2 vyuč. hodiny 2 vyuč. hodiny ZMĚNA KLIMATU Příloha B.4 k diplomové práci V. Stejskalové (2010)

Klimatický systém (1) atmosféra, oceán, zemský povrch, kryosféra, biosféra atmosféra, oceán, zemský povrch, kryosféra, biosféra Energetická rovnováha : krátkovlnné x dlouhovlnné záření Energetická rovnováha : krátkovlnné x dlouhovlnné záření  Sluneční energie (krátkovlnné záření)  Sluneční energie (krátkovlnné záření) 2/3 = pohlcovány atmosférou a zemským povrchem 1/3 = odrážena zpět do kosmického prostoru  Tepelná energie (dlouhovlnné záření)  Tepelná energie (dlouhovlnné záření) Stavu energetické rovnováhy by odpovídala Stavu energetické rovnováhy by odpovídala teplota zemského povrchu -19 °C... teplota zemského povrchu -19 °C...

Skleníkový efekt Rozdíl mezi teplotou vyplývající z rovnovážného stavu a skutečnou teplotou určuje skleníkový efekt  přirozený  zesílený (lidé a jejich ekonomický rozvoj) …zatímco skutečná teplota zemského povrchu je +14 °C

vodní pára (H 2 O) (H 2 O) součást uzavřeného systému oběhu vody, člověk vodní páru do ovzduší nepřidává, teplejší vzduch však pojme více vlhkosti oxid uhličitý (CO 2 ) (CO 2 ) spalování fosilních paliv, kácení lesů, výroba cementu a vápna metan (CH 4 ) (CH 4 ) zemědělská výroba (chov dobytka, pěstování rýže), skládky oxid dusný (N 2 O) (N 2 O) dusíkatá hnojiva, spalování fosilních paliv, doprava fluorované uhlovodíky (HFC), perfluorouhlovodíky (PFC), fluorid sírový (SF 6 )  vyvinuty člověkem pro průmyslové účely Skleníkové plyny

Klimatický systém (2) Výsledné KLIMA Země je určováno přerozdělováním tepelné energie v atmosféře a oceánech – to se mění v závislosti na zeměpisné šířce a roční (denní) době  v jedné chvíli nejsou všechny části planety ohřívány rovnoměrně Řídící silou proudění vzduchu v atmosféře a vod v oceánech jsou teplotní rozdíly mezi různými částmi povrchu Země a rozdílná spotřeba energie na výpar (ovlivňuje nerovnoměrnost rozložení oblačnosti a následně přítok sluneční energie) Složky systému jsou propojeny zpětnými vazbami  změna kterékoliv z nich způsobí narušení rovnováhy systému

zastánci x odpůrci zastánci x odpůrci  Jak konkrétně budou důsledky změny klimatu vypadat?  Jaký budou mít vliv na náš život?  Do jaké míry se na změně klimatu podílí svou činností člověk? Al Gore (bývalý viceprezident USA) Jan Pretel (klimatolog) Václav Cílek (geolog) x Bjorn Lomborg (dánský statistik) Bjorn Lomborg (dánský statistik) Václav Klaus (prezident, ekonom)

Změny klimatu Změny klimatu IPCC IPCC 4. hodnotící zpráva 4. hodnotící zpráva (2007) (2007)

Změny klimatu

Změny klimatu Změny klimatu

Důsledky změn klimatu… …se neprojevují rovnoměrně …se neprojevují rovnoměrně a na všech místech planety stejně a na všech místech planety stejně  poloha + nadmořská výška oblasti  typ + využití krajiny

 tají polární ledovce  ustupují horské ledovce Mer de Glace, Francouzské Alpy  stoupá hladina světového oceánu  častější výskyt extremit v počasí  urychlený přechod jara a podzimu  klesá biodiverzita

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu  1992, Rio de Janeiro (konference OSN o životním prostředí)  Cíl: stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře United Nations Framework Convention on Climate Change  podepsalo >160 států  úmluva je nezávazná

