Psychologické aspekty obhajoby práce Mgr. Ondřej Bouša

Selfesteem, akademické selfesteem a asertivita Existuje souvislost mezi celkovým pocitem vlastní hodnoty (self-esteem) a vnímáním vlastních akademických schopností (academic self-esteem).

Co dělají studenti úspěšní u obhajob? Nejsou pasivní Nejsou agresivní Jsou – ASERTIVNÍ

Co je to asertivita ? Původ termínu asertivita je z lat. „tvrdit, domáhat se něčeho“ Běžně se překládá jako „sebeprosazování“ A. Salter – rovnováha procesu podráždění a útlumu v mozku

Co je to asertivita? přímé, přiměřeně sebevědomé jednání zdravé sebeprosazování kombinace komunikačních technik a přístupu k životu umožňuje zlepšit schopnost jednat a vyjednávat, nebát se, nerozčilovat se a respektovat normy

Co asertivita není? ASERTIVITA ≠

Co asertivita není? Asertivita

Určení cíle Asertivita je jednou z možných cest, jak jít k cíli. Je tedy nutné vědět, kam jdeme. výběr cíle – svoboda člověka

Cíl zcela konkrétní měřitelný dosažitelný reálný jasně časově vymezený

„Chytrý“ cíl

Cíl a jeho nástavba CÍL NÁSTAVBA týká se nás samotných situaci řešíme sami nebo alespoň její řešení máme z větší části ve vlastních rukách metafora rostliny o kterou pečujeme NÁSTAVBA takové cíle, kterých chceme dosáhnout, ale jejich dosažení závisí převážně na někom jiném naše chování může ovlivnit chování druhých není však jisté v jakém směru…

Ten kdo přijímá sebe sama má : Mít dosti sebeúcty a tudíž nemuset o ní v těžkých chvílích bojovat. Přijímat druhé takové jací jsou. Není možné změnit je k obrazu svému. Je ale možné je požádat o pomoc či jinou laskavost.

Ten kdo přijímá sebe sama má : Mít náhled na sebe sama, vědět kde jsme zvýšeně citliví a předcházet možným nedorozuměním. Jsme sami sebe soudcem – když nás nikdo nechválí musíme se pochválit sami. Ceníme si sami sebe.

Ten kdo přijímá sebe sama má : Pocit vlastní hodnoty neodvozujeme z toho, že nám druzí vyjadřují svou přízeň nebo dokonce podřízenost. Při vší nezávislosti se k druhým lidem chováme otevřeně a s důvěrou. Nejsou apriori špatní. . . ba naopak. Bývají lepší než vypadají na první pohled.

Ten kdo přijímá sebe sama má : Kdo se ptá moc se dozví. Musí tolerovat a snést jak kladnou tak i zápornou, příjemnou ale i nepříjemnou odpověď.

Asertivní práva vychází z toho, že každý člověk je především soudcem sama sebe Asertivní člověk NENÍ: zakřiknutý pasivní agresivní „ředitel zeměkoule“

Asertivní práva 1. Umím odmítnout to co nechce aniž by přitom prožíval pocity viny. 2. Je si vědom svých chyb a nese za ně zodpovědnost 3. Dokáže stát na svém, ale i uznat, že se mýlí. 4. Nevymlouvá se na vyšší moc. Chyby hledá nejprve u sebe. 5. Když něco neví tak se zeptá. 6. Je schopen odmítnout co udělat nechce nebo nemůže.

Asertivní práva 7. Respektuje to, že jak on tak i druzí lidé mohou říci „ne“. Netrápí se tím. 8. Dokáže jasně a přesně formulovat čeho chce dosáhnout, co si přeje, na co má nárok. 9. Umí říci co mu vadí a usilovat o změnu bez bolestínství. 10. Omluvu používá, má-li potřebu se omluvit. Nepovažuje jí za „generální pardon“následků. 11. Ptát se výhradně tehdy pokud snese jak kladnou tak i zápornou odpověď. 12. Zná svojí cenu, není přehnaně skromný.

Asertivní ano a ne Prosazování oprávněného požadavku (persistentní prosazování) Za své legální požadavky není potřeba se omlouvat a složitě vysvětlovat jejich důvody. Zřetelně požadavek formulovat a případně jednoduše zdůvodnit. Trvat na daném požadavku a nenechat se zavléct do diskuse – odvádí pozornost.

