Druhý kulatý stůl premiéra ČR o budoucnosti české vědy Systém VaVaI v ČR, jeho institucionální zajištění a financování Podklady pro jednání připravené Akademií věd ČR

1) Popis současné struktury VaVaI v ČR (základní složky – základní a aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace; jejich komplementarita, synergie a rozdíly; společenská poptávka v oblasti VaVaI, očekávané výsledky; způsob financování a podíl na celkových výdajích státního rozpočtu na VaVaI) 2) Institucionální zabezpečení jednotlivých aktérů VaVaI (problematika diverzity subjektů provádějících výzkum, experimentální vývoj a inovace; úkoly a odpovědnosti jednotlivých subjektů, jejich vzájemné vazby a odlišnosti; implikace pro jejich financování) 3) Zdroje financování a jejich využití v systému VaVaI (celková výše a podíl jednotlivých sektorů na zdrojích a jejich využití, členění výdajů podle typu činnost a sektoru provádění) 4) Institucionální a účelové financování systému VaVaI (zajištění základního institucionálního financování všech pilířů vědy a výzkumu, tj. vysokých škol, pracovišť Akademie věd, resortních výzkumných organizací a velkých výzkumných infrastruktur; možnosti využití účelového financování pro zajištění funkčnosti systému a budování excelence ve VaV)

Jednotlivé složky výzkumu, vývoje a inovací, jejich vztah a souvislosti

Základní výzkum: teoretická nebo experimentální práce prová- děná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaný výzkum: teoretická a experimentální práce zamě- řená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj: získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Mezi základním a aplikovaným výzkumem neexistuje ostrá hranice, a to jak z hlediska metod práce, tak z hlediska výstupů, tato hranice je daleko zřetelnější mezi výzkumem základ- ním i aplikovaným na jedné straně a experimentálním vývojem a inovacemi na straně druhé, výstupem aplikovaného výzkumu nejsou jen patenty a licence, ale také původní vědecké práce publikované ve špič- kových mezinárodních časopisech, včetně Nature a Science, aplikovaným výzkumem ve smyslu zákona 130/2002 Sb. i Rámce EU se zabývá řada ústavů AV ČR i fakult vysokých škol.

Tohle je čistý základní výzkum

Mezi ústavy AV ČR, jejichž činnost je z části zaměřena na aplikačně orientovaný základní výzkum, patří například Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Ústav organické chemie a biochemie, v. v. i. Ústav experimentální botaniky, v. v. i.

Jeden z výsledků aplikovaného výzkumu, který změnil svět Základní práce v Kao, C.K., Hockham, G.A. Dielectric-fibre Surface Waveguides for Optical Frequencies. Proceedings of the Institution of Electrical Engineers-London (1966) 113, p

Institucionální zajištění VaVaI

Páteř našeho systému výzkumu a vývoje tvoří instituce, které se výzkumem a vývojem zabývají jako svou primární činností, ale nemusí jít nutně o výzkumné organizace ve smyslu zákona 130/2002 Sb. Jde o 53 veřejných výzkumných institucí (ústavů) AV ČR 25 veřejných vysokých škol 23 organizací Asociace výzkumných organizací ČR 15 organizací Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu (RAV) Polymer institut Brno, s.r.o., Centrum výzkumu Řež, s. r. o.

Britský model 160 univerzit institucionální prostředky od Higher Education Funding Council for England, Scottish Funding Council a Higher Education Funding Council for Wales podle jednotného hodnocení RAE, jež má oborový charakter a je založeno na hodnocení panely odborníků; účelové prostředky od Science Research Councils. Kromě toho ve Velké Británii existuje několik velkých národních laboratoří, ale žádná analogie naší Akademie věd či velkých německých institucí typu MPG, FrG, WLG, HhG (viz níže). Jak to dělají jinde?

Holandský model 16 univerzit Královská akademie věd a umění, jež zastřešuje 17 ústavů orientovaných na humanitní a medicínské obory Holandská organizace pro vědecký výzkum, státní orgán zodpovědný za organizaci vědy a výzkumu v Holandsku. Rada ředitelů je jmenována královnou. Největší grantová agentura Holandska a současně provozovatel devíti ústavů: ASTRON Netherlands Institute for Radio Astronomy Centrum Wiskunde & Informatica (CWI) Institute for Atomic and Molecular Physics (AMOLF) Institute for Dutch History (ING) Institute for Plasma Physics 'Rijnhuizen' National Institute for Subatomic Physics (Nikhef) Netherlands Institute for the Study of Crime and Law Enforcement NIOZ Royal Netherlands Institute for Sea Research SRON Netherlands Institute for Space Research

Federální vláda Zemské vlády podnikatel- ský sektor Vysoko- školský sektor firemní laboratoře zemské laboratoře federální laboratoře Struktura německého VaV a jeho financování, zjednodušené schéma Německý model

