Spolupráce municipalit a podnikatelů - kdo má začít a kde je efekt kdo má začít a kde je efekt 29.3.2015Petr Kratochvíl.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aktualizace Rozvojového konceptu CR na Šumavě Regionální marketing Vimperk
Advertisements

Představení MAS Zubří země, o. p. s.
MARKETING A MANAGEMENT
Management sportovního klubu © Nymburk 2012
Podpora meziobecní spolupráce Prohlubování meziobecní spolupráce David Bohadlo Vedoucí právního týmu.
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
Ostrava, Ing. Lucie Ligocká
P ROVÁZÁNÍ SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ S TVORBOU STRATEGICKÝCH A ROZVOJOVÝCH PLÁNŮ REGIONŮ.
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
Aktivita číslo 5 Návrh a zavedení systému centrální administrace a řízení projektů Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadě Plzeňského kraje.
Projekt Svazu na podporu meziobecní spolupráce v ČR Prohlubování meziobecní spolupráce na území ORP Kutná Hora.
Udržitelný rozvoj služeb cestovního ruchu Zpráva o průběhu projektu v období leden – červen 2006 Valná hromada Mikroregionu Hranicko Spolufinancováno.
PODPORA SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU PRO VEŘEJNÝ SEKTOR grantové schéma Libereckého kraje v rámci Společného regionálního operačního programu Priorita: 4. Rozvoj.
Podpora nevládních a neziskových organizací v oblasti cestovního ruchu
12. OPERATIVNÍ MANAGEMENT
Společně Měníme a Rozvíjíme Venkov – SMARV PRV ČR III /005/3310a/672/
Luhačovské Zálesí, o.p.s. Prezentace společnosti.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Destinační management TO Jeseníky-východ
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
1 Česká asociace rozvojových agentur Regionální inovační infrastruktura a inovační proces v krajích Manfred Hellmich Praha 29. listopadu 2005.
Celostátní síť pro venkov. Obsah  Cíle, nástroje a zásady Sítě  Organizační zajištění Sítě  Tématické pracovní skupiny  Kontaktní místa Sítě  Informační.
Program švýcarsko-české spolupráce Předkládání záměru projektu Konečný termín k předkládání projektových záměrů: ve 14:00 Místo předkládání.
Nástroje komunikačního mixu. Komunikační politika v územním marketingu Podstatou komunikační politiky je: prosazování produktu obce na trhu a vůči cílovým.
K současným trendům v rozvoji venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Výzkum, vývoj a inovace v ČR Výzkum, vývoj a inovace v ČR Seminář Ochrana průmyslového vlastnictví Praha, 6. června 2007.
Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ)
407 – Vzdělávání pro 21. století Žadatel: Learning Society, občanské sdružení Kontaktní osoba: PhDr Lenka Emrová Mobil: e- mail :
CCO JE PARTNERSTVÍ  PARTNERSTVÍ A SOV  PARTNERSTVÍ A BUDOUCNOST Ing. Zdeňka Škarková.
Zvýšení kvality řízení KÚPK aktivita A3 Informační strategie Analýza Workshop
Školení: vhodné fungování a zapojení nástrojů územních politik Ostrava,Hotel Brioni
Národní síť Místních akčních skupin České republiky, o.s. Litoměřice Ing. Jiří Krist.
Marketingové prostředí obce
MARKETINGOVÝ MIX.
Regionální konference v MSK
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
Luhačovské Zálesí, o.p.s. Prezentace společnosti.
Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v ČR Ing. Zdeněk Duspiva NKS 2008.
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
Strategie regionu, obce. Strategický plán rozvoje Má úzký vztah k územnímu plánu Měl by být flexibilní, slaďuje představy subjektů Vymezeny perspektivní.
Personální plán pro podnikatelský plán
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 10: Personální řízení v MSP.
2. setkání pracovní skupiny projektu MOS obcí v územním obvodu ORP Chomutov Místo: Chomutov Dne: , 13:00 hod. C ESTOVNÍ RUCH – PROJEKT MOS.
Důvody sestavování podnikatelského piánu Struktura podnikatelského plánu poskytuje podnikateli užitečný kontrolní prostředek pro zpracování informací.
Regionální značení v České republice Tomáš Kažmierski Asociace regionálních značek, o.s.
Sdružení Český ráj Destinační management v TR Český ráj.
Spolupráce moravských krajů v oblasti cestovního ruchu Holešov 2011
Destinační management TO Poodří - Moravské Kravařsko Konference Kunín 9. června
Strategie spolupráce obcí Společnost pro rozvoj Humpolecka, z. s. 2. Kulatý stůl v Humpolci
Nízkonákladový mezinárodní projekt spolupráce Projekty pro podporu venkovské identity přinášejí novou kvalitu života do venkovských oblastí.
Zkušenosti s činností ROPu Střední Morava a náhled na implementaci v příštím programovém období aneb od administrace k řízení EU fondů Roztoky.
Podpora meziobecní spolupráce Prezentace výsledků dotazníkového šetření ORP Poděbrady.
„OBCE SOBĚ“ „ Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností“
„Podpora zaměstnanosti Litoměřicka“ CZ.1.04/3.3.05/ Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a.
Královéhradecký kraj – podpora podnikání Ing. Michal Pultar Hradec Králové,
Projekt: „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou “ Bc. Gabriela Fellingerová 1. Veřejné setkání 1. října.
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
SETKÁNÍ ŘÍDÍCÍHO VÝBORU MAP vzdělávání ORP ŠUMPERK Mgr. Ivana Hanáková, Mgr. Martin Kuchtík.
KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA DOBŘÍŠSKU A ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Regionální inovační strategie Libereckého kraje
Za ÚSpěchy PolaBí si mohou sami
Strategie regionu, obce
Cestovní ruch v přeshraniční spolupráci
RSK, KÚ Ústeckého kraje.
Ekonomika malých a středních podniků
Kategorizace organizací destinačního managementu
Liberecký kraj a nestátní neziskové organizace
Turistické produkty - základní nástroj k zvyšování ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu Ing. Petr Kratochvíl Petr Kratochvíl.
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v JčK
Transkript prezentace:

