www.zlinskedumy.cz VY_32_INOVACE_54_09 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělání Vzdělávací obor Nauka o společnosti Tematický okruh Psychologie Téma Tematická oblast Název Paměť Autor PaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročník Říjen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník Anotace Celkový pohled na paměť člověka a její poruchy Přínos/cílové kompetence Orientace v pohledu na problematiku lidské paměti a její základní poruchy www.zlinskedumy.cz

Paměť je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka. Paměť je nezbytná pro shromažďování zkušeností. Kdybychom si nezapamatovali nic z toho, co jsme dříve poznali, začínali bychom každý den znovu, vše by nám bylo stále neznámé. Život každého jedince i celé společnosti, výchova, vzdělání i práce, kultura, věda, technika – to vše předpokládá dobře vyvinutou paměť.

Fáze paměťového procesu rozlišujeme tři fáze paměti: Vštěpování (kódování) tj. uložení něčeho do paměti, např. vizuální, akustické, sémantické informace a pro zpracování je nejúčinnější zařazení co nejvíce smyslů. Uchování v paměti toho, co do ní bylo uloženo. Uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném celku. Vybavení z paměti : k vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení: 1) znovupoznání: rozpoznání podnětů a jejich odlišení od nových a neznámých 2) reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného

Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na krátkodobou a dlouhodobou; dále podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou (ukládání významu informace) atd. Další variantou je rozdělení paměti na mechanickou a logickou.

Druhy paměti Rozdělení dle volní složky: Podle časového údaje: Úmyslná = cíl udržet určitou informaci ve svém vědomí, k tomuto účelu vynakládá volní úsilí (učení, vzorce) Neúmyslná =člověk si uchová informace bez záměru Podle časového údaje: Ultrakrátká (senzorická) Krátkodobá Dlouhodobá Podle strategie ukládání: Mechanická ( neustálému opakování) Logická (díky logickým vazbám) Podle formy ukládání: Vizuální Akustická Sémantická (ukládání významu informace)

Krátkodobá paměť Baddeleyho model pracovní paměti: Je omezena uchováním určité informace, obvykle té, kterou okamžitě potřebujeme, (např. telefonní číslo ze seznamu si pamatujeme, jen dokud ho nevytočíme, krátce nato je zapomeneme). Informace se v mozku zakóduje ikonickou nebo verbální formou, vybavování z paměti je pak procesem rekódování. Baddeleyho model pracovní paměti: Většina psychologů dnes soudí, že se pracovní či krátkodobá paměť skládá nejméně ze dvou subsystémů a Baddeleyho model je jedním z nejčastěji používaných.

Dlouhodobá paměť Sklad informací resp. zkušeností, které má bez vědomí člověka vliv na formování jeho psychiky: (např. člověk se stává agresivním aniž ví proč, měl totiž určité zkušenosti, které ovlivňují utváření těchto charakteristik). Nazývá se také pracovní paměť, protože je tvořena vyhledávacími a jinými "pracovními" procesy. Člověk je obvykle schopen si vybavit jen ty informace, se kterými trvale pracuje, které se opakují nebo byly emočně akcentovány. Jsou zde uchovávány i zážitky, které nebyly uvědomovány (podprahová percepce) a lze si je vybavit jen za určitých okolností (hypnóza), v dlouhodobé paměti jsou tedy i informace zapomenuté. Stává se, že si člověk nemůže určitou informaci vybavit, ale neznamená to, že se ztratila z paměti, jen nemůže být nalezena.

Mozek se chová jako sval Čím více budeme mozek procvičovat, tím bude lépe pracovat. Nemůžeme očekávat, že mozek bude pracovat bezchybně, když ho pravidelně netrénujeme.

Výzkumy učení a zapamatování dokazují, že si zapamatujeme: 10% toho, co slyšíme, 15% toho, co vidíme, 20% toho, co současně vidíme i slyšíme, 40% toho, o čem diskutujeme, 80% toho, co přímo zažijeme nebo děláme, 90% toho, co se pokoušíme naučit druhé.

Zapamatování úzce souvisí s vlastnostmi pozornosti : 1) Oscilace pozornosti přesouvání ohniska pozornosti na jiný detail (fluktuace pozornosti) senzorická: tikající hodiny ve slyšitelné vzdálenosti jsou střídavě slyšeny a neslyšeny 2) Extenzita pozornosti – tj. rozpětí, rozsah 3) Intenzita pozornosti – její síla 4) Výběrovost – selektivnost pozornosti 5) Stálost 6) Soustředěnost – bývá doprovázena psychickým napětím Předmětem pozornosti mohou být nejen vnější objekty, ale i stavy vlastní mysli !

Proces zapomínání : je individuální Neznamená vymizení příslušné pamětní stopy, ale překrytí stopou aktuální. Člověk zapomíná to, co již nepotřebuje a uvolňuje tak místo pro vybavování aktuálně potřebných informací. Zapomínání není funkcí času, ale nepoužívání toho, co bylo zapomenuto. Zvláštním případem zapomínání je "vytěsňování" nepříjemných zážitků a s nimi spojených osob, jmen apod.

Křivka zapomínání H. Ebbinghaus - 1885 nejvíce se zapomíná již bezprostředně po naučení . za 19 minut po naučení je zapomenuto 41,8% materiálu, . za 24 hodin 66,3% materiálu Základní faktory zapomínání : 1. "rozpad" nepoužívané pamětní stopy 2. prolínání nových zkušeností, odsouvání nevýznamných významnými !

Vybavování, rozpomínání Vystupuje ve dvou formách: 1) Jako reprodukce - znovuvybavení toho, co bylo vnímáno, rekonstrukce toho, co bylo zapamatováno, přičemž se uplatňují zákony transformace zapamatovaného v reprodukované - "přesné vybavení je výjimkou nikoliv pravidlem“. 2) Jako znovupoznání zapamatovaného - objekt je vnímán jako známý, menší intenzita vštípení může vést k znovupoznání ještě dříve, než jsme schopni to jako představu reprodukovat - "něco mi to připomíná“ .

Zapamatování/podmínky: a) mít cíl, proč si to pamatovat b) dobrý zdravotní stav c) citové ladění v době zapamatování ( optimistické ladění zabraňuje zapomínání ) d) správná organizace e) mimo-technické pomůcky f) četnost opakování Úmyslné zapamatování je účinnější, než neúmyslné Transfer - účinek učení se jedné věci na učení se druhé (např. matematika - logika, košíková - házená) Vliv vnějších činitelů na zapamatování - dostatek místa, času, bez rušivých podnětů Vlastnosti učícího se jedince - psychický stav

PORUCHY PAMĚTI: Amnézie Hypermnézie Paramnézie

a) AMNÉZIE (mezera v paměti) Většinou jí předchází zranění (fyziologický základ), amnézii však může způsobit i intoxikace některými látkami Rozlišujeme tři druhy amnézie: Anterográdní - jedná se o neschopnost vštípit si do paměti jakékoliv nové informace a zážitky po spouštěcím stimulu. Retrográdní - neschopnost vybavit si poznatky a zážitky uchované před vznikem amnézie před spouštěcím stimulem. Dětská - neschopnost vybavit si vzpomínky na první roky života. Podoby: 1. krátkodobá - vypadne asi 1 hodina z večera 2. dočasná – do připomenutí 3. úplná - např. celé dětství 4. dlouhodobá - vypadne delší časový úsek 5. trvalá 6. částečná - např. co jsem prožila s otcem

b) HYPERMNÉZIE Hypermnézie nebývá častá a rozumí se jí zvýšená jistota při výbavnosti. Obvykle je přitom porušena přesnost paměti. S relativní hypermnezií se setkáváme u některých psychických poruch, kdy bývá nadměrně vyvinutá paměť na úkor ostatních psychických schopností. Zázrační počtáři mohou být celkově svými intelektovými schopnosti na úrovni oligofrenie (mentální retardace).

c) PARAMNÉZIE Jde o projev v poruše přesnosti a jistoty (paměťové klamy), o zvláštní propojení minulých zkušeností. Většinou bývá spojena i s poruchami jiných psychických kvalit. V lehčí formě se můžeme s paramnézií setkat i u zdravých lidí, kteří při vyprávění některé události vyplňují mezery v paměti zcela nevědomky nepravdivými vzpomínkami a jsou přesvědčeni, že události tak skutečně proběhly. Pseudologia phantastica (bájná lhavost)- postižený vypráví neskutečné události, jako by je prožil. Konfabulace - kdy nemocný líčí různé události, které v životě prožil v různých časových obdobích, jako by se to stalo nedávno. Vzpomínkový klam- neskutečná událost se ve vzpomínce jeví jako skutečná. Postižený uvádí některé události z knih, eventuálně snů, jako své skutečné zážitky.

Pokus se odpovědět Jmenuj základní druhy paměťí . Vysvětli pojem PARAMNÉZIE ? Pokus se formulovat charakteristické rysy dlouhodobé paměti. Rozumíš pojmu AMNÉZIE ? Vzpomeneš si na nějako vlastnost pozornosti člověka ? Znáš psychologa, jež se zabýval křivkou zapomínání ?

Zdroje a prameny Gillernová,I - Malotínová, M.: Psychologie pro střední školy, Praha, SPN 1992 Hyhlík, F. – Nakonečný, M.: Malá encyklopedie současné psychologie, Praha, SPN 1973 Klapáč, M.: Psychologie v praxi, Praha, 1992 Novák, L.: Základy psychologie, S & M, Praha, 1992 Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie. Praha, Fortuna 1995 Hartl, P.: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993 Janoušek, J., Hoskovec, J., Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Karolinum – Academia 1993 Nakonečný, M.: Základy psychologie osobnosti. Prahy. Management press 1993 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hypothalamus.jpg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ForgettingCurve.svg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Working-memory-baddeley.svg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brain_2.jpg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:English_textbook.jpg 26..9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Phrenology1.jpg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Psi2.svg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lobes_of_the_brain_NL.svg 26.9.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ebbinghaus2.jpg 26.9.2012