Stav životního prostředí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Objektivní faktory.
Advertisements

Pohled na budoucnost JE Dukovany ve světle státní jaderné legislativy Dana Drábová.
Indikátory životní úrovně
a víceúrovňové vládnutí
Písemka č.III  jméno, kruh, varianta 1, 2  Odpověď – 1 a b 2 b 3 c a b  6 x 50 sekund opisování 
Globální aspekty udržitelného rozvoje
... ve vztahu k životnímu prostředí. dobrovolné začleňování ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů do činnosti člověka obec nebo město,
NÁZEV: Udržitelné stavebnictví a průmysl Přednášející KAM Sika CZ Vedoucí PS 12 v Czech BCSD FOTO.
Písemka č.III  jméno, kruh, varianta 3, 4  Odpověď – 1 a b 2 b 3 c a b  6 x 50 sekund opisování 
Mimoprodukční funkce lesa
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
Trvale udržitelný rozvoj v dopravě
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Lidé a příroda.
Podnikatelské prostředí: Makroprostředí
ETICKÉ ASPEKTY OCHRANY PŘÍRODY
Environmentální ekonomie Úvod a obecné principy Jan Brůha UK, VŠE Připraveno pro Letní školu ve Křtinách „Alternativní směry v ekonomii“
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (TUR). Definice Trvale udržitelný rozvoj(TUR) je obecně chápán jako takový rozvoj,který sleduje současně tři cíle:   Ekonomický.
Environmentální management. Osnova přednášek: Úvod do předmětu. Environmentální politika a environmentální strategie. Trvale udržitelný rozvoj. Makroekonomické.
Sustainable Construction and RES in the Czech Republic Irena Plocková Ministry of Industry and Trade CR, Na Františku 32, Praha, CR.
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky EIA Cesta k environmentálnímu stavitelství (průběh)
Udržitelná energetika 3 Czech BCSD Praha, Ing. Vladimír Vlk, energetický poradce.
Ekonomická gramotnost Dělba práce „Tam, kde dělá každý vše, bída klepe na chýše.“
Ekonomické dělení států světa
Společenská odpovědnost organizací
1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 2 Lidské ŽP je potřeba chránit: a)protože má globální charakter a jsme za něj zodpovědní b)staráme se většinou až o poškozené ŽP.
ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING VIII. Informace pro podporu rozhodování.
ZÁKON č.17/1992 Sb. o životním prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem.
Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Nástroje ekologické politiky.
MARKETING.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRÁVO
Možnosti podniků v péči o životní prostředí
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Ostrava Ing. Jiří Hon.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
Hospodaření, ekonomika. hospodaření ekonomická činnost : výroba spotřeba obchod, směna vlastnosti dobrého hospodaření hospodárnost – promýšlení všech.
Ochrana životního prostředí při vybraných činnostech.
Financování ochrany životního prostředí Jana Soukopová.
1 Aktualizovaná SEK a prosazení zásad SEK do energetické legislativy ČR Česká energetika v kontextu energetiky Evropské unie Konference AEM – Poděbrady.
PŽP- KS-přehled konzultací PŽP-KS-I (30.9.) Právo životního prostředí – historické a společenské souvislosti vývoje právní regulace ve světě.
Globální problémy.
Administrativní nástroje, integrovaná prevence, sankční nástroje 11. března 2009.
EKOINKUBÁTOR PODNIKOVÁ EKONOMIKA ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Ing. Eva Štěpánková ESF MU Katedra podnikového hospodářství
Ekonomika životního prostředí – základní pojmy
PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - úvod do problematiky
Úvod do ekologie Zkus na kousek papíru napsat co si myslíš že znamenají tyto pojmy: 1.Ekologie 2.Environmentální výchova 3.Udržitelný rozvoj.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Životní prostředí a jeho ochrana Úloha práva Filip Dienstbier.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 4. Vliv činnosti člověka na prostředí Název sady: Základy ekologie pro.
Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2 Sada 23 AnotaceNástroje.
Shrnutí vlivů člověka na biosféru Podle ZELENKA, J. (2007): Ekologie a environmentalistika. Gaudeamus Hradec Králové, ISBN , 370 str.
Anotace Materiál je určen pro 1. a 2. ročník studijního oboru PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY, předmětu EKONOMIKA DOPRAVY, inovuje výuku použitím multimediálních.
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SVĚTOVÉ EKONOMIE 15. dubna 2013 Adam Čajka
Ekonomika – základní pojmy.
Stav životního prostředí
INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ SMĚRNICE IPPC: NEJLEPŠÍ POSTUPY
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Ekonomika životního prostředí
 jméno, kruh, varianta 3, 4  Odpověď – 1 a b  6 x 50 sekund
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
Globální problémy lidstva globální problémy týkají se celého lidstva ohrožují samotnou existenci člověka.
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT
Nástroje ochrany ŽP Jana Soukopová.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SVĚTOVÉ EKONOMIE 8. Března 2016 Adam Čajka
Stav životního prostředí
Transkript prezentace:

