PEČOVATELSTVÍ 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
O.Sláma, Š. Špinka Projekt „Paliativní péče v ČR“ Senát PČR
Advertisements

DUVHOVNÍ PÉČE V NEMOCNICI
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
DUCHOVNÍ POTŘEBY (NEJEN) UMÍRAJÍCÍCH PACIENTŮ A JAK SE K NIM STAVĚT
Etická hlediska péče o staré občany
Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD
Reforma systému péče o ohrožené děti a služby pro rodinu
Kulatý stůl-Paliativní medicína evropské zkušenosti
Koncepce zdravotní péče o bezdomovce
DENNÍ STACIONÁŘ OLGA.
Senior jako klient sociálních služeb- způsob práce se seniory
Duchovní potřeby na konci života Doc. Aleš Opatrný, Th.D. KTF UK Praha.
Přínos dobrovolnického programu pro onkologické pacienty
Sociální politika 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
MUDr. Jana Vojtíšková Ústav všeobecného lékařství 1. LF v Praze.
Právo na duševní a tělesnou integritu
Koncepce péče o staré občany
Studijní obor: Sociální činnost
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
Nitro a osobní historie člověka o kterého se staráme Doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D. KTF UK v Praze Sekce spirituální péče Společnosti lékařské etiky ČLS.
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_HRUBA_15.
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice
Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM –
DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Integrovaná duchovní péče ve zdravotnických službách Rev. George Cobb Vedoucí kaplanského týmu Nemocnice Mount Vernon North West London, UK.
PEČOVATELSTVÍ 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
Problematika eutanázie
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
Jitka Navrátilová, PhD..  Přímá práce v rodině – home visiting (nástroj podpory rodiny.  Profesionální, či poloprofesionální pomoc rodině.
Spirituální péče v hospici z pohledu lékaře
E UTANÁZIE. D ĚJINY EUTANÁZIE. A RGUMENTY PRO A PROTI. Jaromír Matějek.
Sdělování nepříznivých informací.
Projekt EPP-ED Riziko při poskytování zdravotní péče – politika WHO
Praktické tipy pro budování interdisciplinárního týmu (nejen) v hospici Ladislav Kabelka DLBsH Rajhrad Subkatedra paliativní medicíny XII.BDPM, BVV
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
KRIZOVÁ INTERVENCE.
Péče o umírajícího dle vzoru LCP - zahraniční zkušenosti Anita Reda, Blanka Highfiel, Velká Británie.
PACIENTOVO POJETÍ NEMOCI
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Klinická pastorační péče a její poskytovatel
Realizace ošetřovatelského plánu/péče
Halina Doležalová.  Vznik na jaře 2008, 64 členů  Převážná většina zdravotníků- zdravotních sester  Cíl: vzbudit veřejnou diskuzi o potřebě hospice.
Dětský hospic.
Martin Gregora.  Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro.
Domácí ošetřovatelská péče. Domácí ošetřovatelskou péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům v jejich sociálním prostředí. Na základě doporučení: 
Česká koncepce oboru ošetřovatelství.  Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených.
Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Vzdělávání pro zdrav í PředmětZdravověda Tematický.
Domovy pro seniory. se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou.
Paliativní medicína Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.
Práva Pacientů Tato práva jsou prohlášená za platná dnem 25. února 1992 Schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky.
Komplexní péče o pacienty na 1. interní klinice VFN a 1.LF UK v Praze Mgr. Markéta Čermáková nemocniční kaplanka.
HOSPICOVÁ A PALIATIVNÍ PÉČE v Libereckém kraji CESTA K VÝSTAVBĚ KAMENNÉHO HOSPICE.
Odlehčovací služby. terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění.
Výživa a paliativní péče Petra Hýsková, říjen 2015.
Paliativní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb
Cíle péče a paliativní přístup v pobytových službách
Koncept poskytování paliativní péče MZČR Konference Kvalita- Bezpečnost- Efektivita MUDr. Martina Novotná ředitelka odboru zdravotních služeb 3. června.
Spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků; možnosti následné péče
Mgr. Jana Drexlerová Mamma HELP
VY_32_INOVACE_1/20A-ICT/PE/ON
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
Hodnoty v péči o seniory
Ošetřování nemocných v terminálním stádiu
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
MOBILNÍ HOSPIC SV. KRYŠTOFA
MOBILNÍ HOSPIC STROM ŽIVOTA
Transkript prezentace:

