Presentace významu aplikace výsledků vědy a výzkumu při zvyšování konkurenceschopnosti venkova Ing. Emil Machálek, CSc

Globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Zrychlený transport: Lidí (cestování, migrace) Zboží , služeb, kapitálu Informací, technologií Pronikání a střetávání: - Životních stylů, kultur, náboženství

Aktéři globalizace Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, internacionalizace vlastnictví. NNS jsou stále nezávislejší na zemích svého původu, působí globálně, v globálním měřítku koncentrují ekonomickou moc v rukou malého počtu ekonomických subjektů. Kupř. HDP ČR je třetinou obratu General Motors či polovinou obratu Wall-Mart Stores. Nejvyspělejší státy a jejich uskupení „Triadizace vlivu“ tří uskupení USA, EU, Japonsko, ze kterých pochází nejvíce největších a nejvlivnějších NNS, které jsou ekonomickými centry majícími své periferie. G7+1 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. Mezinárodní organizace Nejmocnější mezinárodní organizace spojené s nejmocnějšími státy a NNS – Mezinárodní měnový fond (IMF – ukládá státům podmínky v rámci Struktural Adjustment Programmes), Světová banka (WB – půjčuje peníze jednotlivým zemím) a Světová obchodní organizace (WTO – stanovuje pravidla mezinárodního obchodu)

Počátek globalizace - 15. století – objev Ameriky a zrod kapitalismu ? - 70. let 20. století (počátky globální ekonomiky) ? 1989 – po ukončení Studené války, - „nový počátek dějin“

Je globalizace dobrá nebo špatná -globalizace není a priori ani dobrá, ani špatná. Budě tím, co z ní lidé učiní. (JPII., 2001) … Dobře chápané a řízené procesy globalizace skýtají příležitost k dosud nevídanému přerozdělení obrovského bohatství na celosvětové úrovni, když budou řízeny špatně, mohou naopak vést k růstu chudoby a nerovností a vyvolat i celosvětovou krizi.

Klady globalizace dle liberálních ekonomů - rozvoj volného obchodu: růst objemu globálně obchodovaného zboží, odstraňování bariér obchodování, - rychlost investic - ekonomický růst některých původně rozvojových zemí - růst spotřeby - vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Lat. Americe - vznik „translokální kultury“, otevřené navenek, oproti kultuře moderny, uzavřené v národním státě

Zápory globalizace dle odpůrců globalizace - nekontrolovaný transfer kapitálu (riziko ekonomických kolapsů) - sociální polarizace, roste nerovnost (mezi státy, regiony, i jednotlivci - a to i ve vyspělých zemích) - v chudých zemích narůstá bohatství úzké vládní elity - mimo procesy zůstává cca 20 procent nejchudších zemí světa (asi 1,2 mld. lidí) - roste nezaměstnanost v prvním světě, růst marginalizovaných a sociálně vyloučených skupin, růst bídy a chudoby v těchto skupinách - oslabení role národních států - tlak globálních trhů - kulturní invaze (kulturní antagonismy) - „globalizační šok“

Dopady globalizace - shrnutí globalizace výrazně mění vztah mezi ekonomickými (globalizovanými) a politickými (národními)m silami síly ekonomické volně překračují hranice států - politika zůstává v těchto hranicích uzavřena - ekonomika roste, sociální stránka chřadne

Vývoj světové populace v budoucím období Údaje OSN 2003/2050 (v miliardách) Celkový počet obyvatel na světě: 6,3/9,0 (1,4 x) Počet obyvatel ve vyspělých zemích: 1,2/1,2 (0 x) Počet obyvatel v méně rozvinutých oblastech: 4,9/7,7 (1,5 x) Počet obyvatel v nejméně rozvinutých oblastech: 0, 7/1,7 (2,4 x) Počet obyvatel v Číně: 1, 255 v Indii: 0,986 1800: 1 mld, 1950: 2,5 mld, 2008: 6,6 mld., 2025: 8 mld., 2050: 9 mld.