Stav životního prostředí Životní úroveň Ekonomické parametry - HDP na osobu Export/Import - Zadluženost Stav životního prostředí - Stav ovzduší, půdy, vodních zdrojů Zdravotní stav a rozloha lesů - Úroveň biodiverzity Ochrana přírodních celků Nakládání s odpady Parametry sociální a institucionální - Sociální stratifikace Dostupnost vzdělání - Úroveň bydlení Kvalita zdravotnictví Hustota populace Úroveň státní správy Vymahatelnost práva

Indikátory životní úrovně Potřebujeme nástroj, který nám umožní měřit, jestli se situace zlepšuje či zhoršuje. Hrubý domácí produkt (HDP) zhruba vyjadřuje výkonnost ekonomiky. Pokud jde o kvalitu života, jde o zavádějící ukazatel (nepostihuje např. práci v domácnosti, ilegální produkci, nepostihuje škody na životním prostředí a škody v důsledku čerpání neobnovitelných zdrojů).

Index lidského rozvoje - HDI Pro kvalitu života je zásadní především: možnost žít dlouhý a zdravý život možnost získávat vzdělání možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života Proto se HDI stanovuje na základě čtyř indikátorů: očekávané délky života HDP podle parity kupní síly gramotnosti počtu let školní docházky

Výběr pořadí zemí podle HDI 1. Švédsko 25. Slovensko 2. Finsko 28. Maďarsko 3. Švýcarsko 29. Česká republika 4. Lucembursko 41. Polsko 5. Nový Zéland 173. Burkina Faso 6. Norsko 174. Etiopie 7. Dánsko 175. Sierra Leone 8. Irsko 176. Niger 9. Holandsko 177. Burundi 10. Rakousko 178. Somálsko 20. USA 179. Afghánistán

Další alternativní ukazatele Panel udržitelnosti (UN Sustainability Dashboard) Index environmentální udržitelnosti (ESI) Index stavu budoucnosti (SOFI) Index blahobytu národů (Wellbeing of Nations) Index živé planety (Living Planet Index) Ekologická stopa (Ecological Footprint) Index šťastné planety (Happy Planet Index) Hrubé národní štěstí (Gross National Happiness) – Bhútán Index odpovědné konkurenceschopnosti (Responsible Competitiveness Index) Index lidské chudoby (Human Poverty Index) atd.

Trocha historie Jako lovec a sběrač byl člověk součástí přírody stejně jako jiné živočišné druhy. V zemědělském období se už stavěl proti toku přírodních procesů: mýtil lesy a nutil půdu živit jen vybrané jednoleté byliny. Potřeboval k tomu množství dodatkové energie. Dokud ji bral z obnovitelných zdrojů, tedy například ze dřeva, vody, větru nebo síly zvířat, byl tento způsob obživy stále ještě trvale udržitelný. V průmyslovém období se vlivem dělby práce člověk přestal o stav přírody a přírodních zdrojů starat. Příroda se zdála nevyčerpatelná. Neměla jinou cenu než cenu práce a techniky, jejíž pomocí se dala vytěžit, případně cenu danou zbožím, které se z ní dalo vyrobit. Rostlo znečištění a poškození všech složek životního prostředí, prostoru ubývalo stejně jako živočišných a rostlinných druhů. Začaly být vážně narušovány i globální životodárné biosférické systémy (klima a hydrosféra, stratosférická ozónová vrstva, cirkulační systém atmosféry, hydrologický cyklus a cirkulace oceánů a tvorba a eroze půd).

Počátky ochrany životního prostředí Zhruba od 50. let byly problémy životního prostředí ve vyspělých zemích vnímány především jako otázka znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka. Toto pojetí převládalo až do 70. let. Tento postoj je motivován snahou o kvalitní životní prostředí, tedy prostředí, které umožní lidem bezpečný a příjemný život. V politické rovině se v západní Evropě a v Severní Americe často projevoval ve formě kampaní proti znečištění ovzduší a vody v urbanizovaných oblastech. Nad udržitelností v přírodě se dlouhodobě zamýšlejí zemědělci, lesníci, přírodovědci. Jejich závěr v podstatě zní: V uzavřeném systému konečných zdrojů není kvantitativní růst trvale možný. Lidstvo prožilo celé své dějiny v systémech otevřených, v neustálém dobývání nových kolonií, přírodních zdrojů, úložišť a odbytišť. Žijeme vlastně na dluh prostoru, ale díky setrvačnosti přírodních i společenských procesů i na dluh času.

Současnost: vytěsňování odpovědnosti V souvislosti s ochranou ŽP jsou lidé obvykle ochotni souhlasit s názorem, že ŽP je potřeba chránit, ale problém nastává když: 1) mají identifikovat jaké jejich činnosti a do jaké míry ŽP poškozují (často si ani neuvědomujeme jak naše běžné činnosti poškozují okolní prostředí); 2) mají přistoupit k omezení či eliminaci těchto činností (nejsme ochotni vzdát se určitého životního standardu a raději hledáme výmluvy proč to nejde nebo zpochybňujeme závěry z bodu 1); 3) navíc často odmítáme převzít svůj díl odpovědnosti, protože většina vlivů na ŽP má velkou setrvačnost a projeví se až po dlouhé době. Konečně dalším důvodem je sobectví a pasivita: až se budou snažit všichni, připojím se i já.