PEČOVATELSTVÍ 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

HLAVNÍ PRINCIPY MODERNÍ PALIATIVNÍ PÉČE Paliativní péče je aktivní a na kvalitu života zaměřená péče, která je určena nemocným, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stádiu. Primárním cílem paliativní péče není vyléčení klienta, ale zaměření se na prevenci a zmírnění bolesti a dalších, tělesných a duševních strádání, a zachování klientovy důstojnosti a podpora jeho blízkých. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Hlavní principy moderní paliativní péče jsou: neodklání se od nevyléčitelně nemocných, ale zajišťuje jejich důstojnost, hlavní důraz je kladen na kvalitu života je schopna úspěšně zvládat bolest a ostatní průvodní symptomy v závěru života nemocného jedince je založena na interdisciplinární spolupráci – lékařské, psychologické, sociální, existenciální a spirituální aspekty Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

klade důraz na rodinu a nejbližší přátele nemocných odvíjí se od individuálních přání a hlavně potřeb pacientů, respektuje jejich hodnotové priority zajišťuje všestrannou účinnou pomoc a oporu příbuzným a přátelům umírajících vychází ze zkušenosti a konstatuje, že umírání nemusí být provázeno strachem, nesnesitelnou bolestí a nesmyslným utrpením Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Faktory ovlivňující paliativní medicínu Paliativní péče v širším kontextu je jako jednou ze stěžejních součástí lékařské a sociální péče. V rámci medicíny není pouze snaha uzdravovat a prodlužovat život, ale klíčovou součástí lékařské péče je také tišit bolest a ostatní formy utrpení a poskytnout nemocnému jedinci v této životní fázi útěchu. Dějiny moderní paliativní péče nemají dlouhé trvání. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Na vznik a rozvoj paliativní péče ve 2. polovině 20 Na vznik a rozvoj paliativní péče ve 2. polovině 20. století měla vliv řada faktorů: došlo ke změně hlavních příčin úmrtí a k radikálnímu prodloužení života, ale zároveň dochází k určitému paradoxu, kdy na začátku 21. století žijeme v průměru výrazně déle a v jistém ohledu pohodlněji než před sto lety, ale platíme za to nemalou daň, kdy déle (a často vůbec ne lehčeji) také umíráme Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

moderní medicína na tuto situaci reagovala se značným zpožděním, protože byla zastíněna terapeutickými úspěchy – zaměření na léčbu, nikoliv na paliativní péči paliativní péče se v poslední době opírá o významné pokroky, které moderní medicína především v léčbě bolesti a zvládání ostatních příznaků dosáhla Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fáze rozvoje paliativní péče Rozvoj paliativní péče měl v různých zemích odlišnou podobu a nestejnou dynamiku, proto lze z určitého pohledu a s určitým zjednodušením rozlišit několik hlavních fází, jejich reflexe může být důležitá pro vývoj paliativní péče v ČR. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Moderní paliativní péče vznikala do značné míry „zdola“, a to díky obětavému úsilí jedinců a místních iniciativ. Tito lidé postupně začali ovlivňovat své okolí a přesvědčovat stále větší část odborné, ale i laické veřejnosti o tom, že nevyléčitelně nemocným a umírajícím v jejich těžkých chvílích lze nabídnout účinnou pomoc. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Na podkladě konkrétních příkladů péče o umírající se postupně stalo, že paliativní péče se rychleji nebo pomaleji slévala v pestrý proud celonárodního a nadnárodního „hnutí“. V současné době v zemích s rozvinutou paliativní péčí probíhá snaha o začlenění paliativní péče do standardního systému zdravotní a sociální péče a zároveň o co nejširší dostupnost kvalitní paliativní péče všem občanům. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Dosavadní vývoj paliativní péče v ČR počátky paliativní péče lze zaznamenat v první polovině 90. let prvním pokusem bylo založení lůžkového oddělení v roce 1992 v rámci Nemocnice TRN v Babicích nad Svitavou první samostatný lůžkový hospic začal fungovat v Červeném Kostelci v roce 1995 Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

ke konci roku 2004 existovalo v ČR 8 hospiců v ČR působí specializovaná ambulance paliativní medicíny a probíhá jednání o zřízení lůžkového oddělení paliativní medicíny v rámci Interní hematoonkologické kliniky FN v Brně v ČRse také nachází 66 ambulancí nebo center léčby bolesti, které bohužel nenabízejí komplexní specializovanou paliativní péči   Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Poskytování paliativní péče Onemocnění a stavy, které v pokročilých stádiích vyžadují paliativní péči: onkologická onemocnění neurodegenerativní onemocnění typu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, demence AIDS Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

