postup výroby dřevěných schodů Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT Obor vzdělávání: 33-56-H/01 Truhlář Předmět: Technologie – 3. ročník Téma: Stavebně truhlářské výrobky postup výroby dřevěných schodů Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Profil schodišť Komunikační pruh Pro bytové budovy s nejvýše dvěma byty musí být průchodná šířka alespoň 800mm, v ostatních případech 1000 mm, průchodná výška 2000 mm. Komunikační pruh činí asi 2/10 šířky ramene. Uvnitř komunikačního pruhu musí ležet výstupní čára, na které je schodiště rozděleno dle odpovídajícího poměru.

Poměr stoupání Základem pro určení poměru stoupání je průměrná délka kroku dospělého člověka při normální chůzi po rovině. Tato délka kroku se zkracuje se zvyšujícím se stoupáním; u opřeného, svisle stojícího žebříku činí délka kroku pouze 315 mm; zde hovoříme o výšce kroku.

Podle pravidla délky kroku Výpočet Podle pravidla délky kroku Základem je průměrná délka kroku člověka 630 mm (580 – 680 mm) na rovině a 315 mm do výšky. Schody s šířkou stupně pod 260 mm a nad 320 mm nejsou dostatečně bezpečné, nelze na ně postavit celou plochou nebo se především při chůzi dolů, za přední hranu stupně zadrhávají podpatky..

Pravidlo délky kroku 2 výšky stupně + 1 šířka stupně = 630 mm 2h + b = 630 mm Délka výstupní čáry LG =počet šířek stupně b

Pravidlo pohodlnosti Vzorec: b – h = 12 Příklad: 290 – 170 = 12 Poměry stoupání podle tohoto pravidla jsou například 150/270, 160/280, 170/290 a 180/300. Schodiště s poměrem stoupání h/b = 170/290 vyžadují při chůzi celkově nejmenší vynaložení síly.

Konstrukční typy dřevěných schodišť Hlavními rozlišovacími znaky jednotlivých konstrukčních typů dřevěných schodišť jsou druh a provedení uložení stupňů popřípadě upevnění stupňů. Všechna dřevěná schodiště mají stupnice, některá z nich také podstupnice. Stupnice se zhotovují z masivu nebo konstrukčních překližek

Konstrukční typy dřevěných schodišť

Konstrukční typy dřevěných schodišť Pro stupnice z masivu se hodí tvrdá dřeva, jako dub, buk, javor a jasan, ale také bříza, třešeň a ořech. Stupnice by měly být zhotoveny z radiálního dřeva, protože se tak minimálně sesychají a bortí. Všechny stupnice z masivu musejí být slepeny na šířku. Rozdělením a slepením se zamezí změnám tvaru a praskání.

Konstrukční typy dřevěných schodišť Použití bočních fošen je možné, pokud jsou rozděleny a opět sklíženy spojením na vlnitou spáru, kolíky nebo pery. Lepidlo musí odpovídat třídě namáhaní minimálně D3 (DIN EN 204)

Děkuji za pozornost

Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT Seznam použité literatury: Nutsch, W. a kolektiv: Příručka pro truhláře, Sobotáles, 1999 Křupalová: Technologie pro 1. ročník SOU učebních oborů zpracování dřeva, Sobotáles, 2000 Křupalová: Technologie pro 2. ročník SOU oboru truhlář pro výrobu nábytku, Sobotáles, 2002 Křupalová: Technologie pro 3. ročník SOU učebních oboru truhlář, Sobotáles, 2003 Panáčková, Pánáček: Technologie obrábění dřeva, Sobotáles, 1998 Blanc, G.: Dřevo od A do Z, Rebo, 2006 Ing. Wolfgang Nutsch, Prof.Dr.Ing. Walter Ehrmann: Dřevěná schodiště, Sobotáles, 2002 Odborné časopisy: Truhlářské listy Stolařský magazín Propagační materiály: Letáky a prospekty Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT Na prezentaci spolupracovali: žáci oborů vzdělávání 82-51-L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce truhlářské 33-56-H/01 Truhlář učitelé odborných předmětů a odborného výcviku (tým projektu) Milan Sluka Bc. Václav Pihera Bc. Václav Jakubčík Luboš Makrlík Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky