Etika v ošetřovate lství

Jedinec ohrožený nemocí je nesoběstačný a závislý, proto v ošetřovatelství zákonitě spojujeme profesionalitu i s humanizačními požadavky. Všechny ošetřovatelské úkony mají vždy morální dopad. Morálka v ošetřovatelství je tedy to, co se dotýká dobra a prospěchu nebo škody a ublížení nemocnému či klientovi. Důležitou součástí humánní zdravotní péče o člověka by měly být takové hodnoty, jako jsou: láska k člověku úcta k životu a člověku pozitivní vztah ke zdraví

Abychom si rozuměli: Morálka (z lat. mos – mrav, moralis – mravní) - Popisná a předpisová stránka mravnosti. Morálka označuje soubor pravidel uznávané mravnosti, které lidé dodržují ve svém chování. Je praktickým vyjádřením etiky. Morálka zahrnuje: a. Morální jednání (způsob chování) b. Morální vztahy (mravní normy a hodnoty c. Morální svědomí (ideál, pojem dobra a zla, spravedlnost a nespravedlnost) Ošetřovatelskou morálku charakterizuje profesionální chování, vyjádřené úctou k důstojnosti člověka a tolerancí k jeho zvláštnostem. Etiketa – je souhrn pravidel uznávané formy společenského chování. Mravnost – vyjadřuje postoj člověka k mravnímu zákonu a spočívá na jeho svobodném rozhodnutí. Mravní zásady – jsou základní hlediska nebo stanoviska. Mravní hodnoty – jsou názory na to, co je dobré a spravedlivé. Etika (z řec. ethos – mravnost) - Věda o mravnosti. Je teorií mravnosti a jako pojem je nadřazena morálce. Jejím předmětem je zkoumání zákonitostí mravního chování jedinců i společnosti. Zdravotnická etika – zabývá se etickou problematikou zdravotnictví a je součástí společenské etiky Ošetřovatelská etika je součástí jak zdravotnické tak i společenské etiky. Bioetika je spojení obecných poznatků etiky v oborech, které se zabývají člověkem z hlediska biologie a medicínských disciplín.

Základním posláním ošetřovatelství je uspokojování a bio-psycho-sociálních potřeb člověka. Musí proto vycházet nejen z principů bioetiky, ale také z etických principů platných pro ostatní humanitární vědy, jako jsou např. psychologie, pedagogika, sociologie a podobně. Ošetřovatelská etika se odlišuje od biomedicínské tím, že je specificky zaměřena na činnosti profesionální sesterské péče, která dosáhla samostatného postavení vedle odborných činností lékařů.

Předmětem ošetřovatelské etiky jsou morální problémy ošetřovatelské praxe: vztah a postoje ošetřujícího ke klientovi, které se projevují jako slovní, dotykový i mimoslovní výraz při všech odborných činnostech osobní i profesní vztahy zdravotníků, které působí na atmosféru pracoviště, na pracovní spokojenost, výkonnost, motivaci morální problémy ošetřovatelství, kde morální přístup není vždy jednoznačný (hledám-li blaho, prospěch a zájem nemocného, zjišťuji, že to není totéž jako zájem a cíl rodiny pacienta, jiný je prospěch lékaře, jiné je úsilí zdravotní pojišťovny)

Univerzální morální hodnoty jako základy klinické ošetřovatelské praxe. (American Nurses Associacion 1985) Úcta k člověku Nezávislost (sebeurčení) Dobročinnost (konání dobra) Neškodnost (předcházení poškození) Pravdomluvnost (pravdivá výpověď) Důvěryhodnost (respektování privilegovaných informací) Věrnost, spolehlivost (dodržení slibu) Spravedlnost (statečné konání, spravedlivé zacházení s lidmi)

Etické kodexy v ošetřovatelství Etické kodexy jsou formálními pravidly činností v daném povolání. Ztotožňují se s nimi osoby v tomto povolání a měly by být slučitelné s osobními hodnotami členů profesní skupiny. Své určené etické kodexy mají mezinárodní, národní, státní i regionální ošetřovatelské asociace. Kodex poskytuje základní rámec, podle kterého by měly sestry činit vlastní etická rozhodnutí. Poruší-li sestra kodex, asociace ji může zbavit členství. Cíle etických kodexů v ošetřovatelství: tvoří základnu pro regulaci vztahů mazi ošetřujícím, pacientem, spolupracovníky, společností a profesním sdružením vytvářejí standardy pro potrestání bezohledného zdravotníka, na ochranu zdravotníka nespravedlivě obviněného Slouží pro orientaci nových absolventů v profesionální ošetřovatelské praxi pomáhají veřejnosti porozumět profesionálnímu jednání zdravotníků

Etický kodex České asociace sester Etický kodex vyjadřuje základní standard pro jednání sestry s nemocným, jeho rodnou, komunitou i veřejností. Určuje obecná pravidla, která vyjadřují, jaké morální hodnoty sestra ve své profesi uznává a respektuje. Etický kodex České asociace sester přijatý na zasedání ČAS dne byl schválen prezidiem a etickou komisí ČAS, vychází z etického kodexu Mezinárodní rady sester a vyjadřuje morální hodnoty členek České asociace sester. Členky ČAS se přijetím kodexu zavazují, že ho budou při své práci dodržovat. Etická pravidla ošetřovatelské péče. Sestra je ve své práci povinna respektovat tyto základní prvky ošetřovatelství:  upevňovat zdraví a předcházet nemocem  zlepšovat zdravotní stav a rozvíjet soběstačnost  napomáhat ke smysluplnému životu ve zdraví a nemoci  tišit bolest  přispívat ke klidnému umírání a důstojné smrti Práce sestry je založena na úctě k životu, respektuje důstojnost a lidská práva každého jednotlivce bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, pohlaví, politické přesvědčení nebo sociální postavení. Ošetřovatelská péče vychází z individuálních potřeb nemocného. Při ošetřovatelské péči o jednotlivce a jeho rodinu spolupracuje sestra s dalšími obory.