Růst měst V roce 2008 bude poprvé v dějinách žít většina z 6,6 mld obyvatel planety ve městech V roce 2030 téměř veškerý přírůstek obyvatel na Zemi (+1,5 mld) bude ve městech 1950 2000 2030 Venkov 1,8 mld 3,2 mld 3,2 mld Města 0,75 mld 2,9 mld 4,9 mld

Růst měst 1955 2005 2015 Tokio 13, 710 35,200 35,500 Bombaj 3,520 18,200 21.900 Mexiko 3,880 19,400 21,600 New York 13,220 18,700 19,900 Lagos 0,470 10,900 16,100 Moskva 5,750 10,700 14,000

Současný svět Země: 6, 8 miliardy obyvatel cca 1 miliarda se má dobře, jako my nebo lépe 2 miliardy v důsledku globalizace posledních 25 let bohatnou a chystají se mít dobře jako my 2 miliardy jsou v pásmu chudoby (nemají hlad, ale nemají se dobře) 1 miliarda je v pásmu hladu

Hlavní problémy současné doby Stoupající poptávka po potravinách v lidnatých rychle se rozvíjejících zemích Klimatické změny Zabezpečení dostatku sladké vody Energetická politika: biopaliva Biodiverzita Demografický vývoj: přesun obyvatelstva do měst

Ekonomika 21. století – základní rysy Ekonomika 21.století bude mít charakter znalostní, informační a inovativní ekonomiky Bude postavena na Znalostech a zkušenostech Tvůrčí činnosti Kvalifikaci Rozhodující úloha Vzdělávání Výzkum a vývoj

Lisabonská strategie 2000-2010 Hlavní cíl strategie: Unie se má stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“.

Hlavní priority LS Konkurenceschopnost Informační společnost Sociální koheze Vytváření evropského prostoru výzkumu a inovací Vytváření příznivého prostředí pro zakládání a rozvoj inovativních podniků, zejména MSP

Lisabonská strategie – Národní program reforem 2000 - LS přijata na summitu EU na jaře (hospodářský růst, sociální koheze-zaměstnanost a ochrana ŽP v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě – dosáhnout a převýšit úroveň USA do roku 2010) 2005 – Střednědobé hodnocení LS, přehodnocení LS po uplynutí poloviny jejího trvání: dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování udržitelného rozvoje Národní program reforem, národní dokumenty stanovující rozvojovou strategii – podpora MSP (malé a střední podníkání) Cíl: zvýšit exportní schopnost a konkurenceschopnost MSP

Aktivity k splnění cíle Lisabonské strategie Hlavní cíl strategie: Připravit přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu. Modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti. Udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik.

Společnost založená na znalostech Lisabonská strategie v oblasti rozvoje společnosti založené na znalostech požadovala: Informační společnost: stanovit regulační rámec pro elektronickou komunikaci, podporovat šíření informačních a komunikačních technologií, vytvořit příznivé podmínky pro eCommerce, posílit vůdčí roli Evropy v technologiích mobilních komunikací. Výzkum: zřídit společný výzkumný a inovační prostor, posílit výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HDP, udělat z Evropy atraktivní adresu pro její nejlepší mozky, podporovat nové technologie. Vzdělání a lidský kapitál: snížit na polovinu počet osob, které přeruší školní docházku, nastavit systémy všeobecného a profesního vzdělání na dosažení znalostní společnosti, podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny, ulehčit mobilitu.

Strategie Evropa 2020 Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být tři priority: Inteligentní růst – vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Udržitelný růst – podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností.

Budoucnost Vzdělávání Věda a výzkum – high technology

Generace BB, X, Y GENERCE BABY BOOMERS Narozeni 1946 - 1964 Formující faktory: Tradiční model rodiny, vysoká zaměstnanost, vyšší sociální jistota. Pracovní styl: Uznávání hodnot, plat podle funkce, postup dle odpracovaných let, uznávání hierarchických struktur. GENERACE X Narozeni 1965 - 1979 Formující faktory: Oba rodiče ekonomicky aktivní, růst rozvodů, sociální nejistota, zeštíhlování podniků, informační revoluce, rychlý technologický pokrok. Pracovní styl: Nezávislost, znalost nové techniky, požadují okamžitou odezvu, očekávají podíl na řízení a rozhodování.

