Životní prostředí (Environmental Issues) Bioinvaze (Bioinvasions) Ceeová Z., Vítková H., Zádrapová G. (III. 2006)

Klíčová slova (Key words) biogeografie biogeography bioinvaze bioinvasions ekosystémy ecosystems vlivy influences / impacts Česká republika Czech Republic

1 Životní prostředí 2 Biologická invaze 3 Pojmy 1.1 Definice ŽP 1.2 Biodiverzita 1.3 Typy prostředí 1.3.1 Suchozemské typy prostředí 1.3.2 Vodní prostředí 2 Biologická invaze 2.1 Ovlivnění ekosystémů invazními druhy 2.1.1 Konfliktní ekologické vztahy s domácími druhy 2.1.2 Změna podmínek prostředí 2.2 Biologická invaze v ČR 2.2.1 Rostlinná invaze 2.2.2 Živočišná invaze 2.2.3 Organizace zabývající se invazními druhy 2.3 Biologická invaze ve světě 2.4 Závěr 3 Pojmy

Životní prostředí Definice ŽP - prostor, ve kterém organismus žije, a jeho systém vazeb k prostředí [1]

Biodiverzita = biologická rozmanitost, různorodost; rozmanitost organismů na všech úrovních organizace druhů, populací i společenstev.[2] členění biodiverzity: genetická biodiverzita druhová biodiverzita ekosystémová biodiverzita kulturní biodiverzita [2]

Typy prostředí - základní rozdělení je na prostředí vodní a suchozemské Vodní prostředí Mokřady; Jezera; Řeky; Mořské pobřeží; Korálové útesy; Volné moře.[3]

Suchozemské typy prostředí od rovníku k pólům: Tropický deštný prales; Tropické opadavé a suché lesy; Savany; Pouště a polopouště; Tvrdolistá vegetace; Opadavé lesy mírného pásu; Stepi; Severské jehličnaté lesy (tajgy); Tundry. [3]

Biologická invaze invazní druhy rostlin a živočichů, které pronikají do nových území, mohou zásadním způsobem měnit charakter celé krajiny [4]

Geograficky nepůvodní druh druh se nevyskytoval v daném území bez přičinění člověka během posledních 10  000 let následující kategorie geograficky nepůvodních druhů:   - Náhodný výskyt (causal)   - Naturalizace   - Invaze   - Postinvazní druhy [4]

Ovlivnění ekosystémů invazními druhy příčina velmi významných změn v krajině: konkurence mezi invazními a domácími druhy mění se i vlastnosti půdy, celkový vzhled krajiny, urychluje se eroze, mění se světelné podmínky apod. [4]

Bioinvaze v České republice

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) [5]

Křídlatka (Reynoutria sp.) [5]

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) [5]

Borovice vejmutovka (Pinus strobus) [5]

Zlatobýl obrovský a z. kanadský (Solidago gigantea, S. canadensis) [5]

Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) [5]

Trnovník akát (Robinia pseudacacia) [5]

Ondatra pižmová (Ondatra zibethica) [5]

Psík mývalovitý (Nyctereutes procynoides) [5]

Rozšíření psíka mývalovitého v ČR [5]

Norek americký (Mustela vision) [5]

Rozšíření norka amerického v ČR [5]

Nutrie (Myocastor coypus) [6]

Rozšíření nutrie v ČR [5]

Mýval severní (Procyon lotor) [5]

Šakal obecný (Canis aureus) [5]

Sika východní (Cervus nippon) [5]

Plzák španělský (Arion lusitanicus) [7]

Rozšíření plzáka španělského v ČR [5]

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) [5]

Šíření mandelinky bramborové v Evropě [5]

Bioinvaze ve světě

Nový Zéland - endemité

Kauri [8] , [9]

Nový Zéland - dovezení živočichové

Jelen wapiti Nelsonův (Cervus elaphus nelsoni) [10]

Tahr himálajský (Hemitragus jemlahicus) [11]

Klokan rudokrký (Macropus rufogriseus) [12]

Kusu liščí - „possum“ (Trichosurus vulpecula) [5]

Nový Zéland - vyvezení živočichové

Písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum) [5]

Ploštěnka novozélandská (Arthurdendyus triangulatus) [13]

Pojmy areál – oblast rozšíření, část zemského povrchu, v níž se vyskytuje určitý taxon (druh, rod, společenstvo) organismů. Hranice jsou dány jednak ekologickými podmínkami, hlavně klimatickými, půdními a biotickými, jednak historickým vývojem areálu. Hranice se mění jednak krátkodobě (oscilace), jednak dlouhodobě (expanze a regrese). [14]

krajina – přirozeně nebo účelově vymezená část zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, koloběh látek a výměna informací. Základní složky krajiny jsou: půdotvorné horniny, půdy, vodstvo, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo a člověk. Krajinu lze považovat za geografický systém (geosystém) – složený z propojených ekosystémů např. lesů, luk, pastvin, polí a z urbanizovaných ekosystémů. [14]

region – organicky propojený sídelní územní útvar s hospodářským a kulturním centrem, základní urbanistický komplex územního a hospodářského plánování. [14] ekosystém - soubor organismů žijících na určitém místě spolu s neživým prostředím tohoto území. Je charakterizován především koloběhem prvků a tokem energie. [3]

biom - základní typ suchozemského prostředí (jako je třeba tropický deštný les, savana nebo tundra), pro něž jsou charakteristické určité životní formy rostlin a určitý typ vegetativního pokryvu. [3] eroze biodiverzity - snižování pestrosti druhů vlivem činnosti člověka. [2]

Literatura [1] kolektiv autorů (1999): Velký slovník naučný M/Ž. Praha, Diderot, 1679 s. ISBN 80-902723-1-2 [2] Matějček, T. (2006): Biodiverzita jako geografický problém. PřF, KGEO, UJEP, přednášky z Biogeografie, 2/2006. [3] Storch, D., Mihulka, S. (2000): Úvod do současné ekologie. Praha, Portál, 156 s. ISBN 80-7178-462-1 [4] Matějček, T. (2005): Invazní druhy jako příčina změn v krajině. Spisy Zeměpisného sdružení 2/2005.

[5] Matějček, T. (2006): Introdukce geograficky nepůvodních druhů [5] Matějček, T. (2006): Introdukce geograficky nepůvodních druhů. PřF, KGEO, UJEP, přednášky z Biogeografie, 2/2006. [6] www.cschdz.cz [7] www.biolib.cz [8] dangel.net [9] www.nwo.nl [10] prpcwd.free.fr [11] animalpicturesarchive.com [12] www.mark-ju.net

[13] flatworm.csl.gov.uk [14] Encyklopedický institut ČSAV (1987): Malá československá encyklopedie. Praha, Academie, 1008 s.