CHOBP – chronické onemocnění bronchopulmonální konečná stádia chronických orgánových onemocnění: chronické srdeční, renální nebo jaterní selhání polymorbidní geriatričtí pacienti pacienti v persistujícím vegetativním stavu některé vrozené pediatrické syndromy a onemocnění, např. cystická fibróza Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

kriticky nemocní pacienti s nevratným multiorgánovým selháváním v prostředí intenzivní péče Potřeby pacientů v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí a z nich vyplývající potřeba paliativní péče závisí na: základním onemocněním stupni jeho pokročilosti přítomností více závažných onemocnění naráz pacientově věku a sociální situaci psychickém stavu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Dělení paliativní péče Obecná paliativní péče cílem je pozorování, rozpoznávání a ovlivňování toho, co je důležité pro kvalitu pacientova života, např. léčba nejčastějších symptomů, respekt k pacientově autonomii, citlivost a empatická komunikace s pacientem a jeho rodinou atd. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Specializovaná paliativní péče je aktivní odborná interdisciplinární péče zajišťována týmem odborníků, kteří jsou v paliativní péči speciálně vzděláni, tento tým se skládá z lékaře, sestry, sociálního pracovníka, případně psychologa, fyzioterapeuta, pastoračního pracovníka, koordinátora dobrovolníků a dalších odborníků Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Specializovaná paliativní péče může mít různé organizační formy: zařízení domácí péče hospic oddělení paliativní péče – OPP – v rámci jiných zdravotnických zařízení konziliární tým paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Specializovaná ambulantní paliativní péče poskytuje ambulantní péči pacientům, kteří se nacházejí v domácím prostředí nebo v zařízeních sociální péče, úzká spolupráce je s praktickým lékařem, zařízeními obecné domácí péče a specializované paliativní péče Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Proces umírání můžeme rozdělit do tří fází: Fáze umírání Proces umírání můžeme rozdělit do tří fází: pre finem – v této fázi dochází k tomu, že nemoc je vážná a neslučitelná se životem, smrt je v kratším nebo delším časovém období (týdny, měsíce) vysoce pravděpodobná období in finem – terminální péče – je to péče poskytována pacientovi, kde již není možné žádné zlepšení smrtelné prognózy jeho nemoci nebo stavu dostupnými léčebnými metodami  Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

období post finem – znamená péče o mrtvé tělo, zahrnujeme sem i péči o pozůstalé  Fáze umírání podle Elizabeth Kübler-Ross fáze negace jedinec odmítá vzít na vědomí skutečnost smrtelnosti, odmítá myslet na svou smrt, nechce si ji připustit Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

fáze vyjednávání fáze agrese jedinec propadá vzteku, pociťuje závist nemocný se snaží hledat ještě nějakou možnost, slibuje, obrací se k bohu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

fáze deprese fáze smíření nastupuje např. strach o rodinu, v tomto období se od zdravotníků a od rodiny očekává trpělivost, naslouchání a respektování lidské důstojnosti fáze smíření čas klidu, nemocný komunikuje pomocí gest, v tomto období je velice důležité, aby s nemocným byli jeho blízcí  Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Potřeby umírajících potřeba nebýt sám, komunikace s druhými, při zhoršení stavu nebýt sám potřeba soukromí a intimity – vyjádření něžností od nejbližších potřeba mluvit o smyslu svého dosavadního života potřeba se vyjádřit ke svému současnému stavu – vyslovit své obavy z umírání a smrti potřeba vyjádřit svou úzkost, bolest, někdy i beznaděj potřeba hledání odpovědi na otázku, jestli má utrpení nějaký smysl Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

potřeba ujištění, že příbuzní unesou bolest ze ztráty potřeba si zaplakat potřeba ujištění, že příbuzní unesou bolest ze ztráty potřeba připravit se na svou vlastní smrt a vnitřně jejímu příchodu nebránit potřeba rituálů – např. rozloučení potřeba jistoty, že smrt nebude bolet, resp. že všichni udělají vše, aby tomu tak bylo   Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Komunikace s umírajícím člověkem umírající potřebuje, aby mu někdo naslouchal, aby byla zachována jeho důstojnost a byla tolerována jeho poslední přání umírající člověk potřebuje vnímat blízkost lidí a komunikovat se všemi, třeba jen neverbálně umírající má právo na informaci o zdravotním stavu, důležité je postupovat citlivě a s rozvahou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

pacient vyžaduje vyjádření psychické podpory založené na empatii zajištění pocitu pohody, podpory a sounáležitosti při vykonávání všech denních aktivit včetně biologických potřeb uklidňujícími slovy, doteky, podáním ruky lze potlačit strach z osamocení   Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

mám právo vyjádřit své pocity a emoce  Charta umírajících mám právo, aby se mnou bylo až do smrti zacházeno jako s lidskou bytostí mám právo na naději mám právo vyjádřit své pocity a emoce mám právo podílet se na rozhodování týkající se blízké smrti mám právo na stálou zdravotnickou péči mám právo zemřít neopuštěn Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

mám právo být ušetřen bolesti mám právo nebýt klamán mám právo na pomoc rodiny mám právo na poctivé odpovědi na své otázky mám právo zemřít v klidu a důstojně mám právo být ošetřován pozornými, citlivými a zkušenými lidmi mám právo si uchovat svou identitu, právo na laskavé pochopení svých rozhodnutí a názorů Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Jednání s pozůstalými dostatek času a klidné prostředí na rozhovor uvést pozůstalé na klidné místo, zachovat společenské rituály: představení se, posazení se vyjádřit pozůstalým soustrast – popsat podrobněji všechny okolnosti úmrtí, při rozhovoru se vyjadřovat věcně, po sdělení, že pacient zemřel, nechat pozůstalým čas, aby mohli zprávu přijmout po zklidnění seznámit příbuzné se všemi formalitami Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Modely eutanázie, nizozemský vzor eutanázie Eutanázie – slovo je převzato ze staré řečtiny a odvozeno ze dvou výrazů: „eu“ – dobrá a „thanatos“ – smrt. Spojením těchto slov staří Řekové definovali ukončení vlastního nebo cizího života z důvodu zachování cti a důstojnosti. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Modely eutanázie pasivní eutanázie ve zdravotnictví známá jako „strategie odkloněné stříkačky“ nekonají se žádná opatření prodlužující život pacienta tím, že nedochází k prodlužování utrpení, je v podstatě umožněno důstojně a klidně odejít, když k odchodu nastal čas a dosloužily životně důležité orgány Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

cílem lékaře a ošetřujícího personálu je nebránit přirozené smrti, tj cílem lékaře a ošetřujícího personálu je nebránit přirozené smrti, tj. umožnit pacientovi důstojně zemřít aktivní eutanázie ve zdravotnictví známá jako „strategie přeplněné stříkačky“ o aktivní eutanázii se jedná, pokud k ní pacient dá platný souhlas, takový souhlas je schopen poskytnout pouze dospělý člověk, který není pod žádným tlakem a není duševně chorý Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

o aktivní eutanázii se jedná tehdy, když lékař oznámí, že: u aktivní eutanázie lékař učiní určité kroky, které život pacienta ukončí o aktivní eutanázii se jedná tehdy, když lékař oznámí, že: smrt byla zapříčiněna podáním látky, kterou on nebo kolega pacientovi předepsal, dal mu ji nebo ho nechal ji užít, aby urychlil konec života pacient si sám tuto látku vzal lékař se k tomuto zákroku rozhodl výslovně na přání pacienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Nizozemský vzor eutanázie Historie eutanázie v Nizozemsku nizozemská justice v 19. století řešila problematiku pomoci při ukončení života na vlastní přání a pomoci při sebevraždě: v prvním případě vyžadovala v roce 1858 silně depresivní žena z obce Amstelveen jistého muže, aby ji zabil, za vykonanou službu mu žena předem zaplatila Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

ve stejném roce se jeden nizozemský důstojník rozhodl, že spáchá se svou milou sebevraždu, protože se nemohli vzít, dívka si vzala morfium, ale muž se nakonec neodvážil, tento muž nebyl odsouzen, neboť dívka si morfium vzala sama, na podkladě těchto dvou případů byl v roce 1869 přijat zákon, který zakazuje „vzít život druhému nebo mu při tom pomáhat“ Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

