Neohebné slovní druhy
Předložky Neohebný slovní druh Stojí před podst. jm., zájmenem či číslovkou Vyjadřují vztah jmen k jiným větným členům Se jmény tvoří tzv. předložkovou vazbu
Rozlišování předložek dle původu VLASTNÍ – mají jen význam předložek (k, pro, nad, při, ze…) NEVLASTNÍ – mohou být dle větné souvislosti i jiným větným členem (během, začátkem, kolem, vedle, pomocí…)
Spojky Spojují větné členy nebo věty a vyjadřují jejich vzájemný vztah Podle formy je dělíme na: JEDNOSLOVNÉ (a, když, že, ale, nebo…) DVOJITÉ (buď-nebo, nejen-ale i, ani-ani..) VÍCESLOVNÉ (i když, i kdyby, a proto)
Spojky Podle obsahu rozlišujeme dále spojky na souřadicí a podřadicí. SOUŘADICÍ – spojují větné členy či věty na stejné úrovni ve vztahu: slučovacím, stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, příčinném, důsledkovém
Spojky PODŘADICÍ - připojují větu závislou k větě řídící, píšeme před nimi čárku (že, aby, kdyby, protože, že, přestože, pakliže, třebaže, jestliže, když, ačkoli,-li, zdali..)
Částice Uvozují samostatné věty, naznačují postoj mluvčího k jejich obsahu Ve větě nejsou větným členem Částice uvozující věty: Kéž…. Nechť…. Ať… A… Ale…
Částice Částice, uvozující postoj mluvčího: …bohužel… Naštěstí… …prý… Bohudík…
Částice Časticemi jsou také slova ANO, NE, NIKOLI(V), ASI…
Citoslovce Vyjadřují bezprostřední reakci na různé podněty (nálada, city nebo vůle mluvčího) Nebývají větným členem, až na výjimky: Žába žbluňk do rybníku. (přísudek) Ozvalo se cink. (podmět) V trávě jsem zaslechl tichounké píp. (předmět)
Citoslovce Jestliže stojí citoslovce ve větě samostatně, odděluje se čárkou!!! Na, vezmi si kousek. Byl jsem u moře, heč.