Nezávislý audit Interní audit Enron byl vzorem moderní silné společnosti. Z původních cca 10 mld dolarů aktiv dosáhla v roce 2000 hodnotu 111 miliard dolarů. Časopis Fortune ji šestkrát za sebou jmenoval „nejinovativnější společností Ameriky“. Ke konci roku 2001 se ale v účetnictví společnosti našly zásadní pochybení. 25. ledna 2002 společnost oznámila bankrot, zaměstnanci byli propuštěni. Hodnota akcií společnosti, do kterých investovaly tisíce lidí, spadla z 90 dolarů na 50 centů. Enron se stal symbolem podvodného podnikání a předmětem soudních žalob ze strany desítek třetích stran. V následném vyšetřování skandálu se navíc proti některým energetikům Enronu objevily důkazy o jejich účasti na prohlubování tzv. kalifornské energetické krize. Od roku 2007 se společnost jmenuje Enron Creditors Recovery Corporation (obdoba společnosti v likvidaci, snažící se o uspokojení věřitelů, o což se v současnosti stará cca 40 lidí). Hlavní představitelé společnosti byli v soudních procesech, které po jejím bankrotu následovaly, vesměs pravomocně odsouzeni a většina z nich dnes vykonává trest odnětí svobody. Jeden z účetních, Cliff Baxter, spáchal sebevraždu. Velká část dokumentace případu, která byla toho času v newyorské pobočce IRS, v budově č. 7 Světového obchodního centra, byla zničena 11. září 2001 v 17:20.

Definice a cíle auditu Audit = nezávislé ověření a vyjádření názoru na účetní závěrku společnosti jako celek .... je-li účetní závěrka vyhotovena ve všech významných aspektech v souladu s používanými účetními zásadami … kde jsou definované? Rozvaha Výkaz zisků a ztrát CF - Přehled o peněžních tocích Příloha

Uživatelé finančních výkazů Státní orgány Finanční výkazy Představenstvo společnosti/ Dozorčí rada Burza Banky a finanční partneři Akcionáři Strategičtí partneři

Audit (Účetní) Audit je ověřování vykazovaných skutečností souvisejících s podnikáním, tedy v podstatě kontrolní činnost, kdy tzv. auditor ověřuje správnost vedení účetnictví, zda je vedeno v souladu s platnými předpisy. Část podnikatelských subjektů, u kterých to stanoví Zákon o účetnictví, je povinno si nechat ověřit účetní závěrku auditorem.

Audit povinný pro podniky: Podmínky auditu (zjednodušený výtah ze zákona o účetnictví): 1. aktiva celkem více než 40 mil. Kč, 2. roční (průměrný) čistý obrat více než 80 mil. Kč, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50. A.S. podléhá auditu pokud splňuje alespoň jedno kritérium, ostatní společnosti dvě ze tří uvedených

Zpráva auditora je velmi stručná:

Sbírka listin OR Zpráva auditora je uložena (povinnost tak činit) ve Sbírce listin v Obchodním rejstříku. Bývá součástí Výroční zprávy, která obsahuje Zprávu o hospodaření, Zprávu auditora, Účetní závěrky (Rozvaha, Výsledovka Cash Flow, Příloha). Ve sbírce listin jsou uloženy také Zakladatelské dokumenty, notářské zápisy apod.

Enron – americký příběh Enron (americký energetický gigant, největší světový obchodník s plynem) byl vzorem moderní silné společnosti. Časopis Fortune ji šestkrát za sebou jmenoval „nejinovativnější společností Ameriky“. Ke konci roku 2001 se ale v účetnictví společnosti našly zásadní pochybení Americký burzovní dozor proto zahájil proti společnosti vyšetřování. V listopadu 2001 vedení Enronu oficiálně přiznalo, že podnikové zisky byly od roku 1997 uměle nadhodnoceny o celých 600 milionů dolarů. Tato zpráva vedla k poklesu kurzu na pouhých 61 centů (přitom v srpnu roku 2000 dosáhly jeho akcie rekordní ceny 90,52 dolarů). 25. ledna 2002 společnost oznámila bankrot, zaměstnanci byli propuštěni. Hodnota akcií společnosti, do kterých investovaly tisíce lidí, spadla z 90 dolarů na 50 centů. Enron se stal symbolem podvodného podnikání a předmětem soudních žalob ze strany desítek třetích stran. Nakonec skončil Enron v konkurzu a jeho akcie byly 23. ledna 2002 z obchodování na burze vyloučeny.

Auditorská firma Arthur Andersen Spolu s Enronem padla i významná auditorská firma Arthur Andersen, protože vyšlo najevo, že kryla machinace v účetnictví Enronu. Tento účetní skandál zasáhl i banky. Americká Komise pro cenné papíry udělila v roce 2003 vysoké pokuty investičním bankám, které se snažily krýt některé finanční transakce. Jedná se například o investiční banku J.P. Morgan & Chase, která dostala pokutu 135 milionů USD, nebo o Citigroup s pokutou v hodnotě 120 milionů USD.

WorldCom Podobný osud jako Enron zasáhl i významnou americkou telekomunikační společnost WorldCom, která ovšem v roce 2002 změnila vedení společnosti. Novému vedení se podařilo dohodnout se s věřiteli na zaplacení odškodného ve výši zhruba 750 miliónu dolarů. Pokuta americké Komise pro cenné papíry činila zhruba 500 miliónů dolarů. Přesto se podařilo společnost zachránit a podniká dál pod novým názvem MCI. Americký telekomunikační gigant WorldCom byl založen v roce 1986 a podnikal v 65 zemích světa. Účetní skandály nakonec dohnaly společnost k tomu, že musela požádat o ochranu před věřiteli.

Tyto skandály měly dopad nejen na americké kapitálové trhy, ale i na zbytek světa. Tyto dopady můžeme shrnout do následujícího přehledu: podlomení důvěry akcionářů a investorů ve vypovídací hodnotu účetních a finančních výkazů společností otřesení důvěry v nezávislost a profesionalitu auditorů otřesení důvěry ke kvalitě správy a řízení společností (corporate governance) otřesení důvěry v investiční poradce - analytiky otřesení důvěry v ratingové agentury celosvětový propad finančních trhů podlomení důvěry v americký dolar obavy, že problém úplnosti a pravdivosti účetních výkazů a činnosti auditorů v USA se může kdykoliv objevit i v Evropě.

Američané mají zákon SOX Zákon o interním auditu, kterým legislativa reagovala na zmíněné skandály, Bush podepsal v červenci 2002 Zákon ukládá všem společnostem, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány na americkém akciovém trhu, povinnost zavést a udržovat interní kontroly, a současně pod tvrdými postihy určuje zodpovědnost manažerů za jakékoliv zkreslování zveřejňovaných výsledků. Mnoho společností si tak muselo zamést před vlastním prahem a manažeři se mnohdy divili, co díky němu zjistili. (tzv. zákon Sarbanes-Oxley, pojmenovaný po překladatelích zákona kongresmanech Paulovi Sarbanesovi a Michaelu Oxleyemu) Prezident George Bush zákon

INTERNÍ AUDIT – Provádí útvar interního auditu Hlavní uživatelé služeb interního auditu: řídící orgány společností (vrcholový management, představenstvo, dozorčí rada) provozní management externí auditoři Interní audit se netýká pouze podnikatelských subjektů. Útvary interního auditu mohou být zřizovány i ve státní správě a samosprávě … Američané mají zákon SOX (tzv. zákon Sarbanes-Oxley, pojmenovaný po překladatelích zákona kongresmanech Paulovi Sarbanesovi a Michaelu Oxleyemu) Prezident George Bush zákon, kterým legislativa reagovala na zmíněné skandály, podepsal v červenci 2002… Ano, tento zákon je nejjasnějším projevem postavení interního auditu v Americe, tedy toho, jak má být tato oblast nastavena a funkční. Ukládá totiž všem společnostem, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány na americkém akciovém trhu, povinnost zavést a udržovat interní kontroly, a současně pod tvrdými postihy určuje zodpovědnost manažerů za jakékoliv zkreslování zveřejňovaných výsledků. Mnoho společností si tak muselo zamést před vlastním prahem a manažeři se mnohdy divili, co díky němu zjistili.

Účelem činnosti interního auditu: - pomáhat řídícím pracovníkům podniku v efektivním plnění jejich funkcí - pro dosažení tohoto cíle jim poskytuje následující služby: Analýzy Hodnocení Doporučení Návrhy Informace.

Úloha interního auditu Neustálá analýza podniku, sledování správného řízení Ověřování spolehlivosti a vhodnosti IS Kontrola plnění politiky rozvoje, norem a pokynů vedení Sledování provádění kontrol v celém podniku Informování vedení o všech odhalených nepravidelnostech, anomáliích + doporučení, jak je odstranit Zabezpečování adekvátního využívání zdrojů podniku (lidských i materiálních) Spolupráce s externím auditorem