Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO ROKY
Advertisements

Důchodová reforma (úvod do problematiky) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
PŘÍMÉ PLATBY V EU SKOT, OVCE A KOZY
Východiska EU pro zaměření priorit Olomouckého kraje v kohezní politice EU Budoucnost Olomouckého kraje v rámci kohezní politiky EU 2014+,
Nová směrnice o energetické účinnosti
PF UK, Možné změny SZP, implikace pro české zemědělství a venkov – jak je naše zemědělství multifunkční? Doucha, T. (VÚZE Praha) 1.Očekávané/možné.
Agrofórum 2012 přímé platby po roce 2013
Daňový systém – realita a vize konference vydavatelství EURONEWS Martin Novák – ředitel divize finance ČEZ, a. s.
Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, , Přerov.
Kohezní politika EU – současnost a perspektiva Radomír Špok Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Fond soudržnosti EU v ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do.
Záměry z nově připravované zemědělské politiky od
Potraviny na trhu v ČR. DPH na potraviny v ČR a okolních státech ČR v roce 2007 = 5% ČR v roce 2013 = 15% Polsko = 5% Litva = 5% Francie = 5,5 % Nizozemsko.
Nástroj změny v místním prostředí
Chronologie vývoje nové SZP v období
VY_32_INOVACE_ Politiky unie oblasti činnosti unie dělení podle resortu, kterých se týkají (doprava…), nebo podle toho, jak v nich rozhoduje Rada.
Cézava – návrh 1. Ekonomické dopady změny struktury krajiny.
Finanční prostředky pro příští programové období prosince 2006 Ing. Bohdan Hejduk, náměstek ministra.
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Společná zemědělská politika po roce 2013 Semináře AK a PK
Společná zemědělská politika po roce 2013 – přímé platby
Zásady správné zemědělské praxe
XI. jarní konference energetických manažerů Problémy ČR v kontextu evropského trhu s energiemi (Bezpečnost a dostupnost dodávek energií v ČR a EU) Vliv.
Zemědělství má budoucnost Ing. Jiří Papež Místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Předčasné ukončení zemědělské činnosti
Potravinová bezpečnost a soběstačnost Co změní novela zákona o potravinách? Žofínské fórum Marian Jurečka ministr zemědělství 16. října 2014.
Teplárenství a liberalizovaný trh s energiemi. České teplárenství Vývoj, současnost, perspektiva.
Finanční perspektiva EU Ministerstvo financí, odbor Národního fondu.
Bankovní unie JUDr. Zuzana Vostrá, Ph.D..
Daňová reforma - reformní novela 2013 JUDr. Radim Boháč, Ph.D
1 Znevýhodněné oblasti a Natura 2000 Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha.
1 Přechodná období ČR po vstupu do EU VŠFS – kombinované studium Veřejná správa
SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Pracovní jednání k problematice mléka Praha Odbor živočišných komodit Ministerstvo zemědělství ČR.
„Kontrola stavu“ reformy Společné zemědělské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise.
Chov zvířat a ekonomika Transformační změny Současný stav.
4/6/20151 České potravinářství a reformovaná SZP EU v období Seminář, Pardubice 2012 Ing. Tomáš Kreutzer.
Připravenost České republiky na zavádění opatření strategie Evropa 2020 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu © 2010 Ministerstvo.
Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR.
Zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická.
Jan Škorpík a Martin Štěpánek 3. prosince 2008 Zavedení II. pilíře povinného důchodového systému v ČR, hlavní principy a návrh řešení.
Venkov a zemědělství po vstupu do EU Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Aktuální krize zdravotnictví
Co přinese vstup České republiky do Evropské unie českým zemědělcům Lukáš Víšek DELEGACE EVROPSKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE.
Blanická 3, Olomouc, tel.: fax.: web: portál: Žofínské fórum.
Plnění Národního programu reforem Ing. Tomáš Zídek Ministerstvo financí ČR Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Kulatý stůl dne Environmentální opatření PRV 2014+
Společná zemědělská politika Transformace organizací v resortu.
1 Společné politiky EU Mezinárodní ekonomická integrace VŠFS LS 2004/05 MS prezenční přednáška
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Program rozvoje venkova aktuální stav implementace
Program rozvoje venkova ČESKÉ REPUBLIKY na období 2007 – 2013.
Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropy
Chceme konkurenceschopné a stabilní zemědělství a potravinářství? Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR.
Dr. Frank Schadlich/ Ing.Jiří Petr
Nástroje dotační politiky pro zemědělce hospodařící udržitelným způsobem Ing. Pavel Sekáč náměstek ministra zemědělství Sekce pro společnou zemědělskou.
Revize rozpočtu EU a budoucnost kohezní politiky EU Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí ČR Expertní seminář Reforma kohezní politiky – aktuální vývoj.
Státní zemědělská politika a sociální zemědělství
Dotační politika Bělá Ing. Ladislav Bittner. Ing
Svítání na lepší časy. Odrazilo se naše zemědělství ode dna?
Svítání na lepší časy. Odrazilo se naše zemědělství ode dna?
Politika rozvoje venkova Program rozvoje venkova
ODRAZILO SE NAŠE ZEMĚDĚLSTVÍ ODE DNA? Ing. Zdeněk JANDEJSEK, CSc.
Vliv společné zemědělské politiky na finanční situaci v odvětví
Pěstování RRD na zemědělské půdě
DOTAČNÍ ROK 2018 – LFA; PPO; ANC LFA
Aktuality ve vyjednávání v Bruselu k SZP 2020+
Za rovné podmínky pro české zemědělce
DOTAČNÍ ROK 2019 – LFA; PPO; ANC LFA
Transkript prezentace:

Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Budoucí SZP Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

100% výše přímých plateb

Budoucí SZP - Sdělení Komise Parlamentu a Radě Dne 18.11.2010 bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování“. Současně bylo presentováno v Evropském parlamentu. Konkrétní návrhy legislativy včetně čísel/sazeb budou v říjnu 2011, původně mělo být v červenci, ale nejdříve musí být dohoda o budoucí finanční perspektivě

Zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkova Základní cíle Udržitelná politika z hlediska ochrany přírodních zdrojů a boj proti klimatickým změnám Zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkova Efektivní produkce potravin

Hlavní výzvy Postupná náprava nejnaléhavějších nedostatků Posun k ekologičtější, spravedlivější, efektivnější a účinnější SZP Odklon od podpory příjmů a tržních opatření směrem k ŽP Zachování dvoupilířového systému Opuštění historického principu

Přímé platby Odmítnutí flat rate (jedna stejná sazba v celé EU) Postupné přerozdělení a lepší cílení Spravedlivé platby však neznamenají stejné Podpora pouze aktivních zemědělců Zastropování s tím, že by měl brán ohled na pracovní místa a jejich udržení

Tržní opatření Zefektivnění a zjednodušení Lepší fungování potravního řetězce Pokračující liberalizace Zrušení všech intervenčních cen a exportních subvencí Ponechání možnosti pro řešení krizí

Rozvoj venkova Plné začlenění aspektů životního prostředí Reakce na změny klimatu Inovace Podpora místních trhů a přímého prodeje Podpora začínajících a mladých zemědělců Nástroje pro řízení rizik

Přímé platby Dle návrhu finanční perspektivy pro roky 2014-2020 budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU 27. Ostatním budou poměrně sníženy.

Předpokládané sazby 2014 2015 2016 2017 a dále 892 698 891 875 891 059   jednotka 2014 2015 2016 2017 a dále národní obálka tis. € 892 698 891 875 891 059 890 229 využívaná zemědělská půda ha 3 512 909 sazba průměrná sazba přímých plateb €/ha 254,12 253,89 253,65 253,42 obálky ozelenění povinné 30% 267 809 267 563 267 318 267 069 přírodní omezení dobrovolné max. 5% 44 635 44 594 44 553 44 511 malí farmáři povinné max. couplované platby dobrovolné, lze i více 10% 89 270 89 188 89 106 89 023 mladí povinné max. 2% 17 854 17 838 17 821 17 805 základní platba 48% 428 495 428 100 427 708 427 310 121,98 121,86 121,75 121,64