Trvale udržitelný rozvoj 1987 Brundtlandová: takový způsob života, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by omezil možnosti uspokojit potřeby generací příštích.

TUR – ještě jedna definice Trvale udržitelný rozvoj, nebo snad přesněji způsob života - je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím tak, abychom se co nejvíce přiblížili k ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě ve všech jejich formách, a to v různých časových horizontech. Je to způsob života, který hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím. Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody. Žijme tak, abychom při uspokojování svých potřeb neomezovali práva těch, co přijdou po nás. (Josef Vavroušek, 1994)

Principy trvale udržitelného rozvoje Uspokojení alespoň základních potřeb pro všechny (x únosná kapacita prostředí) Ohled na potřeby budoucích generací Vyvážení lidských práv odpovědností Vztah vůči ostatním živým tvorům Předběžná opatrnost a předvídání

Princip předběžné opatrnosti Všude, kde hrozí vážná nebo nevratná škoda na životním prostředí, nesmí být nedostatek vědecké jistoty, že ke škodě dojde, důvodem k odkladu opatření, která by jí mohla zabránit. Jinak řečeno, nevíme-li s přiměřenou jistotou, že naše technologie nebude škodit životnímu prostředí, raději ji nepoužijeme.

Nástroje TUR dodržování norem, limitů a jiných předpisů, týkajících se ŽP, často s využitím technologií na konci potrubí – zachytávání a neutralizace, skládkování, recyklace nežádoucích látek upřednostňování metod čistší produkce – prevence vzniku odpadů, úspory hmoty a energie, koncept nejlepší dostupné technologie (BAT) uplatňování principu předběžné opatrnosti – při pochybnostech o postupu jej lépe nerealizovat (viz freony, azbest, GMO) zapojení veřejnosti (EIA - posuzování vlivů staveb a průmyslových činností na ŽP, právo na informace o ŽP, integrovaný registr znečištění, zapojení veřejnosti do územního plánování…)

Nástroje TUR dobrovolné aktivity průmyslu - environmentální management (EMS - ISO 14000, EMAS), dotažený až na LCA (životní cyklus produktu) dlouhodobé monitorování stavu biosféry i společnosti (indikátory, fyzikální, chemické a biologické analýzy, sociální výzkum atd.) zapojení ekonomických nástrojů podle principu „znečišťovatel platí“ změna vzorců výroby a spotřeby – týká se produkce, ale hlavně každého jednotlivce, snížení spotřeby je zastavením trendu společenského vývoje!, částečně podpořeno technologiemi – zvýšení efektivity výroby, miniaturizace, zvýšení efektivity využívání energie

Nástroje TUR - kategorizace Ekonomické a participační Legislativní Mezinárodní úmluvy (1973 CITES, 1987 Montrealský protokol, 1989 Basilejská úmluva, 1997 Kyotský protokol…) Normativní nástroje (limity, standardy, technické normy…) Ekonomické a participační - Ekonomické nástroje (poplatky, granty, zálohové systémy, ekologické daně…) Participační nástroje (100/2001 Sb. EIA, 123/1998 Sb. Inf. o ŽP, 76/2002 Sb. IPPC..) Etické postoje - „Domácí“ ekologie Spotřebitelské chování - Hodnotová orientace Veřejná angažovanost

Proč ekonomické nástroje, když máme trh? Protože trh neumí všechno! Ekonomické nástroje TUR Proč ekonomické nástroje, když máme trh? Protože trh neumí všechno! Ale umí toho hodně… Využít trh k ochraně životního prostředí!

Veřejné statky Externality Z jejich spotřeby nelze nikoho vyloučit (vzduch, voda, nezpoplatněná silniční síť, činnost policie a armády….) Jejich spotřeba je pro uživatele bezplatná (což neznamená, že se za ně nemusí platit) Tendence ke zneužívání – problém „černého pasažéra“ Externality Vedlejší efekty ekonomických činností Negativní i pozitivní Internalizace externalit

Jak odhadnout externality? ochota platit (Willingness to Pay) - vyjádření občanů, kolik jsou ochotni platit za neporušenost části přírody změna tržní hodnoty nemovitosti změnou určitého faktoru životního prostředí - např. zvýšenou hladinou hluku u frekventované silnice ocenění hodnoty neporušené přírody vyhodnocením nákladů, které jsou placeny za dovolenou v přírodě ochota dostat zaplaceno za akceptování porušení přírody (WTA, Willingness to Accept) ohodnocení mimoprodučních služeb ekosystémů atd.

Příklad využití normativních a ekonomických nástrojů – produkce emisí

Přehled ekonomických nástrojů Poplatky a granty (Státní fond životního prostředí) Zálohové systémy Obchodovatelná emisní povolení Environmentální pojištění Ekologická daňová reforma