v roce 1952 byl v Utrechu vynesen první rozsudek v případě, kdy podstatou byla eutanazie za účasti lékaře, obžalovaný lékař se hájil tím, že jednal podle svého svědomí, soudce jeho argumentaci uznal a byl mu udělen pouze podmínečný trest Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

v roce 1973 uznal soud v Leeuwardenu argumenty svědka – odborníka, že průměrný nizozemský lékař nevidí smysl v prodlužování života pacienta, když: se jedná o pacienta, který je nevyléčitelný, tělesné nebo duševní utrpení je pro něj subjektivně nesnesitelné, pacient se vyjádřil, že chce, aby jeho život byl ukončen, pacient se nemusí nacházet v terminálním období, ale jeho utrpení může být navzdory tomu už jen těžko snesitelné Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

v 60. a 70. letech se obyvatelé v Nizozemí snažili o větší občanská práva, ochranu soukromí a možnost bezvýhradně rozhodovat o sobě samém, od této doby se respektuje právo každého člověka určit si konec vlastního života, kdy je toto právo soudci akceptováno jako společenská norma Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

od roku 1973 existují právně jasně formulované podmínky, kdy lze mluvit o nouzové situaci, ve které se lékař, který vykoná eutanázii, nachází, a je pochopitelné, že se rozhodne pacientovo přání splnit a eutanázii vykonat Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

parlament v Nizozemí se od roku 1978 neustále zajímá o problém eutanázie a pomoci při ukončení života, a to z následujících důvodů: jedná se o záležitost společenskou a etickou, ne lékařskou, účast lékaře na řešení problému je nutná, ale nesmí to být lékař, kdo určuje normy a vytváří směrnice pro jednání, z hlediska státu není správné, aby se rozhodnutí o tak důležitém společenském problému Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

nechalo jen na soudci, ponechá-li se rozhodnutí o důsledcích vykonání eutanázie na soudci bez jasného zákona o eutanázii, podporuje se tak jen právní nerovnost, veřejná správa má zodpovědnost za ochranu lidského života i v jeho choulostivé poslední fázi, tj. stát musí počítat s přáním pacientů důstojně zemřít, a tak zkrátit nesnesitelné utrpení Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Podmínky pro vykonání eutanázie pacient musí dobrovolně a důrazně žádat o ukončení svého života a toto přání musí dobře zvážit musí se jednat o trvalé přání utrpení umírajícího musí být neúměrné a beznadějné a jeho nemoc nevyléčitelná lékař se musí o situaci pacienta a o svém rozhodnutí učinit eutanázii poradit s jiným kolegou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

koncem roku 2004 byla světová veřejnost obeznámena s tzv koncem roku 2004 byla světová veřejnost obeznámena s tzv. Groningenským protokolem, který zpracovali nizozemští lékaři, cílem bylo provést eutanázii i u novorozenců, tento protokol se skládá z těchto podmínek: novorozené dítě musí velmi trpět, není naděje, že mu pomohou léky, operace, rodiče musí s tímto činem souhlasit a postup musí schválit ještě nezávislí lékaři Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Důvody žádosti o eutanázii pacienti nejsou schopni adaptace na vzniklou životní situaci, cítí se opuštěni nesnesitelná bolest strach ze ztráty lidské důstojnosti umírající nechce zůstat na obtíž deprese Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Argumenty proti eutanázii jde o usmrcení nevinného člověka křesťanská tradice, život je dar od Boha narušení důvěry veřejnosti ke zdravotníkům, mají léčit, nikoliv usmrcovat možnost zneužití existuje dostatek prostředků k tišení bolesti   Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Argumenty pro eutanázii zbavit utrpení a neprodlužovat umírání právo jedince na sebeurčení dobrovolný odchod ze života je osobní rozhodnutí pasivní eutanázie je přijatelnějším rozhodnutím etický problém sebevraždy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Asistovaná sebevražda Ve státě Oregon v USA nedošlo k prosazení zákona o eutanázii, ale od roku 1997 existuje zákon o důstojném umírání, který říká, že za určitých okolností legalizuje tzv. asistovanou sebevraždu lékařem. Ale ve skutečnosti nesmí lékař ani jiná osoba usmrtit nevyléčitelně nemocného, ale jedině pacient sám si smí aplikovat smrtelnou dávku lékařem předepsaného přípravku. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Podmínky asistované sebevraždy pacient musí v rozmezí 15 dnů třikrát po sobě zažádat svého lékaře o tuto proskripci jeho písemné prohlášení musí potvrdit dva svědci musí jít o plnoletého, právně způsobilého pacienta, který je schopen rozhodovat o vlastní zdravotní péči při výdeji přípravku musí být srozuměn také lékárník sebevraždu musí vykonat pouze pacient svou vlastní rukou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

