Environmentální politiky ASP KS V. Environmentální politiky

Osnova Definice environmentální politiky Trvale udržitelný rozvoj Globální problémy Oceňování životního prostředí Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Nástroje nadnárodní environmentální politiky Nástroje národní environmentální politiky Vztah zemědělství a životního prostředí

Definice environmentální politiky Ekologickou politiku lze definovat jako široce koordinovanou činnost institucí a občanů, vládních a nevládních organizací, veřejné správy, obecné samosprávy a výrobních organizací, zaměřenou na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojováním potřeb současných i budoucích generací a schopností přírody se znovu obnovovat.

Vývoj environmentální politiky Od počátků lidské civilizace ojedinělé pokusy o prosazování ohleduplnějšího chování Přelom 18. a 19. století – T. Malthus: rozpor mezi geometricky rostoucí populací a aritmeticky rostoucí zemědělskou výrobou 19. století – první přírodní rezervace v Evropě, v 80. letech první národní park v USA (Yellowstone); hnutí ochránců zvířat Počátek 20. století – objevuje se problematika čistoty ovzduší (objevují se pojmy kyselé deště, smog) Počátek 60. let – environmentální degradace Počátek 70. let – zájem lidstva o ŽP – první konference a jednání

Anglikánský pastor Thomas Robert Malthus (1766-1834) se zabýval příčinami negativních důsledků průmyslové revoluce v Anglii — růstem městské chudiny, nezaměstnanosti, kriminality. Při svém studiu vycházel ze zlomku pozorování růstu obyvatelstva v oblastech Severní Ameriky kolonizovaných Angličany, které získával od Benjamina Franklina a dospěl k průlomové teorii, kterou zveřejnil v roce 1798 v Eseji o principu populace (An essay on the principle of population, or a view of its past and present effects on human happiness). Podstatou této populační teorie je, že počet obyvatel má tendenci růst geometrickou řadou, kdežto množství disponibilních potravin jen řadou aritmetickou. Za přirozené činitele, regulující tento stav považoval hlad, války a epidemie a jako jeden z prvních doporučoval regulaci porodnosti („morální omezení rozmnožovacího pudu“). Jeho populační teorie se stala jedním ze základních kamenů klasické ekonomie. Inspiroval Davida Ricarda při jeho úvahách o trvalé udržitelnosti růstu. Klíčový vliv měl také na spoluzakladatele moderní vývojové teorie Charlese Darwina a Alfreda Russela Wallace. Ovlivnil také Francise Placea, jehož neomalthusiánské hnutí bylo prvním, které obhajovalo nutnost antikoncepce. Ačkoliv populační teorie byla podrobena kritice již v druhé polovině 19. století (Malthus nebral v úvahu technologický pokrok v zemědělství), myšlenka tzv. malthusiánství zůstává živá dodnes. Jako zcela nezpochybnitelný zůstává hlavní Malthusův přínos: životní úroveň lidí závisí vedle hospodářského vývoje i na vývoji populačním.

Vznik environmentální politiky V 70. letech jako reakce na rozmach environmentálního hnutí v 60. letech Dva významné impulsy (1972): Konference OSN o životním prostředí člověka ve Stockholmu Kniha „Meze růstu“ (Dennis a Donnela Meadows, Římský klub ) – analýza dosavadního i pravděpodobného dalšího vývoje lidské civilizace (exponenciální růst populace x omezené zdroje planety)

Donella Meadows Římský klub ( “Club of Rome“) je neformální sdružení původně 30 vědců z 10 zemí, v současné době více než 100 vědců z 35 zemí, založené v dubnu 1968, Accademia dei Lincei v Římě. Klub zahájil činnost na projektu Predicament of Mankind, vedeném prof. Dennisem Meadowsem a Donellou Maedowsovou. První zpráva, publikovaná v roce 1972, se nazývala The limits to Growth ( Limity růstu ). Do současné doby Klub publikoval celkem 5 zpráv a řadu dalších publikací.