Sestra a spoluobčan  Sestra spoluzodpovídá za péči poskytovanou občanům, kteří ji potřebují. Při poskytování ošetřovatelské péče respektuje náboženské přesvědčení člověka, jeho životní hodnoty a zvyky. Snaží se mu zajistit takové podmínky, které budou vyhovovat jeho individuálním potřebám.  Sestra je spoluzodpovědná za aktivity, které vedou k uspokojení zdravotních a sociálních potřeb občanů patřících k ohroženým, zranitelným a rizikovým skupinám obyvatelstva.  Sestra zabezpečuje, aby jednotlivci, rodině a komunitě bylo poskytnuto dostatečné množství informací, které jim umožní vyslovit informovaný souhlas s navrhovanou péčí a s ní související terapií.  Sestra dodržuje povinnost mlčenlivosti, chrání důvěrné informace o osobních poměrech pacienta a jeho prostředí. Pečlivě hodnotí, komu může tyto informace předat. Hájí pacientovo právo na soukromí.  Sestra chrání pacienta i veřejnost v situaci, kde je neetickým nebo protiprávním zákrokem jiné osoby narušeno jejich bezpečí a zdravotní péče.

Sestra a ošetřovatelská praxe  Sestra nese plnou zodpovědnost za ošetřovatelské činnosti, které v praxi provádí.  Sestra je povinna se celoživotně vzdělávat a obnovovat své odborné vědomosti a dovednosti.  Sestra v každé situaci usiluje o dodržování co nejvyšší úrovně ošetřovatelské péče.  Sestra zabezpečuje, aby poskytovaná ošetřovatelská péče včetně použití zdravotnické techniky byly v souladu s vědeckým pokrokem, bezpečností a důstojností člověka a s dodržováním lidských práv.  Je-li sestra pověřena určitým úkolem, bere na sebe zodpovědnost za jeho provedení jenom v případě, že je k tomu kvalifikována. Rovněž vždy, pokud určitou činnost předává jinému pracovníkovi, bere v úvahu, zda je pro ni kvalifikován.  Svým jednáním přispívá sestra vždy k dobré pověsti ošetřovatelského povolání.  Sestra pečuje o své osobní zdraví, aby byla schopna svou profesi vykonávat s plným nasazením. Sestra a společnost  Sestra spoluzodpovídá za úroveň zdravotního uvědomění spoluobčanů. Podílí se na zdravotním a sociálním zabezpečení obyvatelstva. Iniciativně se zúčastní všech společenských aktivit, které ke zlepšení zdravotního a sociálního zabezpečení obyvatelstva směřují.

Sestra a spolupracovníci  Sestra úzce spolupracuje se všemi zdravotnickými pracovníky, členy zdravotnického a ošetřovatelského týmu, i s pracovníky dalších oborů.  Sestra je povinna účinně zasáhnout, pokud je péče u nemocného ohrožena jednáním některého spoluzaměstnance. Sestra a povolání  Sestra je povinna realizovat co možná nejvyšší úroveň zdravotní a ošetřovatelské péče.  Sestra se aktivně účastní při definování odborné náplně ošetřovatelské péče založené na vědecko-výzkumných poznatcích.  Sestra je povinna dodržovat přijaté standardy ošetřovatelské péče v klinické praxi, standardy managementu a vzdělávčastní se vytváření standardů.  Sestra se aktivně podílí na ošetřovatelském výzkumu.  Sestra usiluje prostřednictvím profesní, odborové nebo jiných organizací o přiměřený plat a důstojné pracovní podmínky pro ošetřovatelské pracovníky.

Standard profesního chování středního zdravotnického pracovníka při poskytování ošetřovatelské péče Vydán v březnu 2000 náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Okresní nemocnice Tábor a zástupkyní ředitelky SZŠ Tábor pro studenty SZŠ a jejich vyučující 1. Chovejte se a pracujte tak, ahy se zvyšovala důvěryhodnost a dobré jméno nejen vaše a vašeho oddělení, ale i celé nemocnice a naší školy. 2. Dbejte na osobní hygienu a výměnu pracovního oděvu dle potřeb, na úpravu zevnějšku (stažené dlouhé vlasy, vaše ruce: krátce ostříhané nehty, laky světlých barev, pouze snubní prsten, ruce bez náramků, náušnice pouze jedna) 3. Čistou kompletní uniformu mějte vždy doplněnou jmenovkou a u zdravotních sester odznakem. Pokud je Vám zima, noste plášť – zapnutý! Čistý! Při práci ohrnutý rukáv! 4. Pacientům se vždy představte celým jménem a oslovujte je vždy příjmením, netykejte jim (vyjma dětí). 5. Okamžitě a správně reagujte na akutní situace. 6. Správně se představujte do telefomu – příjmením a oddělením. 7. Dodržujte etický kodex v ošetřovatelském povolání (práva pacientů, práva dětí). 8. K pacientům a spolupracovníkům se chovejte vstřícně, slušně, kolegiálně. 9. V učebnách při praktické výuce používejte pláště.

Seznam použité literatury: Vučková Jaroslava, Ošetřovatelství – I, 1.část Jarošová Darja, Teorie moderního ošetřovatelství Rozsypalová, Šafránková, Ošetřovatelství I LEMON 3