Činnost a stanoviska VOP Přestupky Činnost a stanoviska VOP Prezentace pro pracovníky Krajského úřadu Karlovarského kraje a podřízených správních orgánů Mgr. Ivo Kousal

Vyřizování podnětů Odložení § 12 Vysvětlující dopis, telefonát Zahájení šetření - § 14 Zpráva o šetření: a) § 17 → ukončení šetření b) § 18 → výzva k vyjádření o učiněných krocích k nápravě - shledá-li je ochránce dostatečnými → ukončení šetření Závěrečné stanovisko - § 19 Sankce - § 20

Sp. zn. 1856/2007/VOP/JŠM „Nedostatek důkazů není důvodem pro odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. a) PZ.“ takový postup neodpovídá textu zákona – „došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci“ přípravná fáze → posouzení skutku (nevhodné chování, přestupek, trestný čin, občanskoprávní spor…) → vymezení skutku z hlediska pachatele, místa, času → zjištění případných svědků další úkony vč. provádění dokazování až v rámci samotného řízení

Sp. zn. 2972/2008/VOP/PPO „Poučovací povinnost u tzv. návrhových přestupků je ze strany Policie ČR splněna tehdy, pokud je záznam o poučení vlastnoručně podepsán postiženou osobou. V případě nesplnění této povinnosti ze strany Policie ČR, přechází poučovací povinnost na správní orgán. Postižená osoba by měla být poučena též o negativních následcích v podobě úhrady nákladů řízení v případě jeho zastavení.“ § 4 odst. 2 SŘ – přiměřenost poučení a jeho potřebnost ve vztahu k povaze úkonů a osobním poměrům dotčené osoby

Sp. zn. 1658/2008/VOP/IK „Jestliže správní orgán trvá u návrhových přestupků na účasti obou účastníků řízení na témže ústním jednání za účelem pokusu o smír, může se jednat o porušení zásady „rovnosti zbraní“, které žádá, aby každému účastníku řízení byla dána možnost přednést svoji věc za podmínek, které ho neznevýhodňují ve srovnání s protistranou.“ pokus o smír (§ 78 PZ) – nelze chápat absolutně prekluze vs. zájem navrhovatele na projednání přestupku povinnost navrhovatele dostavit se k ústnímu jednání, jinak zastavení řízení dle § 76 odst. 1 písm. j) PZ + náklady řízení

Sp. zn. 475/2009/VOP/IK „Jestliže správní orgán obdrží oznámení o přestupku, který skutkově souvisí s činností tohoto orgánu, resp. s příslušným obecním (městským) úřadem, měl by v odůvodněných případech postupovat podle § 131 odst. 4 SŘ.“ přestupce se hrubým způsobem domáhal nahlédnutí do spisu, přivolána hlídka MP přestupek stěžovatele KPP projednala a uložila pokutu; přestupek strážníků oznámený stěžovatelem odložen dle § 66 odst. 3 písm. a) PZ v obdobných případech ochránce doporučuje postoupení věci nadřízenému orgánu k postupu dle § 131 odst. 4 SŘ neprodleně po oznámení věci správnímu orgánu

Sp. zn. 5432/2009/VOP/IK „V odůvodněných případech lze jako důkaz ve správním řízení připustit nahrávku pořízenou bez souhlasu zachycené osoby, pokud jsou přitom naplněny podmínky ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona na ochranu osobních údajů. Správní orgán by měl vzájemně poměřovat ochranu soukromí na jedné straně a požadavek na řádné projednání přestupku a ochranu pokojného občanského soužití na straně druhé.“ § 12 odst. 1 OZ (§ 86 NOZ) vs. § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. posouzení nezbytnosti pořízení záznamu pro ochranu práv a oprávněných zájmů pořizovatele záznamu – předložení ÚOOÚ rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2011, č.j. 2 As 45/2010 – 68 (publikováno ve Sb. NSS pod č. 2518/2012) rozsudek NSS ze dne 6. 6. 2013, č. j. 2 As 73/2012 – 20 – nahrávka provozu ulice pořízená soukromým kamerovým systémem jako důkaz

