2. přednáška 2.11.2012 Mgr. Lukáš Vacík Mezinárodní organizace; OSN; Mezinárodní politická ekonomie; Mezinárodní právo 2. přednáška 2.11.2012 Mgr. Lukáš Vacík

Organizační záležitosti Web http://kurz.hostuju.cz Literatura ??? Dotazy komentáře

Mezinárodní organizace-studium Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS Do 2. sv.v. Po 2.sv.v. Do 1980´s Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

Definice MO „MEZI-NÁRODNÍ“ De facto „mezi-STÁTY“ Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu Anglo-saské XX kontinentální evropské Synonyma Mezistátní Mezivládní

Klasifikace MO Dle typu členství Dle rozsahu členství Dle cílů a pole působnosti

MO dle typu členství IGO – vládní NGO – nevládní (INGO) Dále: hybridní MO Transvládní MO Mnohonárodní korporace (BINGO)

MO dle rozsahu členství Univerzální Regionální Problém definování regionalismu Jiné dělení na : Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

Příklady MO dle rozsahu členství Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

MO dle cílů a pole působnosti hlavní zájmy a náplň činnosti MO Všeobecné Speciální cíle  od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

Další dělení MO Dle kategorií členství Řádní členové Přidružení členové Pozorovatelé (Vatikán v OSN)

Role MO MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér

MO jako nástroj Nástroj politiky svých členů nejvíce IGO´s Suverénní státy Především realistické pojetí

MO jako aréna „hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost MO jako prostor pro: Diskuze Vyjednávání Společné rozhodování Plánování Pře Typický příklad ????

MO jako aktér MO jako samostatný aktér MS Liberální přístup Jedná autonomně-nezávisle na členech Postupně vzniká vlastní struktura Liberální přístup

Funkce MO Funkce MO v MS Artikulace(rozčlenění) a agregace(sloučení) Vytváření norem Distribuce informací

Artikulace a agregace Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS G77 Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě OSN

Vytváření norem Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS) OSN Snaha o zobecnění chování států v MS Např. Charta OSN

Distribuce informací MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům Snižuje náklady svým členům Zvýšení důvěryhodnosti informací

Vývoj studia MO David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity Funkcionalistický přístup MO jsou schopny řešit transnacionální problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů

Vývoj studia MO 80. léta – nové impulsy do studia MO: Růst globalizačních procesů Vytvoření transkontinentálních sítí Růst interdependence STÁT – MO 90. léta – post bipolární období Nové hrozby Nové státní útvary v MPS (jaké ?????) Nové MO (jaké ?????)

Nejstarší IGO´s Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

Nejstarší IGO´s Rýnská komise Zřízena 1815 Vídeňským kongresem Politická i nepolitická agenda Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu Členství omezeno na geopolitické skutečnosti (pouze tam, kde protékal Rýn) Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

Nejstarší IGO´s Veřejné mezinárodní unie Nepolitická témata 2 pol. 19. st. Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh Mezinárodní telegrafická unie (1865) Všeobecná poštovní unie (1874)

Nejstarší IGO´s Celní spolky Ekonomická dimenze integrace Německý Celní spolek (1834) 1867 – téměř všechny státy Německa Kdo vládl v té době v Německu ???? Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

NGO´s Od roku 1850 do současnosti – přes několik milionů Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd. Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

NGO´s První NGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839) Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice NGO´s Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO Propagují principy rovnosti se státy Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních korporací)

NGO´s Nárůst zkoumání v 80. let. Globalizační procesy Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s Pozitivní linie

MO a teorie MV Úroveň analýzy Podstata MV Charakteristika MS REALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy Ekonomické třídy, státy Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt Charakteristika MS Anarchie, rovnováha sil Komplexní interdependence Světový kapitalismus Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance

Organizace spojených národů (OSN) Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů (1919-1938) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

Vznik a historie OSN Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v. Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA) Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco Zakládající konference OSN Podpis základní listiny OSN (platí od 10.1945) 50 zakládajících států (Později Polsko)

Vznik a historie OSN Počátek Studené války Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN Neochota dohody mezi oběma bloky 60. léta – proces dekolonizace v Africe Počet členů OSN ???? Nová témata v OSN 70. léta – období détenté (co je to ????) Posílení RB

Vznik a historie OSN 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání Nové konflikty Vzestup chudoby Rapidní růst světové populace Enviromentální problémy Noví členové OSN Počet států nyní – 193 (poslední přijatý Jižní Súdán)

Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

Organizační struktura OSN

Valné shromáždění OSN „UN General Assembly“ Složeno ze všech členů (193) Každá stát – jeden hlas (vždy) Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Jan Kavan přesedal 57. VS v r. 2002/2003

Valné shromáždění OSN Úkoly VS: Doporučení principů spolupráce Otázky odzbrojení a redukce zbrojení Rozpočet OSN Volba GT Volba členů ECOSOCu Volba nestálých členů RB OSN

Valné shromáždění OSN Práce v 6 hlavních podvýborech: první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, druhý výbor – hospodářský a finanční, třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, pátý výbor – administrativní a rozpočtový, šestý výbor – právní.

Valné shromáždění OSN Všeobecný výbor VS: Nyní 68. VS Předseda VS Místopředsedové VS Předsedové 6 podvýborů VS Nyní 68. VS John W. Ashe (Antigua a Barbuda)

Rada bezpečnosti OSN 5 stálých členů a 10 nestálých členů „UN Security Council“ 15 členů 5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky) Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

Rada bezpečnosti OSN Úkoly: Zabývá se konflikty Určuje akty agrese Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné Doporučuje VS kandidáta na GT OSN Podíl na volbě soudů MSD Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů nesmí použít veto

Sekretariát a Generální tajemník OSN Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří: Politická oddělení Odborná oddělení Sekretariát pomocných organizací a konferencí Oddělení všeobecných služeb

Generální tajemník OSN Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT: Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru správa majetku OSN právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN Prestiž z titulu funkce

Generální tajemníci OSN Ban Ki.Moon (Jižní Korea) 2007-nyní Kofi A. Annan (Ghana) 1997 - 2006 Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 – 1996 Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 – 1991 Kurt Waldheim (Rakousko) 1972 - 1981 U Thant (Barma) 1962 – 1971 Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 Trygve Lie (Norsko) 1946 - 1952

Ekonomická a sociální rada ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly: Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory Vlastní práce ECOSOCu

Mezinárodní soudní dvůr Základní soudní orgán OSN 15 členů Voleni RB i VS Na 9 let Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly: Řeší spory mezi členskými státy Právní posudky na požádání VS i RB OSN Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

Poručenská rada 5 členů Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v. Stálí členové RB OSN Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v. Oblasti bez statutu suverenity Formálně ukončila činnost 1.11.1994 Posledním územím Palau Schází se ad hoc (dříve každoročně)

Odborné organizace OSN http://cs.wikipedia.org/wiki/OSN

Rozvojové cíle tisíciletí Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Dělení států dle OSN vyspělé (průmyslové)-1. svět rozvíjející se-2. svět post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie rozvojové-3. svět nejvíce Asie + Afrika G 77 Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)

Mezinárodní organizace Vojensko-bezpečnostní IGO´s

NATO rozpad SSSR-šok pro NATO NATO ztrácí svůj význam („zadržování komunismu“) pád Berlínské zdi (9. 11. 1989) „out of area or out of bussines“-Praha 2002 změnění prostoru-nová strategická koncepce globální prostor

Linie v NATO politická vojenská v čele Generální tajemník reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu žádný hlasovací mechanismus

Sdílení nákladů určitá částka dle síly ekonomiky členění na vojenský a civilní vojenský rozpočet: provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

Základní smlouva NATO Smlouva o kolektivní obraně (1949) vychází z Charty OSN

Orgány NATO Severoatlantická rada (NAC) Sídlo – Brusel exekutivní orgán NATO schází se jednou v týdnu v případě nutnosti „silnější složení“ Sídlo – Brusel

Vojenský orgán Výbor pro obranné plánování (DPC) schází se 2x ročně (ministři obrany) Skupina pro jaderné plánování projednávání politických aspektů s jadernými silami řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)

Další orgány NATO Stálá společná rada pro NATO-Rusko Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace) NATO x státy bývalého prostoru SSSR

Bezpečnostní složky NATO SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál) SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

Mezinárodní organizace Regionální IGO´s

Rada Evropy založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE) setkávání 2x ročně (květen, listopad) politický dialog-výkonný orgán RE Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod dodržování LP Evropský soud pro ochranu LP založen 1959 41 soudců Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

Cíly RE problematika LP demokratický systém evropská identita řešení problémů evropské společnosti

Středomořská iniciativa sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r. 1989 (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

Visegrádská 4 (V4) „Visegrádská skupina“ vznik v r. 1991 ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r. 1993-4 členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření likvidace pozůstatku bipolarity překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě vstup členů do EU součastná podoba EU sdružení vyrovnávající se s minulostí

Visegrádská 4 (V4) nemá oficiální instituce jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-finance (sídlo Bratislava) princip přirozené spolupráce 1x ročně střetávání hlav států ideologie V4 plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

Společenství nezávislých států (SNS) 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik 1991-93 původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje pozůstatek SSSR nástroj vlivu Ruska pro vlastní členy SNS představuje není nástroj Ruska možná se časem rozpadnou SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

