Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21 Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení 1

STÁŘÍ ?

OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO? jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá, příp. je stabilizovaný někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST, DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.

INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY SPOLEČENSKÉ CHRONOLOGICKÝ PSYCHOLOGICKÝ VĚK BIOLOGICKÝ SOCIÁLNÍ

Průběh života – tradiční pohled Ý K O N 20 let VĚK 60 let

Průběh života – reálný pohled Ý K O N 20 let VĚK 60 let

ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI POSTPUBESCENCE 15 – 29 let ADULTIUM 30 – 44 let STŘEDNÍ VĚK 45 – 59 let RANÉ STÁŘÍ 60 – 74 let SÉNIUM 75 – 89 let DLOUHOVĚKOST 90 a výše JINÉ DĚLENÍ (sociologie) PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i biologicky TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti, odpočinek, soběstačnost, aktivita ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost

přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně??? ŽIVOTNÍ FÁZE: přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně??? VZDĚLÁNÍ A PRAXE VZDĚLÁNÍ A PRAXE PRÁCE DŮCHOD PRÁCE DŮCHOD RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ VĚK VĚK

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR Senioři (65+) tvoří 16,2 % populace Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální, kulturní… Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí populace jako na zásadní problém (mezigenerační solidarita) Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá stigmatizována celou řadou negativních stereotypů.

V roce 2011 žilo v ČR 119,000 ovdovělých mužů. Ve stejnou dobu žilo v ČR 628,000 ovdovělých žen.

Výzvy a příležitosti Kontinuální zlepšování kvality života seniorů Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 % národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků, určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání s generací předcházející Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra edukačních aktivit

Celoživotní učení důraz kladen na aktivitu jedince rozmanitost prostředků a metod zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný propojený celek význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy prostoupení učení, práce a života jedince

GERONTAGOGIKA VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ PROSENIORSKÁ PRESENIORSKÁ EDUKACE

SENIOŘI SE UČIT MOHOU, ALE NEMUSEJÍ!! MOCI UMĚT CHTÍT

SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK STARŠÍ POPULACE!!

Účast na neformálním vzdělávání (v %) Celkem Muži Ženy Věk 55-64 20,1 20,9 19,4 Věk 65-69 5,4 4,7 6,1 Starobní důchodci 5,8 3,4 7,2 (Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013)

Účast ve vzdělávání a učení dle věku Zdroj: ČSÚ, 2013 20 20

Soukromě orientované neformální vzdělávání Obory Zájmové vzdělávání Celková účast (18 – 69 let): 8,8% Delší trvání Účast dle ekonomického postavení:  Pracující 8% Nezaměstnaní 7% Studenti 26,8% Důchodci 4,7% v invalidním důchodu 4,2% na rodičovské dovolené/v domácnosti 11,0% Zdroj. ČSÚ, 2013 21

až 70 % dospělých se chce učit autonomně dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v současné době díky dynamickému rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně podnikových) organizované výuky přibylo

MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH smysl života, perspektiva naplnění volného času saturace vlastního zájmu kompenzace aktivizace, udržování kognitivních funkcí sociální kontakty posílení identity, důstojnosti, sebeúcty prožitek úspěchu …

Na schopnost učit se působí následující osobnostní dispozice: Paměť Vůle k učení Motivace Kapacita intelektu Lehkost nebo obtížnost učení Trvanlivost učení

Vztah mezi věkem a vybranými schopnostmi Bez poklesu nebo s možností dalšího růstu s postupujícím věkem paměť pro jednoduché materiály profesní paměť paměť pro tóny slovní zásoba všeobecná informovanost S určitým poklesem motorická rychlost senzomotorická koordinace tradiční školní učivo analogické usuzování S nejvýraznějším poklesem výbavnost nových materiálů učení se symbolům vštípivost čísel a bezesmyslných slabik Zdroj: Hartl, 1999

! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL ! Pokud je trénován, podává vyšší výkon. Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.

EK. Towards a Europe of All Ages, 1999: AKTIVNÍ STÁRNUTÍ EK. Towards a Europe of All Ages, 1999: Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany fyzického a psychického zdraví v závislosti na stárnutí jedinců. Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale především kombinace prvků produktivního stárnutí se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a fyzickou pohodu.

Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. André Maurois francouzský spisovatel

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017: zajištění a ochrana lidských práv starších osob (10 opatření) celoživotní učení (13 opatření) zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění (25 opatření) dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření) kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření) zdravé stárnutí (14 opatření) péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností (15 opatření)

INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Univerzity třetího věku Univerzity volného času Akademie třetího věku kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí kulturní domy knihovny muzea, galerie komerční vzdělávací instituce …

KNIHOVNY POZITIVA NEGATIVA Amatérismus Nesystémovost, nekoncepčnost Nedostatek financí Udržitelnost (vytvoření komunity) Nevhodné prostory a vybavení Nedostatek vhodných lektorů Podléhání trendům Malá propagace Nedostačující evaluace Zpochybňována role knihoven jako vzdělávacích institucí Diagnostika cílových skupin Přecenění vlastních možností … Tradice Zázemí Dostupnost Začlenění do komunity Serióznost Neziskový charakter Nadšení Vytvořené sítě …

VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ NEBO VZDĚLÁVÁNÍ PRO SENIORY ???

přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní řády, signalizační a informační prostředky přístupnost informací: dostupnost, povědomí, digitalizace, srozumitelnost prostorová organizace: místa na odpočinek, opory, protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost (max. 350-450 m bez zastávky), schody, úzké dveře, nízký nábytek smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu, přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu, kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční

Příklady prostorových požadavků snadného pohybu 700 1500 900 35

NEDOSTATEČNĚ UMÍSTĚNÉ ZÁBRADLÍ

Děkuji vám za pozornost ! 39