Terestrické ekosystémy, autekologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ÚVOD DO EKOLOGIE 1. lekce.
Advertisements

Biomonitoring volných vod Nové Hrady. Biomonitoring vod -zkoumá se obsah ropných látek, film na hladině -přestup kyslíku z atmosféry do vody omezen emulze.
Nikola Malá, 3.A Gymnázium U Balvanu březen 2013
Biotické Faktory Jakub Kozel 2.B.
Biotické podmínky života
Populace Populace je skupina rostlin nebo živočichů určitého druhu, žijí v určitém prostoru Populaci můžeme také charakterizovat jako skupinu živočichů.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Biotické a abiotické faktory
Vodní ekosystémy a jejich struktura - stojaté vody
MUDr. Eva Rychlíková Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně Prostředí kolem nás.
Úvod do ekologie Jan Douda (FŽP, L169)
ABIOTICKÉ FAKTORY 3. LEKCE.
Biotopy ČR.
Živá a neživá příroda 3. ročník
PARAZITISMUS Veronika Holcová 2005.
VZTAHY MEZI ORGANISMY.
ZÁKLADY EKOLOGIE Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
ŽIVOT NA ZEMI Přírodopis 6. třída.
Ekologie živočišných společenstev a populací
Biotické faktory prostředí
Ekologické aspekty liniových staveb
Charakteristika ekosystému
Populace.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Šablona/číslo materiálu:III/2 VY_32_INOVACE_BI614 Jméno autora:Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník3. ročník.
Vymírání a přežívání druhů
BIOTICKÉ FAKTORY 4.LEKCE.
Biotické podmínky života
Složky krajiny a životní prostředí
Abiotické faktory prostředí
Abiotické faktory prostředí
ŽP – základní pojmy Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Environmentalistika.
Ochrana lesů a přírodního prostředí
Populace Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  Provozuje.
Ochrana plodin proti škodlivým činitelům
Organismy v sadech a ovocných zahradách.
Úvod do ekologie.
Interakce mezi organismy
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Ekologie živočišných společenstev a populací
Obecná endokrinologie
Potravní pyramida, potravní řetězec
Vzájemné vztahy organismů v přírodě
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Abiotické faktory Výukový materiál EK
POPULACE Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Projevy života, třídění organismů
B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.
Jak učit o změně klimatu?.  Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu?  Projekt byl podpořen Ministerstvem životního.
Obratlovci obojživelníci.
Název prezentace (DUMu):
Název prezentace (DUMu): Společenstva
Název prezentace (DUMu): Organismy a prostředí
ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Jasmína Dolejší,
Vztahy mezi populacemi - negativní
Ekologie živočišných společenstev a populací
Ekologie živočišných společenstev a populací
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Opakování základních ekologických pojmů Ekologie Opakování základních ekologických pojmů.
Ekologie.
Podmínky života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné.
Ekologie živočišných populací a společenstev
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
VY-52-INOVACE-67_Vodní ekosystém - učební text
Transkript prezentace:

Terestrické ekosystémy, autekologie bezobratlých živočichů, na příkladu hmyzu (Insecta) Obecná charakteristika: unitární semelparní (méně často iteroparní) dormance = schopnost rozptylu v čase Hmyz využil všechny niky mimo bentické zóny (jen rod Halobates, bruslařka)

Hmyz – druhově nejbohatší skupina Srovnání např. s obratlovci – nejznámější skupina, předpoklad, že skoro všechny druhy popsány V rámci Arthropoda i „bezobratlých“ nejpočetnější

Vztaženo na biomasu a interakce s ostatními terestrickými organismy – hmyz nejdůležitější skupina Popsáno cca 1.8 mil. druhů, předpoklad do 10 mil. Kdyby se ze Země odstranili všichni obratlovci (hlavně člověk) ve fungování ekosystémů by se nic nezměnilo

Ecdysozoa: Arthropoda: Pancrustacea: Hexapoda (= Insecta s. lat.) „Entognatha“ Insecta s. str.

Počet druhů jednotlivých řádů hmyzu, velký skok mezi 10 100 1.000 10.000 100.000 Počet druhů jednotlivých řádů hmyzu, velký skok mezi nejpočetnějšími hemimetabolními a holometabolními řády Hemi – řádově desítky tisíc, Holo – řádově stovky tisíc

Holometabolních řádů méně, ale výrazně početnější, vysvětluje se i lepším využitím potravních zdrojů. Zřejmé – hmyz hraje v ekosystémech význačnou roli

Ekologické asociace hmyzu Kompetice = konkurence – společná potřeba zdroje intraspecifická: exploatace, interference interspecifická Predace, včetně parazitace – napadení organismu jiným organismem, při prvním napadení je oběť živá praví predátoři spásači paraziti, vč. herbivorie parazitoidi

Typy hálek, domatií, min na listech, způsobu okusu

Mutualismus – vztah přináší užitek oběma stranám, světová biomasa z větší části tvořena mutualisty, např. opylování symbiósa sociální vztahy Detritovoři – neregulují přísun potravních zdrojů

Postupný vznik habitatů hmyzu během evoluce (vybrané události) 400 mil. let – nejstarší známé fosilie (Monura) 300 mil. let – listové miny a hálky hmyzu 275 mil. let – hmyz živící se pylem 160-280 mil. let – intracelulární symbionti u mšic 130 mil. let – fosilní mravenci 100 mil. let – diferenciace čeledí brouků 88-93 mil. let – komáři živící se krví dinosaurů

