Účelná mentální manipulace s psychickými obsahy, směřující k řešení teoretických a praktických problémů, se nazývá? MYŠLENÍ Konkrétní = manipulace s vjemy (při vaření, praní, stavění nábytku atd.). Názorné = manipulace s představami (plánování, vymalování bytu aj.). Abstraktní = manipulace se znaky a symboly (při pojmovém myšlení…). Konvergentní = lineární hledání většinou jednoho správného či logického závěru, resp. řešení z daných informací či specifických úkolů. Divergentní = laterální, boční, rozbíhavé, originální, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému, který skutečně má více řešení.

Usuzování = vyvozování závěrů z výchozích předpokladů Indukce = odvozování obecných závěrů (zákonitostí) z jednotlivých pozorování (z dílčích faktů). Dedukce = vycházíme z obecného pravidla, které aplikujeme na jednotlivé konkrétní případy. Analogie = odvozování závěrů na základě podobnosti. Doplňte pokračování řady písmen a čísel C D C D _ _ 32 11 33 15 34 19 _ _ Jak jste postupovali? Nejprve jste museli přijít na obecný princip = indukce. Ten jste uplatnili na celou sekvenci = dedukce. Právník ku klientovi se má jako doktor ku _________? Jak jste postupovali? Nejprve jste si uvědomili vztah mezi právníkem a klientem. Přenesete-li vztah mezi prvními dvěma členy analogie, snadno najdete řešení (Sternberg, 1985).

= Myšlenkový proces výběru mezi několika různými možnostmi = Myšlenkový proces výběru mezi několika různými možnostmi. „Homo economicus“ je dle ekonomické teorie individualista, jedná přísně logicky, a nemá na zřeteli nic jiného než maximalizovat své výnosy a minimalizovat náklady. Lidské rozhodování má dle teorie omezené racionality spíše podobu hledání uspokojivého řešení pomocí různých heuristik, nežli hledání optimálního řešení, jak uvádí teorie racionální volby (homo economicus). Rozhodování

Rozhodování – faktické a adaptivní Jaké je telefonní číslo na mého doktora? Kolik stránek mi zbývá do konce přečtení skript? Odpověď je jenom jedna správná = faktické rozhodování. Co je pro mě výhodnější – dokončit školu nebo jít pracovat? Vybrat nejlepší volbu v tomto případě závisí na našich vnitřních cílech, osobních vlastnostech, touhách, pochybnostech, zkušenostech z minulosti a očekávání do budoucnosti nebo situačních danostech (Goldberg, 2004). ADAPTIVNÍ ROZHODOVÁNÍ   Chcete-li být úspěšní, musíme být kompetentní v obou dvou typech dovedností. Faktické rozhodnutí nám pomáhá v denních rozhodnutích: V kolik hodin musím být v práci? Kolik litrů benzínu je v autě? Kdo vyzvedne děti po tréninku? Adaptivní rozhodování nám pomáhá v rozhodnutích pro život: Je to člověk, kterého bych si měl/a vzít? Je toto správná práce pro mě? Jakému typu rozhodování se převážně učíme ve škole? Bylo by dobré podporovat adaptivní rozhodování ve vzdělávání, abychom nedopadli jako Buridanův osel, který se nemohl rozhodnout, z jaké otýpky sena se nažere a zemřel hlady (Goldberg, 2004). bylo by dobré podporovat adaptivní rozhodování ve vzdělávání, abychom nedopadli jako Buridanův osel, který se nemohl rozhodnout, z jaké otýpky sena se nažere a zemřel hlady. Goldberg, 2004, s. 93-94. Sousa, D. A. How the Gifted Brain Learns. Sage, 2009, s. 28.

Myšlení aneb jak se rozhodujeme Je v angličtině více slov, která začínají na R nebo více těch, ve kterých je R na třetím místě? R _ _ _ _ _ R _ Ring, rang, rung … bare, fort, park … Důvodem, proč si slova, ve kterých je R na třetím místě vybavíme hůře není to, že jsou méně častá, ale naše paměť si vybavuje slova podle prvního písmene.

HEURISTIKA DOSTUPNOSTI Co z toho vyplývá? Rozhodování založená na dostupných informacích = HEURISTIKA DOSTUPNOSTI Čím snadněji a rychleji si něco vybavíme, tím si myslíme, že je to běžnější a tudíž pravděpodobnější.

Heuristika dostupnosti Většina lidí se bojí některých chorob více, protože se o nich mluví a píše, a ne proto, že jsou jimi s vysokou pravděpodobností skutečně ohroženi. Lidé jsou schopni změnit stravovací návyky kvůli nemoci šílených krav, ale obezity a kardiovaskulárních chorob, které člověka ohrožují daleko více, se tolik neobávají (Bahbouh).