Spolupráce municipalit a podnikatelů - kdo má začít a kde je efekt kdo má začít a kde je efekt Petr Kratochvíl

Strategické kroky rozvoje destinace  Definice území  Komunikace - systematická a soustavná  Programy rozvoje cestovního ruchu destinace  Programy rozvoje cestovního ruchu destinace  Profesionalizace řízení a organizace – DM  Turistické produkty  Měření úspěšnosti přijímaných opatření  Měření úspěšnosti přijímaných opatření  Cílený marketing Petr Kratochvíl

Definice území Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl Euroregiony (1991 a dále)

Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl 2001

Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl 2001

Mikroregion Tolštejn Petr Kratochvíl

MAS Šluknovsko MAS Šluknovsko Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl České Švýcarsko a Šluknovsko - kromě jižní části okresu Děčín spadající do CHKO České středohoří představuje region celý okres Děčín, tj. NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, část CHKO Lužické hory ležící v Ústeckém kraji a v neposlední řadě Šluknovský výběžek.

Řízení CR na lokální a mikroregionální úrovni  Otázka destinačního řízení je sice jako důležitá, ale k funkčnosti případného systému je vyjadřována značná skepse pramenící z dosavadních zkušeností. Až na výjimky bylo preferováno destinační řízení na úrovni turistických oblastí (nikoli tedy centrální), role kraje byla spatřována spíše v koordinaci a spolufinancování této činnosti.  První přístup k řešení preferuje institucionální formu vzniku destinačního řízení shora (České Švýcarsko, České středohoří). Tato iniciativa je ovšem často vnímána jako aktivita jediného subjektu umožňujícího ostatním se k vytvořenému systému dodatečně přidat, zatímco ostatní subjekty ji naopak vnímají spíše jako konkurenci Petr Kratochvíl

Řízení CR na lokální a mikroregionální úrovni  Druhý přístup) upřednostňuje maximální úsporu nákladů, zprvu neformální spolupráci a teprve v případě skutečné potřeby a dobrých dosahovaných výsledků vytvoření profesionální instituce. Nevýhodou tohoto systému je nízká ochota dobrovolně spolupracovat.  Jako nejúčinnější forma motivace byla vnímána krajská finanční podpora účelově vázaná na destinační spolupráci. Bývá deklarována ochota podílet se organizačně na fungování turistických destinací, sdílet i potřebné informace a ochota částečně se podílet na spolufinancování destinačního řízení, ale zároveň bylo poměrně výrazně konstatováno, že pouze z prostředků obcí destinační řízení financovat nejde. V tomto smyslu bylo několikrát poukazováno na Destinační fond Českého Švýcarska a jeho pravidelné a systematické spolufinancování z krajského rozpočtu Petr Kratochvíl

Jak veliká destinace najde uplatnění  Členění destinací podle velikostních parametrů –Destinace v domácím cestovním ruchu  Cca 300 tis. noclehů, min. 2,5 tis. lůžek – 5. mil Kč –Destinace v mezinárodním prostředí – Evropa  Min. 600 tis. noclehů, min. 5 tis. lůžek – 22 mil. Kč –Destinace v mezinárodním prostředí – svět  Min. 1 mil. noclehů, min. 7,5 tis. lůžek – 45 mil. Kč Petr Kratochvíl

Jak veliká destinace najde uplatnění  Členění destinací podle velikostních parametrů –Destinace v domácím cestovním ruchu  Cca 300 tis. noclehů, min. 2,5 tis. lůžek – 5. mil Kč –Destinace v mezinárodním prostředí – Evropa  Min. 600 tis. noclehů, min. 5 tis. lůžek – 22 mil. Kč –TO České Švýcarsko a Šluknovsko – tis. noclehů (za kraj), 5,8 tis. lůžek - ? Kč tis. noclehů (za kraj), 5,8 tis. lůžek - ? Kč –Destinace v mezinárodním prostředí – svět  Min. 1 mil. noclehů, min. 7,5 tis. lůžek – 45 mil. Kč Petr Kratochvíl

Doporučení  Vycházet z krajského členění  V maximální míře pokrýt území aktivními subjekty, které budou systematicky rozvíjet CR na svém území (jeden na konkrétním území)  „bílá“ místa nechat (bez odpovídající subjektu, ponechat zatím nečinná  Území (i dílčí) vymezit všemi obcemi s využitím celostátně platných číselníků (UIR) Petr Kratochvíl

Doporučení  Rajonizaci provedou municipality – koordinuje jeden z OCR  Mapovat spolupráci podnikatelských subjektů na hranicích oblasti za účelem zjištění mezioblastní spolupráce, popř. i s jinými regiony  Informovat podnikatelské subjekty i obce a výsledku Petr Kratochvíl

Komunikace - systematická a soustavná Petr Kratochvíl

Subjekty „CR“ v TO OCR sdružení město podnikatelé kraj

Hlavní hráči v TO Petr Kratochvíl České Švýcarsko, o.p.s. MAS Šluknovsko – 7 obcí + DSO + ….. Mikroregion Tolštejn – 8 obcí kraj TO České Švýcarsko a Šluknovsko Město, obec sdružení podnikatelé

Kritická místa  Duplicita činností a tím i finanční náročnosti (veletrhy, web, tiskoviny, produkty…)  Nízká účinnost působení na cílové skupiny  Pocit ohrožení – konkurence  Nečitelná organizace TO

Zajištění komunikace  Vybrat si „komunikátora“ – osobnost, výřečnost, objektivita, používání argumentů (čísel…)…  Informovat všechny aktivní subjekty k vytvoření „Fóra cestovního ruchu“ = platforma pro otevřenou komunikaci a hledání řešení otevřených problémů Petr Kratochvíl

Zajištění komunikace  Pravidelná komunikace – osobní, ale i např. formou newsletteru, okénkem na vybraném webu (nezbytnost zajistit i zpětnou vazbu)  Vytvořit konstruktivní prostředí, „nabuzené“ řešit rozvoj CR  Iniciovat tento proces má kdokoliv, kdo je ochoten a schopen se role ujmout  V podmínkách TO České Švýcarsko a Šluknovsko a Svornost asi MAS (personálně zajištěný subjekt) Petr Kratochvíl

Programy rozvoje cestovního ruchu Petr Kratochvíl

Programy rozvoje cestovního ruchu  Zmapovat potenciál CR v regionech –profil regionu –profil návštěvníka regionu  Definovat vize, cíle – hlavní směr pro všechny  Definovat konkrétní opatření pro rozvoje cestovního ruchu v regionech –na 2 roky Petr Kratochvíl

Podmínkou úspěchu je jeden směr, na kterém se všichni shodnou  Strategie rozvoje cestovního ruchu je předpokladem k mobilizaci sil  Rozpracovává se do: –akčního plánu –marketingového plánu –….

Tradiční varianta  Používá se cca od roku 2002, kdy začaly vznikat prvé strategie tohoto druhu. Je všeobsažná, často je kladen důraz spíše na analýzu. Bývá to obsáhlý dokument čítající 100 – 200 stran, s řadou příloh. Součástí je šetření o profilu návštěvníka či o jiných vybraných segmentech. Cena za zpracování dokumentu se pohybuje mezi 600 – tis. Kč, doba zpracování bývá až jeden rok (vazba na výstupy ze šetření).

Varianta „marketingová – akční“  Uživatelé již existujícího dokumentu získávají zkušenosti s jeho využíváním, také jej konfrontují s jeho využitím pro získávání různých finančních zdrojů a popř. s dalšími důvody. V každé destinaci je dávána priorita jiné oblasti rozvoje cestovního ruchu, což sice z jedné strany může narušit objektivitu obsahu dokumentu, ale na druhé straně může přispět k řešení těch nejaktuálnějších problémů. Jedná se o kratší variantu, než je předchozí v rozsahu cca stran. Cena za zpracování dokumentu se pohybuje mezi 400 – 750 tis. Kč, doba zpracování bývá pět až šest měsíců (vazba na potřeby zadavatele a roční období).

Varianta „moderovaná“ – vlastní cesta  Tzn., že pro zpracování dokumentu není vybírán jeho globální dodavatel, ale tvorba je soustředěna do workshopů. Jejich cílem je zpracovat základní body strategie a jejich rozpracování ponechat na místním destinačním managementu (organizaci cestovního uchu – OCR). Pro moderování workshopů (včetně jejich přípravy) a pro spolupráci na rozpracování bodů strategie je potřeba si najmout objektivního „moderátora“ (subjekt či osoba či několik osob). Dalšími důvody, které podporují volbu této varianty, jsou: malá velikost destinace a tím kompaktnější turistický potenciál či nemožnost zadavatele akumulovat pro zpracování předchozích variant dostatečné finančního krytí. Umožňuje soustředit se na hlavní problémy, ale může také některé doposud neřešené problémy do programu nezahrnout. Jedná se o racionální variantu z hlediska rozsahu a může mít 35 – 60 stran. Cena za zpracování (přípravu scénáře, moderování a spolupráci na vypracování dokumentu) externího subjektu se pohybuje mezi 250 – 400 tis. Kč, ale je k tomu třeba připočítat čas a pracovní nasazení příslušných pracovníků zadavatele. Doba zpracování bývá pět až šest měsíců (vazba na čas manažerů zadavatele pro účast na workshopech a prostor pro rozpracování dokumentu v rámci podmínek zadavatele).

Analýza  Geografická poloha  Charakteristika území  Analýza nabídky  Analýza poptávky  Výběrová šetření  Organizace a marketing  Analýza konkurence  Syntéza - SWOT Petr Kratochvíl

Návrhová část  Základní cíle (do 10 let)  Opatření (2 – 4 roky)  Návrh aktualizace  Členění, např. –infrastruktura –marketing –rozvoj lidských zdrojů Petr Kratochvíl

Akční plán  Navržení opatření  Navržení produktů, včetně marketingového mixu  Garant realizace  Časová a finanční náročnost  Proveditelné cíle na 2 roky Petr Kratochvíl

Poznatky  K realizaci programů rozvoje –Analýza  území ve vazbě na cestovní ruch  Infrastruktury pro cestovní ruch –Respektování hotových dokumentů –Výběrová šetření řešit profesionálními subjekty –Spolupráce zadavatele a zpracovatele programu Petr Kratochvíl

Poznatky  K realizaci programů rozvoje –Zapojení širokého spektra  členů samospráv  Podnikatelů  Odborníků –Měřitelné cíle –Nebát se detailu –Regionální specifika –Investiční příležitosti ? Petr Kratochvíl

Poznatky  K průběhu řešení programů rozvoje –Organizace cestovního ruchu (DM) –Dělba činností –Kreativita –Chceme to skutečně ??? Petr Kratochvíl

Asociace s regiony Petr Kratochvíl

Asociace s regiony Petr Kratochvíl

Asociace s regiony Petr Kratochvíl

Zaměření na cílové skupiny a zdrojové destinace  Rozhodnutí: –Podpoříme současné turisty –Zaměříme se na novou cílovou skupinu –Zaměříme se na novou zdrojovou destinaci Petr Kratochvíl

Zaměření na cílové skupiny a zdrojové destinace  Nástroje zvýšení cestovního ruchu: –Vyšší počet turistů –Delší pobyt –Vyšší tržby Petr Kratochvíl

 Kdy se lidé rozhodnou navštívit destinaci? –Když si s ní budou spojovat hodnoty, které odpovídají jejich aktuálním potřebám.  Cílem je vybudovat v myslích lidí spojení mezi destinací a vhodnými hodnotami.  Zvolená asociace se musí promítnout do veškeré komunikace o destinaci Petr Kratochvíl

Proč budovat asociaci? 1. Zjednodušuje, automatizuje rozhodování 2. Zvyšuje loajalitu klientů a pomáhá zapomenout na příležitostné chyby 3. Umožňuje žádat vyšší cenu 4. Chrání proti konkurenci 5. Zjednodušuje vývoj nových služeb 6. Brand nahrazuje prodejce Petr Kratochvíl

Kolik asociací?  Realisticky můžeme vybudovat jen jednu opravdu silnou asociaci  Žijeme ve společnosti zahlcené informacemi  Mozek na to reaguje vytvářením filtrů a bariér pro vnímání a paměť Petr Kratochvíl

Brand a realita  Proč se podíly zcela stejných výrobků na jednotlivých trzích liší?  Brand je pravdivější než realita.  Nehledejme úspěch v produktu. Hledejte v myslích klientů.  Síla značky je přímo úměrná jejímu záběru Petr Kratochvíl

Neměňte svou pozici Proč?  Lidské myšlení věcí je velmi setrvačné a konzervativní.  Je téměř nemožné změnit již zažité mínění lidí Petr Kratochvíl

Profesionalizace řízení a organizace – DM Petr Kratochvíl

Pojem organizace cestovního ruchu (Destinační management)  Profesionalizace organizace a řízení cestovního ruchu v turistickém regionu či turistické oblasti s využitím destinační agentury  /destin/organizacecrvregionech.pdf Petr Kratochvíl

Dělba kompetencí Petr Kratochvíl     

Kdo zřídí OCR – DM?  To by mělo být výsledkem společné analýzy všech zainteresovaných v rámci tzv. „fóra cestovního ruchu“  V Ústeckém kraji se o tom zmiňuje i strategie CR – nikdo to dělat a financovat nechce, ale všichni to považují za nezbytný nástroj rozvoje CR a chtějí se subjektem spolupracovat  Podporují dvě OCR, tzv. ze shora (včetně finanční podpory kraje) nPetr Kratochvíl

Příklad z Těšínského Slezska Petr Kratochvíl

Kdo je iniciátorem?  Převážně municipality či aktivní sdružení CR  Občas podnikatelé (Zlatý pruh Polabí, Deštné v Orl. horách, …)  Pozn.: Kraje, ale pouze na své úrovni Petr Kratochvíl

Realizace  Většinou municipality, sdružení, podnikatelé ….  Těžko se hledá vhodná právní forma a většinou se volí ta, která vyhovuje spektru aktérů  Finanční podpora při vzniku OCR-DM je fajn z krátkodobého hlediska, ale je zavádějící z hlediska udržitelnosti Petr Kratochvíl

Nezbytnost  Argumentovat v číslech !!!  Máme je ???  Agregace za malá území neprovádí stát, neprovádí je ani kraj  Je nezbytné si pomoci vlastními silami!!!  Chceme to??? Petr Kratochvíl

Šetření profilu návštěvníka Petr Kratochvíl Hlavní cíl:  Zajišťovat kontinuální zpětnou vazbu od návštěvníků turistických regionů a oblastí zaměřenou na jejich profil a spokojenost s turistickou infrastrukturou a službami v cestovním ruchu podle jednotné metodiky monitoringu umožňující porovnání turistických regionů a oblastí a vytváření časových řad, na jehož základě bude možné upřesňovat profil návštěvníků a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu v České republice.

Kvantifikace počtu turistů a návštěvníků  ??? Petr Kratochvíl

Předpoklady úspěšné propagace destinace, a tím zvýšení ekonomické výtěžnosti z CR –Stanovení značky (brandu) regionu –Jednotný komunikační styl –Spolupráce regionálních partnerů –Profesionalizace organizace a řízení cestovního ruchu –Turistické produkty a aktivity Petr Kratochvíl

Logo Petr Kratochvíl

Vlastnosti loga  Výraznost – kdo si ho všimne ?  Zapamatovatelnost – dovedeme ho reprodukovat ? a tudíž jednoduchost  Profesionálně zpracované  Nemusí se líbit !  Síla barev Petr Kratochvíl

Logo  Logo je funkční prvek, který má vliv na rozhodování  Dobře použitelní identita pozitivně ovlivňuje statut služby a tím i následný prožitek  Tvořit identitu a rozhodovat o ni a o logu mají profesionálové Petr Kratochvíl

Příklady loga v místě Petr Kratochvíl

Jednotný komunikační styl  Vizitky  Hlavičkové papíry  Firemní desky  Katalogy, manuály, brožury …  Ostatní reklamní materiály  Design manuál Petr Kratochvíl

Partnerství regionálních subjektů Petr Kratochvíl

Partnerství  Zmírnění protichůdných zájmů návštěvníků a hostitelské komunity  Nejen veřejný a soukromý sektor  Také obyvatelé, neziskové organizace ….  Sousedící subjekty  Podmínka spolupráce: jasné cíle, důvěra důvěra Petr Kratochvíl

Dimenze partnerství  Geografické území  Dobrovolnost či povinnost (legislativa)  Řízení státními agenturami či samotnými subjekty  Počet partnerů a sektorů  Krátkodobost či dlouhodobost Petr Kratochvíl

Vliv faktorů  Různorodost zájmů a složitost v soukromém sektoru  Různorodost a složitost veřejného sektoru  Složitost klíčových organizací – rozhodování  Důležitost neziskových organizací  Hostitelská struktura – nerovnoměrná distribuce nákladů a výnosů mezi partnery  Úloha vedení Petr Kratochvíl

Cesta k úspěchu ?  Formulovat jasné cíle a úkoly  Hlavní skupiny partnerů  Jmenovat oprávněnou osobu za komunikaci  Uvědomit si vysoký stupeň vzájemné závislosti  Uvědomit si osobní a vzájemné výhody ze spolupráce  Všechna rozhodnutí se uvedou do praxe  Udržovat rozložení sil mezi partnery  Udržovat vysokou míru důvěry Petr Kratochvíl

Financování  Sdružování fin. prostředků soukromého a veřejného sektoru  Příjmem jsou budoucí výdaje turistů  Krátké a dlouhé peníze  Analýza každé činnosti s cílem ztotožnit se s jejich dopady na zapojené subjekty (sektory) Petr Kratochvíl

Objasnění financování - 1  Stanovit úkoly a činnosti, určit styčné body, určit měřítka (komise).  Hodnotit současnou a cílovou situaci pro každou činnost (zaměstnanci a náklady).  Stanovit cíl každé činnosti Petr Kratochvíl

Finanční zdroje  Podíl obchodní: provize, příjem z prodeje, inzerce, registrační poplatky, vstupné apod.  Podíl čistě cest. ruchu: příjem ze spec. nabídek, účast na veletrzích, propagace v katalozích cestovních kanceláří, road- show.  Podíl subjektů: členské příspěvky, fondy Petr Kratochvíl

Financování inzerátu v tisku 10 % komerční služby 50 % veřejný zájem 25 % podíl subjektů 15 % cestovní ruch Petr Kratochvíl

Objasnění financování - 2  Posoudit komisí činnosti, zvážit úplnost, rozšíření v budoucnu, změny rozpočtu.  Promítnout výsledky do rozpočtů měst, obcí dalších subjektů Petr Kratochvíl

Financování - argumentace  Tým prozkoumá své úkoly a posoudí jejich rozvoj  Partneři z veřejného a soukromého sektoru dostanou informace o tom, co tým navrhuje dělat a posoudí důležitost pro region a cestovní ruch  Stanoven rámec pro vyjednávání o dotacích  Vytvořen základ pro strategické rozhodování (kvalita, kvantita) a prostor pro přezkoumávání  Seznam činností tak, aby byla jasná východiska Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl Důvěra nezbytná podmínka úspěchu

Turistický produkt – programový (prodejní) Petr Kratochvíl Turistickým produktem se rozumí komplex vnitřně provázaných, seriózně fungujících základních a doplňkových služeb, které jsou závazné pro jejich provozovatele, a jenž je umístitelný a uplatnitelný na trhu cestovního ruchu.

Lázeňství v Jeseníkách  Orientace na ubytování – nutno rozšířit zaměření i na další aktivity  Lázně a wellness ???  Název: „Budeme vás hýčkat“ – super.  Problémem je vymyslet něco, co jinde není, rozlišit se od ostatních destinací – problém kreativity.  Konečný název: Těšíme se do lázní...za zdravím a odpočinkem...za zdravím a odpočinkem

Aktivní dovolená v Jeseníkách Aktivní dovolená v Jeseníkách  Rozlišují se aktivity v létě a v zimě – je to vždy nezbytné (mimosezóna)?  Problémem je vymyslet něco, co jinde není, rozlišit se od ostatních destinací – problém kreativity.  Je nutná spolupráce jak mezi provozovateli, tak i mezi produkty navzájem  Název: „Aktivně kolem Pradědu“ – jak to na vás působí?  Nabídka se jeví jako pestrá – z jakého pohledu, turisty?  Konečný název: Vyznáváme aktivní turistiku a sport...za lyžováním a novými zážitky …za pěší turistikou, …za pěší turistikou, cykloturistikou, koupáním a cykloturistikou, koupáním a novými zážitky novými zážitky

