Sociální opora Jaroslava Králová

Sociální opora Vědomí, že druzí lidé jsou připraveni člověku pomoci, vytváří pocit sociální jistoty, která usnadňuje podstoupení rizika a povzbuzuje člověka k tomu, aby se samostatně pokusil řešit problém, před nímž stojí. N. Krause

Sociální opora -social support sociální fond, ze kterého lze čerpat v případě potřeby systém sociálních vztahů, jejichž prostřednictvím se člověku dostává pomoci vzájemná pomoc zejména v těžkých chvílích a situacích

Sociální opora byla jedním z prvních faktorů, jež byly identifikovány jako faktory, moderující vliv nepříznivých životních událostí na psychickou pohodu a zdraví člověka.

Sociální opora Philippsův efekt Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí podle některých zjištění déle a disponují celkově lepším fyzickým i duševním zdravím, než lidé bez těchto vazeb. Opora v pozitivních mezilidských vztazích pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří jakýsi primární předpoklad horšího zdraví. Negativní stranou rozvinutých sociálních vazeb naproti tomu může být větší riziko osobních ztrát a problémů souvisejících s interpersonálními vztahy .

Druhy sociální opory emoční opora ( možnost pohovořit si o problémech s chápajícím jedincem, poskytování důležitých emocí jako např. lásky, víry, empatie) instrumentální opora ( praktická pomoc při nějaké činnosti, praktické druhy pomoci nebo hmotná, materiální pomoc - poskytnutí půjčky v obtížné finanční situaci) podpůrná atmosféra hodnotící opora (zprostředkování informací nebo rad, jež pomáhají vyrovnat se s osobními problémy) informační opora ( zprostředkování informací nebo rad)  

Přístupy k výzkumu sociální opory Sociologicko-psychologické paradigma Psycholog-medicínské paradigma

Sociologicko-psychologické paradigma Vychází ze sociologického paradigmatu sociální směny a je založen především na vlastním aktu sociální interakce a studiu okolností jejího pozitivního a negativního ovlivňováni. V rámci koncepce sociální směny může být sociální opora definována jako probíhající transakce zdrojů mezi členy sociální sítě („social network").

Úrovně sociální opory Makroúroveň - úroveň participace na aktivitách nejbližší komunity; Mezoúroveň - rozsah a kvalita struktury a podpůrných funkcí sociální sítě jednotlivce; Mikroúroveň - kvalita intimních vztahů jednotlivce.  

Psychologicko-medicínské paradigma výklad podstaty sociální opory v kontextu psychologicko-medicínských modelů zvládání stresu či tlumení jeho negativních důsledků pro zdraví.

Základní modely účinku sociální opory „nárazníkový" model , podle nějž má sociální opora příznivý vliv na zdravotní stav pouze nebo především tehdy, je-li člověk vystaven působení stresu (zvl. chronického); model přímého či hlavního účinku, který předpokládá, že sociální opora má protektivní účinek na zdravotní stav nezávisle na tom, zda lidé jsou, nebo nejsou vystaveni účinku stresu.

SOCIÁLNÍ SÍŤ Social network tvoří společenství druhých lidí a poskytuje určitou možnost záchrany a opory v případě těžkostí a potřeby. Lidé, kteří připisují druhým lidem poměrně vyšší hodnotu nežli věcem, vytváří kolem sebe podpůrnou sociální síť přátelských vztahů. Pojem sociální síť je užíván k charakteristice sociálních vazeb mezi lidmi. Rozhodující je zde kvalita struktury sociálních vztahů a vazeb, jejich reciprocita, intenzita a bohatost.

Zdroje sociální opory rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové.  

OČEKÁVÁNÁ A OBDRŽENÁ SOCIÁLNÍ OPORA Anticipovaná (očekávána) sociální opora - přesvědčení , že významné blízké osoby jsou připraveny pomoci, objeví-li se taková potřeba. Jedná se obecné očekávání jedince. Zahrnuje přesvědčení jedince, že druhým na něj záleží.Je předpokládán pozitivní vliv na pohodu a zdraví. Získána (obdržená) sociální opora- to, čeho se jedinci skutečně dostalo. Jde tedy o konkrétní zkušenost jedince ve specifické situaci. Nejsou vyloučeny ani negativní důsledky.

NEGATIVNÍ STRÁNKA SOCIÁLNÍ OPORY Obvykle pozitivní vliv sociální opory se míjí účinkem - jde především o situace, kdy sociální opora vytváří závislost, eliminuje či ruší možnost řešení konfliktů. záměrný rozvoj mezilidských vztahů umožňuje realizovat různé strategie mocenské manipulace.  

