Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_98

Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Jméno autora: Mgr. Zdeňka Hanzliková Třída/ročník: 2. (6.) Datum vytvoření: Listopad 2013 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Anorganická chemie Předmět: chemie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: výuková prezentace, osnova při probírání tématu Klíčová slova: Konvertory, nístějové pece, elektrické pece, litina, ocel, atd. Druh učebního materiálu: Prezentace

Výroba oceli

Opakování – výroba železa Co je podstatou výroby železa? Co je to vsázka? Popište nepřímou a přímou redukci oxidů železa. K čemu jsou dva odpichy v nístěji? Kudy se vhání do vysoké pece předehřátý vzduch a jaký má význam? K čemu se využívá struska k čemu litina?

Podle obsahu C rozlišujeme: surové železo - litina nekujné, protože obsahuje 2-4% C kujné železo - ocel, obsahuje do 1,7%C

Výroba oceli – zkujňování železa a dezoxidace - spočívá v odstraňování C a dalších příměsí (Si, Mn, P), - z roztaveného Fe se příměsi odstraňují Probíhá: v konvertorech v nístějových pecích – Siemens-Martinův proces v elektrických pecích Ocel se pak zušlechťuje vhodným zpracováním – kálením, popouštěním, přísadami (Ni,Cr) nebo povrchovou úpravou.

Třinecké ocelárny a železárny

v konvertorech - zásaditý kyslíkový konvertorový způsob, byl objeven v Rakousku – 1952, - jde o běžnou metodu v ocelářském průmyslu, kdy se prohání kyslík skrz roztavené Fe nebo nad jeho povrchem v peci se zásaditou vyzdívkou. Přítomné nečistoty vytvářejí strusku, která se vylije nakloněním konvertoru.

v Siemens-Martinských pecích tento způsob zavedl sir William Siemens (Němec) v roce 1910, oxidace se provádí v nístějové peci, která se dá upravit kyselou nebo zásaditou vyzdívkou pro použití různého typu surového železa, má vnější vytápění a hospodárnější provoz,

v elektrických pecích zkujňování v elektrických pecích, postup byl patentován v roce 1878 Siemensem, jde o tavení železa teplem, které vzniká v důsledku elektrického proudu, dnes se využívá hojně při výrobě slitinových a vysoce kvalitních ocelí.

Ušlechtilé oceli - přísadou různých prvků se vyrábějí ušlechtilé (legované)oceli žádaných vlastností – tvrdost, pevnost, odolnost proti korozi, žáruvzdornost, atd.: Příklady: korozivzdorná ocel ( obsahuje více než 12%Cr) užití – potravinářství, chirurgické nástroje vanadová ocel (Fe(98,9%), C(1%), V(0,1%)) užití – automobilový průmysl pružinová ocel ( Fe(98,9%), Cr(1%),C(0,4%)) užití – pružiny, holící čepelky

Citace literatury: HONZA, Jaroslav a Aleš MAREČEK. Chemie pro čtyřletá Gymnázia 2.díl.. 3., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 227 s. ISBN ISBN 80-7182-141-1. GREENWOOD, N a Alan EARNSHAW. Chemie prvků: svazek II. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993, s.794-1635. ISBN 80-854-2738-9. VACÍK, Jiří. Přehled středoškolské chemie. 2. vyd. Praha: SPN, 1999, 365 s. ISBN 80-723-5108-7. Obrázek – Třinecké železárny KRŮL, NOVÁKOVÁ, PAVELKOVÁ,. Wikipedie – otevřená encyklopedie: České ocelářské firmy, Třinecké železárny [online]. 2010, 16.11. 2013 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Trinecke_zelezarny_Q1.JPG,