Ozelenění – platby s významem pro klima a ŽP Diversifikace pěstovaných plodin – pěstování minimálně tří různých plodin, každá na více než pěti procentech maximálně na 70 procentech výměry orné půdy. Udržení výměry trvalých travních porostů při zachování možnosti dočasných travních porostů v rotaci plodin, přičemž travní porost musí být na stanovišti minimálně pět let. Ekologicky zaměřené plochy – musí být na minimálně pěti procentech výměry zemědělské půdy (mimo trvalé pastviny). Jedná se zejména o opatření ve vztahu k vodě

Oblasti s přírodními omezeními Jde o analogii stávajících horských a ostatních znevýhodněných oblastí (stávající LFA). Bude v podstatě doplněním těchto plateb z druhého pilíře. Výhodou bude, že tyto platby nebudou členské státy kofinancovat. Platby pro tyto oblasti nebudou omezeny jen na trvalé travní porosty, jako je tomu doposud, ale budou se vyplácet na celou výměru zemědělské půdy v dané oblasti. Jinak oblasti s přírodními omezeními a AEO zůstávají v 2. pilíři, jiné názvy

Platby pro malé farmy Minimální platba 100 € nebo 4 ha Platba max. do 15 % průměrné platby na příjemce v členském státě Měla by být povinná do max 10 % obálky ČS Rozpětí 500 – 1000 € Žádné povinnosti v oblasti ozelenění

Mladí zemědělci Maximálně do 5 let po zahájení činnosti Věk do 40 let Odpovídající profesní schopnosti a pravomoci V ČR max. do výměry 89 ha (průměrná velikost podniku Příplatek 25 % příslušné platby

Platby spojené s produkcí Půjde o pokračování stávajícího článku č 68 nařízení rady č. 73/2009. V letech 2010 a 2011 využila ČR článek č. 68 pro podporu dojnic, v letech 2012 a 2013 bude sloužit na podporu dojnic, masných krav, chovu ovcí a koz, pěstování škrobárenských brambor a pěstování chmele. Nepůjde o paušální platbu, ale o podporu pro specifické zemědělské sektory v potížích, které jsou významné z hlediska ekonomického nebo sociálního. Platba má sloužit k zachování stávající úrovně produkce.

Platby spojené s produkcí Pro následující sektory (na hektar nebo kusy dobytka): tvrdá pšenice, proteinové plodiny, energetické plodiny, bramborový škrob, mléko a mléčné produkty, osiva, ovce a kozy, hovězí a telecí, leguminózy, chmel, cukrovka, ovoce a zelenina V žádném případě nebude možno z tohoto titulu poskytovat platby na prasnice, vepřové nebo drůbež. Pro ČR, jakožto zemi aplikující SAPS, lze na tyto platby použít až deset procent národní obálky přímých plateb, v případě potřeby po notifukaci i více Jen k udržení produkce v ekonomicky, ekologicky nebo sociálně citlivých oblastech Předpoklad sazby cca 120 €/VDJ – rozdělení dle aplikace čl. 68 pro roky 2012 a 2013

Platby spojené s produkcí Platby spojené s produkcí nejsou povinné, jejich využití závisí na rozhodnutí daného členského státu. V roce 2016 by měly členské státy zhodnotit jejich aplikaci, popřípadě systém upravit a požádat o zvýšení podílu na ně vyčleněného. Zde se projevuje odklon od absolutního odpojení plateb od produkce zavedeného reformou SZP z roku 2003 a dále upřesněného kontrolou stavu SZP v roce 2009 (health check).

Základní platba - SPS Základní platba bude v případě využití plateb spojených s produkcí ve výši deseti procent z národní obálky na úrovni 121- 122 eura na hektar. Pro výplatu přímých plateb se bude aplikovat systém platby na farmu jako v EU-15. To znamená přidělení platebních nároků s ponecháním tří procent národní reservy. Následně budou zemědělci platební nároky aktivovat a podle jejich aktivace se propočte příslušná platba.

