OVOCNÉ DŘEVINY

Ovoce název jedlých plodů, plodenství a semen různých kulturních i planých druhů dřevin a bylin od 15. stol. pěstováno pro trh koncem 19. stol. výběr tzv. normálních sortimentů

Opylování Většina odrůd jabloní, hrušní, višní, všechny třešně a některé slivoně jsou cizosprašné – výsadba několik odrůd kvetoucích ve stejné době a vzájemně se dobře opylují Včely – vyletují při t = 14 – 15 °C, efektivní práce při t = 22 – 24 °C, dolet 100 – 300 m, jedno včelstvo opylí přibližně 0,4 ha sadu

Jabloň – Malus x domestica u nás nejčastěji vysazované odrůdy – Idared, Golden Delicious, Spartan, Rubín podnož – ovlivňuje růst, začátek plodnosti, úrodnost, jakost a skladovatelnost plodů, odolnost vůči nízkým teplotám a suchu půdy středně těžké, pH 6,5 – 6, hladina podzemní vody 1 – 1,5 m pod povrchem

výsadby až do 700 m n. m., minimální srážky 450 mm spon podle tvaru a typu podnože 5 x 4 až 3 x 1,2 m výška 4 – 20 m květní poupata snáší –1 až –3 °C teplé oblasti – ranější zrání – nižší uchovatelnost zimních odrůd odolnost ke strupovitosti (Hana, Julia, Prima), k padlí (Dolores, Golden Delicious)

Hrušeň – Pyrus communis u nás odrůdy – Clappova, Solanka, Charneuská, Boskova lahvice – čtvrtkmeny ve sponu 6 – 7 x 6 – 7m, zákrsek 6 x 3 – 4m dosahuje výšky 8 – 18 m i více, dožívá se 80 let

pH půdy ne vyšší než 6,5 – 7 (jinak štěpované na kdouloni trpí chlorózou), na nevhodných půdách – v plodech kaménčité buňky kolem jádřince polohy – 200 – 300 m n. m., srážky 450 – 600 mm, průměrná t 8 °C partenokarpie – jemnější dužnina, lepší chuť – Clappova, Charneuská, Williamsova některé odrůdy špatně srůstají s kdouloní– mezištěpování odrůdy Hardyho, Konference

Třešeň – Prunus avium půdy hluboké, propustné s dostatkem Ca, na suchých stanovištích špatně rostou a mají malé plody lokality chráněné od S, vyhovující jsou J, JV a JZ svahy

spon – čtvrtkmeny 6 – 7 x 4 – 5 m, zákrsky 5 – 6 x 5 – 6 m 1. Podle konzistence dužniny rozlišujeme a) chrupky – tuhá dužnina (Granát, Van, Stella) b) polochrupky – polotuhá dužnina (Burlat) c) srdcovky – měkká dužnina(Rychlice německá, Karešova, Kaštánka) 2. Podle barvy slupky rozeznáváme a) tmavé (Granát, Rychlice německá,Van) b) pestré (Napoleonova) c) žluté

cizosprašné, samosprašná pouze Stella, pozdě kvetoucí třešně kvetou s raně kvetoucími višněmi podle období zrání se dělí do tzv. třešňových týdnů (společně s višněmi): třešňový týden začíná dozráváním Rychlice německé – konec V. – 1. pol. VI. 2. – 3. tř. týden dozrávají především srdcovky 2. – 4. tř.týden většinou polochrupky 5. – 6. tř. týden chrupky

8. – 9. týden dozrává Morela pozdní rané třešně (do 3. týdne) unikají červivosti, od 4. týdne bývá již silné napadení vrtulí třešňovou deštivé počasí při kvetení způsobuje nedokonalé opylení a pukání plodů deštivé počasí při dozrávání způsobuje pukání plodů

Višeň – Prunus cerasus většinou samosprašné, mezidruhové opylování s třešněmi po ukončení výchovného řezu není třeba dělat řez plodícího obrostu (ani u třešní)

Dělí se na 1. Pravé višně a) kyselky – kyselé, navinulé, tmavě červené, barví, větve tenké převislé (Fanal, Záhoračka, Vackova, Érdi bötermö) b) amarelky – červené, pestré, žluté (Favorit) 2. Sladkovišně a) pravé sladkovišně – tmavé plody, vzrůstem připomínají třešně (Meteor Korai) b) skleňovky – plody žluté nebo pestré