Předpoklad – nejnápadnější radiace hmyzu souběžně s radiací kvetoucích rostlin (cca 85% opylována hmyzem), ale nejisté – radiace hmyzu zřejmě dříve

Potravní guildy (podle Southwooda): detritofágové nejpočetnější karnivorové herbivorové

Ochrana rostlin proti herbivorům (hlavně hmyzu) chemická (chemická ochrana hmyzu často získána z „jedovatých“ rostlin), válka rostliny x hmyz přes 350 mil. let fyzická = strukturální – bodliny, trny, ostny, trichomy Tato evoluční překážka již jednou v evoluci překonána – může nastoupit prudká a široká radiace Nejpočetněji mezi herbivory zastoupeni Lepidoptera a řády orthopteroidního komplexu – 100% druhů, hemipteroidní řády - cca 90%

Hmyz a habitaty Homogenní habitaty – relativně málo vhodných nik Čím bohatší flóra tím bohatší entomofauna Pro hmyz nejvhodnější – mozaiky habitatů Zvláštní habitat = hybridní zóny rostlin Obdobně platí i pro ostatní potravní guildy

Architektura rostliny – poskytuje různé niky Chemismus rostlin – určuje hladinu živin, chemická ochrana Entomofauna ovlivněna i: klimatickými interakcemi, zjednodušeně – bohatství entomofauny se snižuje od rovníku k pólům

Abundance = početnost hmyzu Další ukazatel úspěšnosti taxonu Kolísání denzity hmyzí populace v čase – cíle ekologických studií: Populační cykly: Periodické, předpověditelné (predikovatelné) Regulace populací – mortalita, natalita, emigrace, imigrace: vyrovnání hustoty populace Pokud regulace funguje s prodlevou cyklické chování

Eruptivní populace: zlom denzity naráz, často nepředvídatelně populace zůstává dlouhou dobu na nízké denzitě, k erupci dojde po působení změny prostředí, buď přímo, nebo nepřímo via potrava rychlý růst, disperze Zmizí regulace fungující při nízké denzitě Např. saranče stěhovavé (Schistocerca gregarina) – rojení ovlivněno klimatickými faktory

Vliv abiotických faktorů na hmyz Teplota hmyz poikilotermní např. k vývoji potřeba suma vývojové teploty Imaga žijí při vyšších teplotách kratší dobu Fotoperioda základní vliv na hmyz žijící v oblastech se sezónním klimatem synchronizace s výskytem jeho potravy, platí i pro parasitoidy

Dešťové srážky – vliv přímý (atak) nebo nepřímý = vliv sezónních srážek na růst živných rostlin 3% hmyzu – vodní Řada dalších- vodní larvy Specializované, efemerní biotopy Vliv na výskyt patogenních hub hmyzu

Vzdušné proudění = vítr: Vzdušný plankton – pasivní přenos hmyzu Přenos komunikačních chemikálií, i vzhledem k rostlinám Využití chemických signálů - lokalizace živných rostlin, komunikace mezi sebou, feromóny Vítr může i zničit biotopy Ovlivnění složitější např. ovlivnění srážek – růst vegetace

Změna klimatu Celkové oteplování – zvýšení obsahu oxidu dusíku v ovzduší Vliv přirozených nepřátel Predátoři Paraziti Parazitoidi – hmyz na jiném hmyzu, celkem až 25% hmyzu, z toho 75% Hymenoptera, 25% Diptera + Coleoptera Patogeny – bakterie, viry, houby, prvoci, nematodi Dominantní role u herbivorů – využití v biologickém boji proti škůdcům

Adaptace na široké rozpětí biotopů, včetně extrémních Velmi specifické modifikace – ekologické, fyziologické, behaviorální Extrémní teploty: extrémní kolísání teplot např. poušť nízké teploty – přežití díky změnám v chemismu buňky (např. Collembola) v teplých pramenech – nedostatek kyslíku, dýchání kyslíku vzdušného

Vysoká salinita: hmyz sladkovodní, výjimečně adaptace na horké slané prameny Hmyz v přílivové zóně, na slaniskách – nejsou v přímém kontaktu se slanou vodou Toxické prostředí: Spad Ropné znečištění Schopnost poměrně rychlé adaptace na různé toxické látky

Aplikovaná ekologie = hmyz a lidé nejdůležitější asociace Škůdci – kompetitor člověka pro limitované zdroje (obilí) (Leptinotarsa, Ceratitis, Schistocerca, Lymantria, Scolytidae) - medicínský význam (alergie, atd.) Vektory – přenos chorob Z jednoho savčího hostitele na druhého (člověk – člověk, hlodavec – člověk) Epidemie, pandemie, Pediculus, Triatominae, Glossina, Anopheles, Aedes, Xenopsylla Z jedné rostliny na druhou (hlavně Hemimetabola, virózy)

Užitkový a užitečný hmyz včely (opylovači), producenti hedvábí (bourci) Dravý a parazitický hmyz využívaný v biologickém boji Estetický a výchovný vliv silně výchovný prvek – chovy hmyzu Hmyz jako potrava zdroj proteinů pro velkou část lidské populace

Děkujeme za pozornost