ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY
DRUHY ROZVÍJEJÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ PŘEDMĚT → PT PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ → PU PŘÍVLASTEK → PK DOPLNĚK → D
PŘEDMĚT - závisí na: PŘÍSUDKU vyjadřuje: OSOBU, ZVÍŘE NEBO VĚC, kterých se slovesný děj týká ptáme se: VŠEMI PÁDOVÝMI OTÁZKAMI KROMĚ 1. a 5. PÁDU
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ závisí na: PŘÍSUDKU vyjadřuje: OKOLNOSTI A VZTAHY
DRUHY PU - PŘÍSL. URČENÍ MÍSTA → PUM ptáme se: KDE? KAM? ODKUD? KUDY? např. Vrátili se z výletu.
KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ ČASU → PUČ ptáme se: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? např. Brzy budu hotov.
DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ ZPŮSOBU → PUZ ptáme se: JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? např. Práce mu šla rychle.
Šel na to náramně zchytra. DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ MÍRY → PUMí ptáme se: JAK MOC? KOLIK? např. Šel na to náramně zchytra.
Pro nemoc nemohl přijít. DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ PŘÍČINY → PUPří ptáme se: PROČ? např. Pro nemoc nemohl přijít.
DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ ÚČELU → PUÚč ptáme se: Za jakým účelem? např. Dívky jely na nákup.
Při dobré vůli se určitě dohodneme. DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ PODMÍNKY → PUPo ptáme se: Za jaké podmínky? Kdy? např. Při dobré vůli se určitě dohodneme.
Přes zákaz šli sami do lesa. DRUHY PU PŘÍSL. URČENÍ PŘÍPUSTKY → PUPří ptáme se: I PŘES CO? např. Přes zákaz šli sami do lesa.
PŘÍVLASTEK závisí na: PODSTATNÉM JMÉNĚ druhy přívlastku: PŘÍVLASTEK SHODNÝ – PKS PŘÍVLASTEK NESHODNÝ – PKN např. prašná cesta (PKS) cesta pěšky (PKN)
SLOVESE (zpravidla přísudku) DOPLNĚK - závisí na: SLOVESE (zpravidla přísudku) a zároveň se vztahuje ke JMÉNU (zpravidla v podmětu nebo předmětu) vyjadřuje: vlastnost, kterou má jméno za určitého děje
ZDROJE Krausová Z., Teršová R., Český jazyk 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus, 2004