Generace BB, X,Y GENERACE Y - Millennial Generation, Generation Next nebo Síťová generace Narozeni 1980 - 1994 Formující faktory: Jsou to mladší sourozenci generace X. Pracovní styl: Okouzlení informačními technologiemi a internetem, vědí co chtějí a nahlas to říkají, loajální k těm, které obdivují. USA: 1982 – 2001 Kanada: 1976 – 1999 Austrálie: 1982 - 1995

„Nefinanční“preference generace BB a Y 1. Kvalitní kolegové 2. Intelektuálně stimulující pracovní prostředí 3. Autonomie ohledně pracovních úkolů 4. Flexibilní pracovní podmínky 5. Přístup k novým zkušenostem a úkolům 6. Příležitost prospět svou prací světu 7. Uznání od šéfa firmy Generace Y 1. Kvalitní kolegové 2. Flexibilní pracovní podmínky 3. Vyhlídky na postup 4. Uznání od šéfa firmy 5. Stabilní míra postupu a růstu 6. Přístup k novým zkušenostem a úkolům

4Comenius: školní vzdělávání 4Erasmus: vysokoškolské vzdělávání Studium v zahraničí Díky podpoře z programů EU bylo více než dvěma milionům mladých lidí umožněno studovat v jiných evropských zemích nebo se tam věnovat osobnímu rozvoji. 4Comenius: školní vzdělávání 4Erasmus: vysokoškolské vzdělávání 4Leonardo da Vinci: odborné vzdělávání 4 Grundtvig: vzdělávání dospělých 4 Mládež v akci: dobrovolná práce a neformální vzdělávání © Getty Images

Biotechnologie - definice „Biotechnologie je jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organizmy nebo jejich části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití.“

DNA - nositelka genetické informace

Biotechnologie – oblasti využití Hlavní oblasti využití: - zemědělství, potravinářství, medicina, ochrana ŽP Intenzivně se rozvíjejícím odvětvím biotechnologie jsou genetické manipulace. Při genetické manipulaci se do jednoho organizmu cíleně vnáší určitý gen či geny jiného organizmu. Takto geneticky modifikované organismy (GMO) se dnes ve velké míře využívají v medicině (výroba insulinu a dalších hormonů), potravinářství (například rekombinantní chymosin pro výrobu sýrů) nebo v zemědělství (odrůdy kukuřice a bavlny odolné k hmyzu, sója odolná k herbicidům).

Nanotechnologie - definice Nanotechnologie - studium použití materiálů, zařízení a systémů o rozměrech řádu nanometrů Nanotechnologie – aktivity na úrovni atomů a molekul, které mají uplatnění v reálném světě. Nanotechnologie je rozvíjející obor výzkumu a vývoje zaměřený na řízení struktury materiálů v nanorozměrech (0,1 – 100 nm, alespoň v jednom rozměru

Nanotechnologie – oblasti využití Elektronika ( paměťová média, spintronika, bioelektronika) Zdravotnictví (cílená doprava léčiv, umělé klouby, chlopně, náhrada tkání) Strojírenství (supertvrdé materiály, samočistící laky Stavebnictví ( nové izolační materiály, samočistící fasádní nátěry) Chemický průmysl (nanotrubicve, nanokompozity, aerogely) Textilní průmysl (nemačkavé hydrofóbní a nešpinivé tkaniny, tkaniny s prevencí proti mikroorganizmům) Životní prostředí (biodegradace odpadů, značkování potravin) Kosmetika (ochranné krémy s nanočásticemi)

Nanotechnologie 1 nm = 10-9m Jeden nano-prvek je ve srovnání s fotbalovým míčem tak malý, jako fotbalový míč oproti zeměkouli:

OP Výzkum a vývoj pro inovace Evropská centra excelence 685,4 mil. €, tj. 33,1 % Regionální VaV centra 685,4 mil. €, tj. 33,1 % Komercializace a popularizace VaV 213 mil. €, tj. 10,3% Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity 414 mil. €, tj. 20%

Evropská centra excelence Z Bruselu přiteče do české vědy 40 miliard Kč Investice se realizují do roku 2015, dalších několik let budou nabíhat na plný výkon Příklady center excelence: - CEITEC Brno (Středoevropský technologický institut) Plzeňské vědecké centrum BioCev Praha-Vestec (Biotechnologické a biomedicínské centrum ČAV a UK v Praze)

CEITEC Brno Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie Pokročilé materiály Pokročilé komunikační a řídící technologie Biomedicínské technologie Strukturní biologie Genomika a proteomika rostlinných systémů Molekulární medicina Neurovědy Molekulární veterinární medicina

Plzeňské vědecké centrum Kybernetické systémy řízení a inteligentní rozhodování Pokročilé počítačové a informační systémy Výzkum heterogenních materiálů a biomechanických struktur Nanostrukturní tenkovrstvé materiály vytvářené plazmovými technologiemi Kvalitativní a kvantitativní studium matematických modelů

BioCev - Praha Funkční genomika Buněčné biotechnologie a virologie Strukturní biologie a proteinové inženýrství Biomateriály a tkáňové inženýrství Vývoj léčebných a diagnostických postupů

Vědecké parky pro popularizaci TECHMANIA, PLZEŇ, ČR

Vědecké parky pro popularizaci TECHNOPOLIS, BELGIE

Vědecké parky pro popularizaci EXPERIMENTARIUM, KODAŇ, DÁNSKO

Vědecké parky pro popularizaci NĚMECKÉ MUZEUM VĚDY, MNICHOV

Internetové zdroje informací Internetový portál EK: Scientix http://www.scientix.eu

Vědecké parky pro popularizaci NĚMECKÉ MUZEUM VĚDY, MNICHOV

Portál EK pro popularizaci vědy http://scientix.eu

Internetové zdroje informací OSEL.CZ http://www.osel.cz SCIENCE WORLD - Svět vědy http://scienceworld.cz Rádio Leonardo http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/ ALDEBARAN http://www.aldebaran.cz ČESKÁ HLAVA – projekt na podporu české vědecké a technické inteligence http://www.ceskahlava.cz/ IDEJE, Lidé – ideje - technologie http://ideje.cz

Internetové zdroje informací VĚDA – průvodce informacemi o vědě a výzkumu http://www.veda.cz/ NANOTECHNOLOGIE.CZ http://www.nanotechnologie.cz GATE2BIOTECH, vše o českých biotechnologiích na jednom místě http://www.gate2biotech.cz/ BIOTRIN - informace o moderních biotechnologiích http://www.biotrin.cz/czpages/index.htm BIOM.CZ – biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování jejich využití http://biom.cz/

Internetové zdroje informací ENVIWEB – klimatické změny http://www.enviweb.cz/global INOVACE http://www.inovace.cz/ TECHBLOG - Weblog pro ty, které zajímá věda a technika. http://www.techblog.cz/ 21. století (měsíčník) http://www.21stoleti.cz/ TÝDEN (týdeník) http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/

Internetové zdroje informací ESSENTIA – ČASOPIS O CESTĚ ZA POZNÁNÍM http://www.essentia.cz/ NATIONAL GEOGRAPHIC http://www.national-geographic.cz/ VĚDA A TECHNIKA MLÁDEŽI (Portál Okoun) http://www.okoun.cz/topic.jsp?topicId=11 VĚDA _ AKTUÁLNĚ.CT http://aktualne.centrum.cz/veda/ VĚDA A TECHNIKA – přehled zajímavostí z oblasti vědy a techniky, se zaměřením na astronomii, matematiku a vojenskou techniku http://veda-technika.blogspot.com/

Internetové zdroje informací idnes – věda a technika http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp TV 24 . věda a technika http://www.ct24.cz/veda-a-technika/ ČESKÝ ROZHLAS – zprávy, věda a technika http://www.rozhlas.cz/zpravy/vedatechnika WIKIZPRÁVY – věda a technika http://cs.wikinews.org/wiki/Port%C3%A1l:V%C4%9Bda_a_technika EUROZPRÁVY.CZ http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/

Internetové zdroje informací ENVIVIKI http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita NEWSCIENTISTS http://www.newscientist.com/