Vznik environmentální politiky Stockholmská konference: Vznik programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Deklarace o životním prostředí 1983 – ustanovena nezávislá mezinárodní komise (G. Brundtlandová), která měla prozkoumat stav ŽP a navrhnout způsob dalšího rozvoje; zpráva „Naše společná budoucnost“ (Our Common Future) a navržený koncept TUR

Konference OSN o životním prostředí (Summit Země) 1992, Rio de Janeiro Vycházela z koncepce TUR Konkrétní dohody (např. o biodiversitě, o změnách klimatu) Agenda 21 – zásady ekologické politiky Na Summit Země navázala v 90. letech řada dalších summitů Většina doporučení z Agendy 21 se neuskutečnila – konference ve Washingtonu v roce 1997 (Rio + 5)

Kjótský protokol Rámcová úmluva OSN o změně klimatu přijatá v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED – The United Nations Conference on Enviroment and Development) vytvořila předpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře Od roku 1995 se každoročně konají konference smluvních stran, které hodnotí a kontrolují způsob plnění tohoto dokumentu a ukládají státům další úkoly. 3.í konference smluvních stran v japonském Kjótu 1.-11. 12. 1997 přijala Kjótský protokol k Rámcové úmluvě, který vybraným smluvním stranám určuje kvantitativní redukční cíle emisí skleníkových plynů, které by v první etapě (do kontrolního období 2008-2012) zajistily celkové snížení světových emisí o 5,2 % v porovnání s úrovní v roce 1990

Kjótský protokol Kjotský protokol uvádí tři typy flexbilních mechanismů snižování emisí CO2: Společně realizovaná opatření (Joint Implementation - JI) – pilotní fáze JI je AIJ (activities implemented jointly), kde opatření jsou založena na analogických principech jako JI a nejsou spojena s emisními kredity mezi partnerskými státy Obchodování s emisemi (emission trading, ET) – obchodování na základě celkových národních emisí Mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM) – Kjótský protokol umožňuje zemím Dodatku I podobným způsobem financovat projekty, které musí skutečně snižovat existující emise skleníkových plynů, ve státech třetího světa

KJOTSKÝ PROTOKOL K RAMCOVÉMU PROGRAMU OSN O KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH Byl po dlouhých jednáních přijat na zasedání v Kjotu v Japonsku 11.12.1997. Stanoví kvantitativní limity omezení emisí skleníkových plynů, které by měly v 1.etapě (kontrolní období let 2008-2012) snížit světové emise těchto plynů o 5,2 ˇve srovnání s rokem 1990

KJOTSKÝ PROTOKOL K RAMCOVÉMU PROGRAMU OSN O KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH KYOTO Země zahrnuté v dodatku B tohoto protokolu a jejich cílové limity snížení emisí (1990- 2008/2012) EU-15, Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva Lishtenštejnsko, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarské, Monako, Rumunsko -8% US -7% Kanada, Maďarsko, japonsko, Polsko -6% Chorvatsko -5% Nový Zéland, Rusko, Ukrajina 0 Norsko +1% Austrálie +8% Island +10%

Kjotský protokol vstoupil v platnost až 15.2.2005, poté, co byl ratifikován Ruskou Federací. Je nyní právně závazný pro 128 signatářů. Současný problém: platnost protokolu končí v r.2012. Co bude dál?

Světová konference o klimatu Kodaň 2009 Konference OSN o klimatu, která se za velkých očekávání konala v prosinci 2009 v Kodani, se vyhnula hrozbě naprostého neúspěchu tím, že formálně "vzala na vědomí" novou dohodu o boji proti globálnímu oteplování, kterou v pátek dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Proti právně nezávazné dohodě se postavila malá skupina zemí, které ji ostře odmítly. "Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky. Podle pravidel OSN mají dokumenty, jakým je Kodaňská dohoda, být přijaty konsensem, ale toho se nepodařilo dosáhnout ani po celonočním vyjednávání. Závěrečné rozhodnutí zahrnuje i seznam zemí, které jsou pro dohodu a ty, které jsou proti ní. Příčinou nesouhlasu států, jako je například Bolívie, Venezuela a Súdán, je skutečnost, že v dosti vágním dokumentu chybí konkrétní cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého.  Ačkoli dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu a to, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami finanční příspěvek v řádu desítek miliard dolarů, který by měl do roku 2020 vystoupat až na 100 miliard dolarů, jednalo se o ní v rozporu s pravidly OSN za zavřenými dveřmi. Předsedající dánský premiér Lars Lökke Rasmussen posléze sice rozhodl dohodu předložit plenárnímu zasedání, tím však rozpoutal nekonečné diskuse.  Pouhá politická a právně nezávazná deklarace, k níž státníci připojili, požaduje udržet globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké rozvíjející se země jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie. 