Svazový stát Ruska a Běloruska považovaný za Unii od r. 1996-podpisování smluv o prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy do budoucna

Jednotný ekonomický prostor Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

Euroasijské ekonomické společenství Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země) smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské zbraně) terorismus-silná islámská menšina

Šanghajská organizace pro spolupráci Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

Africká unie původně Organizace africké jednoty (1963) instituce transformace na AU v r. 1999 instituce oblast bezpečnosti konflikty terorismus stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti prevence mírových konfliktů Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) zahrnuje investice do afrického regionu

Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu pro integraci celého kontinentu

Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR) zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay v r. 2006 přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador, Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

Webové stránky http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/ http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.htm

Mezinárodní politická ekonomie

Mezinárodní politická ekonomie problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. do té doby oddělení studia ekonomie a politiky nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ???

Vztah mezi politikou a ekonomií

Vztah mezi politikou a ekonomií období krizí 1970´s Brettonwoodský systém ropné šoky dekolonizační proces v Africe rozpad bipolárního uspořádání

Hlavní směry Merkantilismus Liberalismus Marxismus jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)

Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii) stát je hlavním aktérem má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci

Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Jako teorii MV Vám to připomíná ???

Liberalismus Ekonomie je autonomní politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři jednotlivci (konzumenti i producenti) privátní (nadnárodní) firmy

Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných

Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem

Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci

Reflexe merkantilismu Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem

Současný merkantilismus Protekcionismus Asijští tygři Ekonomické pobídky X sankce Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost

Reflexe liberalismu 16. -17. st. - kritika merkantilismu důraz na: Volný obchod (teorie komparativních výhod) Uvolnění národních a světových trhů Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii 18.-19. st. nutnost: Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu Regulace některých aspektů tržních vztahů

Současný liberalismus Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???) Keynesiánská škola X Neoliberalismus

Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu důraz na: svržení buržoazie zrušení soukromého vlastnictví Základní teze dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus ???

Mezinárodní ekonomické organizace Globální WTO IMF Světová banka OSN Regionální OECD

WTO Světová obchodní organizace Systém smluv definující obchodování mezi státy Diskusní fórum pro změny těchto pravidel Kritika – hájí zájmy velkých korporací Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) http://www.wto.org/

IMF Mezinárodní měnový fond Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru http://www.imf.org/external/index.htm

Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. http://www.worldbank.org/

OSN Viz. více přednáška 3. Univerzální (ekonomický) charakter OSN Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN

OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce Koordinace s bojem proti korupci v členských státech Vznik z OEEC (1961) http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html

Brettonwoodský (měnový) systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

Mezinárodní právo

Mezinárodní právo Mezinárodní právo veřejné Normativní systém Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS

Role MP Ovlivňuje jednání států Sankce za porušení (jaké znáte ???) Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) Diplomacie a MV Státní správa soudnictví Běžný život

Vývoj MP 4 základní období: Co toto dělení připomíná ??? Archaické – do r.1648 Tradiční – 1648-1945 Moderní – 1945-1990 Postmoderní - 1990-současnost Co toto dělení připomíná ???

Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen

Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Obecně uznávané právní zásady Soudní rozhodnutí

Další dělení pramenů MP Základní Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Podpůrné Obecné právní zásady Soudní rozhodnutí Doktríny Další prameny Jednotlivé akty států či MO

Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné Pro signatáře Všeobecně Definice: Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP Nutná písemná forma

Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy Preambule Vlastní text Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy

Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný

Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP Odvození z vnitrostátního práva Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy

Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém

Ostatní sekundární prameny MP Doktríny Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty U MO – rezoluce RB OSN

Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné

Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (jaké ???) Kdo nyní nemá subjektivitu MP ???

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Přenos závazků z MP do VP: Inkorporace (stejný obsah i forma) Transformace (stejný obsah, jiná forma) Adaptace (jiný obsah i forma) Adopce (stejný obsah i forma)

Diplomatické a konzulární právo Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: Výsady (nad rámec obecného jednání) Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita

Diplomatické a konzulární právo Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: Hlava státu Vláda MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: Diplomatické mise Konzulární úřady Zvláštní mise Stále mise Delegace na MK či u MO Vojenské letadlo, loď

Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky Sebeobrana Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor

Mezinárodní humanitární právo Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny Antika Středověk Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté

MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře MP nejen jako zákon – dodržování má výhody Pravidla hry Nenásilné řešení konfliktů v MV Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů

MP a soudní dvory Globálně působící Regionálně působící Mezinárodní soudní dvůr (OSN) International Criminal Court (2002) Regionálně působící European Court of Justice European Court of Human Rights