Pozice průmyslových spotřebitelů energií Podzimní konference AEM 9/2008 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MARKETING A MANAGEMENT
Advertisements

Hospodářské cykly a ekonomický růst
7 Nezaměstnanost.
VY_32_INOVACE_ Tržní mechanismus.
Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí
Výukový materiál zpracovaný v rámci "EU peníze školám"
Hospodářské cykly.
Předpokládaný vývoj české elektroenergetiky Pozice ERÚ seminář VSE 28. května 2007 – Praha Josef Fiřt - ERÚ.
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Oprávněný zákazník na liberalizovaném trhu s elektřinou v ČR
Podnikatelské prostředí: Makroprostředí
Podmínky podnikání v teplárenství a kogeneraci v ČR a v EU Ivo Slavotínek MVV Energie CZ s.r.o. Agora Flora, Chrudimská 2526/2a Praha 3.
Agregátní poptávka a nabídka
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
Inflace.
Názor velkých spotřebitelů na postup liberalizace trhu s elektrickou energií 09/ EGÚ Brno K.Šimeček.
Pozice průmyslových spotřebitelů v globální konkurenci, vývoj cen Karel Šimeček, Seminář SVSE 15/05/08.
 2007 Ministry of Industry and Trade, Energy Department Nová evropská energetická legislativa Cíle a opatření „energetického balíčku“ Ladislav Pazdera.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
1 ● zavedení eura I. STRATEGICKÉ PRIORITY AutoSAP pro další období schválené na 71. zasedání Rady ředitelů ● obnova vozového parku ● podpora.
Plynárenství v evropském kontextu Situace na trhu s plynem ČR Možnosti odběratelů při výběru dodavatele Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. 8. březen 2007.
Pohled HK ČR na ceny energie a paliv. Ing.Václav Hrabák Předseda energetické sekce HK ČR.
Marketingové prostředí
Vývoj trhu s elektřinou v Evropě z pohledu provozovatele přenosové soustavy Pavel Šolc, ČEPS, a.s.
2.Marketingové prostředí
Spolehlivost dodávek a velcí spotřebitelé v ČR a EU Ing. Petr Matuszek Jarní konference AEM Poděbrady 21. – 22. března 2007.
Krátkodobé kolísání ekonomiky
1 Cenová úroveň roku 2005, vývoj cen pro OZ Asociace Energetických Manažerů Partyzánská 7, Praha 7 Sdružení velkých spotřebitelů energie.
Vývoj požadavků na obchodování s elektřinou Ing.Karel Šimeček Seminář SVSE 11/2003.
Daně na energie z pohledu velkého odběratele paliv a elektřiny Ing. Petr Matuszek Seminář AEM/SVSE – Spotřební daně na energie Praha 27. listopadu 2007.
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Pozice průmyslových spotřebitelů energií 3/2009 K.Šimeček – SVSE/AEM,
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Pozice odběratelů elektřiny v ČR Seminář SVSE květen 07 K.Šimeček.
 2007 Ministry of Industry and Trade, Energy Department Česká elektřina pro CE region Jak zapadá výroba elektřiny v ČR do energetické politiky EU Ladislav.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Mezinárodní obchod.
Ing.K.Šimeček Stav otvírání trhu s energií v ČR z pohledu SVSE Září 2002.
Světová ekonomikaOPF1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 5. Světová ekonomikaOPF2 1) Měření světového obchodu 2) Tendence ve světovém obchodě 3) Světové ceny 4) Obchodní.
Pozice průmyslových spotřebitelů elektřiny Podzimní konference AEM 9/2007 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE.
Důvody vstupu na zahraniční trhy
VIII. Jarní konference energetických manažerů Poděbrady, 10. Března 2004 Trendy v energetickém managementu v ČR a EU Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ředitel.
Hospodaření, ekonomika. hospodaření ekonomická činnost : výroba spotřeba obchod, směna vlastnosti dobrého hospodaření hospodárnost – promýšlení všech.
Liberalizace trhu z elektřinou a plynem má být prostředkem k dosažení větší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ne cílem za který je často vydávána.
Negativní vliv vysokých cen elektřiny na průmysl (ne)možnosti dalších aktivit SVSE listopad 07 K.Šimeček.
Názor průmyslového spotřebitele na Státní energetickou politiku K.Šimeček - SVSE Seminář AEM,Poděbrady 3/2003.
1 Aktualizovaná SEK a prosazení zásad SEK do energetické legislativy ČR Česká energetika v kontextu energetiky Evropské unie Konference AEM – Poděbrady.
Trh práce a politika zaměstnanosti
1 Předpokládaný vývoj české energetiky Co mohou spotřebitelé očekávat Jak si lze navzájem vyjít vstříc květen 2007.
TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Kolektiv žáků 4.I. Nabídka Nabídka je ekonomický pojem vyjadřující objem výstupu výroby, které chce vyrábějící subjekt na trhu.
ZÁKLADY EKONOMIE I Poptávka a nabídka Tržní mechanismus 4
TRH (tržní mechanismus)
Konkurenceschopnost chemického průmyslu ČR Praha, 6. května 2010 © 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Hodnocení energetických trhů z pohledu velké průmyslové energetiky Ing. Petr Matuszek Fungování energetických trhů v ČR a EU Praha 23. října 2006.
Centrální zásobování teplem Kulatý stůl Hospodářská komora ČR Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR , Praha.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
VLIV CENY ELEKTŘINY NA KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉHO PRŮMYSLU Ing. Pavel Pustějovský člen předsednictva SVSE, výrobní ředitel DEZA, a.s. EGÚ Brno říjen 2013.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_62_INOVACE_12_11 Název materiáluInflace.
Inflace. Inflace míra změny cenové hladiny míra změny cenové hladiny K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. K inflaci dochází, roste-li celková.
8 EKONOMICKÝ RŮST, VÝKYVY VÝKONU EKONOMIKY. Základy ekonomie 2 Produkce a růst Životní úroveň závisí na schopnosti země produkovat statky a služby Z hlediska.
1 ČLFA  založena 1991 (ALS ČSFR, ALS ČR, ČLFA)  42 členů  cíle:  prosazuje prostředí vhodné pro rozvoj leasingu, úvěrů a factoringu  těžištěm je financování.
Společná dopravní politika Mgr. Oldřich Hájek. Společná dopravní politika Důvody pro společnou politiku: Důvody pro společnou politiku: Postupující ekonomická.
Ing. Veronika Dostálková MBA
Hospodářský cyklus Pavel Seknička.
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-1)
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Životní cyklus organizace
Úvod, základní principy a cíle
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-2)
Transkript prezentace:

Pozice průmyslových spotřebitelů energií Podzimní konference AEM 9/2008 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE

Direktivní zásahy do energetiky Otevření trhu s energiemi - snaha o vytvoření konkurenčního prostředí mezi dodavateli energií ve prospěch odběratelů Podpora obnovitelných zdrojů – snaha o prodloužení životnosti zdrojů fosilních paliv Opatření pro zlepšení klimatu – snaha zpomalit globální oteplování planety Sympatické cíle, ale nevhodný způsob jejich realizace s možnými negativními dopady do životní úrovně obyvatel

Liberalizace trhu naruby Logika vývoje 1.Odstranění transportních překážek 2.Oddělení výroby energií od jejich dopravy a distribuce 3.Vytvoření konkurenčního prostředí na straně nabídky 4.Otevření trhu zrušením regulace cen Paradoxy reality 1.Zrušení regulace cen při nefunkčnosti trhu 2.Sloučení výroby s distribucí- upevňování pozic národních šampiónů 3.Konsolidace energetických odvětví, vznik oligopolů, upevňování dominance 4.Růst počtu doprovodných subjektů

Důsledky I přes vyrovnanou nabídku nad poptávkou jsou energie nejrychleji rostoucím nákladem spotřebitelských odvětví i obyvatel Prudký růst cen energií a zisků energetických společností nevyvolává adekvátní růst investic do výrobních zdrojů směrem k levnějším a bezpečnějším dodávkám Nekonkurenční prostředí nevytváří tlak na zvyšování efektivity energetické výroby Vývoj cen energií je jedním z hlavních inflačních faktorů

Příčiny Proces liberalizace trhu s energiemi je zásadně ovlivňován energetickými firmami,které chtějí upevňovat své dominantní postavení oproti spotřebitelům Dotčení politici a vládní úředníci jsou většinou zainteresovaní na růstu akcií energetických společností či na jejich ekonomických ukazatelích Účast spotřebitelů na tvorbě legislativy není podpořená zákonnou normou Současný způsob otevřeného trhu s energiemi lze považovat za selhání dohledu nad hospodářskou soutěží v EU jako celku i v jednotlivých členských státech

Podpora obnovitelných zdrojů Fosilní paliva nejsou jen energetické zdroje,ale také nenahraditelná surovina pro chemický průmysl a metalurgii. Zamezit plýtvání těmito zdroji, či je v co největší míře nahradit je potřebný cíl, cesta k jeho dosažení musí však být ekonomicky schůdná Jaderná energie je nejperspektivnější náhrada spalování fosilních zdrojů Využívání OZE by mělo být subvencováno i z jiných zdrojů než garantovanou výkupní cenou – ze zemědělských dotací a dotací na výzkum