Asertivní ano a ne Odmítnutí neoprávněného požadavku zřetelnost a důslednost. Vysvětlit důvody je dobré někomu blízkému. "Nechci" je nejsilnějším argumentem, proto když na něj druhý neslyší, už není kam sáhnout a nezbývá, než toto slůvko opakovat. Jiná forma odmítnutí u blízkých lidí, zvážit např. kompromis.

Odmítnutí neoprávněného požadavku a zachování vztahu „Udělej za mě úkol“ Jasné vyslovení odmítnutí Vyslovit pochopení Nabídnout alternativu „Ne, neudělám za tebe úkol. Chápu, že toho máš teď dost na dohánění, mohu ti o víkendu pomoci s doučováním.“

Asertivní obligace a selektivní ignorování Asertivní projevy vůči lidem, na kterým nám záleží (blízcí lidé), se kterým máme závazky, je důležitý vzájemný vztah nechceme se prosazovat na úrovni asertivní konfrontace TECHNIKA přijatelného kompromisu požádání o laskavost

Asertivní obligace a selektivní ignorování reakce na vypadnutí z role „Co uděláte když někdo v restauraci převrhne polévku…?“ nerozmazávat, nezabývat se tím

Pochvala Pochválit Pochvalu přijmout výrazně účinnější než kritika Ne za každou cenu a nápadně často - to působí nepřirozeně upřímně myšlený kompliment vyřčený ve vhodný okamžik druhého potěší a povzbudí. Pochvalu přijmout lidem dělá problémy se s nenadálým komplimentem vypořádat zahraje do ztracena bagatelizuje kroutí a neví, co si počít

Kritika Pochvala má větší dopad než kritika. PŘEDPOKLAD úspěšné kritiky je to, že jsme před tím (v dohledné minulosti) dostatečně chválili poměr kritiky a pochvaly – 1 : 6

Kritika konstruktivní (ne plkání, sebelítost…) co se nám nelíbí jaké pocity to v nás vzbudilo náš návrh řešení

Oprávněná kritika V souladu s asertivními zákony se přijímá. pomůže nereagovat okamžitě, dát si chvilku na zhodnocení, zda je kritika oprávněná či nikoli nemá smysl vylítnout, případně se donekonečna omlouvat a ponižovat; nejefektivnější je chybu připustit a přijmout jistá opatření do budoucna

Neoprávněná kritika technika otevřených dveří technika zrcadla hledáme, s čím lze v rámci kritiky souhlasit (ano, sedím; možná máš pravdu; asi tě štvu) technika zrcadla (rozumím, myslíš si, že…) dotazování na negativa (v čem se mám zlepšit, co mi doporučujete…) pomáhá odlišit oprávněnou a neoprávněnou kritiku

Přednáška před publikem Tréma? V pořádku! Co nejhoršího se může stát? Aneb – proč neomdlím.

Faradayovy zákony přednášení Nikdy neopakuj větu. Nevracej se, aby ses opravil. Chybí-li ti slovo, počkej a ono přijde. Nezpochybňuj opravy z publika.

Metafora herce na jevišti = přednášející před publikem/komisí pozorovat, zda: mu rozumějí nudí se usínají v publiku pozorovat spíše zadní řady v komisi střídat v očním kontaktu znát svůj part nazpaměť

Co rozhodně ne: uvést se tím, že nejsem povolaný, že budu nudit a že o tom vlastně nic nevím řeč moc rychlá, tichá, málo artikulovaná mumlání a slovní vycpávky (ééé, jakoby, vlastně…) čtení přednášky → nesledování publika → nenavázání kontaktu neosobní projev, bez dynamiky hlasu

Co rozhodně ne: manýrismus (přehlížení a pohrdání druhými) – toto není asertivní! málo vizuálních podnětů – rozbít tok textu neposlouchání předsedajícího neorientovat se v prezentaci, neznat nazpaměť dodádává to vnitřní jistotu a strukturu, neztratíte se nikdo však nechce místo prezentace poslouchat „čtení knihy“

V diskuzi Na možné otázky se připravit Odpověď – krátká, jasná, věcná Pokud nevím odpověď „nevím“ – nemlžit Připomenutí oprávněné a neoprávněné kritiky (zejména pauza a opakování otázky, otevřené dveře) Zde nejde o to zda kritika je či není oprávněná „Rozhodčí má vždycky pravdu“