Poznávání v Jeseníkách  Názvy: „Morava za 80 hodin“, „Jeseníky za 80 hodin“, „Plnou parou do Jeseníků“, „A co Jeseníky“, „Za moudrostí dávných věků“ – dobrá pestrost, nutnost ujednocení  Velké názorové rozdíly v přístupu k řešení bude nezbytné řešit a zvolit jeden směr dalšího postupu. Na jedné straně stojí názor, že by se mělo jednat o propagaci obecného tématu a na druhé straně, že by se měly propagovat i konkrétní nabídky konkrétních podnikatelů.  Konečný název: Poznáváme Jeseníky...za přírodními, technickými, historickými a kulturními unikáty historickými a kulturními unikáty

Agroturistika v Jeseníkách  Základ nabídky tvoří ubytování.  Chybí ujednocená myšlenka.  Konečný název: Jedeme na venkov …za ekoturistikou a …za ekoturistikou a regionálními výrobky regionálními výrobky

TO České Švýcarsko a Šluknovsko  Image informace  Mapy  Produktový katalog – nabídka jednotlivých aktivit  Příprava asociačního produktu –Budování asociace (jedné, více ???) –Zúžení obsahu čtyř produktů do jedné - universální

Jeseníky (východ) a produkt Jeseníky - asociace Produkt 1 aktivita Produkt 2 aktivita Produkt 3 Aktivitaaktivita Produkt 4 Aktivitaaktivita

Jeseníky (východ) a produkt  Aktivity jsou nabízeny cestovním kancelářím (např. CK Rekrea Ostrava) – super  Produkty jsou vázány na certifikované partnery – super podpora kvality  Zaváděná produktů je pro cestovní kanceláře a další obchodní partnery podpořeno „motivačními vouchery“ – super podpora spolupráce (monitoring)

Produkt cílový Aktivita 1 Produktu 1 Aktivita 2 Produktu 4 Aktivita 3 Produktu 3 Aktivita 4 Produktu 4 Aktivita 5 Produktu 4

Produkt manažer  „Nadšený a přesvědčený blázen“  Profesionál (jediná jeho činnost !)  Odpovědnost  Permanentní proces prodeje  Vývoj  Řízený útlum  Nový produkt  Nezbytnost fungování OCR (DM) !!! Petr Kratochvíl

Kdo vytváří produkty  Dojmové – OCR-DM ve spolupráci s municipalitami a podnikateli  Prodejné – podnikatelé ve spolupráci s OCR  Všechny produkty - OCR  Kdo chce ekonomické přínosy pro TO? –všichni? –jen podnikatelé? Petr Kratochvíl

Mediální propagace Petr Kratochvíl

Mediální analýza Souhrn za období září 2004 – únor 2005 : Celostátní média lákající k návštěvě regionů : ČRo 1 – Radiožurnál – 147 pořadů Česká televize – 137 pořadů Hospodářské noviny - 81 článků Čtenost tiskovin: Právo - 70 článků 1. Mf Dnes 1, čtenářů Mf Dnes - 60 článků 2. Právo Lidové noviny - 40 článků 3. Lidové noviny Deníky Bohemia - 13 článků 4. Hospodářské noviny Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl

Trendy vyhledávané domácími turisty  Atraktivní turistická nabídka – komplexní produkty  Celoroční zážitkové a aktivní volnočasové možnosti  Ekoturistika/ochrana životního prostředí/ „zelené“ produkty  Adrenalinové produkty  Důraz na specifické cílové skupiny (senioři, rodiny s dětmi, skupiny apod.), vysoká profitabilita a zaplnění mimo sezónní období  Zapojení účastníků do kreativních aktivit  Gurmánská dovolená Petr Kratochvíl

Ing. Petr Kratochvíl 92

Ing. Petr Kratochvíl 93

Ing. Petr Kratochvíl 94

Ing. Petr Kratochvíl 95

Ing. Petr Kratochvíl 96

Ing. Petr Kratochvíl 97

Petr Kratochvíl Děkuji za pozornost Ing. Petr Kratochvíl poradce v cestovním ruchu tel.: , mail: 98