Max-Planck-Gesellschaft (MPG): 79 ústavů, 13 tisíc zaměstnanců plus 7 tisíc doktorandů, postdoktorandů a hostujících vědců, primárně ale nikoli výhradně základní výzkum Fraunhofer-Gesellschaft (FhG): Mezinárodně zapojený aplikovaný výzkum, 60 ústavů Leibniz-Gemeinschaft (WGL): Společenství 86 samostatných ústavů, 14 tisíc zaměstnanců, z toho 6500 vědeckých pracovníků Helmholtz-Gemeinschaft (HGF): Největší z uvedených čtyř výzkumných institucí. 16 velkých výzkumných center, 28 tisíc pracovníků. Deutsche Forschungsgemeinschaft: grantová agentura Neuniverzitní sektor

Těchto pět institucí je financováno společně federální vládou a 16 zemskými vládami. Společné charakteristiky: Institucionální financováni dominantní a dostatečné pro to, aby z něj byli získáváni nejlepší vědci a jim vytvářeny nejlepší podmínky pro činnost. Žádné centrální hodnocení, ale každá ze zmíněných čtyř výzkumných institucí má svůj vlastní způsob hodnocení, založený na pravidelném mezinárodním hodnocení panely špičkových zahraničních vědců. Toto hodnocení ovlivňuje rozdělování prostředků uvnitř těchto institucí, které existují vedle silného univerzitního sektoru, financovaného zemskými vládami. Neexistuje dělení prostředků na „výuku“ a „výzkum“ univerzit. S ohledem na historický vývoj institucionálního uspořádání a současný stav VaV v ČR je nám nejbližší německý model.

Reorganizace institucí VaV v Dánsku v letech : Tamních zhruba 13 samostatných státních výzkumných institucí nikdy netvořilo celek z hlediska organizační struktury a ani zdaleka nepokrývalo široké spektrum výzkumu jako MPG, FHG, WGL či HGF v Německu nebo naše AV. To, většina z nich byla přičleněna k Univerzitě Kodaň, Technické univerzitě Kodaň a Univerzitě v Aarhusu nezměnilo náplň jejich činnosti, organizační strukturu ani výši jejich financování. Nebráníme se ovšem ani změně, jen je jí třeba dobře promyslet, třeba jako v Dánsku.

Příklad

Základní trendy ve financování VaVaI v ČR

Celkové (tj.institucionální i účelové) prostředky na VaVaI V účelových prostředcích AV ČR a VŠ ovšem nejsou započteny prostředky, které tyto instituce získávají jako granty výhled 2011 výhled 2012 AV ČR MPO MŠMT v tom VVŠ* GA ČR TA ČR *Výzkumné záměry VŠ včetně specifického výzkumu.

Podhled do nedávné minulosti výhled na 2012 podle RVV z materiálu RVV Analýza Výzkumu, vývoje a inovací v ČR v roce 2008 Výhled na rok 2012 podle RVV

Stále se zmenšuje podíl prostředků na VaV, který jde na institucionální financování, i jeho část jdoucí na výzkumné záměry, resp. podporu výzkumných organizací, současně roste podíl účelového financování projektů MPO, dominantně orientovaných na experimentální vývoj a inovace, tento trend nebere v úvahu, že jedině finančně silné instituce se mohou úspěšně ucházet o velké grantové projekty u našich i stále více u evropských grantových agentur a o velké infrastruktury, účelová podpora konkrétních projektů je žádoucí, ale měla by představovat jen doplněk k základnímu, institucio- nálnímu financování, tak jak je tomu v Německu a jinde.

Domníváme se, že bychom měli společně směřovat k nalezení optimálního uspořádání všech složek systému VaVaI (vysokých škol, Akademie věd, resortních ústavů, velkých výzkumných infrastruktur, GA ČR a TA ČR) zajištění vyváženého institucionálního financování jednotlivých složek systému VaVaI a jejich komplementaritě Při naplnění uvedených předpokladů lze očekávat: efektivní využití finančních zdrojů (veřejných i soukromých) racionální alokaci oborových výzkumných aktivit posílení synergických efektů systému VaVaI Závěr

Konec

According to the new map of Denmark there are only six universities, combining existing universities and public sector institutes since: University of Copenhagen, containing also Danish University of Pharmaceutical Sciences and Royal Veterinary and Agricultural University; University of Aarhus, containing also the Aarhus School of Business, the School of Education and the Danish Institute of Agricultural Sciences and National Environmental Research Institute; Technical University of Denmark, containing also the Risø National Laboratory, Danish Institute for Food and Veterinary Research, Danish National Space Centre, Danish Institute for Fisheries Research, Danish Transport Research Institute; University of Southern Denmark, containing also the Statens Institut for Folkesundhed; Aalborg University, containing also the Danish Building Research Institute; The new structure was implemented in January 2007, with some additional changes in January 2008.