvky [online]. [cit. 10.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.prvky.com/50.html obrázky: časopis Minerální suroviny 4/2009,Jindřich Pařízek – Cín – stříbro chudých – str.11 - 15