Světová konference o klimatu Cancún 2010 V mexickém Cancúnu se v prosinci 2010 konala dvanáctidenní světová konference OSN o ochraně ovzduší. Summit vyvrcholil setkáním ministrů a některých hlav států 10. 12.2010. Delegáti na klimatické konferenci v mexickém Cancúnu předběžně schválili dohodu o klimatu. Kompromisní návrh formálně podporují všechny země vyjma Bolívie. Dohoda sice neprodlužuje platnost Kjótského protokolu, který omezoval emise skleníkových plynů, počítá ale například se zřízením "zeleného fondu" pro rozvojové země. Čína a USA, jež produkují nejvíce skleníkových plynů, zřejmě budou stát v centru dalších jednání na konferenci v jihoafrickém Durbanu. Úspěchem mexických jednání je podle odborníků alespoň částečná dohoda, na kterou předběžně přistoupily i státy, jež při jednáních kladly největší odpor. Dohoda neobsahuje prodloužení platnosti Kjótského protokolu, proti kterému rázně protestuje například Japonsko a Rusko. Text pouze uvádí, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů, niž by přesně stanovoval mechanismus, jak toho docílit.

Cancún 2010

Prototype Carbon Fund (PCF) byl jako alternativní řešení založen ve Washingtonu 18. ledna 2000 a je spravován Světovou bankou. Fond je nezávislý na politice USA a jiných zemích o klimatu a má za cíl podporovat vývoj budoucího obchodování s emisemi skleníkových plynů. Patří mezi první základní tržní mechanismy na klimatické změny a finanční podpora je směřována na klimaticky „přátelské technologie“. Fond je vytvořen z účastnických poplatků – US$ 10 miliónů pro vládu a US$ 5 miliónů pro soukromé firmy a disponuje cca US$ 180 mil. Finanční účast zde má například Kanada, Finsko, Norsko, Švédsko, Nizozemí, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a společnosti jako British Petroleum – Amoco, Deutsche Bank, Gaz de France či Mitsubishi Corp. Zájem na spoluúčasti má také ČEZ.

Je zřejmé, že environmentální politika vychází z konceptu trvale udržitelného rozvoje Ten je, jak si jistě pamatujete z jiných předmětů, definován jako „.. takový způsob ekonomického a sociálního rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. “ (Our Common Future, OSN, 1987)

Tato definice zohledňuje především tzv. vertikální rozměr trvalé udržitelnost, tedy rozměr v čase. Dalším rozměrem je rozměr horizontální, prostorový, týkající se spravedlnosti čerpání zdrojů a životního prostředí mezi tzv.“bohatým Severem“ a „chudým Jihem“

Mezigenerační spravedlnost = vertikální rozměr v čase Spravedlnost mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi = horizontální spravedlnost v prostoru

Koncept TUR zahrnuje: problematiku neobnovitelných zdrojů problematiku životního prostředí problematiku světové výživy a růstu světové populace Problematika životního prostředí pak zahrnuje: globální problémy národní a lokální problémy problémy spojené s fungováním daného odvětví

Globální problémy životního prostředí globální oteplování - skleníkový efekt narušování ozónové vrstvy kyselé deště ohrožení a snižování biodiversity úbytek zdrojů pitné vody kontaminace vod degradace půdy růst spotřeby zdrojů produkce odpadů ohrožení ekologického servisu přírody nerovnoměrný ekonomický vývoj Sever-Jih koncentrace obyvatel v mega-městech