Stropy přímých plateb na podnik Myšlenka vychází z obecného ekonomického zákona výhody z velikosti, v českém zemědělství však nefunguje. Do sumy přímých plateb se nebude počítat 30 procent za ozelenění (greening), tedy v případě pouze rostlinné výroby cca 50 procent sazby. Započtou se však platby spojené s produkcí. V současné době lze těžko odhadnout, jak Ministerstvo zemědělství ČR rozhodne o využití možnosti plateb spojených s produkcí a o dalších možnostech

Stropy Z vypočtené sumy všech plateb na podnik se odečtou mzdové náklady, včetně plateb na zdravotní a sociální pojištění za minulý rok. Teprve následně se pak bude krátit.Dopad krácení závisí na čtyřech faktorech: které platby bude podnik brát, kolik má zaměstnanců, jak tyto zaměstnance platí, jakou má výměru Viz přiložený program v excelu, záložka model

Stropy – krácení viz model Suma přímých plateb % krácení 150 000 – 200 000 € 20 200 000 – 250 000 € 40 250 000 – 300 000 € 70 300 000 € a více 100

Krácení – modelové dopady RV Podnik RV – jen základní platba Mzdový fond (včetně povinných odvodů) ve výši 350 000 Kč/přepočteného pracovníka Pokud bude mít více nežli 1 přepočteného pracovníka na 100 ha, pak s velkou jistotou žádné dopady krácení

Krácení – modelové dopady RV+ŽV Podnik s platbami na skot a za znevýhodněné podmínky Mzdový fond 350 000 Kč/přepočteného pracovníka Zde bude záviset na počtu VDJ, obecně pokud bude zatížení dojnicemi a KBTPM nižší nežli 1 VDJ/ha zemědělské půdy a bude více nežli 1,5 přepočteného zaměstnance na 100 ha, pak žádné dopady krácení.

Velikosti podniků dle FADN Velmi velké podniky v ČR zaměřené jen na rostlinnou výrobu mají cca 3,2 přepočteného pracovníka na 100 ha, Podniky orientované na produkci mléka nebo chov skotu mají cca 4,4 přepočteného pracovníka na 100 ha Podniky smíšené výroby mají cca 3,7 přepočteného pracovníka na 100 ha

Zastropování - dopady Podle propočtů na základě FADN by se v ČR jednalo o krácení přímých plateb maximálně do jednoho procenta z celkové národní obálky přímých plateb. V SZP po roce 2013 se nebude uplatňovat modulace (převod plateb z prvního do druhého pilíře).

Systém plateb Bude systém modelu platby na podnik – SPS, jako v EU 15 Stanovení platebních nároků Následně jejich aktivace Národní reserva ve výši 3 % platebních nároků. Platí pro všechny platby mimo ozelenění Z národního balíku přímých plateb se odečte 30 % na ozelenění, další platby podle skutečnosti a teprve zbytek bude rozdělen na aktivované platební nároky (hektary platebních nároků)

Závěry . V ekonomické oblasti jsou tyto nevýhody českého zemědělství: nízká přidaná hodnota na pracovníka a hektar, vysoká výrobní spotřeba a vysoká závislost zemědělského příjmu na dotacích. Neumíme využít konkurenční výhody: nízká cena pracovní síly, nízká cena půdy, výhoda z velikosti.

Situace v EU Podle Lisabonské smlouvy musí být dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí Europarlament – vítá stropy Greening – ozelenění 30 % z národní obálky Presentace příslušných návrhů nařízení 12. října 2011

Pozice ČR Žádné stropy – vyjednán blokační počet hlasů v Radě Žádné přechodné období na vyrovnání výše plateb Na ozelenění maximálně 10 % národní obálky přímých plateb Ponechání 10 % obálky na cílené platby k řešení citlivých sektorů zejména přežvýkavců. Bude možno i více na základě ekonomických argumentů a po notifikaci Komisí

Co by měla SZP plnit Ekonomické Sociální Environmentální Tržní orientace Stabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Konkurenceschopnost Životaschopnost venkova Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb  Voda Administrativní zátěž Zjednodušení Ostatní Náklady zemědělců Implementační pravidla Kompatibilita s požadavky WTO Náklady veřejné správy Lepší cílení podpor Koherence s cíli ostatních politik

Závěr Vzhledem k platnosti Lisabonu, se musí dosáhnout shody mezi Evropským parlamentem a Radou Půjde o politické rozhodnutí Děkuji za pozornost Spojení: humpal.jaroslav@uzei.cz Tel. 222 000 265