Bezdomovec očima teorie sociální práce Libor Musil
problém procedurální přístup předpřipravená odpověď na otázku: „Jaký je klient?“
řešení situační přístup: rozpoznání unikátní konstelace životních okolností (situace) klienta → pomáhající intervence „na míru“ sebereflexe: srovnání různých odpovědí na otázku: „Jaký je klient?“
Jak (z hlediska teorie) odpovídají sociální pracovníci na otázku: „Kdo je je bezdomovec?“
typologie přístupů ↓ typologie pojetí klienta „bezdomovce“
přístupy
typologie přístupů SPR k pomoci → oběť nebo viník → osobní deficity bezdomovců nebo potíže obou stran v interakcích
„oběť“ životní okolnosti životní nesnáze problém komunity „viník“ osobní selhávání životní nesnáze problém komunity
osobní deficity → problém: omezení saturace potřeb osobními deficity → pomoc: kompenzace osobních deficitů → metoda: saturace, náhrada, učení potíže v interakcích → problém: nesnáze obou stran kvůli potížím v interakcích → pomoc: zmírnění potíží v interakcích → metoda: stimulace vzájemně přijatelných reakcí působením na obě strany
nepřijatelné reakce vyjednávání, učení … saturace, náhrada, učení stimulace vzájemně přijatelných reakcí
typologie pohledu na klienta – bezdomovce
nemůže za to, ale osobní deficity (handicapy) mu brání uspokojovat potřeby může za to, že mu jeho osobní (morální) deficity brání uspokojovat potřeby nemůže za to, že druzí sobě i jemu působí potíže ve vztazích a jemu to přerůstá přes hlavu může za to, že působí potíže sobě i druhým a přerůstá mu to přes hlavu
člověk s se stigmatem, kterého handicapy zbavily přístupu k možnostem deviant, který se nerespektováním řádu zbavil přístupu k možnostem spořádaný člověk, který naletěl podvodníkům a všichni se na něho (postupně) vykašlali potížista, který pro svou nepravost nikdy neměl nebo snadno ztratil sociální oporu
„pravdy“ nebo „hypotézy“ ? Je nebo není „deviant“? ! Jsou to devianti!