Sp. zn. 3751/2010/VOP/IK „Je-li ze spisu zřejmé, že přestupkem vznikla škoda, je namístě poučit osobu dotčenou přestupkem o možnosti uplatnění nároku na její náhradu, a posléze podle okolností vydat příkaz či zahájit řízení o přestupku.“ rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2007, č.j. 2 As 46/2006 – 100 - povaha řízení o náhradě škody jako řízení adhezní škodu lze uplatňovat až do vydání rozhodnutí – viz § 70 odst. 1 PZ § 64 odst. 1 návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: „Správní orgán bezodkladně vyrozumí o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody osobu, které byla spácháním přestupku způsobena škoda, pokud je mu známa; správní orgán tuto osobu nevyrozumí, pokud by to bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady. Současně tuto osobu poučí, že nárok na náhradu škody může uplatnit nejpozději při prvním ústním jednání nebo v jiné lhůtě, kterou jí určí.“

Sp. zn. 4972/2011/VOP/IK „Samotná skutečnost, že jednáním určité osoby vznikla žadateli o nahlédnutí do spisu újma, která je žalovatelná (ať už v rovině občanskoprávní, tak případně též trestněprávní), zakládá právní zájem na nahlédnutí do přestupkového spisu ve smyslu ustanovení § 38 odst. 2 SŘ, jestliže je tento právní zájem, tj. vůle k podání žaloby, v žádosti uveden.“ žádá-li o nahlédnutí do spisu osoba, jíž byla přestupkem způsobena žalovatelná újma (na zdraví, majetku, cti apod.), neměl by dle ochránce po ní správní orgán požadovat např. rozhodnutí ČAK o přidělení advokáta či plnou moc k podání žaloby (není povinné právní zastoupení) pokud žádá o nahlédnutí do spisu osoba, která přestupkem nebyla postižena, musí právní zájem nebo jiný vážný důvod nejen tvrdit, ale i prokázat

Sp. zn. 1483/2012/VOP/IK „Pojem „poškozený“ ve smyslu ustanovení § 66 odst. 4 PZ je užší, než „oznamovatel přestupku“ (lze jej chápat jako „osobu dotčenou přestupkem“), ale současně též širší, než pojem „poškozený“ ve smyslu ustanovení § 70 odst. 1 zákona o přestupcích.“ § 66 – postup před zahájením řízení vs. § 70 – řízení (o náhradě škody) dle ochránce je poškozeným ve smyslu § 66 odst. 4 PZ ten, kdo byl oznámeným jednáním nějakým způsobem objektivně dotčen ochránce má za to, že smyslem tohoto ustanovení je umožnit osobě poškozené přestupkem (a to nikoliv pouze ve smyslu majetkovém, ale též např. na zdraví, cti apod.), aby se mohla proti případnému nezákonnému odložení věci bránit § 69 odst. 3 návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: „Usnesení o odložení věci podle odstavce 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu přímo postiženou spácháním přestupku, je‑li mu známa; správní orgán tuto osobu nevyrozumí, pokud by to bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady.“

Sp. zn. 2749/2012/VOP/IK „Navrhovatel je v řízeních o tzv. návrhových přestupcích oprávněn podávat návrhy na provedení důkazů až do doby vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ) správním orgánem I. stupně.“ § 52 SŘ – správní orgán … vždy provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci důkazy v rámci prvostupňového řízení lze navrhovat do vydání rozhodnutí, tj. předání k poštovní přepravě; nikoliv do skončení ústního jednání ve věci

Sp. zn. 8353/2012/VOP/IK „Pokud v průběhu řízení před vydáním rozhodnutí vyjdou najevo informace zakládající možnost případného upuštění od povinnosti hradit náklady řízení, anebo jsou správnímu orgánu tyto informace známy z úřední činnosti, potom je povinností správního orgánu pravdivost těchto informací prověřit a přihlédnout k nim při rozhodování o nákladech řízení.“ „Má-li mít právo na odvolání ve věci nákladů řízení, které je navrhovateli přiznáno v ustanovení § 81 odst. 4 zákona o přestupcích, nějaký reálný význam v situaci, kdy je povinnost uhradit náklady řízení v zákonem stanovených případech automaticky ukládána, měla by být navrhovateli možnost žádat o částečné nebo úplné prominutí nákladů řízení v rámci odvolání a předkládat v tomto směru důkazy přiznána.“ v rámci vymáhacího řízení nelze pokutu nebo náklady řízení prominout (§ 259 daňového řádu); je-li žádost podána, je třeba ji zamítnout dle § 66 odst. 3 písm. b) správního řádu podání žádosti o splátky nebo posečkání (§ 156 daňového řádu) podléhá správnímu poplatku ve výši 400,-Kč [pol. 1 písm. d) sazebníku správních poplatků] povolení splátek nebo posečkání lze i z moci úřední