lékař musí nahlásit každý případ asistované sebevraždy ministerstvu zdravotnictví, tento úřad má povinnost hlášená data ověřovat, analyzovat a zveřejňovat lékař musí předepsat smrtelnou dávku přípravků pouze tehdy, když je přesvědčen, že pacient by zemřel do 6 měsíců, než tak učiní, musí pacientovi poskytnout informace o alternativách asistované sebevraždy, např. nechat se uvést do umělého spánku, a o dalších možnostech úlevy od bolesti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Hospicová péče Slovo hospic pochází z angličtiny a znamená útulek, útočiště pro pocestné, obvykle zřízený, nebo obývaný řeholníky. Tento termín byl používán ve středověku pro tzv. domy odpočinku, které vyhledávali unavení poutníci při cestách do Palestiny. Poutníci v hospicích pobyli několik dní, aby nabrali nové síly, aby mohli pokračovat ve své dlouhé pouti. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Nejznámější hospic založil svatý Bernard z Menthonu v roce 1049 Nejznámější hospic založil svatý Bernard z Menthonu v roce 1049. K dalším významným se řadil také hospice v Engelhardzell, u Dunaje pod Pasovem, dále ve francouzském Aubrac v  hlubokých lesích střední Francie. Ve 20. století podoba hospiců dostala novou symboliku, a to ve vztahu k pomoci a péči  určené umírajícím na cestě k smrti. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Na počátku 20. století byl ve východní částí Londýna otevřen Charitou irských sester St.Joseph´s Hospice v Hackney, po 2. světové válce v tomto hospici pracovala sestra Cecilly Saundersová, která v roce 1960 založila v Londýně první moderní hospic, jehož cílem bylo kultivovat systém péče o umírající. Hospice se rozvíjely nejdříve v Anglii, Irsku a Americe a v současné době fungují i v dalších zemích. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Historie hospicové péče v České republice Už ve středověku na našem území vznikaly tzv. hospitály. Jejich funkce spočívala především v péči o chudé, nemocné a zestárlé, osamocené umírající, sirotky, pocestné a další potřebné. Původně hospitály zakládali biskupové, kláštery a faráři. Později je začala budovat i města. Pro představu to byly skromné budovy, obvykle obyčejné měšťanské domky. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Se zavedením domovského práva za vlády Františka Josefa I Se zavedením domovského práva za vlády  Františka Josefa I. se začala rozvíjet zařízení na úrovni obce, která slouží všem potřebným. Systém obecních pastoušek, chudobinců a chorobinců byl otevřen  všem osamělým starým a umírajícím, kteří v těchto zařízeních měli nejen kde složit hlavu, ale bylo zde postaráno i o odbornou péči, která byla zajišťována různými dobročinnými obecními spolky a charitativními organizacemi. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

V této době je možné  nalézt první známky lůžkové hospicové péče – tak, jak ji vidíme v dnešní době. Tento systém fungoval až do roku 1952, kdy došlo ke zrušení uplatňování domovského práva v obcích. Až v roce 1995 založila MUDr. Marie Svatošová v Červeném Kostelci hospic s celkovou kapacitou 26 lůžek. Tento modelový hospic se stal odrazovým můstkem i inspirací pro další projekty a založení dalších hospiců na území ČR. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

K přijetí do hospicové péče by měla být současně splněna tři kritéria: jedinec trpí jednou z následujících čtyř nemocí: onkologickým onemocněním s metastázemi, pokročilými i po léčbě infekčním onemocněním AIDS onemocněním nervového systému s následným ochrnutím konečným stavem chronického onemocnění ledvin, jater, srdce nebo plic Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

lze určit konkrétní, individuální příčinu smrti např lze určit konkrétní, individuální příčinu smrti např. selhávání ledvin, srdce, dýchání   jedinec, jeho rodina a ošetřující lékař znají a schvalují princip hospicové péče a terapie Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

domácí hospicová péče laická domácí hospicová péče odborná Formy hospicové péče domácí hospicová péče laická domácí hospicová péče odborná ambulantní hospicová péče semiambulantní hospicová péče neboli stacionární lůžková hospicová péče Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK