Mořské ryby

Český název: Bahník australský Bahníkovití Původ: Austrálie Maximální velikost: 180 cm Vhodná teplota: 22 - 28 °C Potrava: Masožravá ryba Charakteristika: Tato ryba je chráněna a proto je ji možno chovat jen na zvláštní povolení. Vzhledem k velikosti je ji možno držet pouze ve výstavních obřích nádržích nebo maxi akvariích, které musí být dokonale filtrovány a osazeny velkými kameny a dřevem. Rozmnožování: V přírodě klade velké jikry na rostliny.

Základní informace Český název: Bahník australský Původ: Austrálie Maximální velikost: 180 cm Potrava: Masožravá ryba Agresivita: Teritoriální ryba Charakteristika: Tato impozantní ryba je chráněna a proto je ji možno chovat jen na zvláštní povolení. Vzhledem k velikosti je ji možno držet pouze ve výstavních obřích nádržích nebo maxi akvariích, které musí být dokonale filtrovány a osazeny velkými kameny a dřevem. Rozmnožování: V přírodě klade velké jikry na rostliny. Chov Poměrně obtížný

Latimérie podivná je ryba ze skupiny lalokoploutví, dlouhá v průměru 1 metr, se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami. Latimérie je jediným zástupcem lalokoploutvých ryb, a proto je označována jako tzv. živoucí fosílie. Tento druh ryb byl dlouho považován za vyhynulý (jeho vymizení se odhadovalo na období před 70 miliony let). Latimérie jsou pravděpodobně příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.

Základní informace Česky :Sardinka obecná Velikost: 20-30 cm Výskyt :Madeira,Kanárské ostrovy

Vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Třída: paprskoploutví Řád: ostnoploutví Čeleď: makrelovití Rod: Tuňák

Informace Tuňák obecný, také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých, rozšířená v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a Černém moři a chovaná také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2 metry při váze okolo 500 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách. Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy, teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až 21°C nad teplotou okolní vody. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo sushi. Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb, v důsledku intenzivního lovu se však v oblasti Středozemního moře ocitl na pokraji vyhubení.

Obrázek

Porovnání Makrela Tunák

Úhoř Úhoř říční je druh ryb z čeledi úhořovitý Jeho typickým znakem je protáhlé, válcovité tělo připomínající spíše hada než rybu. Na rozdíl od většiny ostatních sladkovodních ryb nemá břišní ploutve a hřbetní, ocasní a řitní ploutev splývají v jeden celistvý lem. Ve sladkých vodách je jeho zbarvení tmavé a kůže se jeví bez šupin, v období nástupu tření se však jeho barva mění na kovově stříbřitou.

Rozmnožování Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Největší posun v tomto směru nastal na konci 19. a v první polovině 20. století, kdy byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však není biologie úhoře známa v potřebné úplnosti.

Potrava Úhoř preferuje život při dně, většinu dne zahrabán v bahně, a na lov vyplouvá až po setmění, popřípadě po silnějších deštích, kdy je voda zakalená a je v ní možné nalézt i spláchnuté suchozemské organismy. Tomu odpovídá i složení jeho potravy, kde převažují bentické organismy. Jen velmi vzácně konzumuje uhynulé nebo utopené živočichy. V období tření ostatních druhů ryb, zejména kaprovitých, vyžírá na trdlištích jejich jikry Hlavní složkou potravy úzkohlavé formy úhoře jsou vodní bezobratlí , žijící při dně, zejména korýši, larvy vodního hmyzu a měkkýši. Naproti tomu širokohlavá forma loví i ryby a obojživelníky. Podobně jako u ostatních dravých ryb je i u úhoře běžný kanibalismus,který zajišťuje, aby v určité lokalitě nedošlo k přemnožení. Zastoupení jednotlivých složek potravy závisí především na podmínkách, ve kterých se jedinec vyskytuje, a také na aktuální dostupnosti kořisti.

Larva Larva je bezbarvá, pouze oko je černé. Tělo má tvar vrbového listu. Šupiny nejsou vyvinuty. Kostra je stále ještě chrupavčitá. Na každé čelisti je 14 zubů. V době, kdy se začíná měnit ve sklovitého úhoře, dosahuje délky až 8 cm a výšky 1 cm, ovšem v průběhu této přeměny se zkracuje až na 5 cm.

Čtverzubec Fugu Vědecká klasifikace Říše: Živočichové Kmen: Strunatci Podkmen: Obratlovci Třída: Paprskoploutví Řád: čtverzubci Čeleď: čtverzubcovití Rod: Takifugu

Čtverzubec fugu (Takifugu) je rod čtverzubce známý pod japonským názvem fugu (japonsky „říční prase“). Asi 25 druhů se vyskytuje po celém světě mezi 45° severní a 45° jižní šířky. Živí se mlži, planktonem a drobnými korýši. Při napadení zvětšují svůj objem a dravec, který se nenechá odstrašit, zahyne na otravu jedem, obsaženým hlavně v játrech, pohlavních orgánech a kůži.Každoročně nicméně zahyne několik lidí na otravu konzumace neodborně připravené ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce jedovatých orgánech.Ryba obsahuje smrtelnou dávku pro cca 30 lidí.

Ďas mořský Popis: Tělo nízké a široké směrem k ocasu zeštíhlující Ústa lemovaná ostrými zuby Barva hnědá, černá a tmavě zelená Břicho převážně bílé Dolní čelist značně vystouplá Paprskovitá hřbetní ploutev

Rozšíření: Severní Atlantik Potrava: Dravá ryba: Hlavonožci Korýši

Makrela obecná velikost 45 cm rychle plovoucí dravá ryba s malou ocasní ploutví, se dvěma hřbetními ploutvemi a s přídavnými ploutvičkami za druhou hřbetní a za řitní ploutví. nežije v hlubinách, nemá dokonale vyvinutý plovací měchýř, aby se neutopila, musí být v neustálém pohybu, zato může lovit v různých hloubkách. makrely plavou ke tření do velkých vzdáleností, tam, kde jsou podmínky rybičky nejvýhodnější mírně vyšší teplotu vod objevily se v Bílém moři, zálivů východního Finska, Grónska makrely přezimují v hlubších vodách. Makrela má jemné zoubky, kterými loví svoji potravu. Nejlepší je uzená makrela

Perutýn ohnivý Perutýn ohnivý (Pterois volitans) je jedovatá dravá ryba z čeledi ropušnicovitých (Scorpaenidae) žijící v Indickém a Tichém oceánu, a to převážně v mělkých vodách a na korálových útesech. Pro člověka není jeho jed obvykle smrtelně jedovatý, ale zasažení bývá značně bolestivé s dlouhotrvající rekonvalescencí. Perutýn využívá jed pouze k sebeobraně, a pokud není ohrožen, sám neútočí. Jedná se o samotářskou rybu, která žije v menších společenstvích jenom v mládí nebo v době rozmnožování. V současnosti není perutýn ohnivý evidován jako ohrožený druh.

Platýs obecný 2-4 m,300 kg největší platýsovitá ryba oči má na pravé straně tělo je kryto malými šupinami postranní čára v přední třetině zahnutá žije na písčitém a skalnatém dně v hloubce 50-2000 m za teploty 3-9°C tře se v prosinci až dubnu v hloubce 300-1000 m má až 3,5 miliónů jiker mladí jedinci 30-35 mm) připlouvají k pobřeží a mění se v obyvatele dna živí se rybami, hlavonožci a korýši. loví se na udici.