Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021) Estetika I Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)

Systém estetických pojmů

Mark Tansey

Estetický objekt Vnímatel Estetická situace Estetický objekt Vnímatel

… „Nejobecnějším vztahem, tedy vztahem, existujícím v každé estetické situaci, je relace estetický objekt – vnímatel. Pojem, který zastřešuje oba členy tohoto vztahu – estetický prožitek, pak zákonitě tvoří předmět nejobsáhlejší části současné estetiky.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

Estetický objekt jako objekt časový Estetický objekt vzniká na základě procesu recepce svého hmotného nosiče. „Hmotný substrát estetického objektu je jen základem, bází, na níž probíhá tvorba estetického objektu díky aktivitám vnímatele.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 30.)

… Téměř jakýkoli objekt se může stát objektem estetickým.. Avšak umělecká díla mají více vlastností, které nás vybízí k estetickému postoji.

… „Třída předmětů, kterým říkáme umělecká díla, však má nezvykle velké (oproti jiným) soustředění kvalit, faktorů a vlastností, které provokují právě k specifickému postoji vůči nim, k postoji estetickému.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 30.)

Jacques-Luis David: Únos Sabinek

… „Výše uvedený ,nalezený‘ kámen v galerii může snadno nabýt postavení estetického objektu, být vnímán esteticky, ale jako umělecké dílo nezaujme natolik, aby si status estetického objektu zachoval dlouho; je významově a hodnotově spíše chudší a jeho trvání, tedy jeho ,život‘ jako časového estetického objektu, jako recipovaného uměleckého díla, bude ve většině případů (pro většinu vnímatelů) jepičí.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 30.)

… Analogie – Nelson Goodman „Kdy je umění“ Určitá věc někdy může fungovat jako umění a jindy nikoli.

… „Moje odpověď je, že právě tak, jako nějaký objekt může být symbolem – například vzorkem – v určité době a za určitých okolností a jindy a za jiných okolností nikoli, tak může být určitý objekt někdy, v některých údobích, uměleckým dílem a jindy ne.“ …

… „Je tomu skutečně tak, že čistě díky tomu, že objekt funguje určitým způsobem jako symbol, může se stát, když plní tuto funkci, uměleckým dílem. Kámen, ležící na polní cestě, není normálně uměleckým dílem, ale může se jím stát, když je vystaven v museu umění. Na polní cestě běžně neplní žádnou symbolickou funkci. V museu umění exemplifikuje jisté své vlastnosti – např. tvarové, barevné, texturní.“ (Goodman, N., Ways of Worldmaking, The Harvester Press Limited, Sussex 1978, s. 102. Česky v překladu Vlastimila Zusky: Goodman, N., Způsoby světatvorby, Archa, Bratislava 1996, s. 67)

Závislost estetického objektu na vědomí

… Estetický objekt je závislý na vědomí, a nemá tak autonomní existenci.

… „Galerie plná obrazů, v níž není žádný divák, neobsahuje tedy žádný estetický objekt v pravém slova smyslu, pouze kandidáty na estetické objekty.“ „Estetický objekt je tedy ontologicky heteronomním objektem, to znamená, že pro svou existenci vyžaduje podíl, časově vzato, vstup dalšího jsoucna – vědomí vnímatele.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 33, 34.)

Přepínání recepce Estetický objekt vyžaduje jiný způsob recepce. Vnímatel se musí „přepnout“ do jiného (estetického) způsobu vnímání, který zahajuje tvorbu estetického objektu.

Salvator Dalí: Trh s Otroky

… „Přepínání kachna – králík probíhá na jedné a téže úrovni percepčního zpracování, naproti tomu přechod od stimulujícího objektu k objektu estetickému znamená přechod na jinou, komplexnější úroveň zpracování informace, interpretace a hodnocení.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 32.) Román vs. návod na zapojení pračky

Estetický prožitek

… Estetický prožitek (zážitek či zkušenost) lze jednoduše definovat jako konkrétní, individuální prožitek estetického objektu.

Týká se estetický prožitek všech objektů? Co vše se může stát estetickým objektem?

… Jen to, co se může stát objektem pro vědomí

… Dvě oblasti se objektivizaci vymykají: svět a já sám

… Svět – horizont Vždy vnímáme pouze část (figura a pozadí) Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 38 - 40.)

… Člověk v celku, já sám - vědomí je vždy vědomím něčeho Reflektující vědomí se nemůže stát předmětem reflektujícího vědomí. Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 41 - 43.)

Co vlastně znamená člověk v celku, já sám? A proč se nikdy nemůže stát objektem pro vědomí?

…postihnout člověka jako takového a v celku Celkový smysl lidského bytí je možno určit jedině tehdy, když se podaří vidět esenci člověka celkově. Otázka po smyslu nenachází ve specializovaných dílčích vědách žádnou odpověď. „..i kdyby byla dána odpověď na všechny možné vědecké otázky, zůstaly by ještě zcela nedotčeny problémy našeho života“ Wittgenstein. Problém člověka vidíme teprve tehdy, když se ptáme na člověka jako takového a v celku.

Co to znamená člověk vcelku? „Nejprve musíte poznati lidskou přirozenost a její osudy. Za dávných dob totiž nebyla naše přirozenost taková, jako jest nyní, nýbrž jinačí. Za prvé bylo trojí pohlaví lidí, ne jako jest nyní dvojí, mužské a ženské, nýbrž ještě k tomu bylo třetí, složené z těchto obou, z něhož nyní zbývá jen jméno, ale ono samo vymizelo; Dále byl tvar každého člověka zcela válcovitý, s oblými zády i boky; měl čtyři ruce a právě tolik i noh a dva obličeje na okrouhlém krku, ve všem stejné; hlavu pak u těchto obou obličejů, obrácených v opačné strany, jednu a čtyři uši; dále měl dvoje pohlavní ústrojí a obdobně i všechno ostatní. Chodil jednak zpříma jako my, na kteroukoli stranu chtěl, ale když se dal do rychlého běhu, tu jako když komedianti dělají kruhové přemety i s nohama rovně nataženýma, rychle se kutálel odrážeje se osmi končetinami, které tehdy měl.“

… „..pokoušeli se vystoupiti na nebesa, aby napadli bohy. Tu se radili Zeus a ostatní bohové, co s nimi učiniti, a byli na rozpacích; neboť ani je nemohli pobíti, ani je nemohli nechat v takové bujnosti. Konečně Zeus rozmysliv se pravil: »Zdá se mi, že jsem nalezl prostředek, jak by lidé zůstali a přece odložili svou nevázanost, a to tak, že by se stali slabšími. Nyní totiž rozetnu každého z nich ve dvé a hned budou jednak slabší, jednak nám užitečnější, protože se zvětší jejich počet; a budou chodit rovně po dvou nohách.“

… „Když tedy původní těla byla rozťata na dvé, toužila každá polovice po své polovici, scházely se, objímaly se rukama i splétaly se k sobě vespolek, toužíce spolu srůsti, a při tom umíraly hladem i vůbec od nečinnosti, poněvadž k žádné práci neměly chuti jedna bez druhé. A kdykoli některá z polovic zemřela a druhá zůstala na živu, ta, která zůstala, hledala jinou polovici a k té se přivíjela, ať nalezla polovici původní celé ženy — kterou nyní nazýváme ženou — ať muže; a tak hynuly. Tu Zeus smilovav se nad nimi pomůže jim jiným způsobem a přeloží jejich pohlavní ústrojí dopředu.“ (Platón, Ústava, 189d – 191c)

Člověk vcelku a v celku jednota? Člověk vcelku – spojením všech orgánů, těla a mysli? Na jedné straně je člověk svým tělem, na straně druhé své tělo přesahuje. Tělo x subjektivita (animalita x transcendentalita) Člověk v celku světa, dějin, ve společnosti, ve své kultuře, jazyce, rodině, mezi přáteli..? V celku života, tj. až ve smrti?

Bytí k smrti Smrt jako filosofický problém Lidské bytí je bytí k smrti. Člověk se o toto bytí stará. Vržený rozvrh. Má smrt nějaký smysl?

Death as a process too early too late + organs are in good physiological condition + donor is certainly dead taking organs ethically impossible taking organs medically impossible

Poznáme člověka takto? Které otázky jsou správné? Jaké otázky jsou správné, když chceme „poznat“ lidi? Můžeme je zkoumat z mnoha aspektů, můžeme se ptát na barvu vlasů či pleti, na znamení zvířetníku nebo na inteligenční kvocient. (…) Ale „co vpravdě jest“, zjistíme jen tehdy, když s člověkem mluvíme. Co si sám myslí, jaké má názory, co cítí a chce, to se dozvíme jen tehdy, když dříve než o něm, mluvíme s ním. Mluvit s ním neznamená jen poslouchat jeho odpovědi na otázky, které jsme mu položili. To může stačit, když v poznání sledujeme nějaký specifický zájem, když např. chceme testovat jeho schopnosti být ředitelem filiálky nebo pilotem. Když jde o to, abychom ho poznali „jako takového“, musíme odložit své dotazníky a vstoupit do styku a do rozhovoru, v němž nejsme „pány“ jen my. (Spaemann, R., Löw, R., (2004) Účelnost jako filosofický problém, Oikúmené, Praha, str.12)

Poznáme člověka takto? ..abychom něco poznali, potřebujeme k tomu: Onoma (jméno) Eidólon (obraz) Logos (výměr) Epistémé (poznání) Alétheia (pravda) ..známe pak člověka skutečně?

Poznáme člověka takto? Aristoteles – poznání = poznání počátků a příčin causa materialis: „shluk atomů“, „shluk buněk“ atd. causa formalis – aristotelská duše je „forma živé hmoty“ causa efficiens (působící) „odkud jsem přišel?“ causa finalis (účelová) „kam jdu?“

Jak poznáme sami sebe? Kdy se člověk skutečně zná a ví, co má od sebe čekat?

Nezainteresovanost estetického prožitku

Nezainteresovanost estetického prožitku Přesun pozornosti od praktického zájmu k estetické hodnotě. Estetická hodnota se obrací na vyšší úrovně vývoje psychiky, vědomí a osobnosti, na úrovně, které jsou schopny tuto hodnotu vnímat. Např. různé druhy vnímání sekery

Ne všechny nezainteresované postoje jsou postoji estetickými nutný je nástup sebereflexe intence estetické hodnoty zájem o estetický objekt

„divácký postoj“ Únik z reality „Estetický eskapismus“ Řetězové sledování filmů Obsedantní hltání četby apod.

Estetická distance

… Estetická distance tvoří rámec estetického prožitku, společný pro všechny estetické zážitky, ale každý estetický zážitek je jedinečným vyplněním tohoto rámce.

Estetická distance Prostorová Časová Poddistancování – „malá vzdálenost“ (naivní kovbojové střílející na indiány na plátně) Předistancování – „velká vzdálenost“ (ztráta zájmu) buď přílišné zaměření na sebe či na dílo Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 52 - 54.)

předistancování Záleží nejen na vnímateli, ale i na díle Tabu (Salman Rushdie, Hermann Nitsch) Komplikovaná témata

Děkuji za pozornost