Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Miroslava Kubicová Název materiálu: Psychologie Označení materiálu: VY_32_INOVACE_PSY.S1.808 Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Druhy, typy a poruchy paměti Ročník: první – Sociální činnost Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace Psychické procesy – paměť, její druhy, poruchy

Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor. Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 300 s. ISBN ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 300 s. ISBN ČECHOVÁ, Věra a Marie ROZSYPALOVÁ. Obecná psychologie. 5. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2001, 105 s. ISBN Paměť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Paměť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

Paměť

Charakteristika Psychický proces odrážející minulé chování ve vědomí člověka V širším slova smyslu mají paměť i primitivní živočichové – pamatují si místo, kde se vyskytuje potrava či nebezpečí Děti si pamatují zhruba od 3 let Obsahem paměti jsou osoby, děje a předměty Souvisí s dalšími psychickými procesy – myšlením, řečí, vnímáním, učením atd. Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou, 90 % z toho co dělají

Druhy paměti Krátkodobá a dlouhodobá paměť Krátkodobá trvá jen několik vteřin Data již dále nebudou potřeba Obsahuje 5 – 9 prvků (čísel, slov, znaků, not) Člověk je schopen se řadu 7 ± 2 znaků naučit po 1 poslechu nebo přečtení S věkem se zhoršuje krátkodobá paměť, dlouhodobá zůstává Opakováním se materiál dostává do paměti dlouhodobé Informaci si můžeme vybavit i po delší době Dělí se na paměť pro fakta (vzorečky, rozhovory) a pro úkony (plavání) Uchování v paměti záleží na síle paměťové stopy

Mechanická a logická paměť Mechanická – zapamatování bez pochopení souvislostí (definice, básničky, i fyzikální zákony naučené zpaměti) Logická – pochopení vzájemných souvislostí a podstaty, kvalitnější, trvalejší, odolnější vůči zapomínání

Stadia vštípení do paměti Zapamatování – spontánní (bez úmyslu, někdy i proti své vůli) – záměrné (učební látka) Ukládání (vštípení) – zahrnuje i proces zapomínání, nejvíce se zapomene v prvních hodinách po naučení nejlépe zapamatovatelná je poezie, pak próza, nakonec nesmyslné slabiky. Vybavení (aktivace dřívější zkušenosti) – spontánní (bez úmyslu, někdy i proti své vůli) – znovupoznání (učební látka, písnička)

Formy ukládání do paměti Akustická – vše, co slyšíme. Zahrnuje i hlasité opakování při učení Vizuální – do paměti vstupuje na základě zrakového vjemu Sémantická – slovní podoba, vystihnutí podstaty informace bez přesného opakování Při učení je nejlepší kombinovat všechny typy

Zapomínání Zapomínání není pouze negativní záležitost. Chrání náš mozek a nervovou soustavu před přetížením. Bez zapomínání bychom svůj organizmus zcela vyčerpali. Studium zapomínání – něměcký psycholog Hermann Ebbinghaus. Nechal skupinu lidí naučit spolu nesouvisející slabiky a po zaměstnání jinou činností je nechal znovu slabiky vyjmenovat. Podle času potřebného k naučení slabik podruhé určoval množství zapomenutého. Nejvíce se zapomíná ihned po naučení, po 30 dnech si pamatujeme asi 30% naučeného, záleží na učivu

Křivka zapomínání

Vzpomínkový optimizmus Slouží k vytěsnění špatných a smutných vzpomínek z paměti, podvědomě se bráníme pamatovat si negativní zážitky. Vzpomínkový klam, neboli vzpomínkový optimismus je sklon člověka zapomínat nepříjemné a ve vzpomínkách zlepšovat svůj sebeobraz. Na dětství či zemřelého vzpomínáme spíše hezky, i když realita byla komplikovaná.

Poruchy paměti Hypermnézie – nadměrné, nepřiměřené zapamatování si určitého selektivního materiálu může být u paranoidních psychóz (pamatuje si vjemy související s bludem), u neuróz Hypomnézie – snížení výkonnosti paměti – nejčastěji při postižení mozku jako součást demence – při únavě, vlivem léků, toxinů Amnézie – úplná ztráta paměti, zpravidla časově ohraničená, plná či částečná – časté při poruchách vědomí, po úrazu Ekmnézie – postižený nedokáže vzpomínky správně časově zařadit

Trénink paměti Pobyt na čerstvém vzduchu Udržování stálé kondice křížovkami, sudoku, cizími jazyky, karty Pohyb, spánek, psychická pohoda, zdravá strava Čerstvý vzduch a dechová cvičení, protože mozek je na kyslík velmi citlivý Vitamín B a lecitin posilují mozek a nervovou soustavu

Opakování Vysvětlete pojem mechanická a logická paměť Kdo se zabýval zapomínáním Co znamenají pojmy amnézie, hypermnézie, hypomnézie a ekmnézie Jaké jsou formy vštípení do paměti Proč má zapomínání i výhody

Řešení Mechanická p. – přesná, doslovná reprodukce Logická p. – pochopení podstaty, je kvalitnější a náročnější Německý psycholog Hermann Ebbinghaus Ztráta paměti, zvýšená paměť, snížená paměť, špatné časové zařazení vzpomínek Vizuální, akustická a sémantická forma Zajišťuje volnou kapacitu paměti, vytěsňuje nepotřebné a špatné vzpomínky