Slivoň – Prunus domestica slupka je ojíněná P. domestika – se planě nevyskytuje – zřejmě náhodná hybridizace v Asii nevhodná jsou suchá stanoviště odrůdy samosprašné, cizosprašné a částečně samosprašné

nejčastěji jako čtvrtkmeny ve sponu 6 x 4m dělí se na pravé švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky ne do oblastí zamořených šarkou – tolerantní jsou Čačanská najbolja, Čačanská lepotica, částečně tolerantní Zelená renklóda a pološvestka Stanley

Broskvoň – Prunus persica vysoké nároky na intenzitu slunečního svitu a teplo (prům. roč. t = 8 – 10 °C) výsadba na svažité lokality s expozicí J, JZ, JV, spon 5 - 6 x 3 - 4 m pH půdy 6 – 7,5, s obsahem CaCO3 do 3 – 5 % plodnost již 3 – 4 rok po výsadbě

životnost 15 – 20 let, samosprašné řez na dutou nebo kotlovitou korunu Rozdělení podle slupky pravé broskve – plstnaté, oddělitelné od pecky (Halehaven, Lednická žlutá) tvrdky (cling) - plstnaté, neodlučitelné od pecky (Harbinger, Babygold 7) c) nektarinky – lysé, odlučitelné od pecky (Nectared 4) d) bryňonky – lysé, neodlučitelné od pecky dužnina bílá, žlutá, červená

Meruňka – Armeniaca vulgaris samosprašná, nesnáší výkyvy teplot snáší vyšší obsah CaCO3 než broskvoň, citlivá na nedostatek O2 – asfyxie čtvrtkmen, spon 6,5 x 3,5 m lze provést i stěnovou výsadbu se sponem 5 x 3,5 m př. Velkopavlovická, Maďarská, Bredská, Karola

Ořešák královský – Juglans regia dorůstá 10 – 30 m, průměr kmene až 1 m plod – kulovitá peckovice samosprašné i cizosprašné, větrosnubné roubování na 2letý semenáč – polokmeny, spon výsadby: 8 – 10 x 6 – 7 m (6 x 6 m)

vyhovují mu oblasti s prům. roč vyhovují mu oblasti s prům. roč. t = 9 °C, v chladnějších polohách namrzá a plodí nepravidelně (z jednoho stromu 15 – 20 kg ořechů, obsahují až 50 % oleje, Ca, P, Fe, vitamin A, B1 a B2) Rozdělení podle síly skořápky: kamenáče – silná, pevná křapáče – hrubá, ale tenká, velké plody papírky – velmi tenká, poškození ptáky polopapírky – středně pevná (Apollo, Jupiter, Mars, Saturn)

Mandloň – Amygdalus communis do rodu řadíme 25 druhů – aridní oblasti přední Asie, význam má pouze A.communis cizosprašná, plod – chlupatá ze stran smáčknutá peckovice, užitkovou částí je semeno zvané mandle (1 strom: 30 – 40 kg) světlá, teplá stanoviště, řez a tvarování jako u broskvoní

zákrsek, čtvrtkmen se sponem 5 – 7 x 5 m lehké, záhřevné půdy s dostatkem Ca sortiment shromážděn ve Veselém při Piešťanoch udržovací šlechtění ŠS Valtice Sladkoplodá krajová, Hustopeče VII

Líska – Corylus avellana cizosprašná, větrosnubná 15 druhů, mírné pásmo severní polokoule plod: oříšek (tyky, bílkoviny, vit. skup. B), dozrává v ½ VIII. až X., (z 1 keře 2 – 3 kg plodů) dorůstá 3 – 5 m výsadba sazenic se 3. – 6. větvemi 0,6 m dlouhými, do sponu 4 x 4 m, pro plot vzdálenost 1,5 až 2 m

Pomologické třídění: lísky lombardské – oříšek středně velký, válcovitě podlouhlý, ze stran zploštělý, punčoška je dlouhá a přesahuje plod, raněji zrající (z C. maxima)- Lombardská bílá lísky zellské – oříšek kulovitý, zhranatělý, později zrající (z C. avellana), punčoška kratší či stejně dlouhá jako plod – Hallská obrovská lombardské hybridy - Evženie zellské hybridy - Cosfordská

Rybíz - Ribes Rybíz černý – Ribes nigrum Rybíz červený a bílý – Ribes rubrum Rybíz zlatý – meruzalka zlatá – R. aureum, dobře snáší řez, netrpí škůdci, podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů Josta – černý rybíz x angrešt (1978) – množení dřevitými řízky, cizosprašná

Stromkové tvary – roubování do boku na meruzalku, rychleji stárne, řady severojižní, spon 3 x 0,7 – 1 m, opora Keřové tvary – bez opor, vyšší výnosy, spon 3 – 3,5 x 2 m, mělce koření, řízkování v IX., vysazovat o 5 – 15 cm hlouběji a zakrátit na 2 – 3 pupeny, 2. rok ponechat 3 – 4 výhony, slabé zakrátit, přidávat každoročně 2 – 4 výhony až do 8 – 12 větví

plodí na jednoletých (loňských) výhonech rostoucích na starším dřevě, nejkvalitnější plody z letorostů vyrůstajících z 2 – 3letých větví černého rybízu a 2 – 5letých větví červeného a bílého rybízu průklest – odstranění starých větví (menší listy a plody, tmavší borka)

Angrešt – Grossularia uva-crispa většinou stromkový tvar na meruzalce (do boku), kmínek 1 m, kůl vyvést nad korunku nebo použít drátěnku, spon 2 x 1 m množit lze i oddělky, řízkováním, hřížením střídavá výsadba – lepší využití plochy 1m 0,5m 0,75m

samosprašný i cizosprašný (hmyzosnubný), životnost stromků 8 – 12 let, životnost keřů 12 – 15 let velmi přizpůsobivý ke klimatickým i půdním podmínkám, mrazuvzdorný – střední a vyšší polohy, ne větrná stanoviště bobule - podle barvy slupky: běloplodé, červenoplodé, zelenoplodé, žlutoplodé

3 stupně zralosti plodů: zelená zralost – sklizeň sytě zelených plodů pro přípravu pektinu (začátek VI.), kompotová zralost – plody tvrdé, ale pruží, světle zelené (konec VI.), konzumní zralost – plody plně vybarveny typicky podle odrůdy (VII.) Americké padlí angreštové – netrpí Chryso, odolný Viking

Maliník – Rubus idaeus samosprašné i cizosprašné (hmyz) plod: malina = souplodí peckoviček, při dozrávání různě soudržné, odrůdy černé, červené oranžové, žluté, bělavé – sklízí se plně dozrálé (VI. – VII.) spon 2,5 x 0,4 – 0,6 m, opěrné drátěnky do tvaru V a výhony vyvazovat šikmo nebo dvojdrátěnky, lze pěstovat i v pásu

rozmnožování odnožemi, kořenovými řízky, hřížením – pozor na virové a mykoplazmové choroby (mozaiky, skvrnitost, zakrslost, kadeřavost, žloutnutí) každoročně nové výhony plodící v témže roce na podzim (odrůdy remontantní), nebo v druhém roce v létě (odrůdy jednou plodící) – po sklizni ihned odstranit

Ostružiník – Rubus fruticosus samosprašné, cizosprašné (hmyz), životnost 15 – 17 let plod: ostružina = souplodí peckoviček ostružiníky vzpřímené – zakořeňují mělčeji, spon 2,5 x 1 – 1,5 m

ostružiníky poléhavé a plazivé – zakořeňují hluboko, i horší půdní podmínky, spon 2 x 3 m pro oporu prutů různé drátěnky množení – odnože, kořenové řízky, hřížení 2leté odplozené výhony odstřihnout u země, 1leté na jaře zakrátit o 1/3 a jejich obrost na 1 – 3 pupeny

Jahodník – Fragaria j. zahradní – F. vesca var. hortensis samosprašný, plod: jahoda – souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku šlechtění – odolnost proti Botrytis cinerea (Zefyr, Elsanta, Magura, Korona, Karmen) výsadba (VII.- IX.), spon 0,5 – 0,8 x 0,3 – 0,4 m podle vzrůstnosti odrůd, nebo dvouřádek 0,3 – 0,4 m „frigo sadba“ – výsadba na jaře do VI.