Rozhodnutí na základě reprezentativnosti = HEURISTIKA REPREZENTATIVNOSTI Představ si, že jste potkali nového souseda, který je pečlivě upravený, hodně čte, má bohatou slovní zásobu a působí plachým dojmem. Jaká je pravděpodobnost, že je to knihovník, číšník nebo zaměstnanec firmy? Pokud si myslíte, že knihovník, ignorovali jste tzv. POMĚRNÝ VÝSKYT – zaměstnanců obchodní firmy je mnohem víc než knihovníků. Chybný úsudek: „Čím víc se daná událost, objekt, osoba podobá typickému příkladu (prototypu) dané kategorie, tím je větší pravděpodobnost, že do ní patří.“ Tím ignorujeme poměrný výskyt. (Plháková, 2004, s. 281).

Co nás dále ovlivňuje při rozhodování?

176,-Kč 297,-Kč 490,-Kč

176,-Kč 297,-Kč 490,-Kč 950,-Kč

Srovnání s minulostí a odhadnutí hodnoty Srovnávání mění hodnotu věcí. Problém je ale v tom, že když si láhev vína, která stála 950,-Kč odnesete domů, již nemáte srovnání…

Co z toho vyplývá? EFEKT KOGNITIVNÍHO RÁMCE PŘI ROZHODOVÁNÍ Při posuzování určitého jevu je rozhodující kontext.

Rozhodování založená na „ukotvení“ a přizpůsobení Odhadněte výsledek a máte na to 5 vteřin: A: 8x7x6x5x4x3x2xl = B: lx2x3x4x5x6x7x8 = Průměrný odhad u A byl 2 250, zatímco u B byl 512 . Přizpůsobení = odhad velikosti počátečních čísel vyvolává dojem, že u příkladu A bude vyšší výsledek než u příkladu B „Ukotvení“ = obě sekvence tvoří malá čísla, což vede k očekávání, že celkový výsledek není příliš velký. Správný výsledek je 40 320.

Herbert SIMON (50. léta 20. století) PŘIJATELNOST – nevyhodnocujeme všechny alternativy, ale akceptujeme tu možnost, která je první. Rozhodnutí na základě „ale jo, to by šlo“. (Například: vezmu si prvního partnera, který splňuje mé minimální požadavky; vyberu si první „přijatelné“ téma bakalářské práce aj.). TVERSKY, KAHNEMAN (70., 80. léta 20. století) INTUITIVNÍ STATISTIKA – odhad pravděpodobnosti různých možností – ty jsme si ukázali na příkladech

= proces výběru mezi několika různými možnostmi ROZHODOVÁNÍ = proces výběru mezi několika různými možnostmi Měli bychom brát v úvahu: 1) subjektivní užitečnost a hodnotu důsledků určitého rozhodnutí, 2) pravděpodobnost, s níž určitá možnost nastane. Ve skutečnosti se rozhodujeme na základě neúplných informací, spoléháme na mínění druhých (médií atd.). (Plháková, 2004, s. 280)

Řešení problémů Hlavní funkcí myšlení je řešení problémů. Problém je situace, v níž známe cíl, ale neznáme prostředky k dosažení. (Plháková, 2004, s. 285)

Jak řešíme problémy? Vaším úkolem je najít mezi osmi mincemi jednu falešnou, která váží méně než ostatní, ale váhu můžete použít pouze dvakrát. Jak budete postupovat? Pokus a omyl Systematické algoritmické ověřování všech alternativ. Většinou toto probíhá pouze v mysli a posléze je vybrán vhodný postup, který ověřujeme. Zkrácené heuristické postupy – zvolím jednu metodu postupu a další ignoruji - většinou volím metodu, kterou znám z minulosti 4) Objevování originálních postupů Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoristmus nebo přesnější metodu.

Jak řešit problém? Číst několikrát úlohu po sobě Zamýšlet se nad každým slovem, číselným údajem aj. Vybrat významné informace

Funkční fixace jako zvláštní druh mentálního nastavení Úkol: Připevněte svíčku na stěnu. Jak to uděláte?

Funkční fixace jako zvláštní druh mentálního nastavení

Etapy tvůrčí činnosti Jsou čtyři: Příprava – děláme si poznámky, výpisky, snažíme se aplikovat známé postupy, které ale nefungují, přichází frustrace Inkubace („líhnutí“) – „necháme to být“, příliš intenzivní motivace se sníží Iluminace – tzv. aha zážitek doprovázený pocitem uspokojení Verifikace – ověření nalezeného řešení Viz učení vhledem