Poskytnutá sociální opora je v rozporu s jeho představou o vlastní autonomii a sebevládě; ohrožuje jeho sebeúctu, sebedůvěru; je v rozporu se širokým chápáním toho, jak se má zachovat „správný" muž či žena; znamená riziko sebe – znevážení, diskreditace; navozuje pocity bezmoci; neodpovídá potřebám jedince má negativní dopad na příjemce sociální opory

SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝ STATUS Proces sociální opory působí odlišně ve vyšších a nižších sociálních třídách. Přístup k osobním zdrojům zvládání stresu je lepší u vyšší třídy, takže jedinci rekrutující se z vyšších sociálních vrstev si lépe poradí. Osoby náležející do tříd s nízkým SES vykazují nižší pocit kontroly nad událostmi, nižší pocit zvládání, nižší sebevědomí a více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly. Vysoká hustota bydlení je příznačná především pro třídy s nižším SES: ukázalo se, že dlouhodobé přelidnění může obecně vést k znehodnocení sociálních vztahů a specificky k znehodnocení sociální opory . Anticipovaná sociální opora u seniorů je spojena s nižší úmrtností pouze ve vyšších sociálních třídách.

Na závěr – neznámý autor: Dobrý lékař pátrá nejdříve po okolnostech potíží, protože způsob života i psychické rozpoložení se odrážejí na zdravotním stavu člověka.  

Literatura Křivohlavý, Jaro (1999). Moderátor zvládání zátěže typu sociální opory. Československá psychologie , 2/1999. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. Mareš, J. a kol. Sociální opora u děti a dospívajících. Hradec Královeé: Nucleus, 2001. Mareš, J. a kol. Sociální opora u děti a dospívajících II. Hradec Královeé: Nucleus, 2002. Ooudová, D. Psychohygiena, mentální hygiena. 2011-02-02 http://etext.czu.cz/img/skripta/64/pef_233-1.pdf Šolcova, I., Kebza, V. Sociální opora jako významný projektivní faktor. Československá psychologie, 1/1999.

FSSQ Jiní lidé pro vás mohou něco udělat, nebo vám dávat- jak to vnímáte? 5 4 3 2 1 tolik kolik chci mnohem méně, než bych chtěl 1.Lásky a citu 2.Možnosti hovořit o mých osobních či rodinných problémech s někým, komu důvěřuji

5 4 3 2 1 tolik kolik chci mnohem méně, než bych chtěl 3.Pozvání zúčastnit se akcí, které pořádají jiní lidé. 4.Lidí, kteří se zajímají , co se mi stalo. 5.Možnosti hovořit o finančních záležitostech 6. Užitečných rad, týkajících se událostí v životě 7.Pomoci, kdybych potřeboval/a někam dopravit 8.Pomoci, když ležím nemocný/á v posteli 9.Pomoci s domácími pracemi a vařením 10.Pomoci s péči o děti

Orientační vyhodnocení Méně než 28 – dostáváte nízkou sociální oporu od svého okolí 29 – 40 - sociální opora vašeho okolí je přiměřená Více než 40 – vaše okolí vám poskytuje značnou sociální oporu http://www.iprc.unc.edu/longscan/pages/measures/Ages5to11/Duke-UNC%20Functional%20Social%20Support%20Questionnaire.pdf  

Dotazník sociálního copingu chronické bolesti Zavadilová, R., Knotek, P. Dotazník sociálního copingu chronické bolesti. Bolest .2/2006 Instrukce Uveďte, prosím, stupeň Vašeho souhlasu nebo nesouhlasu s každým následujícím tvrzením. Číslo zvolené odpovědi zakroužkujte.  

1.Byl bych rád, kdyby mi druzí více pomáhali 1 2 3 4 Silně nesou- hlasím Nesou- Sou- 1.Byl bych rád, kdyby mi druzí více pomáhali 1 2 3 4 2.Když mám bolesti, dopřejí mi potřebný klid 3.Chtěl bych od druhých větší pochopení pro mé bolesti 4.Když mám bolesti, zvládnou domácnost i beze mě 5.Rád bych měl větší možnost s někým o bolestech mluvit 6.Rodina mi ráda pomůže, protože nechce vidět jak trpím Jsem rád, když někdo blízký vyjádři účast s mou bolestí Když blízcí lidé (rodina, přátelé..) 8.vidí, že je mi hůře, ochotně mi pomohou 9.poznají, že potřebují klid, dopřejí mi ho 10.cítí, že mám bolesti, nezatěžují mě rodinnými problémy 11.vidí, že mám bolesti, jsou ke mně ohleduplní a vstřícní

Klíč k vyhodnocení Sociální opora požadovaná 1, 3, 5, 7 Sociální opora vnímaná 2, 4, 6, 8, 9, 10,11

Sociální opora požadovaná, očekávána Byl byste rád… Chtěl byste od… Rád byste měl… Jste rád, když…

Sociální opora vnímaná Když… tak…. Y.X. vám rád pomůže, protože… Když …. vidí, že…. tak Když …. pozná, že… tak Když …. cítí, že….. tak

Kvalita života Fyzické zdraví a aktivity Pocity Práce Péče o domácnost Školní/studijní aktivity Využití volného času Sociální vztahy Obecní aktivity/činnosti