Čerpání zdrojů V letech 1973-1993 růst spotřeby energie o 40% Od roku 1950 pětkrát vyšší spotřeba fosilních paliv Od roku 1960 dvakrát vyšší spotřeba vody Od roku 1960 čtyřnásobné zvýšení objemu rybolovu v mořích Za posledních 25 let vzrůst spotřeba dřeva o 40% 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda 2 mld. lidí mají omezenou nebo žádnou příležitost využívat elektrickou energii 20% lidstva má problémy s přístupem k pitné vodě 50% lidstva má problémy s přístupem k zdravotnickému či hygienickému zařízení

Produkce odpadů Roční produkce odpadů v ČR (podle skupin OKEČ, r. 2000, v tis. t)

Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Vývoj světové populace 1950-2050 7 011 664 000 obyvatel k 6.5.2012

Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Víte, co je “Světová vesnice “ ? Kdyby celý svět byl vesnicí s 1000 obyvateli, byla by tvořena:

Z 1000 obyvatel by třetinu tvořily děti a jen 60 lidí by bylo starších než 65 let jen třetina by měla přístup k čisté vodě polovina dospělých by byla negramotných, pouze jeden by byl vysokoškolsky vzdělaný bylo by zde 5 vojáků, 7 učitelů, jen 1 lékař, 3 uprchlíci 80 lidí by žilo v jednoduchých chatrčích nebo by byli bez přístřeší pouze 70 by vlastnilo auto (ale někteří z nich by jich měli více) nikdo by neměl přístup k počítači polovina lidí by trpěla podvýživou každoročně by zemřelo 10 lidí (3 z hladovění, 1 na rakovinu, 1 na AIDS), narodilo by se 28 dětí, takže populace by neustále rostla

Z 1000 obyvatel jiných 200 dostává jen 2 % příjmů 200 lidí dostává 80 % příjmů jiných 200 dostává jen 2 % příjmů Ve vesnici připadá 6 akrů půdy na obyvatele, to je 6000 akrů celkem, z toho: 11.7 % obdělavatelné půdy 23.3 % pastvin 31.7 % lesů 33.3 % pouští, tunder, zastavěných a jiných neobdělávatelných ploch

Dva základní přístupy ke globální ekologické politice Reformismus je možná harmonie mezi ekonomickým růstem a životním prostředím usilují o rozvoj technologií dominantní přístup zastávaný nejmocnějšími aktéry globální ekonomie (vlády, nadnárodní, mezinárodní instituce - WB, IMF, rozvojové banky) jejich politika je v podstatě vyjádřena v Agendě 21 a dalších dokumentech

Dva základní přístupy ke globální ekologické politice Reformátorský přístup zastávaný nevládními organizacemi, místními iniciativami, organizacemi občanské společnosti, ekologickými iniciativami lokální a osobní zodpovědnost, projekty trvale udržitelných komunit řešením globálních problémů není další růst, ale stagnace či pokles nechuť k novým technologiím, kritizují přetechnizování společnosti nedůvěra k nadnárodním institucím

A jaký přístup zastáváte vy ? Skutečně vás zajímá životní prostředí ? To ale začíná před vašimi dveřmi ! Podívali jste se někdy zblízka na to, jak vypadá bezprostřední Vaše okolí? Podívejme se jen na ČZU a PEF….