Sp. zn. 88/2013/VOP/IK „Představený úřední osoby je povinen vždy poměřovat skutečnosti uváděné v námitce podjatosti s důvody podjatosti vymezenými v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu a v tomto směru řádně odůvodnit usnesení o námitce podjatosti dle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu.“ „Postoupení věci nadřízenému správnímu orgánu za účelem postupu dle ustanovení § 131 odst. 4 správního řádu je možné jen tehdy, jsou-li vyloučeny všechny úřední osoby, které jsou dle zákona způsobilé věc projednat; vyloučení všech úředních osob musí být řádně odůvodněno, nadřízený správní orgán je vázán toliko pravomocným usnesením o vyloučení úřední osoby z projednání věci dle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu.“ „V případě nedostatečného zdůvodnění může nadřízený správní orgán podnět k pověření jiného správního orgánu projednáním a rozhodnutím ve věci dle ustanovení § 14 odst. 4 správního řádu odmítnout, věc vrátit zpět a vyzvat podřízený správní orgán k řádnému odůvodnění podnětu, popř. k pověření projednáním věci jinou úřední osobu.“

Sp. zn. 1847/2013/VOP/IK „Požádá-li účastník řízení v jeho průběhu o vydání kopií ze spisu, je vždy dána souvislost tohoto úkonu s přestupkovým řízením ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích.“ „Požádá-li účastník řízení o vydání kopií ze spisu po pravomocném skončení řízení, je správní orgán povinen zkoumat časovou a funkční souvislost mezi vydáním kopií a přestupkovým řízením.“ „Vydání kopií písemností stížnostního spisu vedeného v souvislosti s postupem přestupkového orgánu je úkonem souvisejícím s přestupkovým řízením ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích.“ „Odmítá-li žadatel o vydání kopie ze spisu uhradit správní poplatek, je správní orgán povinen doručit mu výzvu k zaplacení s náležitostmi dle § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích.“

Sp. zn. 566/2014/VOP/IK „Správní orgán by měl při posuzování důvodnosti omluvy účastníka řízení či jeho zástupce z ústního jednání vycházet z konkrétních podkladů, a to včetně omluvy z důvodu dovolené. Při souběhu ústního jednání a jiných pracovních závazků advokáta účastníka řízení by měl vzít do úvahy časovou posloupnost převzetí zastupování v jednotlivých věcech a souběžně probíhajících jednání předvolání k ústnímu jednání (hlavnímu líčení). Z omluvy advokáta by mělo být vždy zřejmé, že nemohl využít substituce jiným advokátem. Zejména v případě opakované omluvy by měl správní orgán zvážit, zdali se nejedná o pokus vyhnout se odpovědnosti za přestupek.“ rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2014, č.j. 8 As 107/2013 – 46 (omluva advokáta – účastníka řízení z ústního jednání) rozsudek NSS ze dne 23. 10. 2013, č. j. 9 As 6/2013 – 26 (omluva advokátova substituta z ústního jednání)

Sp. zn. 664/2014/VOP/IK „Ke spáchání přestupku zpravidla postačí, použije-li osoba obranný sprej v rozporu s podmínkami nutné obrany či krajní nouze bez ohledu na to, jestli sprej adresáta zákroku skutečně zasáhne.“

Sp. zn. 1606/2014/VOP/IK „Přestupek proti majetku podvodem lze spáchat též úmyslným neuskutečněním přislíbeného plnění nemajetkového charakteru, pokud v důsledku takového jednání vznikne poškozenému majetková škoda.“ úmysl jakožto pojmový znak přestupku proti majetku je třeba vztahovat nikoliv k motivaci poškozeného (není rozhodné, zda dlužné částky posílal obviněnému z přestupku na základě jeho výslovné žádosti, nebo z vlastní dobré vůle), ale k vnitřním pohnutkám obviněného z přestupku.

Děkuji Vám za pozornost. E-mail: kousal@ochrance.cz Tel. 542 542 458