Důsledky direktivní podpory OZE Vznik nerovnováhy v některých průmyslových odvětvích vlivem prudkého nárůstu poptávky. Dramatický nárůst cen komodit spojených se zemědělskou výrobou vlivem časové shody růstu poptávky po potravinách a s expanzí výroby bioetanolu a ostatních biopaliv. Důsledky nerovnováhy naráz zvýhodnily některá průmyslová odvětví oproti jiným. Dopady na obyvatele jsou negativní

Vývoj cen některých komodit

Boj proti globálnímu oteplování Cíl je velmi nejednoznačný a opatření nejsou implementována celosvětově,což poškozuje průmysl a obyvatelstvo ve státech EU ETS jako způsob zdražování energetických, chemických a stavebních produktů bez jiné podpory technických řešení omezující exhalace GHG umožňuje spekulativní chování, např. „windfall“ efekty EDR v kontextu nezdařené liberalizace trhu s energiemi pouze dále komplikuje konkurenční pozice domácího energeticky intenzivního průmyslu

Přímé dopady na konkurenční pozici průmyslových spotřebitelů Růst cen energií vyvolává růst cen surovin a dopravného tzn. přímých nákladů průmyslu Růst cen energií je jednou z hlavních příčin růstu inflace tzn. životních nákladů obyvatel Růst životních nákladů vyvolává tlak na růst mezd a tím fixních nákladů firem Růst životních nákladů vyvolává pokles individuální spotřeby zboží ovlivňující tržby firem dodávající spotřební zboží

Nepřímé dopady Růst zisku dodavatelů energií na úkor HV podniků a životní úrovně obyvatel může zkreslovat pohled na výkonnost české ekonomiky a tím neadekvátní posilování české měny ČNB reaguje přednostně proti inflaci na úkor zásahů proti spekulativnímu růstu kurzu Kč vůči Euru a USD,což poškozuje exportéry Růst cen energií je jednou z hlavních příčin blížící se hospodářské recese

Chování spotřebitelů energií 1.fáze: Zvyšování produktivity růstem objemů výroby a omezováním zbytných nákladů 2.fáze: Snaha o zvyšování cen dohodou s odběrateli,zavedení krizového nákladového řízení včetně propouštění pracovníků 3.fáze: Aktivity s cílem vnutit zákazníkům razantní cenový nárůst,útlum výroby jednotek s vyššími náklady,omezení investičních aktivit Důsledkem 3.fáze je rozšíření forem nesoutěžního chování a omezení investiční spotřeby s dopadem na vývoj ekonomiky

Two Waves of Price Rises Within a Few Weeks & Energy Surcharges on Top The five major multinational suppliers – DuPont, Cristal Global, Tronox,Huntsman Tioxide and Kronos – have become increasingly insistent that TiO2 pigment prices must rise if they are going to cope with continually rising energy costs. In fact, all five suppliers have posted two sets of worldwide price increases over the past few weeks "Prior efforts to implement increases to cover the higher costs of energy, raw materials and distribution have not been successful. Currently, almost all TiO2 producers are operating at a loss. The first of what could be a number of plant shutdowns in the industry (at Le Havre) occurred recently. Kronos believes that this situation, which if continued could lead to significant reductions in industry-wide capacity, should be of concern for both producers and consumers of TiO2."

Průmysl musí čelit i jiným problémům než jen energeticko ekologickým Na vývoj světových cen surovin a produktů působí i další faktory – vývoj S/D bilance v Asii,zejména v Číně ve vazbě na regulační zásahy jejich vlády, spekulativní obchodování s komoditami a náklady námořní dopravy Vývoj kurzů měn zásadním způsobem ovlivňuje zahraniční obchod a může rychle měnit pozice dovozců i exportérů Prudké cenové výkyvy surovin a energií mohou způsobit kolaps menších, nezávislých, finančně slabších podniků, které vytváří konkurenci globálním uskupením

Vývoj cen železného šrotu

Shrnutí Dlouhodobý prudký růst cen energií – ať již tlakem vlastníků zdrojů,nedostatečnou kontrolou chování dominantů či ekologickými přirážkami vyvolává nárůst cen komoditních průmyslových výrobků a je jednou z hlavních příčin růstu inflace. Rostoucí inflace snižuje solventnost obyvatel a podniků, kteří reagují snižováním zákaznické a investiční spotřeby Dlouhodobé snižování spotřeby vede ke vzniku hospodářské recese se sociálními dopady

Závěr Komoditní energetika v EU je v postavení,kdy není usměrňována ani institucionálním regulátorem ani funkčními pravidly trhu. Tento stav vede k neodůvodněnému,prudkému nárůstu cen energií se zásadními dopady do světové ekonomiky, která stojí kvůli tomu na počátku hospodářské krize. Pokud se chce EU vyhnout prudkému poklesu životní úrovně obyvatel, musí začít fungovat v energetice některý z regulačních principů. EU by měla také přehodnotit jednostranné ekologické aktivity poškozující vlastní obyvatelstvo