Obecné nástroje environmentální politiky Informační - formulování environmentální politiky, konkurenční nástroj mezi podniky Regulativní - právní rámec, sankce Ekonomické -finančně zvýhodňují/znevýhodňují určité činnosti Tržní - ekonomické nástroje procházející trhem

Indikátory udržitelného rozvoje Soubory ukazatelů k měření a mezinárodní srovnatelnosti úrovně trvalé udržitelnosti Soubor indikátorů udržitelného rozvoje pro Českou republiku byl navržen na základě rozsáhlé analýzy mezinárodních vzorů. Indikátory byly vybrány tak, aby je bylo možno naplnit daty z existujících datových souborů. Zahrnují jak typy titulkových indikátorů, tak indikátorů do větší či menší míry agregovaných. Výsledný soubor zahrnuje 63 indikátorů, rozdělených do 3 skupin Skupiny indikátorů: environmentální sociální ekonomické

Environmentální indikátory (počet dílčích ukazatelů) Mezinárodní smlouvy (1) Emise skleníkových plynů (5) Emise okyselujících látek (9) Emise tuhých znečišťujících látek (3) Index kvality ovzduší (2) Intenzita využití vody (3) Roční odběry vody (4) Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách (2) Fosfor a dusík v povrchových vodách (3) Čištění odpadních vod (4) Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství (5) Spotřeba hnojiv (4) Spotřeba pesticidů (3) Těžba neobnovitelných surovin (3) Zastavěná plocha (3) Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby (6) Kalamitní těžba dřeva (2) Intenzita těžby dřeva (4) Produkce a zneškodňování odpadů (5) Produkce nebezpečných odpadů (5) Recyklace odpadů (3) Rozloha chráněných území na ploše státu (3) Ohrožené druhy (2) Výdaje na ochranu životního prostředí (4)

Sociální indikátory (počet dílčích ukazatelů) Míra nezaměstnanosti (4) Míra závislosti nepracujících obyvatel (3) Podíl městské populace (3) Hustota obyvatelstva (3) Střední délka života (3) Výdaje na zdravotnictví (3) Evidované trestné činy (4) Komunikační infrastruktura (4) Výdaje domácností (4) Výdaje na výzkum a vývoj (4)

Ekonomické indikátory (počet dílčích ukazatelů) Hrubý domácí produkt (5) Míra inflace (6) Veřejný dluh (7) Bilance zahraničního obchodu (8) Zahraniční zadluženost (3) Roční spotřeba energie (4) Přímá materiálová spotřeba (5) Intenzita spotřeby materiálů (4) Zahraniční cestovní ruch (5) Přepravní objemy osobní dopravy (4)

Ekologická stopa Ekologická stopa je pojem vytvořený k hodnocení míry, do níž lidé čerpají zdroje Země a zatěžuji ji odpady. Je výrazem toho, do jaké míry žijeme ekologicky udržitelně.

Ekologická stopa Tento pojem byl vytvořen v rocen 1996 Williamem Reeseem a Mathiasem Wackernagelem a byl poprvé publikován v jejich knize Our Ecological Footprint (Naše ekologická stopa).

Ekologická stopa Ekologická stopa se vyjadřuje v tzv. Globálních hektarech. Jeden globální hektar je hektar s průměrnou schopností produkovat zdroje a absorbovat odpady. V současné době je ekologická stopa Země větší než její biologická kapacita – jinak řečeno, oři svém způsobu života, produkce a spotřeby bychom potřebovali několik planet, máme však jen jednu. Žijeme tedy ekologicky na dluh

Ekologická stopa Země jako celku, prognózy do r. 2050

Ekologická stopa/1 obyvatele 2009 – 10 TOP zemí

Ekologická stopa ČR/1 obyvatele

Oceňování životního prostředí Základním problémem zivotního prostředí je otázka internalizace externalit (tj. zahrnutí odhadnutých negativních dopadů na životní prostředí do ceny výrobku). Jak lze ocenit zivotní prostředí a škody na něm působené ? Uzívané metody: Hedonické oceňování Metoda cestovních nákladů Kontingenční oceňování principy WTP a WTA

Oceňování životního prostředí Hedonické oceňování metoda vyvinuta Grilichesem a Rosenem, 1974 implicitní cena trhem neprocházející externality je stanovena na základě ceny zboží v těsné relaci Příklad: cena domu nebo pozemku se mění v závislosti na kvalitě životního prostředí  P = P(X)