KJÓTSKÝ PROTOKOL (1)  1997, Kjóto  stanovil závazné - limity emisí skleníkových plynů (pro vyspělé průmyslové státy)… (2) (pro vyspělé průmyslové státy)… (2) - období období  ratifikovalo 183 států  problém:- USA + Čína - nejsou stanoveny závazky pro rozvojové státy státy

KJÓTSKÝ PROTOKOL (2)  …celkově snížit emise o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990 Závazek je pro jednotlivé státy upraven: ( - snížení emisí; + možnost zvýšení emisí)  celosvětové konference o změně klimatu: o změně klimatu: Bali (2007), Poznaň (2008), Kodaň (2009), Cancún (2010) - Cíl: dohoda o postupu po roce 2012 po roce 2012 Česko EU-15, Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Lichtenštejnsko, Monako, Švýcarsko -8 % USA -7 % Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko -6 % Chorvatsko -5 % Nový Zéland, Rusko, Ukrajina0 Norsko +1 % Austrálie +8 % Island +10 %

Aktivity EU 2000: Evropský program pro změnu klimatu (ECCP) 2005: Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) 2008: Energeticko-klimatický balíček – cíle (do roku 2020) : – cíle (do roku 2020) :  snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti hodnotám z roku 1990  zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie o 20 %  dosažení 10 % podílu biopaliv na palivech v dopravě  snížení emisí ze staveb, dopravy, zemědělství a odpadů o 10 % oproti hodnotám z roku 2005 Do roku 2012 snížit emise o 8 % (Kjótský protokol) Podíl EU na celosvětových emisích skleníkových plynů činí 14 %.

 zhasínej, vypínej…  využívej úsporné žárovky + úsporné spotřebiče  zaizoluj, vytápěj + větrej s rozmyslem  chladnička:ne - teplé potraviny + nenechávej dlouho otevřeno ano - pravidelně odmrazuj + nastav teplotu uvnitř +1 až +4 °C  mraznička:ne - nenechávej ji poloprázdnou ano - nastav teplotu uvnitř -18 °C  vaření:ne - nevař v hrnci bez pokličky ano - převař jen tolik vody, kolik potřebuješ  LED svítilna + LCD obrazovka Co může udělat každý z nás… ENERGIE

 choď pěšky, jezdi na kole  kupuj místní sezónní potraviny  využívej hromadnou dopravu  jez méně masa  svezte se dohromady v jednom autě  hledej symbol ekokvětiny  dbej na hospodárné řízení auta  zasaď strom „sladký život = kyselé deště“ Co může udělat každý z nás… OVZDUŠÍ

Co může udělat každý z nás… VODA VODA  nenechávej při čištění zubů téct vodu  oprav kapající kohoutky a protékající záchod  sprchuj se  pračku + myčku zapínej jen jsou-li naplněné  používej dešťovou vodu k mytí auta + zalévání rostlin

Co může udělat každý z nás… ODPAD ODPAD  kupuj výrobky v rodinných baleních, volné ovoce + zeleninu  kupuj koncentrované výrobky + náhradní náplně  nákupy přepravuj v textilní tašce (nebo 1 igelitku využij vícekrát)  svačinu si nos v omyvatelné krabičce  třiď odpad  nepoužívej papírové utěrky Každý Evropan denně vyprodukuje v průměru 1 kg odpadu!

Závěrem…  průměrná světová teplota nesmí vzrůst o více než 2 °C oproti období před průmyslovou revolucí  podíl všech států na snížení globálních emisí (s ohledem na to, do jaké míry jsou za emise odpovědné a nakolik jsou schopné své emise omezit)  do roku 2020 dosáhnout vrcholu světových emisí do roku 2050 snížení na 1/2 hodnot z roku 1990  globální shoda a schválení následovníka Kjótského protokolu  vybudovat nízkouhlíkový energetický systém podporovat vývoj technologií pro získávání „čisté energie“  neplýtvej, neznečišťuj, šetři, chovej se ohleduplně  neplýtvej, neznečišťuj, šetři, chovej se ohleduplně