Příklad: V městské části Praha-Suchdol je dosud dobré životní prostředí a ceny domů, bytů, stavebních pozemků jsou zde relativně vysoké. Plán Pražského okruhu však počítá s obchvatovou komunikací a tunelem vedoucími přes Suchdol, takže životní prostředí by se výrazně zhjoršilo. Kdybychom porovnali ceny domů, bytů a stavebních pozemků před a po této změně, vyloučili statistickou metodou ostatní vlivy (inflace, ekonomická krize), lze z existujícího modelu spočítat cenu negativní změny životního prostředí

Oceňování životního prostředí Metoda cestovních nákladů poprvé použita Hotellingem v r. 1931 a následně rozvinuta Clawsonem v r.1959 cena trhem neprocházející rekreační nebo kulturní hodnoty je stanovena na základě cestovních nákladů, které je uživatel ochoten platit často využívána v USA, Kanadě, Austrálii

Oceňování životního prostředí Kontingenční oceňování využívá data získaná z dotazníků nebo formou osobního, telefonického, e-mailového interview odhaduje se WTP pro zlepšení nebo WTA pro zhoršení určitého prvku životního prostředí v ČR použita IVVM v roce 1995 (representativní vzorek 804 respondentů) ve vztahu ke kvalitě vzduchu a pitné vody

Oceňování životního prostředí WTP = Willingness To Pay (Ochota platit) měří se, kolik jsou lidé ochotni zaplatit v absolutním vyjádření nebo v % svého příjmu za zlepšení životního prostředí WTA = Willingness To Accept (Ochota přijmout) měří se, kolik jsou lidé ochotni přijmout jako kompenzaci za zhoršení (nezlepšení) životního prostředí

Bylo by možné použít tuto metodu na už uvedený příklad silničního okruhu přes Suchdol?

Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Jak známo, jedním ze základních problémů vyjadřování ekonomické výkonnosti a úrovně prostřednictvím HDP je, že nezohledňuje negativní environmentální dopady, ale zahrnuje činnosti spojené s jejich odstraněním. Může tak paradoxně dojít k situaci, kdy výsledkem ekologické katastrofy je růst HDP

...havárie obřího tankeru EXXON VALDEZ u Blight Reef, Aljaška, Připomeňme si případ…. ...havárie obřího tankeru EXXON VALDEZ u Blight Reef, Aljaška, 24. března 1989 Do moře a na pobřeží chráněné oblasti se zde naráz vylilo 10,8 milionů galonů ropy.

Následky katastrofy nejsou plně odstraněny dosud, ale…. …bezprostředním výsledkem byl nárůst HDP USA o 4 mld $ přidané hodnoty z aktivit na odstranění škod

Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Existují proto některé koncepty řešící zahrnutí kladných i záporných environmentálních dopadů do ekonomických ukazatelů. Patří sem např.: NEW - Net Economic Welfare (Čistý ekonomický blahobyt) GPI - Genuine Progress Indicator (Ukazatel věrohodného rozvoje) HDI – Human Development Index (Index lidského rozvoje) SEEA - System of Economic and Environmental Accounts (Systém integrovaných ekonomických a environmentálních účtů jako součást SNA)

Příklad výpočtu GPI v USA (1950/2002) Zdroj: http://www.redefiningprogress.org/publications/gpi_march2004update.pdf

Nástroje nadnárodní ekologické politiky Mezinárodní úmluvy o ochraně životního prostředí činnost OSN a dalších nadnárodních organizací problém dohody mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi Kjótský protokol (platný od února 2005)

Nástroje nadnárodní ekologické politiky Specifické finanční a fiskální nástroje Světový program ochrany životního prostředí GEF (Global Environment Facility) (12 operativních programů ve 4 oblastech) mezinárodní environmentální daně mezinárodní systém obchodovatelných emisních povolení

Liberalizace světového obchodu a udržitelný rozvoj Kritiky GATT/WTO hovoří o: degradaci životního prostředí v exportujících zemích degradaci životního prostředí v importujících zemích obchodu s produkty přímo ohrožujícími životní prostředí transferu neekologických technologií

Činnost nevládních organizací a seskupení na mezinárodní úrovni V této souvislosti je třeba připomenout jak mezinárodní ekologické organizace ( NGO ) typu tak také uznávaná odborná seskupení, např. již zmíněný Římský klub

Nástroje národní ekologické politiky právní rámec ekonomické nástroje plánování výchova a vzdělávání

Nástroje národní ekologické politiky Právní rámec zásada prevence zásada integrace zásada odpovědnosti původce ( PPP = principle polluter pays )

Nástroje národní ekologické politiky Ekonomické nástroje negativní stimulace (poplatky za znečišťování, sankční platby, daně, poplatky za využívání přírodních zdrojů) pozitivní stimulace (daňové zvýhodnění, úlevy na daních a poplatcích, “měkké” úvěry, dotace, granty) tržně orientované nástroje (environmentální pojištění, obchodovatelná emisní povolení) depozitně refundační systémy

Nástroje národní ekologické politiky Základní principy využití nástrojů ekologické politiky kombinace pozitivní a negativní stimulace - tzv. „ metoda cukru a biče “ kombinace právního rámce a tržně orientovaných nástrojů pozitivní stimulace komplexnost zpětná vazba, kontrolní systémy

Instituce životního prostředí v ČR Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí (prosazuje a dohlíží na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí, založena v roce 1991) Státní fond životního prostředí ČR (založen v roce 1991 jako doplňkový a nenárokový zdroj finančních prostředků na podporu ochrany a zlepšování životního prostředí ČR)

Vztah zemědělství a životního prostředí Dopad zemědělství na ŽP: Na jednotlivé prvky ŽP (půda, voda, vzduch) Na krajinu jako celek Prospěšné účinky (obhospodařování krajiny, rozmanitost krajiny, vznik různých forem biodiversity, uchování ohrožených druhů, zmírnění skleníkového efektu fixací CO2 vegetací) Negativní účinky (zdroj emisí, znečištění podzemních vod, degradace zemědělské půdy) Vliv ŽP na zemědělství: Podmiňuje rozvoj zemědělství – poskytuje přírodní zdroje

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 1. Konvenční – klasické zemědělství, převažuje: specializace a koncentrace vysoké/nadměrné používání průmyslových hnojiv a chemických prostředků agrotechnické zásahy nejsou v souladu s přírodními cykly ŽV – problémy „animal welfare“ (velkochovy) Cílem jsou v prvé řadě maximální výnosy

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 2. Alternativní - ekologické – zásady Mezinárodní federace hnutí organického zemědělství (IFOAM) Nižší výnosy Vyšší pracovní náklady, nižší náklady na hnojiva a pesticidy Vyšší ceny Rostoucí poptávka po bioproduktech Podpora státu Cíle: produkce dostatečného množství potravin s vysokou kvalitou a nutriční hodnotou Šetrné zásahy v přírodě Využívání obnovitelných zdrojů, šetrné využívání neobnovitelných zdrojů Zlepšit vztah k chovaným zvířatům Odstranit škodlivé dopady zemědělství na ŽP

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 3. Integrované - střední cesta, zachovává konvenční systém hospodaření, ale : hnojiva a chemikálie používá jen v nezbytném množství mění přístupy k chovu zvířat kromě kvantity upřednostňuje i kvalitu produkce

Ekologické zemědělství jeho principy, organizace, vývoj a rozsah v České republice jsou zahrnuty do tématu „Potravinová a výživová politika“. Souvisí ale samozřejmě bezprostředně i s problémy vlivu a dopadů zemědělství na životní prostředí

Environmentální indikátory udržitelného rozvoje ve vztahu k zemědělství Fosfor a dusík v povrchových vodách Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství Spotřeba hnojiv Spotřeba pesticidů Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby Rozloha chráněných území na ploše státu Ohrožené druhy Pramen: Portál životního prostředí http://indikatory.env.cz/?checked=1

Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství

Spotřeba hnojiv

Spotřeba pesticidů

Rozloha a druhová skladba lesů

Rozloha velkoplošných chráněných území

% ohrožených druhů ze známých druhů

Výdaje na ochranu životního prostředí ČR celkem